394 přečtení
Kvě 30 2017

Přeprava jízdních kol po železnici

Přeprava kola ve starším vozidle

Po české železnici se přepravuje stále více cyklistů. Kombinace kola a vlaku má značné množství výhod, oba dopravní prostředky se ideálně doplňují. Na kole lze dojet na kratší vzdálenost téměř všude, včetně center měst, chráněných oblastí nebo lesních pěšin – tam má kolo daleko větší dosah než auto. To co mu chybí je schopnost jízdy vyšší rychlostí a na dlouhou vzdálenost – a přesně to umí cyklistům poskytnout železnice, pokud se stane součástí jejich cesty. Kombinací kola a vlaku se tak lze dostat prakticky kamkoliv, a to mnohdy časově i finančně velmi srovnatelným způsobem, jako např. při použití automobilu.

Přeprava jízdních kol po železnici se stala za poslední léta standardem většiny vlakových spojů, a to v regionální i dálkové dopravě. Dopravci i výrobci vozidel měli možnost získat dostatek zkušeností s touto formou přepravy, a to zejména na starších vozidlech, která byla v rámci přestaveb upravena pro přepravu jízdních kol. Přes tuto zkušenost se i u zcela nových vozidel vyskytuje řada poměrně zásadních chyb, které bohužel výrazně komplikují přepravu jízdních kol. Jako příklad lze uvést moderní soupravy Regio Panter:

  • Problém č. 1 – na každé plošině jen 1 závěs na kolo. Bohužel toto uspořádání může vyhovovat jen osaměle cestujícím cyklistům. Praxe je však taková, že na kolo vyráží často skupiny přátel, nebo rodiny. Jejich přeprava RegioPanterem potom vypadá tak, že každý člen skupiny obsadí jednu plošinu, takže nemůžou cestovat dohromady. Co je však horší, tak manipulace s kolem je docela fyzicky náročná. Pokud např. dospělí rodiče nastupují jinam než děti, tak potom dětem nemá kdo pomoci při zavěšení kola do závěsu. Další komplikací může být např. společná jízdenka, na kterou jedou cestující, kteří se musí „rozptýlit“ po celé délce soupravy.

  • Problém č. 2 – Nevyřešená kolize závěsného háku a madla dveří (Foto 1). Pro zavěšení je nezbytné kolo nejprve zvednout do výšky, přední kolo vytočit do strany, mezi špicemi protáhnout hák kola a následně v místě zaoblení závěsného háku srovnat přední kolo znovu do svislé polohy. Už sama o sobě je tato operace dost náročná, protože cestující musí kolo v jedné ruce držet, druhou rukou musí navádět přední kolo do závěsného háku. A právě při tomto vytočení narazí kolo z boční strany do madla u dveří, takže jej téměř nelze na hák usadit. Mně se to nakonec povedlo částečně díky stlačení pneumatiky, částečně ohnutím špicí kola (doufám že v mezích pružné, nikoliv trvalé deformace). Situaci bohužel ještě zhoršil jakýsi pryžový návlek na háku, který zvětšil jeho už tak značně masivní profil. Smysl dodatečně instalovaného návleku sice chápu (kontakt kov na kov – ráfek kola a ocelový hák – asi vedl k vzájemnému podření), bohužel však nerozumím nesmyslně blízkému umístění k madlu dveří.

  • Problém č. 3 – Kolize sedačky a přehazovačky kola (Foto 2). Jak je z obrázku zřejmé přehazovačka kola se téměř dotýká opěradla sedačky. Přehazovačka je samozřejmě u všech kol namazaná mazivem, a to se následně přenáší na opěradlo sedačky, odkud si jej pravděpodobně odnese první cestující, který si na toto sedadlo sedne a opře se zády. Pokud bych už z jakéhokoliv důvodu akceptoval umístění jen jednoho kola na jedné plošině (problém č. 1), potom by alespoň problémy č. 2 a 3 bylo možné snadno vyřešit tím, že by spodní úchyt závěsu byl umístěný na spodní části sklopné sedačky. V daném místě by tak buď seděl cestující, nebo by byla sedačka sklopená nahoru a bylo by zde umístěné kolo. Tím by byl závěs oddálený od madla dveří tak, že by s ním nebyl v kolizi, a sklopená sedačka by spolehlivě ochránila opěradlo před jakýmkoliv znečištěním od přepravovaného kola. Přesně takto jsou řešené víceúčelové prostory na kola např. v řídících vozech („Sysel“) nebo i v některých motorových vozech (843), takže není jasné, proč bylo zrovna tady od jinak osvědčeného řešení upuštěno.

Závěrem – Jediné co je u Regio Panterů pro cyklisty příznivé jsou široké dveře s nízkopodlažním nástupem. Vše ostatní je bohužel velmi problematické. Vzniká tím zajímavý kontrast s rekonstruovanými staršími vozy, kde výše popsané 3 problémy nenastávají a manipulace s kolem je tak násobně bezpečnější i pohodlnější, problémem jsou pouze úzké dveře a schody. Pokud bychom chtěli získat vozidlo, které je pro přepravu cyklistů skutečně vhodné, stačilo by zkombinovat dohromady osvědčené řešení např. z řídících vozů („Sysel“) a toto aplikovat do moderního nízkopodlažního vozidla se širokými nástupními dveřmi („RegioPanter“).

K závěsům je třeba říci jen tolik, že je třeba vzdálenosti mezi závěsnými háky přibližně dvojnásobně zvětšit. Jak je na obrázku zřejmé (Foto 3), obě zavěšená kola jsou opticky těsně vedle sebe, je však zřejmé, že mezi nimi je ještě jeden závěs, na který je prakticky nemožné umístit další kolo. U stojanů mimo dopravní prostředky lze připustit stav, kdy jsou kola vzájemně zaklíněna či „propletena“, protože nejsou vystavena žádnému pohybu. Jinak je tomu ve vlaku, kdy jsou kola jednak ve vertikální poloze, takže manipulace je řádově obtížnější, a vlivem pohybu vlaku se můžou vzájemně poškodit. U vlaků bez povinné rezervace nebývá problém umístit kola např. na každý druhý závěs, čímž jsou zachované bezpečné mezery. Bohužel stále častější systém povinných rezervací nutí cestující umístit kolo do jednoho konkrétního závěsu, což bývá z výše uvedených důvodů mnohdy téměř nemožné (Foto 4). Zde se sice problém částečně řeší odlišnou výškou sousedních závěsů, avšak za tu cenu, že níže umístěné kolo se téměř dotýká podlahy a sousední výše umístěné kolo je téměř u stropu. I tak však dochází k jejich překrytí, takže pokud by majitel kola vpravo vysedal dříve než majitel kola vlevo, tak „vyproštění“ jeho kola by nebylo rozhodně snadné.

Jednou z výhod železnice je i velmi vysoká kapacita ve vozidlech, takže tento „boj o centimetry“ v rámci přepravy jízdních kol nemá žádný praktický význam. Zvláště to platí díky tomu, že prostor pro kolo lze využít kombinovaně např. i pro kočárek nebo sklopné sedačky k sezení, takže nelze argumentovat tím, že by toto místo nemělo využití, pokud je např. během zimy přepravováno jen minimum cyklistů. Nezbývá než věřit, že moderní vozidla, která by měla nabízet především komfort, začnou nabízet výrazně přívětivější řešení i přepravovaným cyklistům.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (1 vote cast)
Přeprava jízdních kol po železnici, 5.0 out of 5 based on 1 rating
Share


Autor: je projektantem silničních staveb


Žádné komentáře

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*