Zásobování na Slovanské třídě

Slovanská třída v Plzni je z hlediska uličního profilu u nás unikátní. Tramvajové koleje totiž vedou namísto obvyklého středu komunikace po jejím okraji a auta jezdí uprostřed. Dříve takových ulic bylo více nejen v Plzni, ale dokonce i pražské Václavské náměstí mělo kdysi dávno takové uspořádání.

Letos proběhne celková oprava této frekventované městské třídy, kde se obnoví jen nejvíce poškozené úseky tramvajové tratě, která pochází z 1. poloviny 80. let minulého století. Ve směru z centra bude obnoveno asi 50% tratě, ve směru druhém pouze 10%, vše bude řešeno opět technologií velkoplošných panelů s blokovou kolejnicí BKV. Při této akci bude rovněž obnovena vozovka, která však bude financována z jiného „šuplíku“.

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně však zpracovává studii pro definitivní přestavbu Slovanské třídy, včetně rekonstrukce náměstí Milady Horákové, při níž se předpokládá přeložení tramvají do klasické polohy ve středu komunikace. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o velmi rozsáhlou akci, s odhadovanými náklady miliardy korun, je předpoklad její realizace cca kolem roku 2020.

Stávající řešení ulice přitom má velké množství výhod:

• chodci se cítí bezpečněji na chodníku vedle kterého je tramvajový pás
• na ulici nejsou ostrůvky, což šetří místo v tomto poměrně úzkém dopravním korigoru a také přidává bezpečnost celého řešení
• nestandartní řešení ulice nutí řidiče k opatrnější jízdě

Hlavní nevýhodou je problém se zásobováním. Automobily totiž parkují uprostřed ulice a ostatní provoz je musí objíždět přes tramvajový pás. Dalším problémem bývá delší brzdná dráha tramvaje. Řidiči totiž často z přilehlých ulic vjíždějí při odbočování na Slovanskou rovnou na pás tramvajových kolejí a občas takto vjedou pod kola tramvaje.

Připomeňme také, že realizace projektu Slovanské třídy jako komunikace s kolejemi uprostřed by vyžádala zřízení nejméně dvou zastávek Víděňského typu. Toto řešení lze uskutečnit na nepodstatných dopravních spojnicích, ale na jedné z výpadových tras je absolutně nepřípustné vypouštět cestující z tramvaje pod kola aut.

Jak to dělají ve světě?

K „přeskupení“ uličního profilu nelze nenapsat několik řádek a pro poučení se poohlédnout za hranice naší vlasti. Je pravdou, že vedení tramvají po okraji rušné třídy bývávalo výsadou minulosti, zejména konce 19. století a mnohde již v dřívějších dobách došlo k reorganizaci ulic, zpravidla ve 20. a 30. letech 20. století. Do dnešního dne najdeme historických uličních profilů pramálo, kromě plzeňské Slovanské třídy najdeme podobná řešení např. v Záhřebu, Osijeku a nejznámnější třídou bude pravděpodobně vídeňský Gürtel.

Výstavba zcela nové tramvajové tratě v Bernu

Jenže v tom by nebyl čert, aby se časem mnohde situace nepřehodnotila a spolu s renezancí tramvají nepřišla také rehabilitace uličního profilu s tramvajemi u chodníků. Podobná řešení nalezneme ve světě stále častěji a to nejen v „drážně avantgardních“ zemích, jako je Švýcarko, ale i v precizním Německu nebo dokonce v sídle hlavní evropské byrokracie, Belgii.

Related Images: