Ve Phoenixu jsem nebyl, ale tramvaj před Fénixem jsem fotil.

Poslední díl třídílného článku o Phoenixu. Třetí díl se dostává k přetrvávajícím problémům a nabízí možná neotřelé řešení v mnoha koutech světa zapomenutým dopravním prostředkem.

Roztahané město dopravě založené na automobilech se může jevit jako nevhodné místo pro úspěch tramvajové rychlodráhy. Právě vytvoření prostředí, které naláká rozvoj hustší zástavby, bylo cílem. A skutečně podél nové trati developeři na některých místech staví hustší zástavbu. V Česku jsou města hromadnou dopravou většinou dobře obsloužena a naopak zavádění linek do satelitních městeček je nedostatečné a tak narůstá IAD. V českých podmínkách je oblast zcela neobsloužená veřejnou dopravou stále naštěstí spíše výjimkou. V Phoenixu je situace zřejmě opačná. Kvalitní MHD chyběla v celém městě a pomáhala tak rozvoji řídkého osídlení. Jenže použitelnou veřejnou dopravou je nyní pokryta jen malá část města. Ono také jedním koridorem kapacitní veřejné dopravy nejde zajistit obsluha širokých předměstských oblastí.

Namotivovat do VHD někoho kdo se přestěhuje do takového domu kousek od dálnice 30 km za městem nebude vůbec jednoduché - Stará Huť u Dobříše.

Trať v Phoenixu kříží od okrajů přes centrum celé město. Tramvaje nedosáhnou větší průměrné cestovní rychlosti než 30 km/h. Projet celou trať trvá hodinu. Spolu s dlouhou docházkovou vzdáleností a intervaly je téměř nemožné přejet napříč městem v přijatelném čase.  Trať pomůže zahustit své okolí a přiláká část lidí k MHD alespoň na část jejich cest, ale nevyřeší problém celého roztahaného Phoenixu.

Rozrostlá předměstí podobná těm v Phoenixu můžou mít v blízké budoucnosti kvůli zdražení ropy vážné problémy s dopravní dostupností. Denní dlouhé dojíždění z kdysi atraktivních oblastí může být v budoucnu velmi drahé. Aby se z nich nestala města duchů je potřeba přijmout řadu opatření. Především zajistit, aby bylo přijatelné se po nich pohybovat MHD, pěšky či na kole. Zkrátit potřebné vzdálenosti pomůže promíchání funkcí bydlení a pracovních příležitostí. Zahuštění části oblasti koridorem kolejové MHD může být dobrým nápadem a jedním z opatření, jak zahuštění dosáhnout. Stále je ale zajistit dopravu většině obyvatel pomocí kvalitní MHD v tak roztahaném městě téměř nemožné nebo spíše velmi nákladné. Městu nejvíc pomůže, když na zbylých parcelách mezi domky vyrostou několikapatrové domy. Přímo v nich ať jsou malé obchůdky všeho druhu, které ať ideálně nahradí obrovské supermarkety. Místo obrovských kancelářských komplexů v centru ať obytné čtvrti doplní malé kancelářské budovy. Převést lidi z aut do MHD a délku jejich cest nezměnit nestačí.

V Phoenixu potřebují mezi rodinné domky přidat vyšší domy, jako tady v Uhříněvsi a pak mezi ně přidat obchod a zastávku.

Na diskuzích pod články, ze kterých jsem čerpal, se objevily názory, že lepší by bylo zatraktivnit větší počet autobusových linek formou Bus rapid transit (BRT) než stavět tramvajovou rychlodráhu za cenu 750 milionů korun za kilometr. Ona ta cena je vysoká především pokud se trať následně dostatečně nevyužívá. Je bohužel možné, že některé úseky v Phoenixu hrají podobnou roli a jsou stejně podvyužívané jako pražské metro do Letňan či do Motola. Snad to spraví čas, ale je třeba přemýšlet, co šlo postavit místo toho. Názor byl také dostavět další dvě tramvajové tratě v nejdůležitějších směrech a ve zbytku sítě vylepšit autobusy.

Rychlá forma autobusů BRT je v některých městech v USA namísto tramvají budována. Její nižší atraktivita je kompenzována nižší cenou. Obecně je nutné zvýšit povědomí o znovu zaváděném systému MHD. Myslím si, že při vhodně promyšlené strategii by se do amerického předměstí mohly hodit ze všeho nejlépe trolejbusy. Na rozdíl od rychlodrážních tramvají se dostanou i mimo hlavní ulice. Mohou pokrýt větší území a zároveň být nápadnější než autobusy. Následuje video ukazující v Spojeným státům nejen příklad rozvinutého BRT v brazilské Curitibě.

Přijde mi zvláštní, že systémy frekventované autobusové dopravy BRT v naprosté většině případů opomíjejí možnost zatrolejování. Asi za to může tlak výrobců autobusů, kteří systémy BRT v některých městech prosadili. Ono dobře, že alespoň někdo prosazuje rozvoj MHD. Na to, že je alespoň nějaká MHD (BRT) ve městech třetího světa lepší investicí než stavět nové silnice, upozorňuje například Institute for Transportation and Development Policy (Institut pro dopravu a rozvojovou politiku). Poskytnout lepší dopravu a prostředí všem je totiž lepší než rozšiřovat silnice pro menší procento, co vlastní auta, aby poškozovali prostředí všem ostatním.

Zatrolejování některých systémů BRT snad přijde v budoucnu s dražší naftou a obměnou vozového parku. Konkrétně v Phoenixu by zřejmě ve vyhrazeném pruhu na hlavních ulicích zvládly trolejbusy stejný počet cestujících, který je dnes přepraven tramvajemi. A navíc poušť v okolí Phoenixu je mnohem vhodnějším místem pro solární elektrárny než česká pole.

Rozhodně nejsem proti tramvajím. Jsem velmi rád, že se v Phoenixu snaží vybudovat kvalitní MHD. Obdivuji snahu vybudovat systém veřejné dopravy tam, kde to není vůbec lehké. Nechci prosazovat trolejbusy za každou cenu, ale napadá mě otázka: Věděli vlastně tamní dopravní plánovači, že nějaký autobus s klacky existuje?

Trolejbusy jsou v Evropě častější než v USA. Kdo pozná toto město?

Přirozeně nerozumím politické situaci v USA. Vím ale, že Demokraté jsou na rozdíl od Republikánů snahám rozvíjet VHD a tedy skutečně řešit dopravní problémy nakloněni. Prezident Obama pomáhá federálním rozpočtem městům investovat do hromadné dopravy. Mnoho tramvajových projektů se rozběhlo díky těmto fondům. Asi před rokem se zdálo, že za příští dva roky se v USA otevře až 20 nových tramvajových systémů. Jenže s oslabováním Obamovy moci byla například v Cincinatti výstavba tramvají zastavena z důvodu zrušení financování ze státního rozpočtu.

Každá snaha vyřešit problémy země známé svou závislostí na automobilech se cení. Vzorem, kterého mnohé země chtějí dosáhnout, už nemohou být roztahaná předměstí závislá na automobilech. Jsou i jiné a lepší způsoby jak řešit dopravní systém ve městě. A v USA tyto způsoby po padesáti letech pomalu, ale jistě objevují. V Česku ví málokdo o tom, že Times Square v New Yorku bylo přestavěno na pěší zónu. Ale o tom zase někdy jindy. Teď se podívejme na video o záměru postavit tramvaje v Cincinnati.

Related Images: