Regionální železniční doprava

V druhé polovině května se v mediích objevily informace o záměru zrušit některé železniční tratě a noviny zaplavily titulky „Taxi by někde bylo levnější než vlak“. Redakce dopravního webu položila na toto téma deset otázek přímo samotnému ministru dopravy Gustavu Slamečkovi. Odpověď, kterou jsme obdrželi byla skutečně hodná „ministra-odborníka“ úřednické Fischerovy vlády.

Vážený pane ministře,

dovolím si Vám za naše čtenáře položit několik málo otázek týkajících se regionálních tratích, o kterých se v posledních dnech v mediích psalo mj. právě na základě Vašeho vyjádření pro média.

1. Na kterých tratích je taxi levnější než vlak? Pokud jste se takto vyjádřil, předpokládám, že máte dost příkladů pro takovéto vcelku obecné tvrzení. Uveďte prosím alespoň pět příkladů.

2. Existuje konkrétní seznam tratí, které Ministerstvo dopravy chce zrušit?

3. Na základě jakých podkladů a jakého výpočtu byly určeny náklady pro jednotlivé dopravní módy, jaké externality byly do nákladů zahrnuty?

4. Kolik procent z finančních prostředků určených na údržbu železniční sítě je investováno do údržby regionálních tratí, tzv. lokálek? Prosím o poskytnutí konkrétních nákladů pro jednotlivé tratě po jednotlivých letech pod roku 2003.

5. Jaký podíl nákladů na provoz regionálních tratí tvoří personální náklady na řízení provozu? Souhlasíte s tím, že tyto náklady by se daly podstatně snížit modernizací zabezpečovacího zařízení a postupů používaných při řízeních provozu?

6. Jaké jsou celkové náklady na výstavbu, modernizaci a údržbu silniční a železniční infrastruktury pro celou Českou republiku, tj. z prostředků SR, SFDI, krajských a obecních rozpočtů vč. rozpočtu hlavního města Prahy? Jaký podíl těchto nákladů platí jednotlivé druhy uživatelů silniční a železniční infrastruktury (IAD, bus, vlak, nákladní automobil)?

7. Uvědomujete si, že Evropa jde cestou internalizace externalit? A tudíž o to výhodnější bude již v blízké budoucnosti využívat energeticky méně náročnější a k životnímu prostředí šetrnější železnici. Jaké pozice v procesu aktualizace směrnice Euroviněta zastávalo za Vašeho působení MD?

8. Dovedete si představit modernizaci, přestavbu nebo novostavbu „regionálních“ železničních tratích tak, aby byly páteří dopravy v příslušné relaci? Pokud ano, tak kterých?

9. Vnitrozemská vodní doprava je osvobozena od spotřební daně, považujete to za správné, když by mělo platit heslo „znečisťovatel platí“? Je podle vás správné, že za stejnou naftu (!) spotřebovanou na regionální trati platí železniční dopravce spotřební daň, která je pak zákonitě zahrnuta do cen jízdenek i ceny pro objednatele dopravy v závazku veřejné služby?

10. Můžete vyjmenovat kroky, které jste učinil pro rozvoj železniční dopravy v České republice za Vašeho působení ve funkci ministra dopravy? (Uzavření dlouhodobé smlouvy s Českými drahami bez výběrového řízení krátce před vstupem nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po silnici a železnici v platnost prosím mezi takové kroky nepočítejte.)

Nejprve jsme obdrželi následující zprávu tiskového mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky:

Vážený pane redaktore,

s omluvou Vám musím oznámit, že z provozních důvodů bohužel nejsme schopni dodržet Vámi požadovaný termín pro zaslání odpovědí. Jejich návrh již je v podstatě připraven, avšak pan ministr je dnes a zítra službně mimo úřad a bez jeho schválení nemohu text odeslat.

Odpovědi Vám zašleme, jakmile to bude možné.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Karel Hanzelka

Pozoruhodná odpověď. Jelikož přinejmenším na otázky např. kolik procent prostředků na údržbu železniční sítě je určeno pro tzv. lokálky, kolik peněz z veřejných rozpočtů je celkem investováno do silnic a železnic by odpověď měla být prosté zaslání faktů, čísel. Tato čísla nezávisí (nebo snad ano?!) na vůli pana ministra a je vskutku zajímavé, co by se na nich mohlo schvalovat a proč je tiskový mluvčí neposkytl.

Po dvou týdnech jsme obdrželi na položené otázky od tiskového mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky následující odpovědi, které Vám přinášíme v doslovném znění:

Vaše dotazy jsou nejspíš odrazem širší úvahy o efektivitě regionální železniční dopravy, kterou jsem vyslovil na tiskové konferenci v pondělí 17. května. O tom, že v regionech často jezdí prakticky prázdné vlaky, se vyprávějí legendy. A právě proto, abychom tyto legendy převedli do řeči čísel, abychom je buď vyvrátili, nebo potvrdili, zahájili jsme na Ministerstvu dopravy (a ve spolupráci se SŽDC, ČD a ČD Cargo) práce na analýze výnosnosti tratí a jejich dalšího obchodního potenciálu.

Protože tuto analýzu zatím nemám k dispozici v předpokládané šíři a kvalitě, nebudu prozatím na Vaše jednotlivé otázky detailně odpovídat. V každém případě ale počítám, že závěry analýzy, až bude dokončena, budeme diskutovat jak s médii, tak především s odbornou veřejností. Takovou diskusi pak rád povedu i s Vámi, případně s lidmi, které považujete za své odborné zázemí.

V tuto chvíli máme dokončenu analýzu výnosnosti všech tratí za rok 2009 a za 1. čtvrtletí roku letošního. Elementárním zjištěním je, že v roce 2009 bylo celkem 7 tratí bez pravidelné osobní dopravy a 22 tratí bez pravidelné dopravy nákladní. Pro účel této analýzy přitom za tratě bez pravidelné dopravy považujeme takové, z nichž bylo za rok na poplatku za dopravní cestu v osobní, resp. nákladní dopravě vybráno méně než 10.000 Kč (čemuž odpovídá 27.000 vlakových kilometrů). Současně se zjistilo, že na celkem 6 tratích bylo za rok z poplatků za oba typy dopravy, tedy osobní i nákladní, vybráno méně než 50.000 Kč.

Zcela jiným úhlem pohledu pak je základní závěr analýzy, že existují tratě, na nichž je sice pravidelná železniční doprava objednána, ale na jízdném se vybere méně něž 10 % peněz potřebných na vypravení vlaků. Není pochyby o tom, že na těchto relacích by jiné formy dopravy byly efektivnější, a to i bez započtení nákladů na údržbu a obsluhu tratí.

K této odpovědi si redakce dovoluje následující komentář, který je pro bystrého čtenáře pravděpodobně zbytečný:

1) na otázku, na kterých tratích by bylo levnější taxi než vlak, jsme se odpovědi nedočkali (původní výrok naleznete např. na serveru iDnes). Místo toho jsme se dozvěděli, že se vyprávějí legendy. Pan ministr tedy srdnatě vyrazil prověřit legendy o údajně prázdných vlacích. Škoda, že ho nezajímá, co se „vypráví“ o takzvaném koridoru Beroun – Plzeň – Cheb a že ho nezajímají „legendy“ o drahých či předražených a nepotřebných dálnicích.

Náš závěr: pan ministr si nevidí do úst.

2) V druhém odstavci pan ministr sděluje, že zatím nemám analýzu k dispozici a na jednotlivé otázky neodpoví. Slibuje ovšem, že závěry analýzy (nikoliv požadovaná fakta!) bude diskutovat s médii a odbornou veřejností. Neposkytnutím základních, holých faktů však ministr Slamečka brání odborné veřejnosti vytvoření vlastní analýzy, která by pak ve veřejné diskusi mohla být konfrontována s jeho analýzou.

Náš závěr: pan ministr data poskytnout nechce, kdoví co by z nich mohlo vyplynout…

3) Aby Slamečkova odpověď nevypadala jen jako slizké PR-cvičení (vytvořil ji mluvčí Hanzelka nebo externí PR-firma?), které novináře posílá do patřičných mezí, vyskytují se v odstavci třetím i nějaká čísla. Dozvídáme se, kolik tratí je bez pravidelné osobní a pravidelné nákladní dopravy. Které to jsou, se ale raději nedozvíme. Mohli bychom třeba namítnout, že daná trať slouží výhradně pro nákladní dopravu a osobní tam logicky nemá smysl, a nebo naopak.

Náš závěr: pár čísel od boku, aby se neřeklo…

4) V odstavci posledním se dozvídáme, že existuje trať, kde se vybere na jízdném jen 10% nákladů na vypravení vlaku, o údržbě ani nemluvě. Opět se nedozvídáme jaká trať, ani absolutní cenu vlakového kilometru – všichni víme, že ta se liší nejen podle dopravce, ale i u stejného dopravce, zpravidla podle toho jak ji vyloboval, pardon vysoutěžil.

Náš závěr: odpověď ministra Slamečky nelze označit než jako typickou ukázku hanebného výkonu státní správy v České republice. Holá fakta, jako např. kolik se dalo do té které lokálky na údržbu a kolik stojí všechny silnice a všechny železnice a kolik procent zaplatí uživatel příslušné dopravní infrasruktury, či kolik zaplatí ostatní daňoví poplatníci, jsme se nedozvěděli. Místo komunikace je ministrův aparát využíván k odstiňování novinářů zastupujících veřejnost od informací. To je ten odborný, úřednický ministr ve vládě s největší důvěrou v historii? To snad, už aby raději přišli zase „jen“ politici.

Related Images: