Oblíbená a vytížená cyklostezka po drážním tělese z Haidmühle směrem k Passau …

V poslední době se potkávám dost často s názory, že tu i onu regionální trať by bylo výhodné nahradit cyklostezkou. Téma je to natolik oblíbené, že stojí zato se na něj určitě podívat podrobněji. Co mně dost výrazně zaráží, možná i jistým způsobem baví, je vášnivá obhajoba „drážních cyklostezek“ ze strany některých železničních odborníků, či „rádoby – odborníků“. Rád se jich potom ptám, nakolik sami na kole jezdí, jakou mají zkušenost s cyklistickou dopravu a proč jsou si tak jistí, že zrovna cyklostezka místo trati je tou stavbou, kterou cyklisté potřebují? Co když za stejné peníze, které by stála „drážní cyklostezka“, potřebují cyklisté „nedrážní“ cyklostezku, a to v nějakém úplně jiném místě a nějakým úplně jiným směrem, než vedou či vedly historicky koleje? Má potom smysl budovat cyklostezky tam, kde to cyklisté nepotřebují, a to jen proto, že je třeba se „nějak“ vypořádat s nechtěnou lokálkou? Read more »

Moc aut.

Tímto článkem uzavírám  sérii postupně vycházejících částí mé maturitní práce. K doporučení změny dopravní politiky ještě přidávám další konkrétní opatření. green vibrance
chlorine free

Další konkrétní opatření

Další konkrétní opatření je možné realizovat částečně i bez posunu v dopravní politice, jejich účinnost ale výrazně podpoří, pokud by byla realizována v součinnosti a v co největším rozsahu. K většině následujících opatření se dokonce Praha zavázala v rámci Integrovaného krajského programu snižování emisí⁴²⁾. Jednotlivá opatření jsou seřazena dle očekávaného efektu. Read more »

MHD.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Prahu jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava

Praha má rozvinutou síť veřejné dopravy. Všechna srovnávaná města na rozdíl od Prahy více využívají železnici. Na rozdíl od Vídně a Mnichova má Praha sice kratší síť metra, ta ale přepraví více cestujících. Přes větší délku vídeňské sítě přepraví pražské tramvaje více cestujících, než jejich kolegyně ve Vídni a Mnichově dohromady. V celkovém počtu cestujících také Praha výrazně vede (viz tabulky). Srovnání však není zcela korektní, protože ve Vídni nejsou započítání soukromí autobusoví dopravci, kterých je na území města více a v Mnichově není započítán vytížený S-bahn. Read more »

Žluté autobusy.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Kodaň jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava

Systém veřejné dopravy tvoří S-bahn, metro a autobusy[1]. Tramvaje byly zrušeny v sedmdesátých letech. Metro je chápáno jako doplněk S-bahnu. Lehké metro s automatickými soupravami má jen polovinu stanic pod zemí. Systém vznikl formou PPP projektu za peníze soukromého investora. Ten na oplátku dostal od města pozemky pro novou čtvrť, do které vede první linka. První úsek byl otevřen v roce 2002. Nyní má síť 20 stanic a 2 linky, které se v centru spojují do společného úseku. Aktuálně se staví okružní trasa kolem centra. Dokončena má být v roce 2018. Metro přepravilo v roce 2009 50 mil. cestujících. Read more »

Stanice Candidplatz na U1

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Mnichov jsem rozdělil do dvou dílů.

Veřejná doprava[1]

Systém hromadné dopravy tvoří metro, tramvaje, autobusy a S-bahn. Metro čítá 6 linek se 100 stanicemi a 95 km tratí. Dvě linky se vždy prokládají ve stejné trati v centru. V přestupních stanicích jsou nástupiště různých tras hned vedle sebe a soupravy na sebe čekají. Do některých koncových úseků zajíždí jen každá druhá souprava. Read more »

Autobus v okrajové čtvrti.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Poslední část o Vídni.

Veřejná doprava

Vídeňské metro čítá 5 linek se 101 stanicemi na 74 km sítě⁹⁾. Na jeho rozvoj je kladen velký důraz. Od roku 2000 bylo zprovozněno dohromady 16 nových stanic a počítá se s dalšími úseky. Jde o U1 na jihu a U2 na jihovýchodě a severovýchodě³⁾. Nové úseky financuje napůl Vídeň a Rakousko. Každý zaměstnavatel ve Vídni týdně odvádí speciální daň ve výši 2 € za jednoho zaměstnance. V městské pokladně se tak objevují miliony eur ročně určené na rozvoj metra³⁾. Read more »

Uzavřený most, foto Pavel Prchal

Víte, když si zajedete do Pardubic a projdete se po městě, tak už pár diletantských řešení dopravy zde najdete, ale co se jim teď povedlo s mostem na ulici kpt. Bartoše je fakt úspěch.

Read more »

Udržitelná bezpečnost je zvlášť přínosná pro chodce a cyklisty, především díky zásadě omezení rychlosti na 30 km/h v obci, kdekoliv se míchá rychlá doprava (IAD) a zranitelní účastníci provozu (cyklisté, chodci). Existuje ale řada dalších aspektů udržitelné bezpečnosti, než jen omezená rychlost. Další rozbor naznačuje, že například segregace (nepohodlná cyklostezka podél komunikace 50 nebo 70 km/h) není se zásadami udržitelné bezpečnosti také zrovna v souladu, pokud se provede ,,českým“ způsobem. Podívejme se na aplikaci udržitelné bezpečnosti s ohledem (především) na cyklisty poněkud blíže. Nakonec se budeme věnovat praktickým otázkám získání a udržení veřejné podpory pro opatření vedoucí k udržitelně bezpečné (cyklistické) dopravě. Read more »