Kodaň.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Kodaň jsem rozdělil do dvou dílů.

Hlavní město Dánska čítá 541 tisíc obyvatel. Leží ve východní části země na ostrovech Sjælland a Amager a celé řadě menších přírodních i umělých ostrůvků oddělených vodními kanály. Z východu k ní přiléhá průliv Øresund, který odděluje Dánsko od Švédska a propojuje Severní s Baltským mořem. Spolu s Malmö na švédském břehu má okolní aglomerace 1,9 milionů obyvatel. Samotná Kodaň se člení na 10 okresů a má rozlohu pouhých 88 km², ale zastavěná oblast těsně přiléhajících měst zabírá 456 km². Hranice jsou blízké centru, a tudíž statistiky týkající se samotného města bychom u nás museli vztahovat jen na souvisle urbanizovanou plochu širšího centra.

Průměrná nadmořská výška je 8 m. n. m. Nejvyšší bod vybíhá do 30 m. n. m. Podnebí ovlivněné mořem je oteplováno golfským proudem. Moře přináší proměnlivé počasí v každém z ročních období. Nástup jara a podzimu je mírně zpožděný vlivem regulace teploty vodou. Srážky jsou průměrné s mírným navýšením v létě. Teplota v zimě se drží na nule, tudíž sněží stejně často, jako prší. Sníh nevydrží dlouho.

Most do přes Øresund do Švédska.

Podíly vykonaných cest v dopravě

V roce 2008 byl podíl cest do zaměstnání následující: 31 % autem, 28 % veřejnou dopravou, 4 % pěšky a 37 % na kole[1]. Počet aut na 1000 obyvatel v samotné Kodani je velmi nízký – 177 (viz tabulky). Kodaň si dává záležet, aby byla v mnoha ohledech šetrná k životnímu prostředí. Vedle dopravy se to projevuje například v energetice. Bylo přijato již několik plánů vedoucí město k větší udržitelnosti. To se projevuje i směřováním investic do hromadné a cyklistické dopravy. Šetrnější druhy dopravy jsou upřednostňovány před automobily. Byl stanoven cíl zvýšit podíl cest vykonaných na kole na 50 % v roce 2015.

Město má zájem ještě více snížit počet aut pomocí mýtného systému. Legislativa to doposud neumožňuje, ale už se připravuje její změna. Po zavedení mýtného v hranicích celého města se v budoucnu očekává propad podílu cest u aut na 21 % a nárůst u kol na 40 % podílu cest³⁷⁾.

Síť komunikací[2]

Vnější obchvat existuje kvůli moři jen z větší poloviny. Byl postaven v šedesátých a sedmdesátých letech. Je za hranicemi města, ale zastavěná oblast města jej přerostla. Dálniční radiály se s přibližováním k centru mění v rušné čtyřpruhové městské třídy s úrovňovými křižovatkami. Síť silnic v Kodani je dnes stejně rozsáhlá jako v 70. letech.

Parkovací místa pro auta jsou již desítky let rušena tempem 2-3 % ročně a to nejen v centru. Zvyšují se poplatky za parkování a rozšiřují se parkovací zóny. Do mnoha ulic je omezen přístup autům. Ve městě existuje šestkrát více pěších zón než v roce 1962, kdy byla hlavní ulice Strøget v centru jako první přeměněna na pěší zónu. Strøget je dnes nejdelší pěší ulicí na světě. Od 60. let se vyhrazuje stále více prostoru cyklistům, pěším a lidem, kteří se chtějí jen tak zastavit či posedět. Kodaň ve spolupráci se známým urbanistou Janem Gehlem měří a analyzuje, jak lidé využívají uliční prostory.

Most Langebro navazující na jednu z hlavních tříd procházejících centrem.

Nábřeží podél slepého kanálu Nyhavn.

Komunikace s charakterem rychlostních. Plánované žádné nejsou.

Vnější okruh města na severní straně.

Mapa systému zón placeného stání.

---

[1]   Zdroje pro tuto kapitolu viz (34, 40)

[2]   Hlavní zdroj pro tuto kapitolu (40)

Tabulky a seznam zdrojů samostatně zde.

Pokračování příště.

Autor schéma komunikací: Vratislav Filller.

Related Images: