Zář 26 2012

Srovnání měst (6) – Mnichov, a jeho síť komunikací

Tento příspěvek je 7. částí z 13 článků Vídeň, Mnichov, Kodaň, Praha

Síť nadřazených komunikací.

Tento článek je součástí série postupně vycházejících částí mé maturitní práce. Mnichov jsem rozdělil do dvou dílů.

Hlavní město Bavorska, tedy jedné ze spolkových zemí Spolkové republiky Německo, je domovem pro 1,353 tisíc obyvatel. To z něj činí třetí nejlidnatější město Německa. Rozkládá se na 310 km2 a je členěn na 25 městských okresů. V okolní aglomeraci žije celkem 2,6 milionů obyvatel.

Mnichov se nachází v jihovýchodní části země. Leží na řece Isar ve výšce 520 metrů nad mořem. Na severu je rovina a na jihu 50 kilometrů vzdálené podhůří Alp, které ovlivňují zdejší podnebí. Přeháňky jsou často silné a nečekané. Rozdíl teploty mezi dnem a nocí či létem a zimou může být extrémní. Zimy nemají moc srážek. Sníh zde vydrží několik týdnů a léta jsou o několik stupňů chladnější než v Praze.

Podíly vykonaných cest v dopravě

Dle údajů zdejšího dopravního podniku MVG bylo v roce 2009 vykonáno 31,2 % cest autem, 28,7 % veřejnou dopravou, 25,5 % pěšky a 14,5 % na kole13). Při srovnání s rokem 2005 dochází k propadu u automobilů o více než 6 procentních bodů a jejich místo zaplní především MHD a cyklistická (viz první tabulka). Dle údajů mnichovského koordinátora veřejné dopravy MVV bylo v roce 2010 ve městě registrováno přes 616 tisíc automobilů14), což znamená 455 aut na tisíc obyvatel.

Vedle již uplatňovaných opatření jako jsou nové úseky metra a tramvají a cyklostezky, přijal Mnichov v roce 2006 masterplan dopravy. Jedním z jeho prostředků jsou i měkká opatření jako parkovací a nízkoemisní zóny či marketingové kampaně zaměřené na udržitelnou mobilitu17). Ty se soustředí na starší občany a nově příchozí obyvatele, protože po přestěhování lze snadněji docílit změny jejich dopravních návyků.

Cílem Mnichova je zvýšení podílu cyklistické dopravy na 20 % v roce 2015[1]. Náměstek primátora Hep Monatzeder chce ve městě méně aut. Služební jízdy a zásobování chápe, ale soukromé jízdy autem podle něj musí být omezeny. Hromadná a cyklistická doprava nabízí alternativu, a proto je chce rozvíjet. „Nejlepší způsob, jak zlepšit kvalitu života ve městě je dát více prostoru cyklistům a pěším, říká Monatzeder. Na druhou stranu město nepřehodnotilo a dále pokračuje ve výstavbě kapacitních komunikací pro automobily, především vnitřního městského okruhu. Nejsou informace o tom, že by Mnichov vážně uvažoval i o zavedení mýtného.

 


[1]    Hlavní zdroj pro tento odstavec (15)

Síť komunikací

Mnichov má téměř dokončený radiálně-okružní systém rychlostních komunikací. Vnější okruh chybí jen na jihu. Vnitřní městský okruh se staví od padesátých let, v současnosti se prakticky pouze doplňuje o tunelové úseky tam, kde doposud zůstávají úrovňové křižovatky. Aktuálně jde o dva úseky dlouhé 1,5 respektive 2,5 km, na východě a jihozápadě města23). Šest radiál je dokončených k městskému okruhu, další tři jsou postaveny v částečné délce a parametrech.

Zóny placeného stání jsou plošně zavedeny přibližně v oblasti vymezené městským okruhem. Uvnitř okruhu byla v roce 2008 zavedena nízkoemisní zóna. Ta zakazuje vjezd nejvíce znečišťujícím motorovým vozidlům. Podmínky se postupně zpřísňují. Týká se nejen nákladních vozidel a autobusů, ale i osobních aut24). Naftová vozidla musí aktuálně splňovat min. normu Euro 3, ale od října 2012 již Euro 4. Benzínovým postačí nadále Euro 122). Podobné zóny jsou zavedeny v desítkách měst především v Itálii a Německu25).

Komunikace s charakterem rychlostních červeně. Vnitřní okruh se postupně dostavuje.

Vozidlo s touto nálepkou splňuje nejpřísnější třídu pro vjezd do nízkoemisních zón německých měst.

Tempo 30

Zóny Tempo 30 jsou v německých městech velmi obvyklé. Německý zákon STVO obsahuje už jedenáct let klauzuli, že „mimo hlavní místní komunikace v obci má být počítáno s rychlostí 30 km/h formou zón Tempo 3030). Mnichov je v tomto jedním z nejpřísnějších měst v zemi. Zóny zde zabírají 80 – 85% celé uliční sítě28). Nejdůležitějším argumentem při zavádění byla bezpečnost dětí na cestě do školy.

V Německu běžné. V Praze překvapení. První zóna většího rozsahu vznikla v září v Karlíně.

Tabulky a seznam zdrojů samostatně zde.

Pokračování příště.

Autor schéma komunikací: Vratislav Filller.

Related Images:

Share

Můžete komentovat