7 646 přečtení
Kvě 27 2010

Bechyňka nadále jen v nezávislé trakci?

Bechyňka je nejstarší elektrifikovanou železnicí u nás

S nedávno zveřejněnou druhou změnou grafikonu 2009/2010 začínají prosakovat napovrch také informace o grafikonu 2010/2011, který vstoupí v platnost v prosinci tohoto roku. Na rychlíkových linkách se asi stále budeme vozit v koženkových vozech, v regionech na některých tratích přibudou vlaky obsluhované motorovými jednotkami 814+914 Regionova. Jednou z tratí, na kterou Regionovy vyjedou nově, by měla podle neoficiálních informací být i trať číslo 202 Tábor – Bechyně, známá snad všem příznivcům železnice pod přezdívkou Bechyňka.

Fakta o trati 202

Bechyňka je vyjímečnou tratí. Jedná se o první elektrifikovanou železniční trať na našem území a v současné době je trať z Tábora do Bechyně také jedinou tratí elektrifikovanou systémem stejnosměrného napětí 1500 V. Původně v tomto systému byl elektrifikován Pražský uzel a také další jihočeská trať Rybník – Lipno. Dnes je trať 202 pro svou unikátnost technickou památkou a také jednou z chloub regionu. Na trati najdeme unikátní

Historický elektrický vůz bechyňky M 400 "Elinka"

most, který slouží zároveň pro silnici i železniční trať, také odlišné sloupy trakčního vedení jsou pro tuto trať typické. Zajímavé jsou i technické parametry tratě, kdy díky elektrickému pohonu má v několika kriteriích podstatně měkkčí dodržování stanovených parametrů C.&K. úřady. Stoupání byla realizována až se sklonem 35‰ a poloměry oblouků byly povoleny až na. Kolorit trati je také svázán s několika historickými lokomotivami, které vyrážejí na trať při oblíbených nostalgických jízdách. Trať 202 je jednou z mála našich tratí, kde  byl v poslední době zaznamenán nárůst počtu cestujících.

Současný stav

Provoz na trati v současné době zajišťují dvě elektrické lokomotivy řady 113, které zde jezdí v soupravě s dvěma vozy typu BDs a Bdt. V jízdním řádu 2009/2010 zde najdeme 9 párů osobních vlaků ve všední dny a 7 párů osobních vlaků o víkendu. Ranní vlaky se křižují na trase, odpoledne jezdí vlaky z Tábora do Bechyně ve dvouhodinovém taktu. Nákladní dopravu zde již delší dobu zajišťuje dieselová lokomotiva společnosti ČD Cargo.

Příchod motorových jednotek Regionova = ztráta identity?

Jak jsem již přednesl v úvodu, uvažuje se, že soupravy typické pro tuto trať vystřídaly od letošního prosince motorové jednotky Regionova. Těch již české dráhy mají již desítky kusů v každém kraji a další se stále modernizují. Důvodem proč nasadit na Bechyňku motorovou jednotku jsou jednoznačně úspory. Lehčí motorové jednotky umožňují lepší akcelerační schopnosti, a protože má motorová jednotka na každém konci stanoviště strojvedoucího, odpadá zde nutnost posunu v konečných stanicích. V ideálním případě by se při použití motorové jednotky bez nutnosti dlouhého času na obrat v cílové stanici dalo dosáhnout grafikonu s turnusovou potřebou pouze jednoho stroje. Jenže cena za toto řešení je poměrně velká. Na elektrifikované vystřídají ekologické elektrické jednotky motorové vozy spalující naftu. Navíc turisticky vyhledávaná Bechyňka dnes nabízí cestujícím svezení poměrně neobvyklou soupravou, což by s nasazením celorepublikově známé Regionovy odpadlo a trať by tak tratila na své popularitě. Pokud jedu na výlet za účelem, abych se mimo výletu v regionu svezl vláčkem po první elektrifikované trati na našem území, rád bych jel vlakem který bude z drátů lízat elektřinu, nikoliv tuctovým motorovým vozem, který navíc poskakuje po kolejích kvůli dvounápravovému řešení pojezdu. Než se pustíme do dalšího odstavce ještě připomenu, že objednatelem osobní dopravy na trati Tábor – Bechyně je Jihočeský kraj.

Jiné řešení, aneb jak zvýšit efektivnost provozu a zachovat identičnost?

Jistě se shodneme na tom, že vyvíjet nové vozidlo pro atypickou trať a vyrobit ho v malé sérii je nesmysl, ale rozhodně jsou cesty jak ušetřit na provozu této trati bez ztráty identických souprav pro tuto trať. Jednou možností menší modernizace stávajících lokomotiv řady 113. Těch bylo vyrobeno 6 kusy, přičemž tři lokomotivy jsou v současné době udržovány pro provoz na Bechyňce. V případě, že by postupem času dvě lokomotivy řady 113 prošly dílčí modernizací za účelem dosazení zásuvky pro to, aby mohly být řízeny, mohl by se na této trati zavést provoz soupravy s řídícím vozem. Tím by se odstranily posuny v cílových stanicích, ale zároveň zachoval elektrický provoz. Další je odkoupit ze zahraničí nějaký starší, ale na naše poměry stále moderní elektrický vůz, uzpůsobený pro provoz pod tímto trakčním systémem. Největším úskalím tohoto řešení by bylo pravděpodobně schválení tohoto vozu k provozu v českých podmínkách. Na druhou stranu klasická souprava lokomotivy s vozy, která zde jezdí v současné době má dopravní hmotnost jako jiné běžné vlaky, což omezuje její adhezní podmínky. Do budoucna se nejspíš stejně bude muset přijít s nějakým řešením, jak bude pravidelný provoz na Bechyňce nadále vypadat. Doufejme, že ale trať bude nadále sloužit místním k dojíždění do škol a za prací, stejně jako turistům a její provoz nebude nikdy omezen pouze na rekreační nostalgické jízdy, nebo úplně pozastaven jak tomu bylo za minulého režimu. Nabízí se také vstup regionálního dopravce na tuto trať, jelikož národní společnost České Dráhy k této trati s citem pro její unikátnost patrně přistupovat nehodlá.

Příchod Regionov na Bechyňku = ztráta identity?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Výřez situace z návrhu revitalizace Bechyňky z roku 2003

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (6 votes cast)
Bechyňka nadále jen v nezávislé trakci?, 4.8 out of 5 based on 6 ratings
Share


Autor: ...je občas zamilovanej, ale někdy taky ví co chce říct...


13 komentářů

  • Napsal jpp, 28. 5. 2010 @ 2:51

    Zajímavý článek, díky za něj.

    Ale s některými jeho částmi nesouhlasím.

    Souprava vozidel typu B nebo Bdt je stejně tuctová, jako jsou Regionovy.
    Pro lidi, kteří se výrazněji nezajímají o železnici, je ta lokomotiva v čele soupravy úplně normální lokomotivou – těžko rozeznají, že to je výjimečná lokomotiva použitelná pouze na Bechyňce. Možná ani nevědí, že v drátech na Bechyňce je jiné napětí, než je v drátech na jiných českých tratích.

    Regionova je částečně nízkopodlažní. Na rozdíl od vozů řady B i Bdt. I WC je zde kulturnější, než je ve vozech B a Bdt.
    Vozy Bdt zde nejezdí tak dlouho. Předtím zde jezdily řadu let patrové vozy Bmto. Které soupravy jsou tou “identitou” trati z Tábora do Bechyně?

    Vlaky v elektrické trakci mohou být ekologičtější. Ale když se nahradí těžká souprava lehčí motorovou jednotkou, tak se rozdíl v “ekologičnosti” stírá.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 23 votes)
  • Napsal Vozka, 28. 5. 2010 @ 3:13

    Nemohu si pomoci, ale stále mně, a stále více vadí, že dosud tento stát – ČD – neobjednaly elektrický motorový vůz, který už měl jezdit tak před 30 lety. Toto snad tratě potřebují nejvíc, s možností připojení vleku či řídícího vozu a tak výrazně snížit náklady – tratě, kde by se to uplatnilo, je mnoho, najen zde. např. Benešov – Tábor, Veselí – JH – Jihlava, Zábřeh – ČT – Choceň, případně Pardubice, Ústí – Úpořiny, Litvínov – Teplice atd., zejuména ještě na elektrifikovaných tratích v sedlech. Hned by mohly být celkově nižšíá náklady a tím i potřeba dotací. A rozhodně pohodlnější a příjemnější než neustále vnucované autobusy, zejména ze strany těch, co tím niákdy nejezdí, jako pracovníci MD, krajů, ŘSD, Česmadu a dalších.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +20 (from 20 votes)
  • Napsal T-N, 28. 5. 2010 @ 9:57

    Raději Bechyňku v motorové trakci než nahrazenou autobusem. Je mi nepoužívaných drátů také líto. Snad budou jezdit v elektrice alespoň v létě, kdy je větší poptávka. Sám jsem tam vezl kurz se stem lidí do Dobronic a nevím nevím, jak bychom se vešli do Regionovy.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +14 (from 14 votes)
  • Napsal Štěpán Esterle, 28. 5. 2010 @ 10:07

    Tu identitu dodává už hodně jen to, že se zde jezdí s elektrickou lokomotivou. Ta trať je jedinečná právě pro neobvyklý způsob elektrizace, proto se může turistům zdát zvláštní, že na ní pojedou dieslovou lokomotivou.

    Jinak ten komfort regionova x souprava je také trochu sporný. V čtyřnápravový vůz má daleko přívětivější jízdní vlastnosti, navíc nikde nebudu poslouchat docela hlučné hřmění motoru, které je na Regionovách často kritizováno. To jestli v krátkém úseku potřebuje tolik lidí využít přívětivě vypadající WC je také otázka.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +15 (from 21 votes)
  • Napsal joniiking, 29. 5. 2010 @ 19:40

    Určitě je škoda, že dojde k nahrazení el. trakce na této trati trakcí motorovou, nicméně shoduji se s komentářem prvním, že rozdíl mezi 814 a soupravou Bd+B+113 není pro cestujícího nijak markantní.
    Není povinností cestujících zajímat se o historii trati či její vozbu. Každý návštěvník se zajímám hlavně o to, jestli jsou čistá WC a jestli nejede “koženka”.

    Rozhodně si nemyslím, že by mělo dojít k poklesu cestujících důležité je aby byli zajištěny přípoje a to pokud možno i v době dopravního sedla.
    Dnes jede spoj po 7. hod a další až v 11. hod což není moc vhodné. Stačil by spoj po 9. hod pouze v So a Ne.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Michal Skala, 29. 5. 2010 @ 21:36

    Ono postavení Bechyňky není tak jednoduché jak by se zdálo a při řešení už rozhodně není prostor na nějaké kategorické soudy a je třeba se na věc podívat trochu zevrubně.
    Bechyňka byla postavená v podstatě jako příměstská tramvaj a dodnes taková její funkce je a to dokonce ještě výrazněji, jak dříve. Podíváme-li se po okolí, tak tyto dráhy, pokud přežily období zlatého rozvoje motorismu (USA 30.léta, Evropa 60.léta), tak se postupně staly urbanizačními osami území, stahující na sebe zástavbu a další infrastrukturu. I Bechyňka tento potenciál má, ale vzhledem k tomu, že se v podstatě díky těžkopádnosti ČD ustoupilo od lehkých kolejových vozidel, která jsou nyní nahrazována v podstatě identickými “normálními” soupravami i se svými neduhy v těžkopádnosti, tak tento potenciál rychlé meziměstské tramvaje je poněkud setřen.
    Možná z toho plyne názor, že se až tak nic nestane, pokud zde bude jezdit regionova. Vlak jako vlak. Jenže to je právě špatně!
    Jednak regionova je poměrně známá svými nevalnými trakčními vlastnostmi, kdy nezvládá tratě podstatně jemnějších parametrů. Také její pojezd je po těchnické stránce “úžasný” takže cestující se sice zbaví koženky a vysokých schodů (když zde roky před tím jezdily nízkopodlažní Bmto), ale zato bude poskakovat po trati díky dvounápravovým podvozkům a bude poslouchat šílené kvičení v obloucích o malých poloměrech. To jistě “přivítají” i ti, kteří vlakem nejezdí, jen bydlí v doslechu.
    Jenže Bechyňka by měla jít cestou již zmíněné příměstské tramvaje, tedy toho, čemu se v anglicky hovořících zemích říká light rail, čili lehká železnice, rychlodrážní tramvaj. Toto řešení také nastiňuje ukázka z téměř 10 let starého projektu.
    Na trať je třeba pořídit vozidla tramvajového typu, zřídit větší množství zastávek a vůbec není od věci prodloužení trasy v Táboře až k branám historického jádra. Takto řešená trať dosáhne daleko lepších parametrů, jak zde nepříliš pružná klasická železnice, navíc bude moci využít onoho již zmíněného génia loci – první elekrtické železnice u nás. I to je nemalý marketingový tah, kterého je škoda nevyužít. Toto ani regionovy, ani např. “tramvajové” jednotky Regiosprinter jezdící u M.Lázní nemají.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +19 (from 21 votes)
  • Napsal Vozka, 30. 5. 2010 @ 2:32

    Teˇmne to trklo a podíval jsem se pořádně na ten návrh z roku 2003 a nestačím se divit, protože o ničem takovém jsem tady dosud neslyšel. Víte někdo o tom víc, jak to mělo vypadat a v jakék je to stadiu? Tady by se dalo dobře investovat, zas nacpat peníze trochu rozumněji než jen do silnic. Obávám se však, že to bude tak levné, že se to nebude líbit a nebude to zajímavé. jak se na to dívali funkcionáři Tábora a JČk?
    A jen tak mimochodem. To, co provedli místní krajští s dopravou osobními vlaky na trase Tábor -Veselí, Březnice – Písek apod., kde skoro nic nejezdí, je horor. To tak snad bude pořád? kdo to ví? Autobusy by měli napájet a trať by měla být páteří. Vždyť např. v Březnici dodnes není dobudovánoí u nádraží vlaku autobusové nádraží, které by toto krásně plnilo. A peníze se přitom vyhazují pitomě, tvrdí se, že veřejná doprava je neatraktivní, nikdo s  ní nejezdí. No ale čemu se diví, když ji dělají a koncipují tak blbě? tedy nedělají spíš nic. Asi mají služební auta a pro ty potře bují ty dálnice a pro spřátelené autobusové firmy zase nepřípoje na vlaky, souběhy a dálkové linky. A pak chtějte ekonomicky odpovídající systém. A podobně u té bechyňky. Chce to autobusy před nádražím v Bechy ni a ke každému vlaku. Atd., atd.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 5 votes)
  • Napsal 021, 30. 5. 2010 @ 10:01

    Bechyňka je bechyňka, patří sem žehličky a ne nějaké regíny,které akorát zohizdují naše železnice.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 15 votes)
  • Napsal Vlakomil, 30. 5. 2010 @ 17:58

    Já souhlasím s předchozím příspěvkem, ať na bechyňce zůstanou žehličky. Když jedu reginou, tak to zbytečně skáče, a je tam moc velkej hluk, to v bechyňce ne. Mě koženka nevadí, WC ve vlaku většinou nepoužívám. A když někomu vadí koženka, ať sem daj modernizované vozy, které maj nový interiér. Když v létě občas jede vlakem nějaký letní tábor, tak musej zapřahnout třeba i 3 vozy. To by se do regíny nevešlo, možná tak do regionovy trio. Regínu tak možná na některé vlaky kde nejezdí moc lidí, na těch ostatních ať jede radši žehlička. Leda tak, že by lidé v regíně stáli.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 10 votes)
  • Napsal Feidias, 1. 6. 2010 @ 16:40

    Zajímalo by mě jak často se tam objevují ty původní vozy. Ty by trať snad mohli taky alespoň pro mě zatraktivnit. Jinak se mi líbí ta regionální tramvaj. Viděl bych jí rád na více místech jako např. Liberec- Žitava.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal R B, 3. 6. 2010 @ 11:37

    “Toto řešení také nastiňuje ukázka z téměř 10 let starého projektu.”

    Do toho projektu asi nejde někde veřejně nahlédnout, že? Docela by mě to zajímalo. O “tramvajizaci” Bechyňky jsem slyšel, ale měl jsem zato, že to bylo jen ve fázi úvah, ale že existuje přímo nějaký projekt či studie slyším poprvé.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal Michal Skala, 3. 6. 2010 @ 16:56

    Řešení Bechyňky bylo součástí studie Rozvoje kolejové dopravy pro Jihočeský kraj. Protože ale Bechyňka nebyla politická priorita, tlačilo se zejména na trať kolem Lipna (starosta ze správné skupiny), tak asi podklady slouží co by podložka pod kývající se skříní 😀

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Petr Novák, 2. 10. 2012 @ 0:29

    Já se jen divím že tmavší nadlidi, co nemusejí v této republice pracovat,ještě tu měď nesestříhali. A na co udržovat zbytečně koleje, natož nějakou národní technickou památku, když na koupi a provoz autobusu pro dopravní obslužnost dostanu dotaci a do opravy silnic nedám ani korunu, to, přece platí stát, čili každý obyvatel ČR a přispívá na jejich opravu 36krát více než na železnice!!!

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*