Necháme město trpět, abychom mohli žít, nebo ho necháme trpět, abychom mohli jezdit?

S touto částí městského okruhu se počítalo již v plánech ze sedmdesátých let. Po roce 1989 byly varianty povrchového řešení opuštěny a hledalo se nové řešení. Z navržených tunelových variant Hana, Dana a Blanka byla v roce 1996 vybrána varianta Blanka. O rok později se započalo s projektovou přípravou, v roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí a stavět se začalo v roce 2007 s původně předpokládaným koncem výstavby v roce 2011.

Po dostavění tunelu Blanka sice zmizí obrovské staveniště na Letné a v jejím okolí, ale splácení této investice bude i dále zátěží pro rozpočet města, a obyvatele nejen Prahy 7 čeká zvýšení automobilového provozu. Výstavba začala v roce 2007 a skončit má v roce 2012. Tunel, který vede z Malovanky přes Hradčanskou a Letnou do Troje, je nejdelším městským silničním tunelem v Evropě (6,3 km). Jedná se o investici v hodnotě 28 miliard korun.

Sporné dopady

Stavební práce si vyžádaly velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Radní pro dopravu i primátor tvrdí, že pozitivní vliv tunelu na životní prostředí a dopravu je nesporný. Tunel podle propagační publikace magistrátu prahavcase.cz „ochrání nejenom historické jádro Prahy a Pražskou památkovou rezervaci, ale také hustou zástavbu rezidenčních čtvrtí.“ Už se zde ale nepíše, že atraktivní spojnice a nové podzemní garáže s 863 parkovacími místy na Letné nalákají více provozu především do ulic Svatovítská, V Holešovičkách a Letenského tunelu, což v budoucnu vytvoří tlak na výstavbu dalších silnic a tunelů. Naopak úbytek aut lze očekávat ve Veletržní ulici. V ulicích nad tunelem se kvůli případu jeho výluky ponechá stávající nebo dokonce navýší kapacita.

Ulice Milady Horákové na Letné. Po otevření Blanky se předpokládá snížení provozu, přesto je ulici přidána kapacita. Dopravní indukce je otázkou času!

Zastaralá vize města

Na zaplňování tunelu i uvolněných ulic novým objemem provozu upozornila například iniciativa Auto*Mat. Pro tuto iniciativu představuje tunel zastaralou vizi města upřednostňující individuální automobilovou dopravu, která byla v řadě západoevropských měst opuštěna v 70. letech. Kritizuje to, že převažující míra investic v dopravě směřuje v posledních letech do staveb pro auta a na rozvoj MHD, která se používá při 43% veškerých cest po Praze, zbývá méně peněz.

Stavba nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí – EIA. Kvůli vedení po kraji pražské památkové rezervace přijel na kontrolu tým z UNESCO. Stavbu kritizovala Strana zelených i mnoho občanských sdružení: Za naši budoucnost, Zachraňme Letnou s obavami o poškození Stromovky, o zvýšení provozu a v souvislosti se třemi propady půdy rovněž o bezpečnost. V srpnu 2010 stále není vydáno dílčí stavební povolení na inženýrské sítě a podzemní garáže.

 Nahrávání ...

Tento článek je původně určen pro praguewatch.cz

Related Images: