Dříve plzeňské městské nákladové nádraží, později několik let nic, dnes hypermarket Hornbach

Tento pojem je dnes v odborné i neodborné železniční veřejnosti skloňován ve všech pádech. Takřka ve všech případech je dnešní stav dáván za vinu SŽDC, která se zdá být hlavním organizátorem rozkladu železniční infrastruktury. Tato organizace zažila nedávno totální personální zemětřesení, kde téměř všichni drážní odborníci byli vyměněni za poslušné posluhovače kohosi. Je to tedy skutečně SŽDC kdo je tím hlavním mozkem?

Železnice se mnohem účiněji likviduje na mnoha jiných místech a to hlavně na krajích a i ve městech. Neustále se zdražuje ropa a tudíž benzín a nafta, to by logicky mělo vést k renesanci železnice obzvlášť nákladní dopravy a zřejmě by i vedlo, kdyby…

Přepravci mají o železnici neustále větší zájem, ale jejich zájem je velmi účině ničen veškerou státní garnitúrou od SŽDC až po městská zastupitelstva. Organizované rušení osobní dopravy nejen na lokálkách je věc sice smutná, ale nemá zdaleka takové destrukční následky jako likvidace nákladní infrastruktury, která je na rozdíl od té osobní prakticky neobnovitelná bez zásadních zásahů do územních plánů měst a obcí. Těch případů likvidace nákladní infrastruktury tu i jinde bylo popsáno bezpočet, ale jedna velmi nebezpečná věc se děje zcela v tichosti a bez povšimnutí. A to likvidace veřejných nakládacích a vykládacích ploch městy. Toto je jeden z nejnebezpečnějších faktorů, protože zcela znemožňuje návrat nákladní přepravy na železnici. Bez veřejných nakládacích ploch se totiž dají nakládat vagony pouze na vlečkách a to v praxi znamená, že ti, co vlečku nemají, nebudou mít možnost přepravovat po železnici i kdyby to pro ně bylo stokrát výhodnější než po silnici a postavit si vlečku každý prostě nemůže.

Například v druhém největším městě v Čechách a čtvrtém největším v České Republice – Plzni už neexistuje jediná veřejná nakládková plocha. Nejdřív město zrušilo nákladové nádraží, takový plzeňský Žižkov, tzv. šestou zálohu. Díky stavbě nesmyslného koridoru do Chebu se zrušilo veřejné nákladiště v Křimicích a tak zbyl jen „Port Artur“ naproti osobnímu nádraží, kde ovšem není žádná rampa, malé nákladiště na Valše a hlavně Koterov. Město rozhodlo, že místo Port Arturu postaví autobusové nádraží (chvályhodný krok) a tak toto nákladiště zaniklo. To by ještě nebylo tak hrozné, zbyla Valcha a Koterov. Malou plochu na Valše si rychle pronajala jedna firma vykládající na Port Arturu, čímž z veřené plochy udělala plochu neveřejnou. Zbývá Koterov. Ten město začátkem roku pronajalo jedné firmě, které do nájemní smlouvy dalo jasné podmínky, znemožňující firmě poskytování třetím subjektům nákladiště využívat k překládce vlak/auto.

Pro téměř dvěstětisícovou Plzeň tak zbyly pouze okolní stanice, kde veřejné plochy mohou stejným způsobem také rychle zmizet. Tímto směrem se zdaleka neubírá jen Plzeň, mnoho desetitisícových měst u nás už jsou na tom podobně a přibývají další. Plzeň je zatím největší město, kde už bez vlečky nic na vlak nenaložíte. Pro představu neznalým osobám: je to totéž, jako byste si museli pronajmout nástupiště, abyste měl právo nastoupit do vlaku.

Related Images: