Trochu jiné metro

Před týdnem jsem započal své vyprávění o Seville. Dnes ho dokončím. Roku 2009 byla konečně po etapách otevřena první linka metra. Jedná se o mělce založené lehké metro s řidičem. Vyznačuje se prudkými zatáčkami i stoupáním. Některé zatáčky jsou prudké jako v podjezdu na Těšnově či v Ďáblicích a tomu odpovídá také rychlost. Linka vede skrz město a oba koncové úseky jsou na území hustě zastavěné aglomerace. Linka je dlouhá přes 20 kilometrů a částečně vede po povrchu. Hloubené či povrchové stanice nemají příliš dlouhá nástupiště a soupravy nejsou o moc delší než tramvaje. Před pádem do kolejiště brání skleněné stěny na okrajích nástupišť. V nich je řada dveří, která se otevře spolu s dveřmi vlaku.

Výstavba metra původně začala již na konci sedmdesátých let. Byla postavena část úseků a stanic, ale pak byl projekt roku 1983 zastaven. Dle webu urbanrail.net kvůli strachu z narušení starých budov. Jedna místní paní, která si pamatuje výstavbu jako dítě, měla jasno: Politici peníze prostě rozkradli. I stavbu současného metra provázely problémy. Byla zpožděna kvůli archeologickým vykopávkám i nutnosti postavit kvůli průsakům tunel hlouběji pod řekou Guadalquivir, než se původně předpokládalo.

Nadzemní úsek přes řeku a pole vás čeká na videu.

Při vstupu do metra vás čekají turnikety, které neznalého cestujícího mohou nepříjemně pozdržet. Sám jsem viděl, jak někteří měli problémy dostat se dovnitř či ven. Stačí se přitom správně nezorientovat v nabídce jízdenek. U turniketů stáli dva manipulanti, kteří hlídali a případně pomáhali s procházením. Metro je prošpikované bezpečnostními systémy. Vedle kamerového systému tu platí zákaz fotografování. Budiž tyto překážky a omezení varováním pro jiná města. Zásadní je, že turnikety i kamerový systém mají potenciál odradit z veřejné dopravy část cestujících.

Přes velké průtahy v minulosti má brzy dojít k velkému rozvoji sítě.  V roce 2012 má začít výstavba všech dalších tří linek naráz a to z centra směrem na okraj aglomerace. Úseky budou otevírány postupně. Zlí jazykové tvrdí, že na to nebudou peníze. Metro je financováno z  50% centrální vládou, 30% státem Andalusie a jen z 20% samotným městem. Zajímavým údajem je, že první linka metra stála 600 milionů Eur a používá jí dvakrát méně lidí, než rychle postavenou síť 120 kilometrů cyklostezek, která stála 32 milionů. To ukazuje, že velké stavby často nejsou příliš efektivní. Zvlášť když se Španělskou vydává cestou Řecka. Výrazně přispívají k zadlužením mnoha měst a států.

Na závěr

S jízdenkami to bylo složité. Jednorázová nepřestupní stála u řidiče 1,30 Euro. Jednou jsem učinil pokus koupit celodenní jízdenku za 5 Euro, čímž jsem úspěšně zdržel autobus o téměř dvě minuty. Celodenní či třídenní kartu (za 10) je možné za zálohu zakoupit na informačních místech TUSSAM a v trafikách. Rovněž si lze koupit a nabít čipovou kartu, díky které jsou jednorázové jízdenky levnější. Zda tedy pojedete do Sevilly, stavte se na přestupním terminálu Prado de San Sebastian, kam jezdí autobus z letiště. V tomto dopravním uzlu se zastavte v infocentru.

V počtu vykonaných cest v samotném městě vede s 40% automobilová doprava. Po ní následují cesty pěšky s přibližně 35%. MHD zajistí necelých 20%. Něco přes 5% mají motorky a nakonec 7,5% cyklistická doprava, která v minulých letech prudce narostla. Bohužel, co se aglomerace týče, celých 70% je vykonáno auty. Kromě odvahy navýšit podíl bezmotorových druhů dopravy v posledních letech tedy město příliš nevyniká.

Výstava budovatelských úspěchů ve stanici Cocheras. Mají se čím chlubit?

Dle své letmé návštěvy radím rozhodně pokračovat v nebývale nastartovaném rozvoji cyklodopravy. Především lze za minimálních nákladů rozšířit systém stezek přes hranice města do aglomerace. Do MHD je vhodné nalákat nové cestující, aby dlouhodobě dosáhla 30% či až 40% podílu cest. Plán na výstavbu čtyř linek metra je sice hezký, ale jsou tu i levná řešení. Lze uvažovat o tramvajové alternativě, která může za nižších nákladů pokrýt větší území. Současný počet cestující v první lince metra by totiž tramvaje pobraly. Pro nalákání cestujících v aglomeraci není nutné stavět jen metro, lze také posílit autobusy, zavést nové linky a především ve městě změnit naprosto nevhodný odbavovací systém. Nejdřív ale vyvěsit jízdní řády na zastávky.

O Seville jsem vytvořil rovněž fotogalerii.

O (cyklo)dopravní revoluci píši na webu Auto*Matu.

Related Images: