Během ukázek protipovodňových opatření na brněnském výstavišti se letos představí i lodní doprava jako alternativa zajištění zemního plynu nebo dalších strategických surovin. Model lodi se pohybuje v modelu vodního toku, který je vybudován v bazénu před pavilonem Z.

Model říčního tankeru pro převoz kapalného zemního plynu

Plavidla jako dopravní prostředek zkapalněného zemního plynu mají ve srovnání s pozemními dopravními prostředky výhodu v podobě vestavěných mimořádně velkých izolovaných nádrží – příznivější poměr mezi objemem a povrchem přispívá k udržení nízké teploty. Díky tomu dochází k menším ztrátám zemního plynu „odparkem“, který je energeticky využit k pohonu lodi. Specifická hmotnost zkapalněného plynu je nízká (0,45 t/m3), takže ponor specializovaných plavidel je poměrně malý.

Velkou výhodou přepravy plynu po moři a vodních cestách ve srovnání s plynovody je velká flexibilita, umožňující širokou diverzifikaci zdrojů a operativní předcházení krizovým situacím. To platí pro Českou republiku zcela mimořádně! Podmínkou je ovšem napojení na dunajskou vodní cestu prostřednictvím první etapy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, která probíhá v bezprostřední vzdálenosti od kapacitních podzemních zásobníků plynu na Slovensku (Záhorie – Láb) a v oblasti Hodonína (Kostice, Tvrdonice). V této oblasti by tedy mohl být plyn výhodně skladován nebo převáděn do distribuční sítě. Distribuční cesta by mohla vést přes rumunský přístav Constanta (např. z Alžírská, Austrálie, ze zdrojů v arabských státech) nebo přes nizozemský Rotterdam. Možný je překlad z námořních lodí v uvedených námořních přístavech do lodí říčních, dále i využití říčně-námořních lodí, které by se mohly uplatnit hlavně na Dunaji a vodním koridoru D-O-L, při přepravě z bližších zdrojů (Alžírsko, Perský záliv). Mohly by být konstruovány tak, aby naložily až téměř 20 000 m3 zkapalněného plynu. Vzhledem k trasování vodní cesty a soustředění slovenských i českých zásobníků se rýsuje politicky významný projekt oboustranné spolupráce.

Related Images: