Při debatách o nezbytnosti staveb pražského nadřazeného komunikačního systému (NKS) se často objevuje tvrzení, že jakékoliv zklidňování dopravy přímo v ulicích není možné, dokud Praha tento systém nedobuduje. Toto tvrzení je obvykle doplněné připomínkou, že všechny západní aglomerace mají systém rychlostních komunikací dávno hotový, zatímco ten náš tvoří nedokončené torzo, které bude správně fungovat až po doplnění do cílového stavu. S tou torzovitostí se dá bezpochyby souhlasit, pražská síť rychlostních komunikací je napohled velmi děravá. Platí ale i to, co se říká o infrastruktuře těch měst na ,,bájném“ západě?

Zvědavost mi nedala a tak jsem se rozhodl toto tvrzení jednoduchým způsobem prověřit. Pro srovnání s Prahou jsem si vybral tři velikostí a počtem obyvatel obdobné aglomerace: Vídeň, která se v žebříčcích hodnocení kvality života ve světových metropolích umisťuje pravidelně na čelných místech, Kodaň, proslulou téměř neuvěřitelným podílem cest vykonaných na kole (35%) a Mnichov, město s propracovaným systémem dvou okruhů a radiál, sloužícím dobře individuální dopravě a často dávaným Praze za vzor.

Provedené srovnání bylo prosté, ba přímo primitivní: S pomocí Google maps jsem na území každého města identifikoval síť rychlostních komunikací a změřil její délku. Za rychlostní komunikace jsem považoval ty, které se ve své trase kříží s ostatními komunikacemi výhradně mimoúrovňově. Dále jsem se na webu snažil dopátrat plánů na případné rozšíření stávajících sítí. Za komunikace ,,v aglomeraci“ města jsem považoval ty, které leží uvnitř vnějšího okruhu, a to včetně tohoto okruhu, a dále komunikace vně okruhu a současně uvnitř urbanizované oblasti. Výsledky jsem zakreslil do mapek, která jsou pro všechna města ve stejném měřítku.

Červeně jsou v mapkách rychlostní komunikace stávající nebo rozestavěné, žlutě plánované, růžová plocha zobrazuje souvislou zástavbu, modrý kruh oblast kolem centra o poloměru cca 7 km. Kliknutím na mapku dostanete lokalitu v Google maps.

Kodaň

Kodaň sice má skrz město řadu čtyřproudovek, ty ale mají každý kilometr úrovňová křížení a nelze je tedy (i přes patrně značnou kapacitu) považovat za rychlostní komunikace. Dálniční radiály se s přibližováním se centru mění v rušné městské třídy s úrovňovými kříženími, charakteru, řekněme, Evropské.

Ze schématu lze také odhadnout pravděpodobnou historii vzniku kodaňské sítě rychlostních komunikací: Město si ve druhé polovině minulého století vytvořilo vnější obchvat, který ale jeho plocha do současnosti přerostla. Délka sítě rychlostních komunikací je asi 110 kilometrů.

Vídeň

Síť rychlostních komunikací v aglomeraci Vídně je překvapivě řídká a svou nepropojeností skoro připomíná situaci v Praze. Blízkostí centra prochází rychlostní tangenta (Südosttangente), charakterem odpovídající naší Jižní Spojce. Vnější obchvat na východní straně se dokončuje. Hornatějším západem města po hranici bývalého vnějšího opevnění a v ose tzv. ,,městské železnice“ (nyní metro U6) vede okružní komunikace (Gürtel), která je ovšem řešená vesměs úrovňově, rychlostní charakter má jen v krátkém úseku poblíž Dunaje.

Rychlostních komunikací je tak ve Vídni poměrně málo kilometrů, po dokončení východního obchvatu bude mít síť asi 110 km.

Mnichov

Mnichov má téměř dokončenou radiálně-okružní koncepci rychlostních komunikací. Vnitřní okruh se staví od padesátých let, v současnosti se prakticky pouze doplňuje o tunelové úseky tam, kde doposud zůstávají úrovňové křižovatky. Celková délka rychlostních komunikací bude asi 130 km.

Praha

Historie i plány jsou dobře známé. Oproti porovnávaným městům máme infrastrukturu pro IAD poněkud chaotičtější, s fragmenty rychlostních komunikací, které budou upozaděny (i když pravděpodobně ne zklidněny — magistrála, Průmyslová). Ze stavu realizace jsou vyloženě cítit změny dopravní koncepce každých dvacet let — snad právě proto toho chceme postavit tolik a co nejrychleji.

Celý radiálně-okružní systém včetně části Průmyslového polookruhu a magistrály má mít zhruba 180 kilometrů, z toho je dnes v provozu asi 100 kilometrů a dalších 15 km je ve vysokém stádiu rozpracovanosti.

Srovnání

Nyní se můžeme pokochat rozdílem v současné i plánované hustotě sítě rychlostních komunikací. Pohled i výše zmíněná čísla naznačují, že komunikací je na mapce Prahy nějak víc než na těch ostatních (dokonce i než na té mnichovské):

Délku rychlostních komunikací shrnuje druhá tabulka, povšimněte si zvláště podílu kilometrů sítě rychlostních komunikací a počtu obyvatel.

Srovnání ukazuje, že takřka kompletní systém dvojice okruhů (vnitřního a vnějšího) buduje pouze Mnichov. Kodaň si vystačí s jedním okruhem, který byl navíc zjevně původně dimenzován jako vnější. Vídni si pak vystačí s ,,Jižní spojkou“ doplňovanou o vnější okruh; prakticky to, co máme v Praze teď.

Pokud jde o kilometry rychlostních komunikací, tak už nyní máme rychlostních komunikací stejně jako Vídeň, v poměru na počet obyvatel asi 1,3x víc. Po dokončení aktuálně rozestavěných úseků (Blanky a Vysočanské radiály) bude mít Praha podobnou délku rychlostních komunikací jako Kodaň a Mnichov. A po dokončení vnějšího okruhu (o jehož potřebnosti se obecně nepochybuje) připadne na obyvatele města o desetinu víc rychlostních komunikací než v Mnichově, o čtvrtinu víc než v Kodani a dokonce o tři čtvrtiny víc než ve Vídni.

I když je to jen hrubé srovnání, ukazuje jasně, že Praha nemá rychlostních komunikací alespoň, pokud jde o kilometry, nedostatek. Města, která mají výrazně vyšší kvalitu života, jí dosahují s objemem mimoúrovňového dopravního skeletu odpovídajícím současné pražské situaci.

Related Images: