České know-how pro USA

Tramvaje se vrátí. Přesněji řečeno už měly. Nastávají komplikace a projekt se zpožďuje. Tři tramvaje od firmy Inekon byly po dvouletém čekání v ostravské vozovně dodány o vánocích 2009. Stejný rok byly po několikaletých průtazích konečně ve výstavbě vzájemně nepropojené tratě ve dvou ulicích. První by se měla po několika odkladech zprovoznit v létě 2013, byť se při nákupu tramvají se mluvilo o lednu 2012. Plány na celou síť jsou velké, ale staví se pomalu a salámovou metodou.

Jak se staví tratě

První měří 4 kilometry. Ulice H-street se měla rekonstruovat. V roce 2009 se vědělo, že tu za několik let mají jezdit tramvaje a tak starostové městských částí souhlasili s vedením města, že dává smysl postavit prozatím nevyužívané koleje. Trať je umístěna doprostřed vozovky na panely ve stejné úrovni jako pruhy pro auta, která po ní mají jezdit i po zahájení provozu. „Maličkosti“ ke kolejím jako obě konečné, tři měnírny, trolejové vedení a malá vozovna se řešily až dodatečně.

Tratě vznikají podle možností s plánem je postupně propojit. Jsou problémy s penězi. Zvažují se možnosti financování z poplatků za parkování a dokonce ze speciálních daní vybíraných od obchodníků z blízkosti trati. Do hry vstupují postupně vyjednávané federální granty na určité úseky tratí, u kterých se neví, zda vyjdou. Slibované zprovoznění druhé rozestavěné trati se také již několikrát odsouvalo. Příliš krátká trať nevede obytnou čtvrtí a je na ní bez pokračování předpovídán malý zájem ze strany cestujících.

Mluví se o ambiciózních plánech. Celou síť by na 60 kilometrech tratí mělo obsluhovat 8 linek. Ve třech fázích projektu se má stavit vždy více tratí najednou. Až bude vše naplánováno a finance zajištěny, má být celý záměr za v přepočtu 20 miliard korun zrealizován za 7-10 let. Není to však příliš reálné.

Například výstavba třetího úseku nevyšla a bude zřejmě odložena až o deset let. Jde o spojení přes Eleventh street bridge. Projekt přestavby komplexu mostů je placen z federálních peněz. Došlo ke komplikacím s federálními úřady a přes původní záměr budou na místě kolejí jen segmenty připravené na budoucí možnou instalaci trati. Ušetřilo se tak 1,5 z 300 milionů Dolarů. Budoucí dostavba bude logicky dražší. Trať měla vzniknout v rámci první fáze projektu tramvajové sítě a propojit již existující koleje s tratěmi plánovanými v budoucnu. Můžeme si tudíž udělat představu, jak rychle a koncepčně je projekt realizován.

Staré tramvaje ve Washingtonu v roce 1943.

Další problémy

Oříškem, který by šel v jiných městech rozlousknout snadno, je zajištění napájení. Jakékoliv nadzemní elektrické vedení je totiž ve velkém území širšího centra hlavního města USA zakázáno. Nařizuje to federální zákon starý 120 let. Zákaz se týká také mrakodrapů a platí v území ohraničeném ulicí Florida avenue a řekami Anacostia a Potomac. Washington je považován za cenné město plné monumentů a bulvárů. Loby proti trolejím je zatím zdá se silná. Vidí v nich nepřijatelné vizuální znečištění.

Do postižené oblasti zasahuje asi polovina délky plánované sítě. První trať vede poblíž hranice oblasti a nakonec se na ní podařilo vyjednat povolení k instalaci trolejí. Pro mnohé další se ale vyvíjejí bateriové technologie. S jejich energií tramvaj ujede přibližně míli na baterky. Člověk zodpovědný za návrat tramvají, vedoucí odboru dopravy Gabe Klein připomíná, že dnešní bezdrátové technologie jsou drahé a nebyly testovány ve městech se sněhem v zimě. Jen několik firem vyrábí takto upravené tramvaje, které mají velké technické problémy při zavádění. „Pro město by bylo vyhazováním peněz, takto si omezovat své možnosti“ dodává Klein.

Lepší časy?

Prezident Obama podporuje přísunem federálních peněz veřejnou dopravu víc, než jeho předchůdci. A tak dostávají města šanci zrealizovat své záměry na návrat tramvají. Plán na byť třeba jen krátkou trať v centru má aktuálně mnoho amerických měst. Jako hlavní podpůrný argument je uváděn fakt, že kolejová doprava pomáhá rozvíjet své okolí. Vznikají studie, které ukazují, kolik investic v okolí se podařilo či teprve podaří novou tratí přitáhnout. Tramvaj je v dnešní Americe propagována jako nástroj na oživení celých čtvrtí. Města roztahaná do velkých ploch totiž zapomínají využívat čtvrti v okolí svých center. Tyto čtvrti skutečně vypadají v mnoha amerických městech neutěšeně. V Portlandu, který je pro USA novodobým nejen tramvajovým průkopníkem, se podařilo značně zvýšit díky návratu tramvají počet obyvatel i pracovních míst v širším centru. Tím se daří zároveň pro část lidí snížit vzdálenost, na kterou dojíždějí.

Za dobrý příklad z Washingtonu považuji konzultování záměru s lidmi. Je možné, že na to USA dávají přílišný důraz, ale přijde mi dobré poskytnout informace o stavbě těm, které to zajímá. O tramvajovém projektu se konala celá řada informačních setkání s občany. Šlo tak předejít mnohým nedorozuměním a autoři záměru dostali zpětnou vazbu. Možná padly i nápady, jak celou věc ještě vylepšit. Na webu mají také dostupné celkem podrobné plány a strategie rozvoje sítě.

Mapa pouličních drah z roku 1888. Všechny fotky v článku pochází z Wikipedie.

Stará tramvajová síť byla zrušena v roce 1962. Ve stejné době začali uvažovat o metru placeném z federálních peněz. První trasa byla otevřena v roce 1976. Síť metra je dlouhá 170 km a jen necelá třetina vede pod zemí. Přepraví 700 tisíc lidí za den. Z těch, kteří jezdí do práce a škol, používá metro 21%, autobusy 9% a auto 45%. Na poměry USA tedy slušný podíl MHD. Tramvajemi doplní metro, nabídnou nové kvalitní spojení pro některé čtvrti a tím vytvoří předpoklady pro větší využití MHD.

Přeji Washingtonu, aby se podařilo vyřešit všechny překážky a následně tramvajemi přispět k proměně města dobrým směrem. Možná po několika letech provozu přijdou na to, že když už investovali do kvalitní veřejné dopravy, mohou jí ještě zatraktivnit tím, že nenechají auta jezdit po tramvajovém pásu. Washington DC je důležitý do budoucna. Jistě bude inspirovat i další města k ozdravění jejich dopravního systému. Doufejme, že za velkou louží jim půjde práce rychleji od ruky. Tramvaje Spojené státy potřebují jako sůl.

Většina tramvají skončila záměrně po 2. světové válce dle plánu General Motors. Los Angeles.

Odkazy

Podrobné informace o výstavbě tratí na anglické Wikipedii

Jednotlivé fáze plánu rozčleněné v mapě

Reportáž České Televize Washington D.C.

Více o veřejné dopravě v USA na stránkách the transport politic

Oranžové trati na mapě již existují bez provozu. Na výstavbu zelených zřejmě dojde nejdříve a modré jsou ve vzdálenější budoucnosti.

Related Images: