3 939 přečtení
Kvě 07 2010

Constanta

Tento příspěvek je 9. částí z 11 článků Tramvaje

Je po tramvajích!

V Rumunsku se nachází u Černého moře přístav a přímořské letovisko Constanta. Dokonce je to nejdůležitější turistické město v zemi. Obyvatel tu žije 350 tisíc, ale v průběhu sezóny se počet lidí ve městě často zvyšuje na jeden milion. Toto město nikdy nemělo souvislou tramvajovou tradici. Nás zajímá síť, která fungovala od osmdesátých let do roku 2008.

Koňka tu jezdila chvíli na začátku století a krátká trať byla provozována i za druhé světové války. Ty důležité tramvaje přišly až v roce 1984. Tenkrát byla otevřena první linka – 100 z Nádraží (Gara) na Rekreační středisko (Sat Vacanta). O dva roky později následovala další trať z linky 102 z Depa k Severnímu útesu (Feleza Nord) a 101 z Depa na nádraží. Z tratě linky 102 odbočovala na západ kolem trolejbusové vozovny krátká trať na manipulační obracení souprav v půlce linky. Celkem měla síť 25 km dvoukolejných tratí.

Před rokem 1989 se taktéž objevil návrh na výstavbu vysokorychlostního metra podél pobřeží Černého moře. To mělo v délce 60 km spojit města Navodari a Mangalia přes Constantu a obsloužit tak metropolitní oblast s půl milionem obyvatel i přispět k rozvoji turistického ruchu.

Kvalitní MHD se musí pořádně zalévat! aby rostla:-) Zdroj norc streetview

Po roce 1989 začal prudký nárůst počtu osobních aut. Žádná tramvajová trať se údajně od začátku provozu nerekonstruovala. V roce 1996 byl otevřen nový úsek, který využila linka 104. V roce 2001 se dostal do vedení města starosta Radu Mazare a to znamenalo konec tramvají. Spustil totiž program obnovy MHD. V roce 2004 byla zastavena lina 100 na nejstarší trati z Nádraží na Sat Vacanta. Ta vedla uprostřed velkého bulváru a koleje tam byly další čtyři roky. Pak ustoupily asfaltu. V roce 2008 byl s rozdílem jednoho měsíce zastaven provoz na linkách 100 a 102. Poslední stojednička vyjela 21. 11. 2008.

Tudy do roku 2004 jezdila linka 100, kousek od nádraží. Zdroj Norc streetview

Vozový park tvořily kloubové tramvaje Rumunské výroby V3A. V roce 1999 se nakoupilo 15 tramvají KT4D z Berlína. Program obnovy MHD mimo jiné zahrnuje úpadek trolejbusové dopravy. Z mnoha trolejbusových linek se staly autobusové. Bus s tykadly tedy potkáte už jen na lince z nádraží na východ po bulváru Bratianu. Trolejbusy byly prý v lepším stavu než tramvaje, ale zato ještě pomalejší. Dopravu tedy převzala rok po vstupu země do Evropské unie dodávka růžových autobusů běloruské značky MAZ. Nejsou žádné plány na návrat elektrické trakce v MHD.

Důvod prezentovaný vedením města bylo ulevit provozu ve městě a pomoci autům pohybovat se rychleji. Problém s kongescemi řeší města nejen v celém Rumunsku. Na norc streetview si můžete prohlédnout, jak to vypadá v ulicích v létě roku 2008. Trať od nádraží na sever se tam právě bagruje a zalévá asfaltem, zato linka 102 je zachycena v posledních chvílích provozu. Je tam mimo jiné vidět, jak mizerně jsou tramvaje respektovány v provozu. Auta jezdila jak po speciálním tramvajovém tělese, tak si třeba řidiči dělali levý odbočovací pruh dokonce až v prostoru kolejí za ostrůvkem před křižovatkou.

Levý odbočovací pruh si uděláme i za tramvajovým ostrůvkem! Zdroj Norc streetview

Skutečný důvod podle mého tamějšího informátora byl politický. Kontrakt na autobusy byl zřejmě doprovázen korupčním jednáním. Tratím a tramvajím nikdo zas tolik prostředků po dobu jejich životnosti nevěnoval. Když se zprovozňovaly, byla životnost odhadována na 20 let. Skoro jako by byla rezignace to změnit.

Obyčejní lidé prý zrušení tramvají nelitovali. Tramvaje byly totiž špinavé, staré, v létě v nich bylo vedro a v zimě chladno. Dopravním zácpám to nachvíli pomohlo. Autobusy jsou pohodlnější a rychlejší, ale stejně je to neevropské rozhodnutí. Kdyby se o tramvaje pečovalo, tak je MHD mnohem kvalitnější a atraktivnější.

V zemi se totiž řeší jiné problémy. Při hospodářském rozvoji se velmi rozevírají nůžky ve společnosti. Na jedné straně s luxusními hotely a vilami na druhé straně s toulavými psy v ulicích. Jako dopravní prostředek slouží u chudších lidí koňské povozy. Popřejme tedy této zemi úspěšnou cestu do vyspělejší části Evropy a méně špatných rozhodnutí.

Za informace děkuji přímo z Constanty tamějšímu dopravnímu nadšenci – YouTuberovi MrSandokanimu.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 3.8/5 (4 votes cast)
Constanta, 3.8 out of 5 based on 4 ratings
Share


Autor: Doprava ho zajímá. A chce řešit její problémy.


3 komentáře

  • Napsal arj, 13. 5. 2010 @ 23:30

    Reaguji na tento článek z Bukurešti, kde jsem strávil celý den se šéfy rumunské městské dopravy. V případě Konstanty se shodují na tom, že to je prostě o politickém rozhodnutí vedení města a penězích … prostě autobus je výrazně levnější při nákupu než tramvaj nebo trolejbus, navíc jeho infrastruktura nestojí nic oproti vysokým nákladům na infrastruktutu elektrické trakce, nemluvě o nákladech (stavby i údržby) kolejí …

    Pár slov o Bukurešti – doprava vypadá tak, jak vypadá – třeba se časem dostanu k napsání více slov. Bus pruhy tady chybí – podle místních by je stejně nikdo nedodržoval, stejně jako auta jezdí po kolejích (když přitom mají 2 či 3 vlastní pruhy). Ulice jsou plné, ale díky počtu pruhů provoz celkem “odsejpá”.

    Ale proč zdůrazňuji, že píšu z Bukurešti: prošel jsem asi 10 minut z restauzace do hotelu, mám pocit, že šaty budu muset dát do čistírny a boty možná vyhodit. Ta procházka proběhla v dešti, který se hned tak nezažije. Já možná poslední podobný zažil na Mikuláše 2004 v Aténách … a mám pocit, že mezi oběma městy (a zeměmi) je dost podobnost. Chodníky i “kanalizaci” (to se taky platí z městského rozpočtu, nejen tramvaje) mají v obou městech a v obou je na takové úrovni, že za sucha hrozí zlomenina (převýšení o 10 cm v rámci metrového úseku je “normál”), za deště ovšem vzniká jezero neurčit(eln)é velikosti a hloubky. V Rumunsku je to důsledek špatné péče za ?? let; v Aténách je to důsledek olympiády.
    Při příležitosti Olympiády 2004 Řekové postavili mnoho sporovních areálů (o kterých už tehdy věděli, že den po olympiádě a pak už navždy budou k ničemu), ale stejně tak postavili dopravní infrastrukturu s podobnou vyhlídkou: letiště, které za doby Her odbavilo víc cestujících než za celý “normální” rok, metro + rychlodráhu z města na letiště, kde se musel hned po olympidě snížit tarif, aby je vůbec někdo používal (stejně vlaky jezdí poloprázdné), 3 trasy tramvaje, z nichž 2 měly smysl jen pro olympiádu (celkem asi 7 dní ze 3 týdnů), od té doby je tam víc cestujících jen o slunečné sobotě-neděli. Tehdy se říkalo, že Řekové zadlužili i svoje vnuky … po 6 letech se ukazuje, že zadlužili celou Evropu.
    Takže prosím, hodnoťte konstantské radní i z tohoto pohledu. Turisté, kteří by vytížili černomořské metro, tam už od roku 1990 nejsou, peníze nebyly v Rumunsku nikdy (ten trolejbusový boom v 80.letech byl hlavně důsledkem nedostatku nafty). A dnes skutečně 1/5 obyvatel se nestará o problémy zbylých 4/5 a ti jsou zase rádi, že mají práci, to jak se do ní dostanou, je podružné.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal -fn-, 14. 5. 2010 @ 19:23

    Infrastruktura pro autobus nestojí nic? To jim tam asi ten asfalt na koleje padá z nebe, ne? 🙂 Jistě chápu jejich úzký pohled na věc, podobný pohledu mnoha našich představitelů, ale to nemění nic na faktu, že úroveň jejich veřejné dopravy bude odpovídat tomu, kolik peněz a jak smysluplně na ni dají. Ostatně možnost individuální dopravy (autem, na kole, pěšky) se všemi důsledky je tu vždycky. Úplně stejně jako kdekoli na světě. A stejně jako zvyk či nezvyk na určitá pravidla.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Tomáš Mykl, 15. 5. 2010 @ 15:35

    Arj: já si myslím, že opravdu za vším nelze primárně hledat peníze. Ano, každá sranda něco stojí, ale pokud se o tu srandu dokážu starat, tak i zvýšené náklady mě dokáží přinést vyšší příjmy nejen v absolutních číslech, ale i reálné.
    V tomto si myslím, že srovnání s Řeckem pokulhává na obě nohy, protože i pokud se budu dívat v jejich hospodářství na obor dopravy, tak tam se jednalo o prachsprosté vyhazování peněz, nikoli o investice.
    Zde můžeme trochu použít i paralelu s Plzní, kde se v současné době dokončuje trolejbusová trať na Borská Pole, která je docela investicí řeckého typu, protože je velký problém nastavit linkové vedení tak, aby tato trať měla vůbec smysl, o vyšších provozních nákladech ani nemluvě. Přitom v téže Plzni je na zatrolejování horkým kandidátem jižní část autobusové linky 30, která by do provozu přinesla nejen jasné trasování, ale i pokles provozních nákladů.
    Reálie dnešního Rumunska neznám a pochybuji, že bych je při nějaké jednorázové cestě poznal, ikdybych byl doprovázen někým z místních. Na to chce návštěv víc, mluvit s více lidmi, porozhlédnout se. O to méně znám reálie Constanty. Při pohledu z dálky to na mne působí, že tam dostali v podstatě darem tramvajový systém, který je nikdy nic nestál nejen finančně, ale hlavně úsilím, a tak se k tomu postavili způsobem Pánbůh dal, Pánbůh vzal …

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*