12 027 přečtení
Kvě 06 2011

Dlouhodobé spekulace o protihlukových stěnách se potvrdily

Protihlukové stěny jako smrtonosná past na III. koridoru

Aktualizace: fotky

Ve čtvrtek 5.5.2011 se v Plané nad Lužnicí konala zkouška proniknutí profesionálního hasičského sboru protihlukovou stěnou. Proniknutí stěnou „Heraklitovou“ se podařilo. Pokus proniknout stěnou betonovou, kterých je však na koridorech 90%, se stal naprostým, ale očekávaným, fiaskem.

Na tuto akci byli příslušníci sboru vybaveni veškerou dostupnou technikou. Pokus o roztroušení stěny motorovým rozbrusem byl po dvou minutách ukončen. Do panelu se podařilo vyříznout cca 15 cm zářezu,oba typy kotoučů byly opotřebeny tak, že nebylo možné další použití. Pokus o řez za pomoci elektrody za hoření kyslíku skončil za dvě minuty jakýmsi důlkem o velikosti husího vejce.

Dvě minuty řezání PHS

Co tedy výsledek přinesl?

Jedinou možností, jak se dostat k postiženým za protihlukovou stěnu,je její rozebrání jeřábem, podobné tomu jako když se tato buduje. Čas potřebný na tuto akci nelze počítat na minuty, ale spíše na hodiny.A to za předpokladu, že se jeřáb na místo vůbec dostane. Všichni víme, že s přibývajícím časem úspěšnost záchrany zraněných prudce klesá.

Je tedy zřejmé, a dnes již potvrzené,že tyto stěny snižují zásadním způsobem bezpečnost železniční dopravy. Zatím „pouze“ spolykaly miliardy z kapes daňových poplatníků. Závažnější bude, a zde již pouze nelze malovat čerta na zeď, až dojde k prvním obětem a to včasným neposkytnutím pomoci potřebným. Kdo bude ten, kdo prohlásí, ano je to naše vina? Bude to projektant, bude to vlastník, kdo bude odškodňovat pozůstalé? Tato aktuální otázka by se měla začít řešit.

Nástupem ministra Bárty na malou chvíli svitla naděje, že se posoudí a projedná nařízení vlády ČR 148 /2006, platné od 1.6.2006, které zpřísňuje požadavky na ochranu před hlukem a vibracemi Evropské unie. Navíc toto nařízení stanoví pouze limity, nikoli způsob ochrany. Tudíž výběr „opatření“ je na zadavateli. A způsobů ochrany je spousta stačí zajet do zahraničí. Bohužel zůstalo jen u naděje. A tak dále stavíme tyto stavby a na III Tranzitním koridoru v okolí Holoubkova chráníme před hlukem lesní porost, na IV TŽK u Bystřice u Benešova pastvinu, a na nedávno zahájené stavbě v Českých Budějovicích čtyřproudou městskou komunikaci.

Pokus pálení PHS kyslíkem

Čtvrteční prohlédnutí situace by mělo vyvolat základní reakce:

  1. Okamžitě zastavit výstavbu těchto staveb snižujících bezpečnost železniční dopravy.
  2. Projednat a zrušit výše uvedené nařízení vlády, uvést do souladu s předpisy EU.
  3. Posoudit oprávněnost těchto staveb, a to zejména tam, kde mají nulový efekt co se týče ochrany proti hluku, nebo tento dokonce zvyšují. A pouze snižují bezpečnost železniční dopravy.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (4 votes cast)
Dlouhodobé spekulace o protihlukových stěnách se potvrdily, 5.0 out of 5 based on 4 ratings


Autor:


16 komentářů

  • Napsal Pražan, 6. 5. 2011 @ 20:15

    Už před asi 30 roky mě jeden (teď už dávno zemřelý) odborník na akustiku v jakési debatě o boji proti hluku informoval, že “neprůzvučnost” závisí především na hmotnosti překážky – je to asi logické, protože “odpor” materiálu, z něhož je protihluková překážka vytvořena, proti “rozechvívání” hlukem (= vlněním), a tedy i přenosu toho chvění (vlnění) do prostředí za ní, zřejmě souvisí s “hustotou” materiálu, z něhož je vyrobena, a na ní zřejmě závisí jeho hmotnost: čím “hustší” je tedy materiál protihlukových stěn, tím je přenos hluku přes ně menší, ale tím obtížnější je také tento materiál “rozebrat”.
    Budování svislých PHS (z jakéhokoli materiálu) je naprostou pitomostí a svědčí o tom, že ti, kdo se na jejich budování jakkoli podíleli, zapomněli na základy fyziky, jež jsou předmětem učiva někdy v 7. třídě základní školy: hluk sice za takové PHS proniká jen v omezené míře, ale “mlátí” se mezi PHS a bočnicemi vozidel a zčásti jimi proniká dovnitř vozidel, takže v nich hlučnost zvyšuje. Svislé PHS jsou tedy jednoznačně tím nejhorším ze všech možných řešení, jako hlučnost na železničních tratích a v jejich okolí snížit – a to, že výrazně omezují a zhoršují i podmínky pro odstraňování následků případných nehod, je jen další dokladem toho, jakým nesmyslem je prosazování instalace takových nedomyšlených protihlukových opatření, které se v této (ad absurdum dohnané) podobě běžně nikde v civilizované Evropě nezřizují.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +18 (from 22 votes)
  • Napsal Miloslav Zítka, 7. 5. 2011 @ 7:53

    Ano, protihlukové stěny na železnici považuji za zvrhlost! Komu nejspíš slouží si dovoluji uvažovat ve svém článku na blogu na idnes.cz – http://zitka.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=190583&bk=84835

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 11 votes)
  • Napsal Domažličák, 7. 5. 2011 @ 8:50

    O tom, že PHS v této podobě nesplňují svůj primární účel, ví všichni včetně těch, co je prosazují. To je bohužel smutná pravda a je velmi pravděpodobné, že právě s jejich nefunkčností jejich prosazovatelé počítají, poněvadž až se dostatečně nakapsují ze staveb PHS, budou pak se stejným úspěchem a ziskem PHS odstraňovat a měnit za jiné (nejlépe stejně neúčinné, aby se proces dal opakovat).
    Nevím, co to bylo za odborníka, který tvrdil, že čím hustší materiál, tím jím hluk obtížněji prostupuje? Co já si pamatuju z fyziky už na základní škole, záleží na tom či onom materiálu, jak se dokáže rozvibrovat a tím hluk propustit. Takže i tenčí vrstva nevibrujícího materiálu propustí méně hluku než silná vrstva vibrujícího materiálu. Nejdokonalejším pohlcovačem (nikoli odrážečem) hluku je obyčejné křoví, přesně takové, které se běžně samovolně tvoří z náletových dřevin. Ale přiznat tohle veřejně, tak toho, kdo to prosadí, ti, co na PHS vydělávají, ukamenují. Stejně jako počítám, že bude zpersekuován ten, kdo prosadil tyto testy. To, že se o tom zde objevil článek, dokazuje, že je vůle zveřejnit pravdu, ale to, že o tuhle pravdu neprojevily zájem žádná významná média dokazuje, co všechno má mocná ruka mafie – pardón trhu, pod palcem. Takže se opět jen proplácá pár komentářů na bezvýznamných médiích, jeden člověk přijde o místo a vše zůstane při starém.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +12 (from 18 votes)
  • Napsal Kubrt, 9. 5. 2011 @ 12:47

    Ad Pražan a Domažličák: oba se vraťte do té základní školy 😉

    Je třeba rozlišovat průzvučnost konstrukce a zvukovou pohltivost konstrukce.

    Průzvučnost (schopnost přenášet akustický výkon) klesá s rostoucí objemovou hmotností (laicky “hustotou” nebo “hmotností”) – ocelový plech neprůzvučný, PE folie stejné tloušťky průzvučná.

    Pohltivost – poměr výkonu odraženého a pohlceného (ten pohlcený se pak čáístečně tlumí – viz průzvučnost – a částečně projde na druhou stranu). Hodně pohlcují materiály akusticky měkké – známe obklady stěn kin a divadel.

    Akustické chování každého materiálu se pak skládá z těchto dvou efektů.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +9 (from 9 votes)
  • Napsal jonáš, 9. 5. 2011 @ 15:45

    Mno nebudu se pokoušet vám tu převyprávět celou prostorovou a materiálovou akustiku, ale kromě tuhosti tam hraje i hmotnost a útlum kmitů v materiálu. Lehká pohltivá izolace vám bude něco platná jen v případě, že je “podložena” tuhou stěnou (stručně řečeno, tlumí odražené vlny) takže se bez toho betonu v zásadě neobejdete ani u pohltivých stěn.

    Jinak je to stejně jak u automobilové dopravy, hluk je možno tlumit i zdokonalenim vozidel a stavu “vozovky” – koridorová kolej vs. bolševický “nálezový” stav je značnej rozdíl v hluku i subjektivně. Záleží na tom, na jakej provoz a hlučnost vozidel i koleje to návrháři spočítaj .. a jestli se jistěj proti komplikacim při kolaudaci dvoj nebo trojnásobně.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Borg, 9. 5. 2011 @ 20:12

    ono by teoreticky stacily i 2 skla s vypustenym vzduchem uvnitr (nebo jakakoliv jina vakuova bariera), protoze pres vakuum proste zvuk neprojde at udela co udela

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Pražan, 10. 5. 2011 @ 7:35

    Ad “Domažličák” = 07.05.2011 – 8:50:
    Optimální jsou samozřejmě svahy zářezu skloněné v úhlu cca 45° a osázené nízkými rostlinami (ne žádnými “náletovými dřevinami” !!!), ale:
    – kdo to bude udržovat a za jaké náklady,
    – co uděláte na náspech, kde je problém se šířením hluku pochopitelně podstatně větší, než v zářezech (ať už “přirozených”, nebo uměle vytvořených v jinak rovném terénu)?

    Ad “Kubrt” = 09.05.2011 – 12:47:
    Možná byste se do té základní školy měl vrátit i (či dokonce především) Vy, abyste se naučil pořádně číst a přitom myslet nato, co čtete – v podstatě totiž pouze opakujete to, co jsem napsal já (o “neprůzvučnosti”), a pouze jste to doplnil o problematiku “pohltivosti” (samozřejmě jiného materiálu, než těžkého betonu), o níž já jsem nepsal, protože ta přímo nesouvisí s hlukem šířeným za PHS, který je “oficiálním” důvodem pro jejich budování.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 4 votes)
  • Napsal mluno, 12. 5. 2011 @ 16:20

    Mám známé, kteří bydlí mezi železniční tratí a silnicí první třídy. Hluk ze železnice jim tolik nevadí (na širé trati ho moc ani nevzniká, hrozí v zatáčkách a v místech kde vlak brzdí), přesto jim tam postavili PHS, ale silnici jim neodhlučnili a ta vadí daleko víc. V tom úseku je hustý provoz non stop.
    Ani nebudu komentovat místa, kde betonová PHS od sebe odděluje železnici a silnici, kolem kterých je pole (mezi železnicí a polem je samozřejmě ještě PHS).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal admin, 13. 5. 2011 @ 18:34

    Server Želpage se inspiroval tímto článkem a přinesl horkou aktualitu na tohle téma. Článek špatný není, jen poněkud chybí uvedený zdroj.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 1 vote)
  • Napsal PetrS., 16. 5. 2011 @ 10:28

    Na loňském Innotransu bylo vidět úsilí o snížení emisí hluku z kolejové dopravy na každém kroku. Na protihlukové stěny jsem nenarazil. Samozřejmě je jednodušší, účinnější a levnější omezovat vznik, než budovat bariéry. Když se podařilo utlumit i dieselové lokomotivy, zbývá poslední významný zdroj – kontakt kola s kolejnicí. Takže se nahrazují litinové brzdové špalíky, na kola se instalují tlumící desky nebo aplikují nástřiky, kolejnice se obkládají pryžovými bloky. Účinnost těchto opatření lze posoudit i u nás – stačí poslouchat vlak složený z vozů českých a německých, ať už nákladní nebo rychlík do Norimberka nebo Mnichova. Na druhou stranu mně osobně protihluková stěna pomohla výrazně – na zahradě u silnice, skoro už dálnice se hluk snížil asi o 6 dB. To je ovšem dáno polohou v sousedství dálnice vedené na náspu cca 3 m + 4 m stěna. Ve zbytku obce došlo spíše k mírnému zhoršení.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 1 vote)
  • Napsal Martin, 11. 8. 2011 @ 11:52

    Konečně je tady hmatatelný důkaz zvrácenosti těchto zdí ohrožujících stovky lidských životů!!

    Vzhledem k situaci ve státě se nezbývá než modlit za ossvícení ministra dopravy a za to, aby se vlak nevykolejil.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal pje, 23. 8. 2011 @ 22:10

    Musím říci, že záchranný systém, který není schopen poskytovat pomoc za dvoumetrovou stěnou z betonu, není v roce 2011 záchranný systém, ale kašparáda. Jít na to s rozbrusem a plamenem je ukázka totálního selhání v podmínkách, kdy se betonové protihluky staví již několik let u nás a venku ještě déle… To neexistují mobilní ramena schopná podávat přes zeď to, co je jinak používáno před zdí??? To neexistuje vrtulník? To neexistuje plošina kotvitelná na zdech a použitelná pro manipulaci s rozlehleší technikou? Kde je kolejová záchranná technika schopná do minut dorazit k nehodě tou nejpřirozenější cestou? Copak už jsou v tomto státě jen samí blbci???

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)

Odkazy k příspěveku

  1. Profi PR » Protihlukové stěny mohou být pro cestující nebezpečné! | PR články — 10. 5. 2011 @ 17:17

  2. Protihlukové stěny mohou být pro cestující nebezpečné! | PR články zdarma — 5. 6. 2011 @ 15:28

  3. Dopravní web » Za bezpečnou železnici — 16. 8. 2011 @ 23:08

  4. Dopravní web » Nebezpečné ale hlavně zbytečné šílenství pokračuje — 8. 8. 2012 @ 20:41

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*