Dub 18 2010

Přejeme si změnit dopravu a život ve městě ježděním na kole?

Cyklojízda...

Doprava je největším problémem současné Prahy. Pohledy na to, jak problém vyřešit se ale různí. Většinu lidí napadne, že situaci vyřeší okruhy, které ale budou až za dlouho. Ve velkých městech bývají okruhy dva. Část toho vnitřního v Praze tvoří Blanka. Nelze říci, že jsem stoprocentně proti tunelu Blanka. Okruh nám poskytne určité šance na to, abychom s dopravou v centru něco dělali. Ve zdravě uvažující společnosti musí následovat zklidnění a redukce nevhodných druhů dopravy v zóně chráněné okruhem.

S více auty pod zemí, zaplavíme stejně i ulice na zemi! Děti se musí učit žít s auty i v parku. K čemu nabádá tato reklama? Potřebuje město takhle vymývat mozky?

Jenže, kdo má věřit politikům, kteří se očividně řídí zájmem motoristů? Přijde po dostavbě tunelu nějaké skutečné zklidnění spočívající v rozšíření pěších zón nebo humanizaci ulic? Kromě těch, které tunel oprávněně odvede z centra, přivede i mnohé další motoristy, pro které dříve nebylo využívání auta tak výhodné. Vztah nabídka – poptávka v kapacitě silnic musíme pochopit = dopravní indukce.

Nemohu se ubránit udělat malý výzkum názorů. Děkuji za spolupráci:

Věříte politikům, že VNITŘNÍ městský okruh povede ke zlepšení života ve městě?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Myslíte si, že u vnitřních městských okruhů převládají spíše plusy způsobené zklidněním provozu nebo mínusy nalákáním nového objemu provozu?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Vypadá to, že oba druhy řešení mají v dopravním systému své místo, jen vymyslet ten správný poměr. Co je podle vás efektivnější řešení?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Nejsem proti automobilismu, jsem pro to, aby lidé využívali dopravní prostředky s rozmyslem. To znamená nejezdit autem, pokud to není nezbytně nutné. Lidé potřebují alternativy!

Podle mě je účinnější dát motoristům alternativu. I tady se však liší názory jak na to. Od mnoha nadšenců do veřejné dopravy slýchávám, že většina lidí, kteří jezdí po městě pravidelně na kole, přechází z veřejné dopravy a ne z IAD. Někteří k tomu dokonce doplní, že ježdění na kole nemáme podporovat, abychom nepřišli o cestující. Jsem přesvědčen, že města potřebují městskou cyklistiku i pro to, aby se provoz v ulicích zklidnil, účastníci provozu se začali vzájemně respektovat. Některým lidem tento druh dopravy vyhovuje, pohyb je zdravý a kolo je vlastně ještě individuálnější druh dopravy než auto. Nejen, že se dostane na víc míst, je prostorově méně náročné, ale poskytuje i pocit svobody. Jak MHD tak cyklistika pomáhají plnit cíl,

Odkud jsou lidé, kteří jezdí po městě pravidelně na kole?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Troufám si říct, že v Praze se pomalu něco mění. Myslím si, že podpora městské cyklistiky je otázkou času, ale někdy se to zlomí a bude propagována jako jedna z alternativ k automobilové dopravě. Mám dojem, že je to možná pravděpodobnější, než že se spraví situace v přístupu k MHD.

V Praze existuje iniciativa Auto*Mat. Pořádá cyklojízdy jako manifestace přání lidí mít po městě možnost jezdit na kole třeba i každý den do práce. Cyklojízda se jede ulicemi na chvíli uzavřenými pro auta. Na webech naštvaných motoristů si můžeme přečíst mnohé špatné věci na účet městské cyklistiky i MHD.  Udělejte si obrázek třeba na dfensu nebo na ovcích. V Manifestu přehlížených řidičů požadují mimo jiné konstruktivní a všestranný dialog se zastánci alternativních způsobů dopravy, například cyklistiky. Vždyť o ten samý dialog usiluje například iniciativa Auto*Mat, kterou evidentně nemají příliš v lásce. Například také kritizují vyhrazené pruhy pro autobusy a tramvaje. Je tohle konstruktivní dialog? Smysl preference MHD je podle mě nesporný. Vždyť právě preference je jednoduchý a levný způsob jak motivovat část motoristů k použití MHD.

Jezdění na kole je energeticky velmi čistý způsob dopravy, bezhlučný a ještě navíc šetří místo na silnicích při pohybu i parkování. Mnohá města přišla na to, že městská cyklistika je prostředek, jak změnit dopravu ve městě k lepšímu. Třeba v Paříži do toho v posledních letech vlítli ve velkém stylu. Jde hlavně o to ukázat kolo jako rovnocenný dopravní prostředek a začlenit ho do běžného provozu. Takže ani tolik nejde o vyhrazené cyklostezky jako spíš pruhy pro cyklisty, vyhrazené stání v křižovatkách a umožnění protisměrné jízdy v jednosměrkách. Vytvořili tam síť veřejných půjčoven kol Vélib, kterou denně využije sto tisíc lidí. Máme se od nich co učit. Následuje ukázka z dokumentu Vélo Libreté (v kombinaci Anglického a francouzského jazyka).

Podobnou změnu potřebuje i Praha a právě cyklojízda je prostředek, jak ukázat, že o to lidé mají zájem. Na těch velkých bývá pět tisíc lidí, ale třeba v Budapešti se účastní i padesát tisíc. Velká jarní cyklojízda se jede ve čtvrtek 22. 4. Video ukazuje motivační výzvu před minulou velkou cyklojízdou.

Mají města vytvářet podmínky k používání kol jako rovnocenného dopravního prostředku?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Web iniciativy Auto*Mat

Prahounakole – návod, jak jezdit i názory na dopravní dění v Praze

Related Images:

Share
  • By -fn-, 20. 4. 2010 @ 7:39

    Je to hezké, nicméně to má malý, leč podstatný háček. Pominu teď vyšší tělesnou spotřebu energie pro jízdu na kole, ta bude v celkovém srovnání nejspíše zanedbatelná, nicméně právě jízda mezi automobily může být značně nezdravá díky vyšší tělesné činnosti v ovzduší plném škodlivin. Kola mezi auty v kopcovitém terénu, který je jinak s převody alespoň v mládí zvládnutelný, budou nejspíš znamenat skvrnu na jinak zdravém pohybu.

  • By Feidias, 20. 4. 2010 @ 9:49

    Nedávno jsem navštívil Holandsko a pořád přemýšlím nad tím jestli je možné v Praze mít takové cyklostezky abych jednou mohl jezdit do práce na kole. Je hodně lidí, kteří říkají, že na to v Praze není vhodný terén a je jasné, že to není tak jednoduché jako na rovině v Holandsku, ale přesto se mi zdá, že je to tak z 50% výmluva. Zdá se mi, že problém je spíše právě v tom, že v Praze je zatím cyklista mimo cyklostezky u Vltavy spíše blázen, který si ničí zdraví, když projíždí zácpou automobilů. Já chci věřit, že je možné vybudovat takové cyklostezky na kterých bude možné bezpečně jezdit a všichni víme, že zdraví nebezpečná je jízda na kole v Praze právě proto, že je tu tolik aut a nikdo na kole nejezdí.

  • By arj, 20. 4. 2010 @ 11:02

    Vášův článek je již druhá „přednáška“ na téma městská cyklistika, kterou jsem během týdne vyslechl či přečetl. První byla konference několika občanských sdružení na pražském magistrátě minulý týden – viz http://www.prazskematky.cz/aktualne/tz-na-prazskem-magistratu-zasedaly-deti-konference-mesto-pro-deti.html
    Pokud chce někdo kompletní přednášky z konference, můžeme je vložit na tento web (ať mi TM řekne „jak“).

    Všechno je to velmi zajímavé a lze s tím jen souhlasit … až do chvíle, kdy i podle vlastních průzkumů dětí a mládeže, přednášejících na konferenci:
    – na sídlištní škole v Praze se do školy dostává 36 % pěšky, MHD 31 %, autem 24 % a na kole 9 % žáků
    – na „předměstské“ škole v Praze (Klánovice, ale slouží i pro starší děti z okolních mimopražských obcí) je to kolem 30 % pěšky, PIDem 17 %, na kole 12 %, ale autem 40 %. Při cestě ze školy je trochu lepší podíl – 37 % pěšky, PID 22 %, auto „jen“ 29 %, kolo zůstává stejné.
    – na sportovní ZŠ v Jihlavě je uveden jen údaj za pěší docházku 55 % a autem 22 %.

    Pak tam také jedna ze škol (čtyř- i osmi-leté gymnázium) v přednášce prezentovala „vývoj názorů“:
    zatímco děti do 15 let se nadšeně zúčastňují různých akcí typu Den bez aut, u starších už nadšení vychází hlavně z možnosti „ulití se z výuky“ a maturanti mnohdy očekávají, že za úspěšné zkoušky uslyší cinkání klíčků od auta.

    Feidias: není to tak jednoduché jako na rovině v Holandsku … se mi zdá, že je to tak z 50% výmluva

    Řekl bych, že to není jen „výmluva“ a už vůbec ne z 50 %. Stačí se podívat do rovinatých českých měst, kde nějaká cyklistická infrastruktura existuje (HK, PU, OC), kolik tam lidí na kole jezdí.
    Ale možná jste si v Holandsku všiml kromě počtu cyklistů a cyklostezek i něčeho dalšího – kolik obchodů (tedy „soukromých investic“) má cyklistickou infrastrukturu. Já mohu mluvit za vlámskou část Belgie – každý potravinářský supermarket má 10 stojanů, dokonce i každý obchoďák „Udělej si sám“ (odkud se v ruce či na kole většina zboží odváží blbě) má 3-5 parkovacích míst pro bicykly. Ve městech jsou pak přízemní chodby obytných činžáků narvané koly.
    Takže zkuste se zeptat ve Vaší nejbližší „delvitě“ i paní Novákové, co má večerku na rohu, kde můžete zaparkovat při nákupu. Stejně tak se zeptejte na Vašem OPBH, družstvu či domácího (podle toho, kde bydlíte), kam dát bezpečně bicykl, abyste ho nemusel tahat do 3.patra do bytu.

    Odpovědi na tyto otázky, případně i názory všech, jak tohle řešit, by mne zajímaly. Což myslím v dobrém, protože potřebuji napsat aspoň nějaká pozitivní slova o možnostech rozvoje cyklistiky do jedné zprávy. Díky

  • By Feidias, 20. 4. 2010 @ 11:23

    arj: já s tímhle úplně souhlasím. Je celá řada překážek, které třeba jízdu na kole do práce neumožňují. Není to tak jednoduché uznávám:). Já jsem tou výmluvou spíš myslel kopcovitý terén. Prostě mi přijde, že je v Praze spousta míst kam se kolo hodí i přesto, že to není rovina.

  • By Domažličák, 20. 4. 2010 @ 13:54

    S cyklistikou je to stejné jako s VHD. Vzhledem k tomu, že IAD je zejména o životním stylu a ne o tom, jestli se to vyplatí či ne, těžko budeme přesvědčovat širší okruh lidí do kol stejně jako do VHD. Všiml jste si někdo, kdo chodíte na přednášky a diskuze o VHD a cyklistice, že je povětšinou navštěvují stejní posluchači? Z těch, co používají ze zásady auta na takovou přednášku nepřijde nikdy nikdo. Takže otázka nezní, co automobilistům nabídnout ve VHD nebo cyklistice, aby byli ochotni své plechové miláčky omezit, ale je to o tom, jak zařídit, aby se všeobecný světonázor většiny našich obyvatel posunul západním směrem dnešní doby. Zatím je posunut sice také západním směrem, ale do doby před dvaceti lety. Jakmile se totiž změní tenhle směrodatný názor co je IN a co OUT, budou se maturanti těšit na kolo za 100 000 místo auta za 100 000 a obchody stejně jako na západě budou sami od sebe instalovat stojany na kola atp.

  • By Vašek Kříž, 20. 4. 2010 @ 22:08

    FN: Dalo by se říci, že lidé ve vyspělých zemích mají dostatek energie, která se ukládá v jejich tělech, ale na druhou stranu nevydávají tělesnou námahu a radši zvyšují spotřebu energie vyráběné na úkor životního prostředí.

    Určité studie prý prokázaly, že člověk na kole jedoucí po vytížené komunikaci stále dýchá čistší vzduch, než řidiči v autech. Ale nevyznám se v tom tolik a nemám ty čísla v ruce. Kopce jsou spíše psychologickou překážkou. Třeba v Kodani mají více deštivých dnů a více temných hodin a stejně je cyklistickým rájem.

    Feidas: souhlas

    Arj: Na té tezi o ulití se ze školy něco bude. Jasně problémy jsou v mnoha věcech, nejen provozu v ulicích, ale i parkování, bezpečnosti… Jde o to tlačit na všechny možné subjekty, aby je řešily.

    Všeobecně: I kdyby byl kopec překážkou, tak je spoustu relací, které jsou po rovině a to nejen podél Vltavy, ale třeba mezi jednotlivými částmi například Severní terasy.

    Domažličák:
    To je ono. Asi to chce hlavně omezit podmínky pro IAD a zlepšit podmínky pro ostatní druhy dopravy ve stejnou dobu. Musí se změnit myšlení, ale většina lidí se těmito problémy nezabývá. Snad se to jednou změní. U některých obchodů ale stojany jsou. Třeba na Třeboňsku je kolo velmi rozšířený dopravní prostředek a i v Praze se pomalu a nejistě něco mění, podle mě hlavně zásluhou Auto*Matu.

  • By -fn-, 21. 4. 2010 @ 10:25

    Ano, zkrátka to chce infrastrukturu, namísto drahé rekreační stezky s mosty kolem dokola zrušeného průmyslového areálu (nevím přesně, jak to tam je, většina mostů asi bude původních po vlečce) různé drobnosti, třeba právě ty stojany, nebo třeba výtahy do metra s rozměry i pro kolo. Asi by nebyl problém zřídit i nějaké garáže přímo v domech nebo při nich, jelikož kol se vejde mnohem víc než aut. Docela rád bych však viděl onu studii, podle níž výfukové plyny neohrožují namáhající se cyklisty, když běh v ulici plné jedoucích aut se přímo nedoporučuje. Nezapřeme si, že při jízdě do kopce potřebuje člověk více namáhat svaly a tedy více doplňovat kyslík. Konkrétní okamžitá námaha záleží také na vybavení a stavbě kola.

  • By Vašek Kříž, 22. 4. 2010 @ 14:41

    FN: to je přesně ono. Ta cyklostezka udělala cyklistice strašnou ostudu, ale přitom klíčovější jsou opatření v ulicích. Asi polovinu rozpočtu stál nový most, který se stavil přes málo frekventovanou Ocelářskou ulici v podstatě zbytečně.

    Drobnosti se řešit musí, třeba to parkování. Městská vyhláška stanovuje minimální povinné množství parkovacích míst v nových obytných i komerčních objektech bez výjimky. Pak dochází ke stavbě zbytečného počtu podzemních parkovacích míst i v centru. Přitom podle zákona nemá zaměstnavatel nebo škola povinnost zajistit bezpečné parkování pro kola. To bych rád změnil.

Other Links to this Post