Je ráno 19. 2. 2011 a po snídani jsme pokračovali minibusem z Chivay k našemu dalšímu cíli, údolím Colca ke stejnojmennému kaňonu. Cesta byla zajímavá. Po 500 metrech asfaltová silnice skončila a dále byla jen kamenitá cesta. Cestou bylo možné vidět údolí Colca.

 

 

 

 

 

 

 

Po 15 minutách jízdy jsme dorazili do vesnice Coparaci. Následovala prohlídka. Přes malé náměstíčko jsme došli ke kostelu Tempo de Yanque. Uvnitř se mohlo fotit bez blesku.

 

Po prohlídce kostela a městečka naše putování pokračovalo dále podél údolí Colca. Po dvaceti minutách jsme projížděli vesnicí Achopa, kde byla krátká zastávka na focení. Zde  byly k vidění incké terasy. Jsou to zemědělské terasy, které tu kdysi vybudovali Inkové. Peruáncům slouží dodnes a jen podtrhují pohádkovou podobu tohoto údolí. Také jsme viděli místní obyvatele v krojích. Zajímavostí je např., že podle kroje se pozná z jaké vesnice je a je-li dívka zadaná či svobodná. I muži mají kroje, podle kterých se to pozná.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nasedáme do minibusu a jedeme dále směrem k místu Cruz del Condor (Kříž kondora) v kaňonu Colca. Cesta je kamenitá a protože byly deště, tak si to najednou prudký horský potok valí přes silnici. Přejíždíme potok a jedeme dále. A to už jsme v kaňonu Colca na další fotografické pauze. Je možno vidět nádherné scenérie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A to už jsme u cíle. Crux del Condor (Kříž kondora) místo, kde lze spatřit největšího ptáka na světě – kondora andského ( Vultur gryphus). Chce to velkou trpělivost a ani pak není zaručeno, že bude spatřen. Nám se to podařilo až po dvou hodinách pozorování. Při čekání jsem byl obtěžován létajícími brouky. Tak jsem si jednoho vyfotil. Je to brouk z čeledi Scarabaeidae – vrubounovití. Když jsme všichni konečně zpozorovali největšího ptáka na světě, podařilo se mi nejen udělat fotografie, ale natočit i video.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

http://youtu.be/CJqbvD0luWU

Na toto turisticky atraktivní místo se dá přijet i z druhé strany po asfaltové silnici. Po úžasném zážitku jsme se vydali zpět do Chivay stejnou cestou. Na zpáteční cestě bylo několik zastávek na focení s návštěvou malého trhu, vesnice Maca a ochutnávkou kaktusového ovoce San Callo – Corryocactus brevistylus, které zakoupila naše místní průvodkyně z Arequipy a dala každému malý kousek na ochutnání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po tom všem nasedáme do midibusu a vyrážíme přes městečko Chivay zpět do Arequipy cca 170 km. Slunce svítilo a bylo docela krásně. Když jsme však opustili údolí Colca a projížděli přes sedlo v nadmořské výšce 4 900 m.n.m., tak se zatáhlo a zasáhla nás sněhová vánice až z toho byla i silnice bílá. Viditelnost byla špatná. Naštěstí to bylo jen v úseku cca 2-3 km. O kus dále už po sněhu ani památky. Pak  sjíždíme z hor a dostáváme se opět do národní reservace Sallinas – Aquada Blanca. Jak tak jedeme, lamy se rozhodly to vzít přes silnici. Způsobilo to zdržení 5 minut. Další zastávka byla na vyhlášeném odpočívadle, kde jsme si skoro všichni dali opět výborný Tripple tea ( Koka a bylinky). Krajina nabídla zajímavé scenérie.

 

 

Po krátkém odpočinku se pokračovalo dále do Arequipy, kam jsme dorazili v pozdním odpoledni. Cestou projíždíme kolem vyhlášené cementárky, která vyrábí jeden z nejlepších cementů na světě. Po zbytek dne byl volný program. Večer jsem si došel na výbornou večeři. Byla to nějaká ryba a přitom mi v rádiu zpívala Gloria Estefan, jedna z mích oblíbených. Další den bude na programu prohlídka druhého největšího města Peru Arequipy (cca 2 milióny obyv.) a večer odjezd nejdelší autobusovou linkou v Peru ( Arequipa – Lima, doba jízdy: 26 hodin) do Nazcy.

Pokračování příště

 

 

Related Images: