10 961 přečtení
Čvn 09 2010

Jak je to s rušením železničních tratí, zeptali jsme se ministra Slamečky

Regionální železniční doprava

Regionální železniční doprava

V druhé polovině května se v mediích objevily informace o záměru zrušit některé železniční tratě a noviny zaplavily titulky „Taxi by někde bylo levnější než vlak“. Redakce dopravního webu položila na toto téma deset otázek přímo samotnému ministru dopravy Gustavu Slamečkovi. Odpověď, kterou jsme obdrželi byla skutečně hodná „ministra-odborníka“ úřednické Fischerovy vlády.

Vážený pane ministře,

dovolím si Vám za naše čtenáře položit několik málo otázek týkajících se regionálních tratích, o kterých se v posledních dnech v mediích psalo mj. právě na základě Vašeho vyjádření pro média.

1. Na kterých tratích je taxi levnější než vlak? Pokud jste se takto vyjádřil, předpokládám, že máte dost příkladů pro takovéto vcelku obecné tvrzení. Uveďte prosím alespoň pět příkladů.

2. Existuje konkrétní seznam tratí, které Ministerstvo dopravy chce zrušit?

3. Na základě jakých podkladů a jakého výpočtu byly určeny náklady pro jednotlivé dopravní módy, jaké externality byly do nákladů zahrnuty?

4. Kolik procent z finančních prostředků určených na údržbu železniční sítě je investováno do údržby regionálních tratí, tzv. lokálek? Prosím o poskytnutí konkrétních nákladů pro jednotlivé tratě po jednotlivých letech pod roku 2003.

5. Jaký podíl nákladů na provoz regionálních tratí tvoří personální náklady na řízení provozu? Souhlasíte s tím, že tyto náklady by se daly podstatně snížit modernizací zabezpečovacího zařízení a postupů používaných při řízeních provozu?

6. Jaké jsou celkové náklady na výstavbu, modernizaci a údržbu silniční a železniční infrastruktury pro celou Českou republiku, tj. z prostředků SR, SFDI, krajských a obecních rozpočtů vč. rozpočtu hlavního města Prahy? Jaký podíl těchto nákladů platí jednotlivé druhy uživatelů silniční a železniční infrastruktury (IAD, bus, vlak, nákladní automobil)?

7. Uvědomujete si, že Evropa jde cestou internalizace externalit? A tudíž o to výhodnější bude již v blízké budoucnosti využívat energeticky méně náročnější a k životnímu prostředí šetrnější železnici. Jaké pozice v procesu aktualizace směrnice Euroviněta zastávalo za Vašeho působení MD?

8. Dovedete si představit modernizaci, přestavbu nebo novostavbu “regionálních” železničních tratích tak, aby byly páteří dopravy v příslušné relaci? Pokud ano, tak kterých?

9. Vnitrozemská vodní doprava je osvobozena od spotřební daně, považujete to za správné, když by mělo platit heslo “znečisťovatel platí”? Je podle vás správné, že za stejnou naftu (!) spotřebovanou na regionální trati platí železniční dopravce spotřební daň, která je pak zákonitě zahrnuta do cen jízdenek i ceny pro objednatele dopravy v závazku veřejné služby?

10. Můžete vyjmenovat kroky, které jste učinil pro rozvoj železniční dopravy v České republice za Vašeho působení ve funkci ministra dopravy? (Uzavření dlouhodobé smlouvy s Českými drahami bez výběrového řízení krátce před vstupem nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po silnici a železnici v platnost prosím mezi takové kroky nepočítejte.)

Nejprve jsme obdrželi následující zprávu tiskového mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky:

Vážený pane redaktore,

s omluvou Vám musím oznámit, že z provozních důvodů bohužel nejsme schopni dodržet Vámi požadovaný termín pro zaslání odpovědí. Jejich návrh již je v podstatě připraven, avšak pan ministr je dnes a zítra službně mimo úřad a bez jeho schválení nemohu text odeslat.

Odpovědi Vám zašleme, jakmile to bude možné.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Karel Hanzelka

Pozoruhodná odpověď. Jelikož přinejmenším na otázky např. kolik procent prostředků na údržbu železniční sítě je určeno pro tzv. lokálky, kolik peněz z veřejných rozpočtů je celkem investováno do silnic a železnic by odpověď měla být prosté zaslání faktů, čísel. Tato čísla nezávisí (nebo snad ano?!) na vůli pana ministra a je vskutku zajímavé, co by se na nich mohlo schvalovat a proč je tiskový mluvčí neposkytl.

Po dvou týdnech jsme obdrželi na položené otázky od tiskového mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky následující odpovědi, které Vám přinášíme v doslovném znění:

Vaše dotazy jsou nejspíš odrazem širší úvahy o efektivitě regionální železniční dopravy, kterou jsem vyslovil na tiskové konferenci v pondělí 17. května. O tom, že v regionech často jezdí prakticky prázdné vlaky, se vyprávějí legendy. A právě proto, abychom tyto legendy převedli do řeči čísel, abychom je buď vyvrátili, nebo potvrdili, zahájili jsme na Ministerstvu dopravy (a ve spolupráci se SŽDC, ČD a ČD Cargo) práce na analýze výnosnosti tratí a jejich dalšího obchodního potenciálu.

Protože tuto analýzu zatím nemám k dispozici v předpokládané šíři a kvalitě, nebudu prozatím na Vaše jednotlivé otázky detailně odpovídat. V každém případě ale počítám, že závěry analýzy, až bude dokončena, budeme diskutovat jak s médii, tak především s odbornou veřejností. Takovou diskusi pak rád povedu i s Vámi, případně s lidmi, které považujete za své odborné zázemí.

V tuto chvíli máme dokončenu analýzu výnosnosti všech tratí za rok 2009 a za 1. čtvrtletí roku letošního. Elementárním zjištěním je, že v roce 2009 bylo celkem 7 tratí bez pravidelné osobní dopravy a 22 tratí bez pravidelné dopravy nákladní. Pro účel této analýzy přitom za tratě bez pravidelné dopravy považujeme takové, z nichž bylo za rok na poplatku za dopravní cestu v osobní, resp. nákladní dopravě vybráno méně než 10.000 Kč (čemuž odpovídá 27.000 vlakových kilometrů). Současně se zjistilo, že na celkem 6 tratích bylo za rok z poplatků za oba typy dopravy, tedy osobní i nákladní, vybráno méně než 50.000 Kč.

Zcela jiným úhlem pohledu pak je základní závěr analýzy, že existují tratě, na nichž je sice pravidelná železniční doprava objednána, ale na jízdném se vybere méně něž 10 % peněz potřebných na vypravení vlaků. Není pochyby o tom, že na těchto relacích by jiné formy dopravy byly efektivnější, a to i bez započtení nákladů na údržbu a obsluhu tratí.

K této odpovědi si redakce dovoluje následující komentář, který je pro bystrého čtenáře pravděpodobně zbytečný:

1) na otázku, na kterých tratích by bylo levnější taxi než vlak, jsme se odpovědi nedočkali (původní výrok naleznete např. na serveru iDnes). Místo toho jsme se dozvěděli, že se vyprávějí legendy. Pan ministr tedy srdnatě vyrazil prověřit legendy o údajně prázdných vlacích. Škoda, že ho nezajímá, co se „vypráví“ o takzvaném koridoru Beroun – Plzeň – Cheb a že ho nezajímají „legendy“ o drahých či předražených a nepotřebných dálnicích.

Náš závěr: pan ministr si nevidí do úst.

2) V druhém odstavci pan ministr sděluje, že zatím nemám analýzu k dispozici a na jednotlivé otázky neodpoví. Slibuje ovšem, že závěry analýzy (nikoliv požadovaná fakta!) bude diskutovat s médii a odbornou veřejností. Neposkytnutím základních, holých faktů však ministr Slamečka brání odborné veřejnosti vytvoření vlastní analýzy, která by pak ve veřejné diskusi mohla být konfrontována s jeho analýzou.

Náš závěr: pan ministr data poskytnout nechce, kdoví co by z nich mohlo vyplynout…

3) Aby Slamečkova odpověď nevypadala jen jako slizké PR-cvičení (vytvořil ji mluvčí Hanzelka nebo externí PR-firma?), které novináře posílá do patřičných mezí, vyskytují se v odstavci třetím i nějaká čísla. Dozvídáme se, kolik tratí je bez pravidelné osobní a pravidelné nákladní dopravy. Které to jsou, se ale raději nedozvíme. Mohli bychom třeba namítnout, že daná trať slouží výhradně pro nákladní dopravu a osobní tam logicky nemá smysl, a nebo naopak.

Náš závěr: pár čísel od boku, aby se neřeklo…

4) V odstavci posledním se dozvídáme, že existuje trať, kde se vybere na jízdném jen 10% nákladů na vypravení vlaku, o údržbě ani nemluvě. Opět se nedozvídáme jaká trať, ani absolutní cenu vlakového kilometru – všichni víme, že ta se liší nejen podle dopravce, ale i u stejného dopravce, zpravidla podle toho jak ji vyloboval, pardon vysoutěžil.

Náš závěr: odpověď ministra Slamečky nelze označit než jako typickou ukázku hanebného výkonu státní správy v České republice. Holá fakta, jako např. kolik se dalo do té které lokálky na údržbu a kolik stojí všechny silnice a všechny železnice a kolik procent zaplatí uživatel příslušné dopravní infrasruktury, či kolik zaplatí ostatní daňoví poplatníci, jsme se nedozvěděli. Místo komunikace je ministrův aparát využíván k odstiňování novinářů zastupujících veřejnost od informací. To je ten odborný, úřednický ministr ve vládě s největší důvěrou v historii? To snad, už aby raději přišli zase „jen“ politici.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.4/5 (38 votes cast)
Jak je to s rušením železničních tratí, zeptali jsme se ministra Slamečky, 4.4 out of 5 based on 38 ratings
Share


Autor:


16 komentářů

  • Napsal Domažličák, 9. 6. 2010 @ 12:24

    Otázka: čekal snad někdo něco jiného? Myslím že se v dnešní době od žádné úřední osoby nedozvíme žádná fakta, tak proč nutit brzy odstoupivšího ministra “plivat na vlastní hrob”? Dokážu si živě představit, co analýza přinese. Dle mého soudu už je dávno napsána a jen se čeká s jejím vyplutím na světlo, aby to nebylo podezřele rychlé. To, že nikdo není ochoten prozradit žádná konkrétní data, znamená jen to, že je prozradit nechce, protože nesplňují přání těch, kteří je mají k dispozici. A jen tak si nějaká od boku vymyslet nebo rovnou prozradit ta vysněná taky není tak jednoduché. Budou zřejmě tak ostře v rozporu s realitou, že je lépe s jejich prozrazováním být raději opatrný.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 10 votes)
  • Napsal Feidias, 9. 6. 2010 @ 15:45

    Děkuji redakci za iniciativu. Je to pro mě velmi informativní (ať v tom, či onom významu). Zajímavé by pro mě bylo jak by na některé řekněme “koncepční” otázky odpověděli na úrovni krajů. Při čtení tohohle článku jsem si hlavně uvědomil, že vlastně vůbec nemám představu jaká je struktura rozhodování a kdo má jakou rozhodovací pravomoc.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 10 votes)
  • Napsal Domažličák, 9. 6. 2010 @ 20:30

    Rozhodovací pravomoc ohledně rušení tratí má jednoznačně MD a správně by se mělo rozhodovat na základě informací od SŽDC, které tratě spravuje. A dle zákona o drahách může zrušení tratě zabránit jen kraj a armáda. Co je ovšem otázka, je kdo má vlastně rušení tratí navrhovat? Dle logiky by to nejspíš mělo být také MD a to na základě informací od SŽDC. Ve skutečnosti ovšem navrhují rušení tratí jen kraje, které vůbec případný prodělek tratí netrápí a o jejich ekonomice nemají tušení. A vzhledem k tomu, že návrhy na rušení podávají stále ty stejné kraje, je nad slunce jasné, že jde o nějaký osobní záměr. Ten bych pochopil, kdyby chtěl na místě tratě kraj postavit něco jiného, ale stavbou po tělese trati proslula jen kozina a i ten slavný přivaděč byl nakonec smeten ze stolu. Co asi může Jihomoravský kraj vést k tomu, že tolik stál o zrušení tratě z Mutěnic do Kyjova, když pro svůj záměr i přesvědčil dubňanskou sklárnu, aby se vzdala vlečky (podle zákona nesmíte zrušit dráhu, na kterou navazuje jiná dráha, která nemá jiné připojení na síť)? Nikde jsem nezaregistroval, že by po tělese tratě kraj něco plánoval postavit.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 6 votes)
  • Napsal arj, 9. 6. 2010 @ 22:51

    … bylo za rok na poplatku za dopravní cestu v osobní, resp. nákladní dopravě vybráno méně než 10.000 Kč (čemuž odpovídá 27.000 vlakových kilometrů)

    Tady mi něco nehraje. Stojí-li 27 tisíc vlkm 10 tisíc korun, vychází 1 vlkm na 37 haléřů.
    Jinak pokud je skutečně sazba za vlak (několik desítek až stovek tun) taková, kolik by byla odpovídající sazba za osobní auto, vážící 1-1,5 tuny? Byly by 3 haléře ekvivalentní? 🙂

    9. Vnitrozemská vodní doprava … Je podle vás správné, že za stejnou naftu (!) spotřebovanou na regionální trati platí železniční dopravce spotřební daň

    Já bych odpověděl, že není. Většina významných evropských zemí (já vím např. o CH, FR, BE, UK) to řeší tím, že má tzv “profesionální naftu” – určité skupiny dopravců mají nárok na návratek části spotřební daně. Třeba v té Británii jezdí vnitrozemské parníky a vlaky skoro bez daně, autobusy s asi 1/3 daně; v Belgii se návratek vztahuje i na kamiony. U nás to mají jen zemědělci – “zelená daň”.

    Takže se spíš vy, kterým je více než 30 (a tedy jste zvolili parlament 1998), zeptejte sami sebe, zda jste volili správně. Návrh na dopravní naftu se tehdy taky objevil, ale bez úsoěchu. Co si pamatuji, stěží prošla ta zemědělská (jen díky její harmonizaci v EU). Jinak ovšem tato daň vyžaduje velmi pečlivé účetnictví, což by asi bylo nad síly ČD.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 8 votes)
  • Napsal Radek Letko, 11. 6. 2010 @ 12:37

    Odpověď Ministerstva dopravy mi přijde poměrně věcná. Pro detailní údaje je třeba kontaktovat příslušné oddělení MD. Ministr z principu funkce řeší souhrnné údaje a je nesmysl aby řešil detailní rozpady. Autor článku udělal dost pro své vlastní PR, že kontaktoval “samotného ministra”, ale pokud chce problém řešit do hloubky, musí na to jinak.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -7 (from 25 votes)
  • Napsal Jan Přívora, 11. 6. 2010 @ 20:10

    Jestliže sám pan ministr vysloví nějakou myšlenku, jako zde o náhradě vlaků taxíky, tak je zcela na místě se ho zeptat, jak na takovou myšlenku vůbec přišel. On to totiž neřekl na nějaké privátní párty, ale na oficiální tiskové konferenci, s následnou publikací této pozoruhodné myšlenky téměř ve všech médiích.
    Napadat redakci webu za to, že našli odvahu “jít po problému” a nejen nadávat u piva, je myslím hodně mimo mísu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 14 votes)
  • Napsal Martin Trávník, 12. 6. 2010 @ 1:26

    pan Letko: svatá prostato a jako vy si myslíte, že pánko ministr neví že příslušné oddělení na MD má? Podle toho co se snažíte tady namluvit jako by ministr ani ministerstvo neřídil…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 10 votes)
  • Napsal jpp, 15. 6. 2010 @ 11:10

    Také mi Slamečkova odpověď přijde poměrně věcná. Že nedokázal uvést konkrétní případy? Proč by také měl? Všichni by ho hned brali za slovo!
    Nebyl příměr o taxíku mírnou nadsázkou, za kterou je teď právě brán za slovo?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 10 votes)
  • Napsal jpp, 15. 6. 2010 @ 15:27

    Slamečka sice neodpověděl, na kterých tratích by byl levnější taxík než vlak, ale můžeme si to domyslet sami. Existují vlaky, ve kterých jezdí tolik lidí, že by se vešli do jednoho auta.

    Když si místo taxíku představíme mikrobus s kapacitou okolo 15 míst, tak ten může nahradit ještě větší počet vlaků.

    Ministr sice neuvedl, na které trati nedosahují vybrané tržby ani 10% nákladů, ale to se dá také dovodit.
    Co třeba trať Most – Moldava v Krušných horách?

    Dva motorové vozy a zvýšená spotřeba vozidel při stoupání do prudkého kopce, dva strojvedoucí, jeden vlakvedoucí a jejich veškeré mzdové náklady, mzdové náklady na pokladníka v Oseku městě, údržba a úklid vozidel.

    Využití vlaků tam bývá nárazové, hlavně ráno nahoru a odpoledne a večer dolů – obratové spoje bývají málo využité.

    Jaké jsou asi skutečné náklady na provoz vlaků a jaké z nich mohou být tržby?
    Není právě tato trať příkladem tratě, kde tržby nepokryjí ani 10% skutečných nákladů na provoz?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 10 votes)
  • Napsal Michal Skala, 15. 6. 2010 @ 21:35

    Vážená/vážený JPP, krásné vysvětlení s tou Moldavou. Dopravní obslužnost je služba, nikoli kšeft. Navíc s ohledem na způsob výpočtu úhrady za službu se nemůže stát, že by jakákoli trať byla ztrátová. Pokud budeme uvažovat takovým způsobem, můžeme zrušit hasiče, nemocnice, školy …

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 11 votes)
  • Napsal arj, 16. 6. 2010 @ 8:32

    Pokud budeme uvažovat takovým způsobem, můžeme zrušit hasiče, nemocnice, školy …

    Zkuste si spočítat, kolik nemocnic a škol bylo už zrušeno – myslím v místech, která dobře znáte. Já se třeba za oblast Vinohrad (“pohraničí” Prahy 2 a 3) dopočítal 3 škol – jedna ještě před 1990, dvě v současné době. Za zdravotními službami se ze stejné oblasti taky musí dojíždět.

    Takže doprava je sice veřejná služba, ale i ona se musí organizovat s přihlédnutím k finančním možnostem. A mám pocit, že těch peněz na ni (stejně jako na školy a zdravotnictví) bude z veřejných rozpočtů stále méně – alespoň pro nejbližší roky.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 7 votes)
  • Napsal Michal Skala, 16. 6. 2010 @ 9:55

    Arj: Argumentovat Prahou je naprosto úžasné. Samozřejmě věřím, že pro Pražáka se musí jednat o strašlivou představu, když pojede do nějakého zařízení o 2km dále, jak předtím, ale prosím, prosím moc, ono to “na vsi” znamená často o 20 nebo 50 km dál a to je opravdu značný rozdíl a doslova jde o život (namátkou Tachov – Stod 46 km, oproti původním 10 km do zrušené nemocnice v Plané).
    Opravdu vše nelze měřit jen penězi a na tom nic nezmění ani mistr Kalousek.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Lubomír, 16. 6. 2010 @ 10:55

    arj: Hlavně, že se do silnic investuje k přihlédnutým možnostem – viz. kolos Opatovice a jiné dálniční nesmysly.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 8 votes)
  • Napsal arj, 16. 6. 2010 @ 23:07

    Michal Skala: “na vsi” znamená často o 20 nebo 50 km dál

    Ano, to je průšvih – mimochodem, něco podobného je i “za pražskými humny”, kde se obětí racionalizace stala nemocnice v Ceském Brodě.

    Jenže jste to byl Vy, kdo psal, že doprava je služba a ne kšeft a že takhle bychom zrušit hasiče, nemocnice a školy. Na což já reagoval,že vím o několika zrušených školách v centru Prahy a Vy jste doplnil nemocnici v Plané. Takže to máme dohromady nějakých 10 tisíc lidí, kterým se životně důležité služby (což školství i zdravotnictví jsou) objektivně zhoršily.
    Ale budeme zachraňovat vlak pro obec se 150 obyvateli, kteří by se daleko levněji (při stejné ne/kvalitě) mohli svézt autobusem.

    Lubomír: kolos Opatovice a jiné dálniční nesmysly

    No, pokud Vám křižovatka dálnic, spojujících město milionové a dvě města stotisícová, jako nesmysl, pak zkuste těm lidem nabídnout něco vhodnějšího. Ale vlak jim nenabízejte – ten už tam je cca 150 let, ale Opatovicím se úspěšně vyhýbá obloukem a v Hradci i Pardubicích se na nádraží musí jet trolejbusem.

    Ale jinak já si myslím, že budoucí vláda Vaše přání splní – na žádné dálniční nesmysly (ani smysly) peníze dávat nebude.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 10 votes)
  • Napsal Domažličák, 19. 6. 2010 @ 17:47

    Arj … nebude? tak tomu sám nevěříte. Na nesmyslné stavby se v tomhle absurdistánu vždy najdou finance a to jak v silniční, tak v železniční dopravě. Budou se stavět spíš nesmyslné chalupoidy místo životně nutné trasy D, stejně jako nesmyslné rovnoběžné dálnice místo životně důležité R35 a stejně tak na železnici nesmyslné pseudokoridory místo životně důležité VRT atp.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 4 votes)

Odkazy k příspěveku

  1. Dopravní web » Rušení tratí, už zase? — 14. 11. 2010 @ 10:27

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*