Kvě 27 2010

Bechyňka nadále jen v nezávislé trakci?

Bechyňka je nejstarší elektrifikovanou železnicí u nás

S nedávno zveřejněnou druhou změnou grafikonu 2009/2010 začínají prosakovat napovrch také informace o grafikonu 2010/2011, který vstoupí v platnost v prosinci tohoto roku. Na rychlíkových linkách se asi stále budeme vozit v koženkových vozech, v regionech na některých tratích přibudou vlaky obsluhované motorovými jednotkami 814+914 Regionova. Jednou z tratí, na kterou Regionovy vyjedou nově, by měla podle neoficiálních informací být i trať číslo 202 Tábor – Bechyně, známá snad všem příznivcům železnice pod přezdívkou Bechyňka.

Fakta o trati 202

Bechyňka je vyjímečnou tratí. Jedná se o první elektrifikovanou železniční trať na našem území a v současné době je trať z Tábora do Bechyně také jedinou tratí elektrifikovanou systémem stejnosměrného napětí 1500 V. Původně v tomto systému byl elektrifikován Pražský uzel a také další jihočeská trať Rybník – Lipno. Dnes je trať 202 pro svou unikátnost technickou památkou a také jednou z chloub regionu. Na trati najdeme unikátní

Historický elektrický vůz bechyňky M 400 "Elinka"

most, který slouží zároveň pro silnici i železniční trať, také odlišné sloupy trakčního vedení jsou pro tuto trať typické. Zajímavé jsou i technické parametry tratě, kdy díky elektrickému pohonu má v několika kriteriích podstatně měkkčí dodržování stanovených parametrů C.&K. úřady. Stoupání byla realizována až se sklonem 35‰ a poloměry oblouků byly povoleny až na. Kolorit trati je také svázán s několika historickými lokomotivami, které vyrážejí na trať při oblíbených nostalgických jízdách. Trať 202 je jednou z mála našich tratí, kde  byl v poslední době zaznamenán nárůst počtu cestujících.

Současný stav

Provoz na trati v současné době zajišťují dvě elektrické lokomotivy řady 113, které zde jezdí v soupravě s dvěma vozy typu BDs a Bdt. V jízdním řádu 2009/2010 zde najdeme 9 párů osobních vlaků ve všední dny a 7 párů osobních vlaků o víkendu. Ranní vlaky se křižují na trase, odpoledne jezdí vlaky z Tábora do Bechyně ve dvouhodinovém taktu. Nákladní dopravu zde již delší dobu zajišťuje dieselová lokomotiva společnosti ČD Cargo.

Příchod motorových jednotek Regionova = ztráta identity?

Jak jsem již přednesl v úvodu, uvažuje se, že soupravy typické pro tuto trať vystřídaly od letošního prosince motorové jednotky Regionova. Těch již české dráhy mají již desítky kusů v každém kraji a další se stále modernizují. Důvodem proč nasadit na Bechyňku motorovou jednotku jsou jednoznačně úspory. Lehčí motorové jednotky umožňují lepší akcelerační schopnosti, a protože má motorová jednotka na každém konci stanoviště strojvedoucího, odpadá zde nutnost posunu v konečných stanicích. V ideálním případě by se při použití motorové jednotky bez nutnosti dlouhého času na obrat v cílové stanici dalo dosáhnout grafikonu s turnusovou potřebou pouze jednoho stroje. Jenže cena za toto řešení je poměrně velká. Na elektrifikované vystřídají ekologické elektrické jednotky motorové vozy spalující naftu. Navíc turisticky vyhledávaná Bechyňka dnes nabízí cestujícím svezení poměrně neobvyklou soupravou, což by s nasazením celorepublikově známé Regionovy odpadlo a trať by tak tratila na své popularitě. Pokud jedu na výlet za účelem, abych se mimo výletu v regionu svezl vláčkem po první elektrifikované trati na našem území, rád bych jel vlakem který bude z drátů lízat elektřinu, nikoliv tuctovým motorovým vozem, který navíc poskakuje po kolejích kvůli dvounápravovému řešení pojezdu. Než se pustíme do dalšího odstavce ještě připomenu, že objednatelem osobní dopravy na trati Tábor – Bechyně je Jihočeský kraj.

Jiné řešení, aneb jak zvýšit efektivnost provozu a zachovat identičnost?

Jistě se shodneme na tom, že vyvíjet nové vozidlo pro atypickou trať a vyrobit ho v malé sérii je nesmysl, ale rozhodně jsou cesty jak ušetřit na provozu této trati bez ztráty identických souprav pro tuto trať. Jednou možností menší modernizace stávajících lokomotiv řady 113. Těch bylo vyrobeno 6 kusy, přičemž tři lokomotivy jsou v současné době udržovány pro provoz na Bechyňce. V případě, že by postupem času dvě lokomotivy řady 113 prošly dílčí modernizací za účelem dosazení zásuvky pro to, aby mohly být řízeny, mohl by se na této trati zavést provoz soupravy s řídícím vozem. Tím by se odstranily posuny v cílových stanicích, ale zároveň zachoval elektrický provoz. Další je odkoupit ze zahraničí nějaký starší, ale na naše poměry stále moderní elektrický vůz, uzpůsobený pro provoz pod tímto trakčním systémem. Největším úskalím tohoto řešení by bylo pravděpodobně schválení tohoto vozu k provozu v českých podmínkách. Na druhou stranu klasická souprava lokomotivy s vozy, která zde jezdí v současné době má dopravní hmotnost jako jiné běžné vlaky, což omezuje její adhezní podmínky. Do budoucna se nejspíš stejně bude muset přijít s nějakým řešením, jak bude pravidelný provoz na Bechyňce nadále vypadat. Doufejme, že ale trať bude nadále sloužit místním k dojíždění do škol a za prací, stejně jako turistům a její provoz nebude nikdy omezen pouze na rekreační nostalgické jízdy, nebo úplně pozastaven jak tomu bylo za minulého režimu. Nabízí se také vstup regionálního dopravce na tuto trať, jelikož národní společnost České Dráhy k této trati s citem pro její unikátnost patrně přistupovat nehodlá.

Příchod Regionov na Bechyňku = ztráta identity?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Výřez situace z návrhu revitalizace Bechyňky z roku 2003

Related Images:

Share

Můžete komentovat