Dnešní podoba železničního spojení Prahy s Libercem

Článek vznikl jako reakce nad polemikou k nově připravovanému memorandu o rychlé železnici Praha – Liberec.

Chápu úsměvy a pochybnosti nad tím, že by se šlo dostat za dnešní situace naší země vlakem z Liberce do centra Prahy za 1 hodinu. Není to dáno nereálností projektu rychlé železnice, kterou podle mě zcela určitě Liberec a celá aglomerace s Jabloneckem i Frýdlantskem potřebuje. Jde také o vazby na Německo a Polsko, když právě směr přes Liberec a dál na sever je více než perspektivní z pohledu celé republiky.

Železnici Praha – Děčín podle Labe se nijak výrazně urychlit nepodařilo i po rekonstrukci tzv. koridoru. Ve směru na Žitavu a Drážďany stále více lidí nechává auto doma díky nasazení moderních evropských vozidel, nikoliv však českých. Česká železnice trpí totální zanedbaností a pokulhává minimálně 30 let za vyspělým světem, kde železnice díky nástupu automobilismu skomíraly také, ale postupně zase ožily jako doprava rychlejší a komfortnější než automobil. Došlo k účelným a uživatelsky příjemným investicím do železniční infrastruktury a vozidlového parku, zatímco u nás i obrovské investice (postupně stále více předražené a neúčelné – Pendolina a opakovaně opravované koridory, které žádnými koridory nejsou) se rozplyzly bez efektu a již stovky miliard byly doslova rozkradeny. Pokud by to v naší zemi myslel někdo vážně s korupcí, která je jedním z největších problémů dopravní infrastukrury celkově (a Evropská unie už začala hledat utopené miliardy), rychlá železnice Praha – Liberec už mohla dávno být. 60 autobusových spojů dvou dopravců přepraví denně mezi Libercem a Prahou oběma směry 2700 – 3000 cestujících, mezi Jabloncem a Prahou jiný dopravce 1300 – 1400 lidí. Ti všichni jsou stále častěji vystaveni zácpám či šílencům, jako naposledy švýcarskému, který v tomto týdnu ujel na inkriminované R10 100 km v protisměru. Za tu dobu potkal nejméně 4 autobusy linek Liberec- Praha, resp. Jablonec a mohl postupně zabít i 2 stovky cestujících.

Situace Liberce a celé aglomerace kontrastuje s absolutně nesmyslnými stavbami i v rámci železnice po celé republice, kde se stavělo podle toho, co kde kdo vyloboval a co z toho měl. Na některých nepochopitelně elektrifikovaných tratích se jezdí převážně v motorové trakci, staví se protihlukové (nerozbitné) stěny za 20 000 Kč na metr čtverečný i tam, kde nad tím rozum zůstává stát, kde nikoho nechrání a naopak ohrožují právě cestující ve vlaku, kteří k tomu, aby z něj viděli, budou na „moderní železnici českou cestou“ potřebovat periskopy. S tím, že lidé nevidí z vlaku, souvisí také to, že ztrácejí orientaci, kde vlastně jsou. V případě železničního neštěstí se k vlaku nedostanou ani záchranáři. Zatímco na počet vlaků a nastoupivších cestujících nejfrekventovanější železnici Libereckého kraje Liberec – Tanvald máme řadu přejezdů bez zabezpečovacího zařízení, na jiných a mnohonásobně méně využívaných tratích zaujmou nové světelné přejezdy pro srnky v lesích a lukách, kde ani žádné stezky nejsou. To vše je jen zlomek toho, co neúčelně zmizí na vícenásobně investicemi obdařené silniční infrastruktuře, kde Evropská komise objevuje stále více nesmyslných staveb a naopak fakt, že ty opravdu potřebné se nebudují. Jsem přesvědčen, že rychlá železnice Praha – Liberec dosud není jen díky tomu, že žijeme v zemi, kde tunel už dávno neznamená dopravní stavbu, ale vysoce sofistikovaný „ekonomický systém“.

Related Images: