A bude tu ...

Při cestování Holandskem mne zaujalo Almere, město mladší než pražské metro. Vzniká postupně a plánovaně od začátku osmdesátých let na území, kde byla na úkor moře v šedesátých letech vytvořena pevnina. Dnes má téměř 200 tisíc obyvatel. V roce 2030 dle plánu 350 tisíc. Zaměřím se na nejnovější, právě budovanou čtvrť Poort na západě města.

Vdechnout život

Dostali jsme se sem víceméně náhodně. Hledali jsme si ubytování a paní právě odtud se ozvala jako první. Suzan předem varovala, že čtvrť je stále ve výstavbě, ne vše je na svém místě a ani s gpskou není snadné najít cestu do správné ulice.

Města jsou složité organismy. Co se jinde vyvíjelo stovky či alespoň desítky let se zde snaží zvládnout za tři či čtyři. Poort nemá být satelitním městem. Je nezbytné, aby vznikaly obchody a služby, které vytvoří lokální pracovní místa alespoň pro část lidí. To nevznikne samo od sebe, jsou potřeba iniciativní lidé, kteří seberou odvahu a začnou podnikat. Suzan to komentuje slovy: „Lidi mohou nadávat, že tady nic není, nejsou tu žádné služby, ale dokud sami budou jezdit a utrácet jinam, tak se situace nezlepší.“

V místě, kde se tyčí cedule s vizualizací moderní kamenné tržnice se zatím občas pořádají trhy, kde je několik stánků. To správně vystihuje situaci. V centru čtvrti vzniklo i kadeřnictví a kavárna. Snad se jim bude dařit, ať to lidé nemají daleko. Lehké to zřejmě nebylo ani v centru města, moderní čtvrti z osmdesátých let. Velké obchody jsou v zemi dle zákona v neděli zavřené. S výjimkou turistických center a Almere. Snad kvůli tomu, aby bylo v centru co dělat a nebylo v neděli jak po vymření. Experimentuje se s různými dalšími atrakcemi. V Poort vznikl zatím téměř nevyužitý moderní koncertní sál a na opačném konci města napodobenina historického hradu z betonu. Akorát došly peníze a stojí jen rozestavěné torzo.

První kavárna.

Snaha přinést sem historii.

Odlesk náměstí v centru města.

Město plánované

Žádná ulice nemá vypadat stejně. Různá místa dostanou odlišný charakter. Finální dílo obsahuje blokovou zástavbu se čtyřpatrovými domy a městskými ulicemi, dvoupatrové řadové rodinné domky i jednotlivé domy, které si lidé sami navrhnou. Hned u parku, kde rostou stromy teprve několik let, se v září otevírá další škola. Přímo vedle ní má vzniknout knihovna a hřiště.

Podle všeho se podoba celé čtvrti dlouho vymýšlela. Nově stavěné ulice jsou vymyšleny tak, aby na sebe navazovaly. V českém prostředí se stává, že rozhodující slovo má developer, který připojí k stávající ulici odbočku. Rozestaví okolo ní domy a na konci jí zaslepí. O kus dál vyroste druhý komplex, který se plánoval úplně zvlášť. Slepé konce ulic od sebe mohou být blízko a zůstanou nepropojené. Lidé si vyšlapou pěšinku. To neznamená, že je developer  špatný, jeho role je potřebná. Je potřebné s ním spolupracovat, ale nesmí si všechno určit sám. Právě Poort a jiné nové čtvrti v Nizozemsku však ukazují, že to jde dělat jinak.

Ulice na sebe navazují. Předem se vymyslí, kudy povedou. Developer podle všeho až vyjednává, které ulice postaví. Nemůže však prosadit zaslepenou ulici či oplocený komplex. V jiných ulicích si lidé kupují parcely a domy staví sami. Vzniká tak relativně velká pestrost na malé ploše. Mezi vchody do zadních zahrádek vedou pěší zkratky. Vznikají také souvislé i krátké propojovací cyklostezky. Je plánováno tak, aby to na kole a pěšky bylo vždy blíž než autem. Tohle je důležité protože v Česku často omylem vznikají bariéry bezmotorové dopravě, zatímco tady se pro ni plánovitě vytváří zkratky. Tím jsou lidé motivováni k použití vhodnějšího druhu dopravy. Ne, lidé skutečně nejezdí v Nizozemí tolik na kole jenom kvůli rovině.

Stále však není dokončeno. Nejsou dostavěny všechny ulice a stezky. Auta jezdí po silnicích do budoucna vyhrazených jen autobusům. Do čtvrti zajíždí z centra dvě polokružní linky. Jezdí zatím málo často v neděli. V prosinci se otevře nové místní nádraží. Pro jízdu do Amsterdamu už se nebude nutné kilometry vracet a pak zamávat své čtvrti z okna.

Lávka pro pěší a cyklisty zkracuje dobu cesty.

Stále se staví.

Město s budoucností

Na křižovatce cest v jednom z parků přistála originální stavba.  Tady se fantazii meze nekladly. Vypadá na první pohled jako UFO, ale myšleno to bylo jako dort. Navrhly jí děti ze základní školy. Vyvýšená budova měla být nad bazénem, ale v něm je místo vody jen modrý koberec.

V Poort se realizuje hodně lidí, kteří si chtějí dům navrhnout sami. Některé celé ulice jsou plánované tak, že každý dům bude vypadat jinak. Dokonce jsou dělené podle materiálu. Někde má být hlavní prvkem dřevo, jinde sklo. K barvitosti přispívá to, že se sem stěhuje mnoho architektů a designérů. Tedy lidí, kteří mohou pracovat z domova.

Mnozí zanechali své kamarády a příbuzné jinde a přistěhovali se sem na zelenou louku. Ze začátku si tu mohou připadat ztraceni. Suzan sama od sebe a na vlastní riziko začala vydávat časopis o rodící se čtvrti. Pomáhá propagovat nově vznikající služby. Jeho účelem je ale hlavně seznamovat lidi mezi sebou a vytvářet vztah lidí k místu. Když budou mít město rádi, udělají si ho takové, jaké ho chtějí mít. Ať se jim to podaří!

Navrhovaly děti.

Related Images: