Dřevěné sedačky v tramvaji Škoda 15T

Co je lepší? Častá otázka dnešních dní. Otázka šťastných lidí. Proč šťastných? Protože možnost výběru mezi dvěma lepšími věcmi je důkazem blahobytu. Kam mířím touto úvahou? Mířím k dalšímu článku, který bude mým názorem, mým souhrnem a určitě s ním všichni nebudou souhlasit. Mířím zároveň k těžkému úkolu přemýšlet za pomyslné místo, kde mnoha lidem argumenty postačí a spokojeně kývnou hlavou.  Lidé se z fyzického hlediska již léta nezměnili, přesto si dnes každý z nás vykládá jinak slovo komfort. Chtěl bych Vás tímto článkem podnítit k přemýšlení o komfortu sezení v městské hromadné dopravě.

Svůj dnešní článek píši s předpokladem, že každý čtenář Dopravního webu někdy využil služeb „mastné tyče“.  Nebojte, nepočítám s tím, že každý čtenář tohoto článku někdy navštívil noční klub, to jen mluvím o městské dopravě.  Slovník těch „lepších“, těch, kteří MHD nepoužívají, protože by v ní mohli přijít do styku s něčím, co užívá plebejský lid.  Mimochodem naposledy jsem tohle slovní spojení slyšel na jedné tiskové konferenci z úst generálního ředitele jednoho podniku provozujícího MHD.  A co že to tam pan ředitel firmy mastné tyče a. s. představoval? Dostáváme se k jádru věci. Pan ředitel představoval novinářům novou tramvaj, která má plastová a hygienická sedadla. Tedy lépe řečeno plastová,

Nemoderní polstrovaná sedadla nahradilo dřevo.

tvrdá, ale snadno čistitelná sedadla. Musíme se totiž zamyslet nad tím, co je vlastně hygienické? Hygienické je věci čistit. Čistit můžeme plast, čistit můžeme mastné tyče, ale to rozhodně neznamená tvrzení, které se cestovatelům společnosti mastné tyče a. s. snaží její představenstvo vecpat. A to tedy, že hygienické je pouze to, co má pevný povrch. A tak se budeme muset rozloučit s pohodlím pro sezení za cenu pocitu jakéhosi „hygienična“. „Dřevěné, nebo plastové sedačky, tam míří trend. Je to hygienický komfort, revoluční posun ve službách!“ Ano, to jsou slova těch, které jízda mastnou tyčí ponižuje, a bude to pro ně vždycky představovat záležitost hodnou méněcenných lidí. Jenže co je revolučního na tom, že sotva co jsme se rozloučili s nemoderními laminátovými sedačkami a vyměnili je za měkké, přichází opět na scénu sedačky z produkce firmy Drtivý dosed? Na tom je nesporně moderní jen jedna věc. Tou je všudypřítomný trend šetření finančních prostředků. Teď přichází odzbrojující hláška jak z teleshoppingu: Ano milí přátelé, i promočené může být zase krásně čisté!

Jenže nenechme se napálit. Důvod, proč se budeme muset vzdát pohodlných polstrovaných sedadel, které byly moderní před těmi novými, na nichž si nikdo do mokrého nesedne je trochu vedle hlavní linie našeho příběhu o hygieně. Je to chtíč dobře prodat úsporná opatření. Jak jsem již psal, čistit do hygienického stavu lze všechno, jde o to jak často a za kolik. Myslíte si, že dřevo, nebo plast má výhodu, že nesaje? Jenže určitá kapalina, která se na sedačkách společnosti mastné tyče a. s. občas vyskytne, po chvíli času uschne vlivem vypařování a zmizí tak bezezbytku i z tvrdého sezení. Na zasažené sedačce se bude vysedávat vesele dál a kdo mi zaručí, že jí ve vozovně uklízečka přejede jiným hadrem, než tím, který má na podlahu, okna a mastné tyče?

Prodyšný, ale zároveň hadrem omyvatelný potah používají na některých sedačkách České Dráhy

Dostáváme se do finále. Lidé s modrou krví předkládají komfortní řešení, přičemž vlastně lžou, protože na nás šetří. Kdyby pro své milé občany chtěli opravdu to nejlepší, najdou kompromis pohodlí a omyvatelnosti. A tím tvrdý povrch rozhodně nikdy nebude.

Co je tedy na tom všem pohodlné? Pohodlný je přístup manažerů. Oni přece nehledají ideální řešení, tedy to, které by firmě mastné tyče a. s. přineslo usnadnění udržovatelnosti sedadel a nevzalo cestujícím pohodlí během cest městem.

Related Images: