Trolejbus vs. přebujelý automobilismus – postřehy ze Zlínské MHD
Díky akční jízdence ČDnetLídl jsem si udělal dokonce třídenní šotoakci a zavítal jsem do Brna, Olomouce, Ostravy a hlavně do Zlína. Obhlídku místní trolejbusové sítě jsem absolvoval se svým spolužákem a tímto mu chci poděkovat nejen za zajímavé informace o MHD v Baťově městě. Dotčený šotouš je velkým fandou do trolejbusové dopravy a má velkou sbírku různých linkových cedulí.
Zlín, město proslavené průmyslníkem Baťou a jeho obuvnickým průmyslem, má 80 tisíc obyvatel. Trolejbusovou tratí je spojeno s nedalekými Otrokovicemi s 20 tisíci obyvateli ležícími na hlavní železniční trati. Oblast zažila obrovský rozmach v období první republiky. Zdejší trolejbusový provoz vzniknul v době okupace za druhé světové války. Tenkrát se průmyslu velmi dařilo, víc a víc lidí bylo potřeba přepravovat do továren. Výdej pohonných hmot byl z důvodu válečných událostí omezený a tak autobusy nepředstavovaly ideální formu MHD.
Velkým propagátorem, jehož zásluhou se trolejbusy ve Zlíně rozjely, byl Ing. Vilém Pecina. Byl přítelem starosty, který mu tehdy řekl: „Nevyznám se v trolejbusech, ale vyznám se v penězích a vám důvěřuji“. Provozní náklady na trolejbusy byly nižší než na autobusy.
Po válce se město přejmenovalo na Gottwaldov a s trendem rozvoje trolejbusové dopravy v padesátých letech se stavěly další tratě do různých městských čtvrtí. V roce 1953 se trolejbus dostal po meziměstské trati až do skoro deset kilometrů vzdálených Otrokovic.
V šedesátých letech nastal všeobecný útlum trolejbusové dopravy způsobený levnou ropou ze Sovětského Svazu. Ekologie nebyla brána v potaz a ministerstvo dopravy dokonce vydalo směrnici o minimalizaci druhů MHD ve městech. Na tehdejší trend doplatilo mnoho trolejbusových provozů, což je i případ Prahy. Stav sítě ve Zlíně zůstal stejný, dopraváci se nechtěli s rušením smířit. Ropná krize a zvažování ekologických otázek postupně měnily názor na elektrickou trakci v MHD. V osmdesátých letech se dařilo, začaly být nasazovány kloubové trolejbusy a postavila se trať na místní největší sídliště Jižní svahy. Obnovoval se vozový park.
Po změně společenských poměrů dochází ve Zlíně k útlumu výroby. V devadesátých letech byla rozvětvena a prodloužena trať na Jižních svazích. Jako negativní důsledek růstu životní úrovně se ale i ve Zlíně začíná projevovat individualizace v dopravě. I přes úspěšnou obnovu vozového parku, přechází mnoho lidí na dopravu vlastním plechovým miláčkem. V centru jsou široké ulice a tak nic nebrání rozšíření vozovek. Jednosměrné ulice v centru města mají klidně 3 pruhy a parkoviště se nachází i před kostelem. Ve městě jsem viděl několik nových patrových parkovišť.
Počet cestujících se snižuje a město opakovaně krátí dotace, což se projevuje na počtu spojů, který už není, co býval. Silnice do Otrokovic byla postupně rozšířena na dva pruhy v každém směru. Doplňují ji nové semafory, protihlukové zdi a parkoviště obchodních center. Usměvavý billboard na nově zrekonstruované konečné trolejbusů u nádraží v Otrokovicích oznamuje, že po rozšířené silnici financované z Evropských fondů se vám lépe pojede. Rozšíření sice zmenšilo zdržení trolejbusů v zácpě před semafory, ale každá nová silniční kapacita má tendenci přilákávat nová auta. Tento jev takzvané dopravní indukce vychází z přirozeného vztahu nabídky a poptávky a je dokázaný mnoha studiemi. Každý člověk zodpovědný za územní plánování v dopravě by jevu dopravní indukce měl rozumět, aby tím mohl zabránit zhoršování dopravní situace. Přidání kapacity totiž vyřeší situaci jen v krátkodobém horizontu, ale později ji zhorší. Pro dopravní odborníky velice zajímavé počtení s vysvětlením tohoto jevu poskytuje kniha Řízení poptávky po dopravě volně dostupná na internetu.
Otázka je, jakým směrem chceme dopravu směřovat, jestli udržitelnými ekologickými druhy dopravy nebo podporovat sice svobodný, ale prostorově a ekologicky velmi nešetrnou individuální automobilovou dopravu, která ovlivňuje náš životní styl negativním směrem.
Ale zpátky do Zlína. S jistotou můžu předpovědět, že počet aut na rozšířených silnicích bude přibývat. Bylo by radno zvážit vyznačení vyhrazených pruhů pro MHD zvláště před semafory a zároveň je doplnit preferencí na světelné signalizaci. To by dokázalo zatraktivnit MHD již nyní a zkrátit jízdní doby a ušetřit potřebu vozidel v oběhu.
Trolejová síť se sice nevyvíjí, ale stav vozového parku je dobrý. Dopravní společnost Zlín – Otrokovice provádí velice kvalitní údržbu vozidel. Generální opravy si u ní objednávají i jiné dopravní podniky. Vozům se včas dělají generální opravy, které efektivně prodlouží životnost. Po nahrazení novými vozidly se ta stará v dobrém technickém stavu často předávají k dalšímu provozu z druhé ruky (například do Žiliny, Vilniusu a jiných východních provozů). Nové trolejbusy se kupují s dieselagregátem, který umožňuje jízdu i mimo troleje. Je to efektivní přibližně do 70% trasy pod trolejí. Tento systém se postupně zavádí na vhodných linkách. K nasazování sběračů pomáhají speciální stříšky na automatické nahazování umístěné v dotčených zastávkách.
Méně frekventované linky ve městě a okolí zajišťují autobusy. V Otrokovicích je patrná podpora cyklistické dopravy. V novém terminálu MHD u nádraží jsou zakomponovány cyklistické pruhy. Cyklostezka hojně používaná i v chladnějších dnech lemuje otrokovickou autobusovou linku, u které by se dalo uvažovat o zatrolejování. V posledních letech bylo také díky pomoci evropských fondů zrekonstruováno mnoho zastávek, doplněno novými sloupky a Kasselskými obrubníky.
Doufejme, že si město uvědomí problémy, které mu IAD způsobuje a místo slepého rozšiřování silnic se vrátí k podpoře MHD, pro kterou má dobré předpoklady ve formě dobře fungujícího trolejbusového systému. Trolejbusy by se ostatně hodily do mnoha dalších měst. V kopcovitém terénu autobus spotřebuje mnoho pohonných hmot a velkou výhodou elektrické trakce je viditelnost systému. Dráty jsou svým způsobem reklamou na MHD a několik studií prokázalo, že změna autobusové linky na trolejbusovou přiláká 20% nových cestujících. Proč nemyslí Praha do budoucnosti? Proč objednává 620 nových autobusů v době, ve které dochází ke zvýšení cen pohonných hmot? Provoz trolejbusů se z dlouhodobého hlediska vyplatí.
Můžete komentovat