Říj 14 2011

Demontáž dálnice v Soulu, betonáž v Praze

Slepá rampa U Kříže.

Asijské velkoměsto v roce 2003 zbouralo dálnici skrz centrum. Nadzemní autostráda vedla v délce šesti kilometrů nad zabetonovanou řekou. Z původně žalostného místa se stala oblíbená turistická a odpočinková zóna. Řidiči dostali alternativu zkvalitněním systému MHD. Starosta, který revitalizaci prosadil, byl v roce 2007 zvolen prezidentem Jižní Koreje.

Když byla řeka Cheonggyecheon v centru Soulu v sedmdesátých letech překryta dálnicí a tím schována pod zem, byl počin považován za symbol pokroku. Na počátku jednadvacátého století bylo její okolí považováno za nejzacpanější a nejhlučnější ve velkoměstě. Nový starosta zvolený v roce 2001 přijal odvážný plán zmenšit míru používání automobilů, odstranit dálnici a převést vykonané jízdy na MHD. Téměř 80% lidí tehdy plán znovuotevřít řeku podporovalo.

Projekt revitalizace byl dokončen v roce 2005, akorát na konci volebního období. Jedním z cílů bylo vytvořit ze Soulu centrum severovýchodní Asie. Miliony lidí oslavovaly znovuotevřenou řeku, která hrála v historii města významnou roli. Originálně uspořádaný veřejný prostor dnes láká mnoho návštěvníků. Následuje krátký dokument.

Po dálnici jezdilo celkem 120 tisíc aut denně, když byla v roce 2003 uzavřena. Ve stejnou chvíli byl zprovozněn první koridor vyhrazený pro vysoce kapacitní autobusovou dopravu (BRT) dlouhý 15 kilometrů, který vede v podobné trase a váže na sebe cestující přešlé z dálnice. Tento systém páteřních autobusů doplňuje metro, které nelze postavit do všech částí města z důvodu finanční náročnosti. Postupně je realizován plán na vybudování devíti koridorů s vyhrazenými pásy pro autobusy. Na dalších místech byly autobusy posíleny. Metro spolu s těmito autobusy vytváří novou kapacitu v hromadné dopravě, která se otevírá pro cestující přešlé z automobilů.

A Praha?

Praha tunely, mimoúrovňové křižovatky a estakády staví dále. Vedle užitečného vnějšího Pražského okruhu dále trvá i na kontraproduktivních radiálách a vnitřním Městském okruhu. Mnoho zkušeností prokázalo, že kdo seje silnice, sklízí auta a problém tedy neřeší. Zatímco Soul si vybral opačnou fungující strategii, tedy nabídnout k autům alternativu, Praha autům ustupuje. Naprosto rezignuje na snahu nalákat cestující do jiných druhů dopravy. Předpokládá, že nárůst provozu aut je nevyhnutelný a kvůli tomu považuje za nutné vybudovat síť kapacitních komunikací, které však tento nárůst dále stimulují. Naopak omezit provoz aut zvolila města jako Vídeň, Londýn, New York či Paříž.

Po propadech a prodražení Blanky se chystá Blanka 2. Zde křižovatka U Kříže.

Aktuálně je připravována výstavba východní části Městského okruhu, která naváže na budovaný tunel Blanka. Má vést z Troje přes Libeň, Jarov a Malešice k Jižní spojce. Nedávno dostala východní část kladný posudek vlivu stavby na životní prostředí, avšak jen díky tomu, že do posouzení bylo přidáno zavedení mýtného v celé ploše vnitřní Prahy ohraničené Městským okruhem. To ne stavba samotná, ale mýto má pozitivní vliv na životní prostředí, a jen díky tomu dostala kladný posudek. Jenže zavedení mýtného není nijak garantováno a dokonce zatím nemá oporu v legislativě.

Mezi lokální problémy, které Blanka 2 přinese, patří například značně neohleduplně navržené mimoúrovňové křižovatky a demolice obytných domů. Řada pěších propojení má zaniknout. Ze sídliště Na Balabence například nebude možné projít k metru Palmovka. Stejně jako z Davídkovy ulice k zastávce tramvaje Bulovka. V pondělí 17. 10. od 14:30 v hotelu Olympik v Karlíně proběhne veřejné projednání stavby: poslední možnost, kdy se ke stavbě může veřejnost vyjádřit.

Balabenka. K té stávající přibude ještě další estakáda. Naroste i počet aut.

Závěrem mohu říci, že Praha se chystá opakovat chyby jiných měst a nehodlá se jejich zkušenostmi poučit. Skutečné řešení je totiž jinde, než v prolévání betonu. Doprava má sloužit městu, ne město dopravě.

Více informací o dálnici v Soulu lze najít v článku, ze kterého jsem čerpal.

Veškeré vizualizace jsou převzaty z dokumentace pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) – ke stažení zde, zde a zde, autorem jsou Satra a MottMcDonald.

Related Images:

Share

Můžete komentovat