Plasy, konečná stanice

Poslední dobou se v mnoha médiích objevují články na téma „Nejmodernější regionální vozidlo v Evropě“, což není nic jiného, než přetavená tisková zpráva ČD do mnoha regionálních podob, aby se vyzdvihla zásluha dosluhujících služebníků politických stran, tedy hýtmanů a třeba se někde i pozapomnělo, jak právě to, či ono hejtmanství dalo regionální dopravě právě v jejich držbě na frak.

Naštěstí Žralok je tak zvláštní vozidlo nejen designově, že i tam, kde se po novu začaly vyskytovat, tam regionálka až tak příliš neplakala. Zanechme však žhavé politiky a věřme, že i naše čtenáře napadne volit opravdu odpovědné politiky podle jejich činů a ne dle jejich stranické příslušnosti a laskavého úsměvu za fajfkou.

Jak jsem již zmínil, nová dvoudílná motorová jednotka, kterou vyvinula a vyrobila polská Pesa Bydgoszcz je z našeho pohledu velmi neobvyklá svým designem. Prakticky ihned po úniku prvních fotografií na Internetu se zrodila její přezdívka Žralok a to právě díky jejímu vzhledu. To pak nebylo daleko do oficiálního pojmenování RegioShark, které bylo natolik spontánní, že se poprvé nevypisovala ani anketa na obchodní pojmenování tohoto praduktu. Ale pro úplnost je třeba dodat, že jednotka se dle výrobce jmenuje Pesa Link, jedná se o dvoudílnou šestinápravovou jednotku, s dvěmi hnacími čtyřnápravovými podvozky a s jedním běžným jakobsovým podvozkem, která nese u řadové označení 844. Nabízí 2 x 60 míst k sezení, dle výrobce nabízí i stejný počet míst k stání. Na základě požadavku zákazníka může být též vyrobena jako osminápravová třídílná s jedním vloženým vozem. Maximální rychlost je 120 km/h a jsou v ní instalovány 2 motory o výkonu 390 kW. Pro zajímavost uvedu, že motorový vůz řady 842 používaný dříve, má výkon 2 x 212 kW a motorová jednotka řady 814 má výkon 1 x 242 kW, která však disponuje pouze jednou hnanou nápravou, což při nepříznivých adhezních podmínkách má velmi negativní vliv na trakční vlastnosti jednotky.

Cestující berou Žraloka útokem

S jednotkou jsem absolvoval trasu z Plzně do Plas a zpět, tedy na zcela ideálním výkonu pro ní, avšak na trati, která pro ni s největší pravděpodobností vůbec nebude určena. Už před nástupem jsem zaslechl stesky „kovaných ajznboňáků“, jak je to stroj tak maximálně na dvě věci, což podtrhuje i jeho původ – Polsko. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jiný polský dopravní prostředek, autobusy Solaris Urbino, které bez nadsázky patří k tomu nejlepšímu ve své kategorii, co kdy světový autobusový průmysl vyprodukoval.

Na první pohled působí vozidlo velmi netradičně a avantgardně, jen „cosi“ na něj kazí pohled. Při důkladnějším zkoumání odhalím příčinu zohyzdění. Jsou jí snad povinné nápisy o způsobu pořízení, tedy zviditelnění fondů EU a pod. Inu proč ne, koho chleba jíš, toho píseň zpívej, avšak ruku na srdce, nešlo by to provést trochu vkusněji? Určitě by se našel nějaký šikovný grafik, jen by chtělo asi hledat mezi jinými firmami než spřízněnými.

Samotná jízda motorovou jednotkou je pro neinformovaného člověka hodně překvapivá. Ač člověk čeká poměrně hodně, tak velmi překvapí dynamika jízdy. Ta je dána samozřejmě nejen relativně značným výkonem, ale je třeba také brát v úvahu schopnosti strojvedoucího. Vzhledem k relativně krátkému pobytu vozidel u nás i toto překvapuje a lze předpokládat, že až se vlakové čety s žraloky zcela skamarádí a vychytají se všechny mušky, bude se jednat o vozidlo opravdu nebývalých parametrů. Bohužel moje první jízda byla poznamenána sérií pomalých jízd způsobených nedávnou opravou tratě, nicméně i přes tento handicap se velice dařilo krátit jízdní doby. Dokonce v místech, kde jsou ostatní vlaky při traťové rychlosti 70 km/h vyvinout maximálně čtyřiceti kilometrovou rychlost, Žralok frčí 51 km/h. Nicméně je velmi úsměvné, že v tomto zmíněném úseku tratě naši „systémoví tvůrci jízdních řádů“ požadují po správci infrastruktury trať na 80 km/h, aby se prý stíhal takt …

Druhá třída

Uspořádání interieru jednotky je také velmi příjemné, překvapí relativně pohodlné sedačky, trochu zklame minimální počet zásuvek na 230 V a velmi malé poličky, které tak maximálně postačují na odložení tužky. Překvapí i WC, které je sice vybaveno mnoha tlačítky, ale dveře lze ovládat i zcela manuálně pomocí madel a kliček. Příjemně překvapí, že jsou nástupní plošiny odděleny dveřmi od oddílu pro cestující. Naopak zklame trvale zatažená roletka na dveřích od stanoviště strojvedoucího, což je jisté specifikum ČD, v zahraničí nevídané. Jízda je tichá, klidná a rozhodně se nevyplňují skazky z železničářské latiny, jaký strašlivý krám jezdí po našich kolejích.

Na Žraloka by se dalo ještě napsat spoustu chvály, dokonce by se dalo napsat, že na naše železnice konečně vstoupilo 21. století, které bude i daleko vidět, ale … Vlastně tohoto posledního odstavce by nebylo, kdybych po krásné spokojené jízdě nenašel v mailu fotku od kolegy, kde posílá také interier RegioSharka, ovšem ze zakázky do Německa, pro OberPfalz Bahn … Na místě dvou našich téměř krčících se sedaček, téměř určených pro nouzové sezení, byl zřízen dětský koutek. No jo, u nás se tohle nikdy nedělalo, tak to ani nemohlo být objednáno, jelikož to dle manažerů neexistuje. Tak hold příště …

Related Images: