Tramvaj, objekt zájmu
Při svém studiu na střední dopravní škole jsem napsal ze zájmu, dobrovolně a s nadšením rozsáhlou práci o tom, co mě baví a na čem mi záleží. V mnohadílném seriálu se chci s vámi, dopravními nadšenci a odborníky, tady na dopravním webu o svůj výtvor podělit. Přeji příjemné čtení a doufám, že příspěvky povedou k novému poznání a zajímavým diskuzím.
Elektríčka ide
Automobil se stal symbolem komfortu, svobody a pokroku. Autem se můžu dostat, kdy chci a kam chci. Miliony lidí pracujících v automobilovém průmyslu přeměnili auto ve zboží dostupné skoro každému. Technická úroveň aut se vyvíjí stejně tak jako šetrnost jejich motorů. Automobilismus se velice rozšířil a změnil náš životní styl. Přeměnil ulice ze společenských prostor na dopravní tepny a tím izoloval společnost. Automobilismus nemá kvalitativní meze, ale kvantitativní ano. Velká města by nemohla fungovat, kdyby všichni jezdili auty. Nebo ano, ale za cenu obrovských záborů prostoru a izolování společnosti. V Los Angeles doprava zabírá třicet procent plochy města. Čas, jak dlouho trvá dostat se ze satelitního městečka do centra, se tam nepočítá v kilometrech, ale minutách. Read more »
Vyplatí se stavět metro všude? Mapa Chalupoidy, zdroj Necyklopedie
V několika dalších příspěvcích vás seznámím s různými výhodami a nevýhodami tramvají. Je doopravdy co srovnávat v mnoha ohledech a ani já zatím neznám všechny aspekty. Přirozeně srovnám jiné druhy MHD a vysvětlím, kam a proč se jaký druh MHD hodí. Read more »
Myslíte si, že by radši namaloval autobus?
Z ekologického hlediska je elektrická trakce jednoznačně šetrnější k životnímu prostředí. Většina elektřiny je u nás sice vyrobena v tepelných elektrárnách, ale nemusí, lze podle podmínek využít obnovitelné zdroje. A i škodlivé emise se při výrobě elektřiny ve velkém efektivněji likvidují. Nezávislá motorová trakce spotřebovává pohonné hmoty vyrobené z ropy. Spalování ropných produktů má vliv na klimatické podmínky v lokálním i globálním prostředí.
Read more »
Kolik ty hračky stojí?
Nová nízkopodlažní třicet metrů dlouhá tramvaj stojí asi 60 milionů Kč. Dvanáctimetrový autobus kolem sedmi milionů. Rozdíl je to na první pohled velký, ale kolejové systémy i vozidla mají mnohem delší životnost než silniční. Kolejové dopravní prostředky jsou těžší, je na ně použito více těžkého „železného“ materiálu. Na silnici jsou větší otřesy. Výsledek je, že tramvaj vydrží v provozu 35 let a autobus 10 – 15. Read more »
90% z 3500 tramvajových systémů nepřežilo 20. století! Poznáte tohle město?
Města se v 19. století masivně rozvíjela díky průmyslu, a proto potřebovala velké systémy MHD. Tramvaje v té době byly na technické špičce a byly nejjednodušším druhem dopravy ve městě. Autobusy stejně jako auta byly ještě v plenkách a o metru se uvažovalo jen v doopravdy velkých městech. Tramvaje tak začaly jezdit postupně v asi tři a půl tisících měst po celém světě. Ale po druhé světové válce začalo ubývat cestujících. Read more »
Vytrhat koleje! Přidat jízdní pruh! Hurá! V Kazani otevřeli metro.
I přes dnešní ekologické trendy se v mnoha městech ruší nebo eliminují tramvajové systémy. To neprospívá životnímu prostředí i lidem, jak na lokální tak na globální úrovni. V některých městech se to dá pochopit. Provoz tramvají tam totiž může být neekonomický z důvodu malého počtu obyvatel. Všechna města popsaná v následující kapitole se nacházejí v Evropě. Read more »
Zachraňte Voroněžskou tramvaj!
Tento případ uvádím jako první, protože je to zjevně nejodstrašivější návod na to, jak s tramvajovým systémem zacházet. Město Voroněž se nachází asi 500 km jižně od Moskvy. Má 800 000 obyvatel. Město takovéhle velikosti potřebuje kapacitní kolejovou MHD. Sídla od milionu obyvatel jsou zpravidla nucena uvažovat o výstavbě metra. Provoz tramvají byl ve Voroněži zastaven v roce 2009. Stala se tak největším městem v Rusku, které zrušilo tramvajovou síť. Read more »
© Dopravní web
2004-2023
ISSN 1801-9056
