Vytrhané koleje ...

Není tomu tak dlouho, kdy vedle voleb nebyla snad v médiích na přetřesu jiná zpráva, než že se chystá zrušení až 63 tratí. Zprávy se lišily pouze v několika detailech, kdy v jednom periodiku je rušily České dráhy, v jiném sám ministr Bárta, ve třetím pan Šulc, a ve čtvrtém někdo úplně jiný. Samozřejmě také kolísal počet postižených tratí. O mnohých se dodnes píše, že to mají již zcela jistě za sebou, protože to řekl tisku ten či onen pán. Ale jaká byla vlastně pravda? Bylo to opravdu tak vážné nebo se jednalo jen o obrovskou mediální kachnu?

Kdy to začalo?

Snahy zrušit železnici se táhnou od nepaměti, v podstatě od doby, kdy se stala konkurencí silnice. Ale o historii v tomto článku nejde, jde nám o konkrétní začátek současné rušící kampaně. Opomineme tedy i první novodobou vlnu snah o rušení v 2. polovině 90. let za ministra Římana.

Aktuální plošné rušící tendence se dostaly na veřejnost začátkem roku 2010, kdy začal kolovat po internetu „uniklý“ elaborát Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) s pracovním názvem „Čím se zabývá SŽDC“. Tento dokument obsahoval z pohledu státního provozovatele dráhy výčet zbytečných tratí a byl doplněn podpůrnými argumenty pro likvidaci, mezi nimiž byly často zkopírovány i různé útržky z fandovských diskuzních fór. Kromě tratí s různou intenzitou provozu se zde nenápadně objevily i strategické spojky tratí, které sice nejsou projížděny pravidelnými osobními vlaky, ale v případě jakékoli mimořádnosti zajišťují funkčnost železniční sítě. Z hlediska nákladní dopravy nebyla otázka zbytnosti jakékoli tratě z tohoto lednového seznamu řešena v podstatě vůbec. Zmíněný dokument byl prakticky ihned po rozšíření na internetu ze strany SŽDC rázně dementován s odůvodněním, že v žádném případě její zaměstnanci nic takového nepřipravují. Mezi sedmou velmoc se tudíž nedostalo prakticky nic a pokud přeci jen dostalo, byly uniklé informace samozřejmě dementovány.

Druhou letošní etapou byl pracovní materiál Ministerstva dopravy za ministra Gustáva Slamečky, který mimo jiné vycházel z výše uvedeného elaborátu a s kterým jste mohli seznámit jak v tisku, tak v našem článku. V podstatě závěrem této etapy byl komentář ministra Slamečky a dalších zainteresovaných osob ve znění „vždyť se o ničem vůbec nejedná“…

Do třetice všeho dobrého a zlého se v srpnu tohoto roku začal velmi tvrdě projednávat náš starý známý seznam z počátku roku, avšak obratně převedený do excelovské tabulky, kde byla jako jediné hodnotící kriterium určena ekonomická výtěžnost poplatků za dopravní cestu s hranicí milion korun za rok 2009 u každé trati bez rozdílu délky. V tu chvíli se na indexu opravdu sešlo oněch zmíněných 63 tratí.

Postup do vyššího levelu …

Většina tratě 326 byla poškozena pouze takto. Stačilo dosypat trochu štěrku. Výraznější poškození bylo jen ve dvou krátkých úsecích

Mezitím mezi odbornou veřejnost pronikla informace, že byla zcela v tichosti zrušena trať 326 Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží, dokonce bez vědomí Armády ČR, která měla na trať připojenou vlečku, byť momentálně spoře využívanou. Souhlas však vydalo Ministerstvo obrany, takže vlastně všechno bylo v pořádku… Důvodem ke zrušení trati bylo negarantování dlouhodobé objednávky osobní dopravy Moravskoslezským krajem na trati poškozené povodní v roce 2009. O objednávce veřejné osobní dopravy jakýmkoli jiným subjektem, či o existenci nákladní dopravy zmínka zcela chybí. Účastníkem správního řízení nebyl ani jediný licencovaný drážní dopravce. Nicméně zajímavým faktem bylo, že již před nabytím právní moci Rozhodnutí o zrušení dráhy (v polovině září 2010), došlo v sprnu 2010 k demontování velké části železničního svršku z této trati. Demontován byl i na úsecích povodní vůbec nezasažených. Za poslední zajímavost správního řízení lze označit zdůvodnění zrušení dráhy v interních materiálech používající pasáže určitě čilou náhodou připomínající diskuzní příspěvky z jistého diskuzního serveru. Překvapivé bylo, že rušení tratě do Nového Jičína provázelo mediální ticho.

Mediální ticho ohledně faktického rušení tratí však netrvalo dlouho. Přesně v první den komunálních voleb bylo zahájeno správní řízení na zrušení dalších 5 tratí a o tři dny později byly přidány další dvě tratě. O další týden později uzavřely říjnovou „volební“ sérii správních řízení další 3 tratě. Paralelně s řízeními o zrušení tratí vedl Drážní úřad další řízení o zastavení dopravy na celkem 13 tratích. Vyjmenovávat jednotlivé tratě nemá smysl, jen dodejme, že se seznamy z větší části překrývají. Mezi tratěmi jsou sice takové, na něž již dlouho žádné kolo nevyjelo a popravdě nejspíš ani nevyjede, leč na většině tratí provoz stále existuje a na některých i dosti intenzivní, byť sezonního charakteru. Podstatné však je, že české právo souběh těchto řízení nějak nezná…

Tato smršť správních řízení byla pro mnohé podnikatele, kteří mají co do činění s železnicí takovým šokem, že se v médiích doslova rozpoutala informační lavina. Dokonce tak velká, že byla viditelná i přes právě probíhající, často velmi převratné, volby.

Diletantismus nebo záměr?

Údajným podkladem ke správním řízení byla stanoviska krajů, že provoz na té, či oné trati neobjednají. Tedy stejný postup, jako v případě již zmíněného zrušení trati do Nového Jičína, ačkoliv u mnohých tratí byla objednávána doprava financovaná z jiného balíčku na kterém ovšem chybí popisek „základní dopravní obslužnost“.

Například v Ústeckém kraji bylo stanovisko takové, že kraj na tratích zde určených ke zrušení, veřejnou dopravu neobjednává a ani s objednáváním v konceptu regionální dopravy dále nepočítá, zároveň ale upozorňuje na zájem a objednávky provozu obcí. Nelze přitom nechat bez povšimnutí skutečnost, že Ústecký kraj dotyčným obcím na onen provoz nemalou měrou finančně přispívá. Leč příspěvky na tento provoz má na starosti jiné oddělení krajského úřadu, než které dalo souhlasné stanovisko ministerstvu ke zrušení.

Lze říci „malá nepatrná chybička“, leč ta málem zavinila konec krajem velmi podporovaných a v jeho rozvojových plánech venkova zahrnutých projektů. Ale proč? Na první pohled náhlá triviální chyba, která ovšem ve skutečnosti ukazuje trend moderní doby. Každé oddělení úřadu, či společnosti, si hraje na svém písečku a není ochotno/schopno se domluvit na společném postupu a stanovisku, případně zaměstnanci protistrany mají asi zas problém pořádně přečíst a následně správně pochopit smysl vět.

Jdeme do finále!

Vyvrcholením všech snah o likvidaci tratí bylo nedávné zveřejnění jízdních řádů pro příští rok na internetových stránkách SŽDC. Zde tratě figurující ve správních řízeních o zrušení a zastavení provozu chybí. Někteří čtenáři kontaktovali redakci Dopravního webu, nezná-li příčinu tohoto stavu. Samotné nezveřejnění jízdních řádů mělo několik provedení. Některé tratě byly v seznamu, avšak bez jízdního řádu, některé byly uvedeny s poznámkou sezonní provoz a jiné v seznamu chyběly zcela. Po týdnu a několika zvídavých dotazech všímavých lidí se situace změnila a všechny dle nového názvosloví „sporné tratě“ prostě ze seznamu zmizely.

Jako odůvodnění má dle všeho sloužit odpověď SŽDC, kterou obdržel náš čtenář na dotaz ohledně různorodého provedení zveřejnění jízdních řádů „sporných tratí“:

Dobrý den,
trať Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí je nově v jízdním řádu 2010/2011 označena jako trať 143 z důvodu návaznosti na hlavní trať 140.
Úsek Kadaň předměstí – Kaštice, resp. Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec patří mezi tratě určené ke správnímu řízení na zastavení drážní dopravy, resp. zrušení tratě.

S pozdravem
Ing. Miloš Houska
ředitel odboru jízdního řádu a kapacity dráhy

V případě dalších tratí jsme obdrželi reakci dvou dopravců, kteří si stěžují na SŽDC, neboť nebyl zveřejněn jimi zajišťovaný provoz na čtyřech „sporných tratích“.

Zajímavé však je, že ani jedna ze „sporných tratí“ doposud nebyla zrušena a ani na ní nebyla zastavena doprava. Přesto se v jízdním řádu neobjevily. To zejména pro provozy mimo „standardní objednávku ZDO“ činěnou kraji a ministerstvem dopravy představuje obrovskou komplikaci zejména v marketingu, neboť právě knižní jízdní řád a jeho elektronická podoba je jedním z vodítek různým cestovním agenturám, aby vůbec věděli, že v jejich zájmové oblasti vůbec existuje možnost využití železniční dopravy. Přitom zveřejnění těchto vlaků provozovateli dráhy nařizuje zákon, navíc na webu SŽDC je uveden jízdní řád jimi nespravovaných tratí, například úzkorozchodných Jindřichohradeckých místních drah.

V tomto duchu položila redakce dopravního webu otázku tiskovému mluvčímu SŽDC, Pavlu Hallovi. Díky dvěma urgencím se téměř po týdnu podařilo stanovisko získat.

Dobrý den,

trať 164 byla zkrácena po dohodě s Ústeckým krajem, protože na úsecích Kadaň předměstí – Kaštice a Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec nebyla pro jízdní řád 2010/2011 žádným dopravcem objednána vlaková osobní doprava.

Zároveň byl provozně aktivní úsek Kadaň – Prunéřov – Kadaň předměstí přečíslován na 143, aby byla lépe vystižena přestupní návaznost pro cestující (bude umístěna na vývěsném jízdním řádu společně s tratí 140).

Mezi zveřejněním nebo nezveřejněním tabulky tratě a jízdami vlaků sezónního provozu osobního dopravy nebo dokonce jízdami nákladních vlaků neexistuje absolutně žádná souvislost. Pokud v t.č. platném knižním JŘ je zveřejněna v inkriminovaných úsecích prázdná tabulka a v tzv. režimu ad-hoc dopravce JHMD, resp. v minimální míře i dopravci MBM a SŽV vlaky provozovaly, pak v případě jejich zájmu v příštím roce toto bude bezpochyby možné i nadále i bez té prázdné tabulky. Jiná situace by nastala, pouze v případě, pokud by příslušné správní orgány dle zákona o dráhách rozhodly o zastavení drážní dopravy, resp. o zrušení traťového úseku. Tuto skutečnost ovšem i v tomto případě zveřejnění či nezveřejnění prázdné tabulky nemůže nijak ovlivnit.

PS: Tabulka tratě 113 pro období 2010/2011 nebyla na Internetu SŽDC zveřejněna, byl tam sice dočasně odkaz, který však nebyl funkční. Souviselo to s prací odboru IT při vkládání dat. Dnes už číslo 113 v seznamu tratí není.

S pozdravem

Bc. Pavel Halla

Tiskový mluvčí
vedoucí oddělení komunikace
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Dlážděná 1003/7, 110 00 PRAHA 1

Tel.: 222 335 209
Mobil: 725 346 246

Během těchto kroků a krůčků ohledně říjnového rušení tratí potichu z internetových stránek ministerstva dopravy zmizely vyhlášky o zahájení správních řízení ke zrušení tratí, ačkoliv ostatní vyhlášky na úřední desce ministerstva visí stále, i několik let nazpět. Snad tento snadno přehlédnutelný krok signalizuje, že ministerstvo přehodnotilo svůj postoj k rušení, protože na základě analýz stavu zjistilo, že opravdu nejde o slibované úspory za údržbu. Pokud by se tak skutečně stalo, Správa železniční dopravní cesty by byla společně s několika fanoušky z internetových diskuzí v boji za rušení tratí osamocena.

Co skutečně vedlo k celému letošnímu seriálu ohledně rušení tratí, který zpočátku skutečně připomínal pouze přerostlou kachnu, aby se nakonec stal vážnou hrozbou pro jednotlivé regiony a tratě, se můžeme nakonec jen dohadovat. Zda-li šlo „jen“ o jakousi poslušnost v rámci služební hierarchie na úřadech, nebo styl vedení „jednou jsem řekl, že to tak bude a cokoliv jiného projde jen přes mou mrtvolu“, či naprostý nezájem zaměstnance o svěřenou práci, je prostorem k dalšímu bádání…

Jedna z tratí nakonec bude zrušena určitě. Je jí nákladní trať Praha-Malešice - Praha-Žižkov. Slouží nákladní dopravě, aby kamiony nemusely zbytečně zatěžovat ulice ve městě. Jenže pozemky jsou cenné a nákladní doprava nikoho nezajímá.

Related Images: