5 372 přečtení
Čvn 11 2010

Regionální infrastruktura – otevřený dopis hejtmanům krajů ČR

nádraží Dobruška

Dobruška

Vzhledem k tomu, že i mě jako racionálnímu příznivci železnice a především regionálních a lokálních drah nebyl lhostejný projev ministerstva dopravy k rušení těchto drah, posílám Vaší redakci otevřený dopis, který jsem poslal jednotlivým hejtmanům krajů České republiky s cílem vyvolat povědomí o tomto negativním záměru.

Vážená paní hejtmanko, vážený pane hejtmane,

v mediích se objevilo stanovisko končícího ministra dopravy týkající se snahy zrušit stávající síť regionálních železničních tratí. Ač v názvu regionální, sloužící již řadu let rozvoji především krajů, o jejich osudu a  zániku mají rozhodovat státní úředníci v Praze. Vzhledem k tomu, že tento dopravní systém slouží a může sloužit mnohem lépe především krajům, obracím se na Vás jako na hlavního představitele kraje s tímto dopisem. Předpokládám, že Vy i Vaši kolegové v ostatních krajích mají dostatečnou politickou sílu, aby proti těmto neuváženým a krátkozrakým krokům aktivně vystoupili a této likvidaci zabránili.

Bohatství může mít různé formy, a ne nadarmo se říká, že hodnotu řady věcí si uvědomíme až v moment kdy je ztrácíme. Proto bychom se měli nad nimi zamyslet dřív, než bude pozdě. Infrastrukturní liniové stavby jsou bohatstvím každého kraje a rozhodují o jeho potenciálu a možnostech dalšího rozvoje. Je vcelku lhostejné, kdo je jejich vlastníkem. Může to být sám kraj (silnice II a III třídy), může to být stát (silnice I třídy, dálnice a železnice), může to být soukromý vlastník (vedení VVN, plynovody).

Důvody proč je nutné je považovat za bohatství a podle toho je i chránit a rozvíjet je hned několik. Pokud se nyní kdokoli rozhodne postavit liniovou stavbu je to pro něj finančně mimořádně nákladné a legislativně velmi náročné. Každý metr takové stavby stojí několik milionů. Ale i když se po letech lobování, plánování a argumentace podaří získat tyto milionové prostředky není vyhráno. Stačí, aby se v jediné možné linii stavby objevil nějaký důležitý objekt, louka nebo keřík se vzácným broučkem nebo pozemek vychytralé farmářky a už je stavba ať společensky jakkoli důležitá odsunuta na neurčito.

Jednoznačně mezi „zlatý poklad“ liniových staveb patří stavby dopravní. Je to nejen proto, že jejich stavba je většinou nejdražší a nejkomplikovanější, ale důvodem jsou především jejich přínosy. V době kdy mobilita společnosti trvale roste a většina stávajících komunikací již přestává kapacitně stačit je nutné především k dopravní síti přistupovat co nejrozumněji a především z nadčasového pohledu. Pokud existující liniovou stavbu, kterou vybudovali naši předci a my jsme ji jen převzali, nedokážeme nyní efektivně využít vůbec to neznamená, že její efekt nevyužijí a za její existenci nebudou děkovat naši potomci. To je hledisko, které by měl mít moudrý politik především na zřeteli.

Tento přístup by se měl týkat především regionálních a lokálních železničních tratí. Dlouhodobě jsou tyto cenné dopravní stavby na „černé listině“. Kraj o nich nerozhoduje, protože je nevlastní, ač mu slouží (a mohly by sloužit lépe). Vlastník stát je má rovněž na okraji zájmu, pro něj jsou prioritou nadnárodní koridory. Pro většinu krajů, ale znamenal jejich vznik, a o ten se musely velmi zasloužit, dobu rozvoje a prosperity. Regiony, kterým se kdysi nepodařilo tuto síť vybudovat, zůstaly ve většině případů již na trvalo periferií bez ekonomického rozvoje měst a sídel. Možná se to zdá odvážné, ale tyto stavby mohou v případě našeho zájmu opět významně převzít roli akcelerátora rozvoje krajů.

Mobilita společnosti zajištěná především IAD (individuální automobilová doprava) je v řadě míst již na hranici možností a její další expanze je často nereálná. Přesto mobilita nadále poroste. Není to dáno jen bohatstvím společnosti, ale především ekonomickou zákonitostí. Hlavní hospodářské aktivity v krajích budou stále více vázány na velká sídla a aglomerace. Pokud chceme, aby se území kraje rozvíjelo rovnoměrně a z okrajových regionů se nestaly jen vylidněné periferie musíme zajistit těmto oblastem velmi dobrou a ekologicky udržitelnou dopravní obslužnost. Ale je tu ještě jedna závažná skutečnost o které se raději příliš nemluví, ale jejíž důsledky jsou jen obtížně odhadnutelné. Láce a dostupnost silniční dopravy včetně IAD založené na ropných palivech je velmi relativní.

V druhé polovině roku 2008 těsně před finanční krizí se poprvé objevil převis poptávky po ropě nad disponibilními zdroji této suroviny. Výsledkem nepatrného převisu byl okamžitý nárůst cen o téměř sto procent bez ohledu na jakékoli společenské a ekonomické důsledky. Je pravděpodobné, že po krizi ekonomické přijde velmi brzy krize energetická, týkající se především ropných produktů a nejspíš významně zasáhne cenu a dostupnost silniční dopravy a především IAD. Na tuto situaci je nutné být v rámci možností připraven a to především v oblasti veřejné mobility. Budeme brzy vděčni našim předkům, že nám tyto liniové dopravní stavby vybudovali.

Pevně věřím, že nejen Vy ale i ostatní hejtmani jsou si těchto skutečností plně vědomi a že ve vidině okamžitých pseudoúspor státu nepodlehnou tomuto tlaku a nenechají tyto tratě, které slouží jejich krajům, zlikvidovat. V současnosti, kdy se za Vaší iniciativy nakupují nová a moderní vozidla, která významně zvýší atraktivnost provozu na těchto tratích by se mohlo paradoxně stát, že tato moderní technika nebude mít kde jezdit. To, že regionální železniční tratě zatím nedovedeme plně využít pro rozvoj regionů neznamená, že toto nebudou umět či spíše muset zvládnout naši následovníci. Pokusme se s touto revitalizací začít, místo toho, abychom nechali toto bohatství nezodpovědně a krátkozrace zlikvidovat.

S úctou
Ing. Petr Tejkl

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.3/5 (12 votes cast)
Regionální infrastruktura - otevřený dopis hejtmanům krajů ČR, 4.3 out of 5 based on 12 ratings
Share


Autor: působí jako konzultant v oboru dopravy a marketingu


Leave a Reply

Specify a Disqus shortname at Social Comments options page in admin panel