Staré rampy.

Často se objevuje představa, že nelze snížit kapacitu nějaké komunikace. Objevuje se obava, kam se auta přelijí, kde nastane kolaps. Odvaha přestavět průtah na obyčejnou ulici chybí. Někdy musí nastoupit až živelná pohroma či technická havárie. Půl století vedla po východním břehu řeky Hudson nadzemní dálnice. V sedmdesátých letech se však pro neúdržbu rozpadla. Polovina provozu následně zmizela, i přesto se připravovala výstavba nové ještě kapacitnější dálnice. Po letech sporů bylo od záměru upuštěno. Dnes je na stejném místě rušný bulvár.

Již před výstavbou nadzemní estakády se mnozí oprávněně obávali její odpudivosti. Westside highway dlouhá devět kilometrů byla budována od dvacátých do padesátých let minulého století. Jednalo se o jednu z prvních městských dálnic na světě. Proto byla vozovka úzká s prudkými zatáčkami. Již v padesátých letech byla zahlcena a objevily se návrhy na rozšíření.

V sedmdesátých letech docházelo z důvodu zanedbané údržby nejprve k opadávání kusů betonu, později dokonce k propadu vozovky, který v roce 1973 uzavřel obousměrně jižní polovinu dálnice „na dobu neurčitou“. Ironií osudu je, že k propadu došlo pod tíhou náklaďáku vezoucího cement pro havarijní opravu. Začala debata, zda dálnici důkladně opravit či ji zbourat zcela. Opravu město pro vysokou cenu a mizivý efekt zamítlo.

Propadlo se. Všechny fotky v článku: Wikipedia.

Nová, lepší, větší

Mezitím, co stará dálnice chátrala, vznikal projekt Westway, který plánoval velkou betonovou plochou překrýt opuštěná přístavní mola a tím vytvořit na úkor řeky prostor pro nové domy a park. Modernější dálnice měla být vybudována po nově odsunutém nábřeží. Projekt byl schválen na mnoha úrovních. Odpůrci mluvili o plýtvání peněz, navýšení objemu dopravy, problémech pro životní prostředí a větru do plachet pro soukromé investory.

Nerovný boj trval jedenáct let. Skupiny obyvatel a občanská sdružení bojovaly proti mocným včetně primátora města i guvernéra státu New York. Odpůrce sjednotil jistý Marcy Benstock z organizace Clean Air Campaing. Účastnil se všech výborů, kde se veřejnost mohla vyjádřit. Seznámil a zkoordinoval různé odpůrce, aby efektivně táhli za jeden provaz. Projekt byl nakonec zastaven u soudu. Nebyl správně posouzen vliv stavby na okouna proužkovaného v Hudsonu. Je to zvláštní: abychom ochránili kvalitu prostředí, ve kterém žijeme my lidé, musíme hledat záminku v ochraně živočichů či rostlin.

Zbylé úseky dálnice zatím chátraly.

Změna myšlení

V roce 1985 se město definitivně vzdalo snahy postavit dálnici za více než 2 miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Šedesát procent prostředků určených na Westway bylo investováno do MHD. Než byly všechny staré estakády v roce 1989 konečně rozebrány, používaly se jako neoficiální nadzemní park. Běhalo se tu, jezdilo na kole a dokonce se tu pořádány koncerty. 811 milionů Dolarů bylo vyčleněno na projekt, který spočíval v přestavbě prostoru na městský bulvár s úrovňovými křižovatkami. V roce 2001 byl dostavěn. Má šest až osm jízdných pruhů. Je lemovaný stromy, parkem i cyklostezkou. Okolní čtvrti dostaly znovu přístup k řece.

Na bulvár navazuje na severním konci kratší nadzemní úsek, který byl v roce 1990 rekonstruován. V roce 2006 začal v tomto místě pro dálnici vznikat tunel v souvislosti s velkorysou developerskou zástavbou nábřeží. Pod estakádou vznikl nový park, který bude v budoucnu dálnice ušetřen. Až na kusy staré estakády, které budou připomínat překonané myšlení starého dopravního plánování.

Park pod starou rampou.

Falešná radost z betonu

Když otevírali první úsek dálnice, New York Times obdivovaly „nový zářící pás betonu“, který umožní řidičům dojet na dolní Manhattan bez nutnosti zastavit na jediné křižovatce. Městský plánovač Robert Moses posedlý výstavbou dálnic a rozšiřováním předměstí sliboval, že více silnic zmírní zácpy. V padesátých letech tudy jezdilo v obou směrech dohromady již 140 000 vozidel průměrně za den. (V USA počítají průměrnou hodnotu ze všech 365 dní v roce, nejde o údaj za pracovní den, kde budou čísla ještě o něco vyšší).

Když byla dálnice v roce 1973 uzavřena, 53% její dosavadní dopravní zátěže zmizelo. Tento případ poskytl další důkaz, že budování dálnic zvyšuje objem automobilové dopravy. Naopak po jejich zrušení ke kolapsu nedochází, objem se sníží. Po bulváru, který dálnici nahradil, jezdí dnes dle Newyorského státního odboru dopravy 95 tisíc vozidel průměrně za den. Málokdo doporučuje vrátit na místo dálnici.

Na začátku sedmdesátých let všichni věřili městským plánovačům a dopravním inženýrům, kteří tvrdili, že je dálnici nutné nahradit novou širší, aby nedošlo k dopravnímu kolapsu. V roce 1985, kdy z plánu nakonec sešlo, byla situace jiná. Město si už vyzkoušelo, že 12 let lze bez problémů bez této dálnice přežít. Po tak dlouhé době se plán na výstavbu nové nejevil jako náhrada staré, ale spíše jako zcela nový dálniční projekt, který přitáhne na Manhattan mnohem více aut, než je nutné.

Následuje video o demontáži dálnic v USA. Zobrazte ho na Streetfilms, kde je vybaveno českými titulky.

Čerpal jsem především z:

Preservent.com – stránky s více případy zrušených dálnic

Nycroads.com

Wikipedia

Related Images: