Zář 24 2011

44 faktů z jízdy s RegioJetem

Příjezd za dvě minuty odjezd

Vlak byl přistaven dvě minuty před pravidelným odjezdem.

V pátek, 23. září 2011 se konala první jízda RegioJetu pro veřejnost. Sto míst bylo vyhrazeno cestujícím, kteří platili 50,- za jednosměrnou jízdenku. Zbylá místa ve vlaku byla pro školní třídy, které jely zdarma na výlet. Přemýšlel jsem, jestli připravit velký článek, ve kterém srovnám marketing firmy Apple s marketingem RegioJetu. Nakonec jsem se rozhodl, že nejlepší objektivitu poskytnu čtenářům, když zveřejním fakta, která jsem si poznamenával během cesty.

Dojmy, které vnímám, jako negativní jsem označil červeně, pozitivní dojem je zeleně zvýrazněn a poznámky, spíše doplňujícího charakteru zůstaly černé.

  1. Vlak  byl přistaven dvě minuty před pravidelným odjezdem.
  2. Ačkoliv měly vozy v rezervačním systému čísla, na vozech tato čísla nebyla. (ve směru do Ostravy) Také ostatní informační systém byl špatně čitelný.
  3. Mezi cestujícími se objevila i dáma, která chtěla jet na „režijku“. Při jejím dotazu jí personál ochotně poradil, ať jede EC Slovan naproti, ten by jí ale do její cílové destinace nedopravil.
  4. Vůz číslo šest, do kterého měla místenky většina veřejnosti (zbytek vlaku vyhrazen pro školy), nebyl řazen v soupravě, posledním vozem byl vůz číslo pět, ve kterém byly tři oddíly určeny pro zásobování.
  5. Cestující, kteří měli jízdenku do nezařazeného vozu byli vyzváni k nalezení volného místa ve dvou posledních vozech, ti kteří jeli ve skupině byli často rozházeni.
  6. Cestující hledali volná místa za jízdy, aby se mohl urychlit odjezd.
  7. Při řešení problému asistoval sám Radim Jančura.
  8. Kvůli pozdnímu přistavení odjel spoj se zpožděním pět minut.
  9. Našli jsme si s Michalem Skalou místa ve voze Ampz
  10. Vůz byl velmi příjemný, na první pohled šlo poznat, že se jedná o trochu jinou druhou třídu.
  11. když jsem hledal poutko na pověšení bundy, byl jsem okřiknut cestujícím, který seděl proti mně po celou cestu: „Nech si ty kecy a sedni si.“ Na dotaz, proč mi tyká se mě zeptal že snad může, když mi je dvanáct. Odpověděl jsem mu, již také v tykání, že si teda budeme tykat, že je mi dvacet jedna a podal ruku se slovy „Štěpán“. Spolucestující couvnul. (pardon že čtenáře zatěžuji i svými zážitky, toto určitě nezapočítávám do hodnocení cesty vlakem RegioJet)
  12. Posadil jsem se do pohodlného koženého křesla. Nevím proč, ale již po dvaceti minutách mne bolelo v kříži. (pravda že nejsem zrovna konfekční typ, beru to tedy za osobní problém a hodnotím kladně)
  13. Sedadla ve voze Ampz bohužel nejsou rozmístěna příznivě ve vztahu k oknům.
  14. Personál vlaku je příjemný.
  15. Wi-fi připojení ve vlaku je velkou předností.
  16. Ve vlaku jsou dvě wi-fi sítě. Druhá je pravděpodobně určena personálu.
  17. Na stolku (ve voze kde sedím směr Ostrava) je dostatek místa, notebook nemusí být na klíně.
  18. Dostal jsem lahvičku Rajec 0,33l zdarma (cestou mi byla nabídnuta ještě jedna)
  19. Dostal jsem časopis mobility červen 2011. (vybral jsem si je namísto denního tisku)
  20. Ze žst. Pardubice již vlak odjížděl na čas.
  21. Objednatelům jízdenky přišel na e-mail odkaz na webový formulář pro ohodnocení cesty.
  22. Vozy mají pravděpodobně vlastní evidenční čísla. (např. A10)
  23. Průvodce ve vlaku obsahuje různé zajímavé informace. (budoucí vozové třídy, odpovědi na časté dotazy)
  24. Ceny občerstvení jsou skutečně příznivé.
  25. Školy, které měly nastoupit v Ústí nad Orlicí nedorazily.
  26. Tři balíky vod (0,33l) nese stewardka jedoucím vlakem. (přijde mi to na slečnu dost velká zátěž, navíc v kymácejícím se vlaku)
  27. Personál téměř nelze otázat, má příliš práce, člověk si přijde, jako když vyrušuje.
  28. Hlášení vlakovým rozhlasem probíhá pouze v českém jazyce.
  29. Pobyty ve stanicích jsou poměrně dlouhé.
  30. Stewardi vybírají odpadky od cestujících podobně jako v autobusech. (zabraňuje se tak přeplnění malých košů)
  31. Na vlaku byly některé problémy v rámci cateringu.
  32. Radim Jančura sám od sebe při osobním rozhovoru řekl, že problémy jsou. Vyjmenoval například chybějící konvice s čajem. A řekl na adresu personálu: „Ještě to neumíme.“
  33. Wi-fi se po průjezdu údolím Tiché Orlice nevzpamatovala až do Ostravy. Směrem z Ostravy wi-fi přestala fungovat v podobných místech a nenaskočila až do Kolína.
  34. Toalety jsou moderní, dopravce se snaží tato místa také provonět.
  35. Díra (viz. foto) na chodbičce vozu by neměla ve vlaku pro veřejnost co dělat.
  36. Až Olomoucí (směr Ostrava) jsem dostal příležitost dát si mátový čaj. (v ceně jízdenky)
  37. Mátový čaj se skládá ze dvou ingrediencí. Listů máty a horké vody. (domácí med chybě, ale nevadí)
  38. Tablety nebyl při „veřejné tréninkové jízdě“ vybaven každý steward. Někteří využívali tužku a papír.
  39. Ani já, ani Michal nemáme pocit, že by cestou do Ostravy někdo kontroloval naše jízdenky.
  40. Směrem z Ostravy jsme z jízdenky věděli číslo vozu, čísla míst jsme si nepamatovali a bohužel je nešlo z jízdenky vyčíst ani nám, ani personálu.
  41. Vozy byly řazeny 2, 1, 3, 4, 5 Ale nutno podotknout, že byla přidána čísla vozu. (napsána fixem na papírek, který byl přilepen ve dveřích)
  42. K zakoupenému, chutnému croissantu jsem dostal ubrousek na hygienu rukou.
  43. Výtěžek z jízdného byl věnován na charitativní účely.
  44. Nevíme, komu byl výtěžek z jízdného věnován.

Na závěr bych možná, podle některých, měl uvést celkový součet pozitivních a negativních faktů. Rozhodl jsem se ho neudělat. Každý z nás by totiž zápisky z cesty pojal jinak, takže by jeho součty negativ a pozitiv mohly být úplně jiné. Navíc je čistě subjektivní, jakou váhu kterému faktu dáváme. Dále předpokládám, že většina čtenářů má v plánu vyzkoušet si nového železničního dopravce osobně a tak si vytvořit své hodnocení.

Share

Můžete komentovat