Londýn, Oxford street

Díky radám a podpoře Auto*Matu jsem se jako jeho dobrovolník a student s hlubokým zájmem o dopravu dostal na výlet do Anglie. Šlo o setkání mladých lidí podobného zaměření organizované iniciativou World Carfree Network. Čtyřdenní setkání se konalo v Yorku a po cestě jsem se dvakrát stavil v Londýně. V těchto článcích přináším dopravní postřehy, srovnání s Prahou a zážitky z cesty.

Už samotné přípravy na cestu pro mě byly užitečnou zkušeností. Jako ne moc zkušenému cestovateli mi například dělal problém nákup lístků na autobus v zahraničí. I přesto si myslím, že cesty po Evropě je lepší absolvovat bez cestovní kanceláře. Naštěstí jsem mohl využít rady účastníků z Pardubického sdružení Město na kole, kteří se také vydali na cestu. A nešlo jen o lístky, při cestě do Anglie je například zapotřebí si sehnat adaptér na nabíjení. Jezdit nalevo, používat míle a stopy, to všechno jim nestačí. Jeden Angličan mi dokonce na dotaz odpověděl, že by rádi používali i jiné časové míry, kdyby mohli (třeba 72 minut dlouhé hodiny, aby to bylo ještě více komplikované).

V Praze se tváří, jako by to nešlo. Proč ale v Londýně lidé začínají jezdit naráz tolik na kole a to v takovém provozu?

Při cestě žlutým autobusem do Londýna jsem tedy zanechal uhlíkovou stopu snad menší, než kdybych letěl letadlem. Myslím si, že relace typu Střední – Západní Evropa by měly být nejvýhodnější vlakem. Bohužel ale neexistuje přímé spojení a vhodné vysokorychlostní tratě. Vlak by rovněž více provětral peněženku. Hlavní problém vidím v tom, že trh je nerovný a silniční doprava je v současné ekonomice neúměrně zvýhodňována. Například za vlak platíme v každé zemi v cenové hladině té země, ale u českého autobusu platíme v cenách ČR celou cestu. Dopravce na některých dálnicích neplatí mýtné, železniční dopravce ale platí poplatky za dopravní cestu všude.

Londýn

Londýn nás uvítal svými dvoupatrovými autobusy, nejstarším metrem na světě a také novou dopravní politikou. Město si totiž v posledním desetiletí uvědomuje, že automobilová doprava je moc prostorově náročná na to, aby se mohla dále roztahovat. Minulý starosta Ken Livingstone dostal odvahu a v centrální oblasti přeplněné provozem zavedl mýtné. Za jednodenní vjezd zaplatí řidiči jednorázový poplatek 8 Liber (~250 Kč). Na křižovatkách vedlejších a hlavních ulic jsou často zvýšené přechody, někdy je ulice dokonce zaslepena a průjezd je dovolen pouze cyklistům. Současný primátor Boris Johnson buduje síť cyklistických koridorů z okrajových částí do centra města a nedávno byl spuštěn systém veřejných automatických půjčoven kol po vzoru Paříže.

Zvýšený přechod pro chodce a zároveň vjezd do zpoplatněné zóny.

Přibývá předsunutých stání pro cyklisty před křižovatkami, malují se bus pruhy a cyklopruhy. Lidí na kole jsem v provozu viděl hodně. Docela hodně na to, jaký provoz v ulicích je. Cyklisté často předjížděli auta spíše než naopak. MHD v Londýně je hrozně drahá a do metra se už více lidí nevejde. Proto je ve špičkách dokonce dražší jízdné. V metru jsou stísněné stanice i přestupní tunely. Londýnu bych doporučil postavit několik nových kapacitnějších linek metra a návrat tramvají do více částí města. Několik plánů na tramvajové tratě existuje, ale přednost dostaly autobusy. Těch městských je v Londýně neuvěřitelných osm tisíc a provoz zajišťuje mnoho různých dopravců.

Příznivé druhy dopravy dostávají více místa v ulicích - bus+cyklo pruh.

Hlavní město jsme další den opustili vlakem. Na nádražích a také v metru byly obvykle turnikety. Druhou půlku cesty do Yorku jsme dojeli autobusem. Zde mohu doporučit, že dopravce megabus nabízí doopravdy levné jízdné. Při zpáteční cestě jsem si prohlídl tramvajový systém ve čtvrtích Croydon a Wimbledon. Systém letos oslavil deset let provozu. Většina tratí je vedena po samostatném tělese mimo ulice.

 Nahrávání ...

Related Images: