4 171 přečtení
Čvn 04 2011

Nová signalizace pro tramvaje není dokončená, potřebuje dopracovat

Pražský dopravní podnik nedávno oznámil, že úspěšně skončilo dvouleté testování nových barevných signalizací pro tramvaje (zde), které byly instalovány na samostatné trati v Braníku, a jejichž největším přínosem mělo být zavedení obdoby „žlutého“ signálu i pro tramvaje. Největší pražský dopravce nyní zašle technickou zprávu o testování na Ministerstvo dopravy, čímž by chtěl zahájit schvalovací proces, po němž by tato signalizace měla být součástí zákona i vyhlášky o pravidlech provozu na pozemních komunikacích.

Pokud by se tak stalo, setkávali by se s touto signalizací nejen řidiči tramvají, ale i řidiči ostatní, pro něž je zejména při jízdě ve vyhrazených pruzích na tramvajových kolejích důležité vědět, jakými signály se městská kolejová vozidla řídí. Proto je určitě vhodné se ještě před započetím schvalovací procedury na dopravním podnikem testované signály podívat blíže.

Obecný záměr správný

Zatímco řidič automobilu má před světelnou signalizací při rozjezdu i před zastavením k dispozici 2-3 sekundy dlouhý žlutý signál „pozor“, který jej včas upozorní, že se mění signál „stůj“ na „volno“ (a naopak), řidič tramvaje, která má daleko delší brzdnou dráhu (vůz T3 zastaví z rychlosti 50 km/h až po 56 metrech), toto varování nedostává. Proto je snaha o řešení formou úpravy či návrhu nových signalizací jistě chvályhodná.

Dalším problémem tramvajových signalizací byly situace, kdy pražské „čočky“ zobrazovaly všechny signály pro tramvaje sestavou vytvořenou pouze ze čtyř žárovek. Když jedna praskla, význam symbolu signalizace se stal nejednoznačným a semafor musel být vypnut. Tyto situace postupně řeší až rekonstrukce křižovatek, při nichž jsou jednotlivé žárovky nahrazovány řadou diod sestavených do kruhu odpovídajícímu jedné žárovce, přičemž současný výpadek činnosti více diod je pak nepravděpodobný.

Níže uvedené obrázky ukazují tři možnosti, jak by mohl být provoz tramvají v Praze v budoucnu řízen. V prvním sloupci jsou zobrazeny signály testované v rámci DP Praha, u nichž je aktuálně deklarován záměr je zakotvit do zákona a vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích. Ve druhém sloupci najdete alternativní návrh, který reaguje na dílčí nedostatky, které návrh pražského DP dle mého názoru obsahuje. Třetí sloupec je možné chápat jako ilustraci současného stavu s tím, že je do něho doplněna funkcionalita blikajících „čoček“, tedy onen dlouhodobě požadovaný „žlutý“ signál pro tramvaje.

Konkrétní provedení signálů velmi sporné

Hned první symbol (1) v návrhu DP Praha zobrazuje návěst „stůj“ velmi nestandardním způsobem. Šipka se obecně používá pro usměrnění jízdy či chůze nějakým směrem. Většina z nás má šipku v podvědomí uloženou jako povolení pokračovat v pohybu na zobrazenou stranu, nebo jako naváděcí prostředek k cíli. Šipka je zde sice zobrazena červeně, což vyjadřuje nadřazenou symboliku „stůj“, nicméně podvědomý konflikt mezi tvarem symbolu a jeho barevností zde zůstává. Vždyť k významu „stůj“ všichni přiřazujeme spíše červený kříž či terč. Tvar šipky tak říká řidiči něco jiného než její barevnost a řidič je nucen tento rozpor vyhodnocovat. Sdělení není jednoznačné, což je u signálu „stůj“ zásadní nedostatek.

Pokud je záměrem DP Praha mít pro každý směr jízdy tramvaje samostatnou signalizaci, šipce se úplně vyhnout nelze, to je pochopitelné. Nicméně výsledné provedení signálu je třeba uzpůsobit důležitosti sdělení „stůj“. Proto se na prvním řádku v alternativním návrhu červený pruh posouvá před šipku a vytváří jakousi zeď, přes kterou není v šipkou naznačeném směru možné pokračovat. Toto grafické provedení zesiluje význam červené barvy a významový konflikt mizí.

Druhý symbol vyjadřuje situaci, kdy tramvaj přijede ke křižovatce a řidič potřebuje doplňkovou informaci o tom, zda se přihlásil do cyklu řízení a semafor o jeho přítomnosti a požadavku na průjezd ví. Signál „stůj“ pro tramvaj ale nadále trvá, takže by se v tomto okamžiku nemělo měnit ani jeho zobrazení pro řidiče. V návrhu DP Praha (2) se ovšem jeden prvek signálu „stůj“ (červený pruh) přebarví z červené barvy na bílou. Celkový obraz signálu „stůj“ se tak výrazně změní, aniž by „stůj“ přestalo trvat, což je další ze závažných nedostatků. Tato změna obrazu může být řidičem výjimečně pochopena jako změna „stůj“ na „volno“, ač k ní v tomto okamžiku nedochází.

Při snaze o integraci doplňkové informace o přihlášení tramvaje ke křižovatce do jednoho návěstidla je třeba tuto informaci spíše potlačit. Řidič by ji měl sice dobře vidět, ale v procesu řízení „stůj“, „připrav se“, „volno“ nehraje žádnou roli, proto musí být podstatně nenápadnější. V alternativním návrhu se proto přihlášená tramvaj pro daný směr zobrazuje pouze malou bílou šipkou uvnitř šipky červené. Zároveň nedochází k proměně základního signálu „stůj“, protože pouhým přihlášením tramvaje nedošlo ani k žádné změně v procesu řízení.

Na třetím řádku (3) je zobrazena situace, kdy signalizace ukazuje řidiči tramvaje, aby se připravil, že za několik sekund (cca tři sekundy) dostane jeho směr volno. Návrh DP Praha se opět nedrží jednotné podoby obrazu signálu „stůj“ a rozblikává bílý proužek pod šipkou. Přitom i v tomto případě má tramvaj stále signál „stůj“ a řidič nadále jet nemůže, byť sleduje další výraznou optickou změnu podoby signálu „stůj“.

V alternativním řešení zůstává základní obraz signálu „stůj“ stále stejný, pouze s tím, že červený proužek před šipkou začne blikat. Symbolika je intuitivní a vzkazuje: „Stále svítí stůj, ale ta červená bariéra bránící jízdě ve tvém směru už bliká, takže tam brzy nebude a bude volno.“

Na čtvrtém řádku jsou oba návrhy shodné (4). Bílé šipky pro volno jsou zvoleny záměrně, aby řidiči automobilů nemohli zaměnit svůj zelený signál s novým signálem tramvajovým.

V závěru volna se řidičům tramvají zobrazí jejich nová „žlutá“, tedy informace o tom, že jejich „zelená“ již brzy skončí (5). Obecným pravidlem by mělo být, že na tento signál tramvaj projede už jen v případě, že při jeho začátku už nemůže s ohledem na cestující dostatečně bezpečně zastavit. Návrh DP bohužel pro tento případ opět rozblikává červený proužek pod šipkou, tedy v místě, kde má spíše informativní, než varovnou funkci, jeho pochopení není intuitivní a jeho význam nesouvisející s jeho polohou v symbolu je třeba se na straně řidičů tramvají poměrně složitě učit.

V alternativní variantě bliká červený proužek nad bílou šipkou a jednoznačně sděluje, že tramvajové volno je již na konci, je jen provizorní, neboť ústí do červené bariéry, která předznamenává „stůj“. Zde se opět maximálně využívá kromě barevné i jednoznačně srozumitelné grafické symboliky.

Jak to bude vypadat, když tramvaj pojede do tří směrů

Předchozí výhrady k návrhu DP se podstatně zvýrazňují v okamžiku, kdy by bylo nutné před křižovatku instalovat tři šipková návěstidla současně. Vzhledem k tomu, že mnohdy mívají volno dva tramvajové směry najednou, sloupec signalizací se všemi výzvami by svítil a blikal jako vánoční stromeček. Zejména proto je třeba současný návrh DP upravit k daleko více srozumitelné, graficky jednoznačné a intuitivní podobě cca v rozsahu, který je naznačen v předchozím textu.

Byť nejsem zásadním odpůrcem šipkových návěstidel a rozumím, že jejich vývoj stál určitě velké úsilí, pokud se nepodaří jejich grafickou podobu a srozumitelnost během schvalovacího procesu na MD ČR upravit, budou z hlediska přehlednosti a bezpečnosti pravděpodobně nadále vítězit návěstidla „čočková“. Ta dnešní, nebo ta v různými způsoby navržené rozblikané podobě. Doufám, že tento text napomůže k tomu, aby pro řízení tramvajové dopravy byla vybrána návěstidla nejvhodnější.

Původně psáno pro blog.idnes.cz

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.5/5 (8 votes cast)
Nová signalizace pro tramvaje není dokončená, potřebuje dopracovat, 4.5 out of 5 based on 8 ratings
Share


Autor:


6 komentářů

  • Napsal řidič tramvaje, 5. 6. 2011 @ 10:33

    Dovolil bych si zde vyjádřit nesouhlas s odborným obsahem tohoto článku. Každý máme právo na svůj názor, ale měli bychom si před jeho veřejným vyjadřováním zajistit dostatečné množství informací. Nevím, z čeho autor usuzuje, že šipka nemůže být červená, protože dochází k podvědomému konfliktu mezi tvarem a jeho barevností. Červená šipka se používá pro řízení silničního provozu po celém světě. Pobýval jsem téměř rok v Melbourne, na semaforech jsou zelené, žluté a také červené šipky vlevo, vpravo i rovně. Dokonce se barevnými šipkami řídí i tramvaje. Nikdo tam žádný podvědomý konflikt mezi tvarem a barevností neměl. Dokonce doprava s ohledem na velikost města a počet IAD funguje lépe než v Praze a i nehod jsem tam neviděl tolik jako u nás. Červené šipky jsou i v Evropě. Když jsem poprvé viděl semafory p. Duba, napadlo mě jediné: proboha, co je to zase za nesmysl. Pak jsem byl někdy loni na školení řidičů tramvají a tam nás všechny autor seznámil nejen s tím, co se používá ve světě, ale hlavně nám vysvětlil funkci a záměr s řízením provozu na křižovatkách. Musel jsem přehodnotit svůj názor. Celý princip spočívá v tom, že když na návěstidle svítí jakákoliv červená barva, řidič musí vždy stát nebo zastavit. Jede jen na čistou bílou. Tvar je volen ve formě šipky, aby se do budoucna mohla zrušit výhybková návěstidla. Pak by na každé křižovatce měl údajně svítit jen jediný signál. Ten řidiči ukáže směr cesty i volno nebo stůj. Návrh pana Šubrta se mi ani trochu nelíbí, dělá z toho takový malý cirkus.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 7 votes)
  • Napsal Petr Kvasnička, 5. 6. 2011 @ 11:12

    Pane Šubrte, máte v obrázcích chybu. Červený pražec u řešení DP nebliká. Podívejte se na to pořádně v Braníku!

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Martin Šubrt, 5. 6. 2011 @ 11:39

    Díky za názor. Samozřejmě směrové barevné šipky na semaforech máme my i třeba Němci, nebmusíme chodit tak daleko. Ovšem je zde podstatný rozdíl. Pokud jsou tři směrové šipky pod sebou a mají každá svou barvu, očekáváme nahoře červenou pod ní žlutou a dole zelenou. To znamená máme k dispozici rovněž polohu, kde hledáme svůj signál a tak se nemůžeme splést. U nás, aby nedošlo k záměně, navíc máme šipky pro červený a žlutý signál vysvícené pro jistotu raději plně a nakreslené jen černě na tom světle, pouze zelená svítí jako šipka.

    U zdejšího návrhu pro tramvaje je podstatný rozdíl, že stůj i volno je stejná šipka svítící na stejném místě, jen měnící barvu a ještě barvy pruhů okolo.

    Mírně odbočím. Aktuálně už vzhledem ke svítivosti řešíme problém, kdy v noci šipky pro auta a pro silné pravé odbočení, které se na kapacitních komunikacích (Rohanské nábř.) pověsily nevhodně nad jízdní pruh, vypadají jako volno pro jízdu přímo. Bylo je nutné raději zapytlovat. Tam velmi hrála roli poloha, kde řidič své volno nad komunikací očekával.

    Ale zpět. Alternativní návrh zde představený je významově zcela TOTÉŽ, co obsahuje návrh pana Duba. Pokud jej označujete za cirkus, je to zajímavé, protože na něm se mění barva daleko méně než na tom původním. Řidič stojí vždy na červený signál v jeho vždy shodné podobě (který nemění barvu, maximálně jeho část bliká, místo aby barvu menila a ještě blikala). A řidič jede rovně rovněž na bílou.

    Základní věc, ne které se neshodneme, bude pravděpodobně v té snaze integrovat všechno pro jeden směr do jedné lampy (když se toho chci držet zobrazováním puntíku výzvy i ve svém návrhu, tak souhlasím, k cirkusu to má nepochybně nakročeno). Já tomu rozumím, ale bohužel to jde to proti základním pravidlům bezpečné signalizace.

    1) Signál signalizace stůj by měl být po celou dobu stůj neměnný. Tj. buď vyjádřen červeným světlem, nebo nějakým symbolem v nějaké barvě. Dokonce souhlasím, že by klidně mohl být vyjádřen tou červenou šipkou, byť nadřazenost tvaru nad barvou je jedním z důležitých poznatků dopravní psychologie. U návrhu pana Duba je signálem stůj ale nejprve červená šipka s červeným pruhem dole, pak červená šipka s bílým pruhem dole a pak červená šipka s bílým blikajícím pruhem dole. V mém “cirkusu” je to vždy červená šipka s červeným pruhem nahoře, pouze snaha vyhovět principu snahy pana Duba mi rozblikává ve třetím případě ten horní proužek. Jinak je ale stůj vždy stejné.

    Bohužel je zcela nepředstavitelné, aby proměnlivé provedení signálu stůj mělo šanci být zahrnuto do vyhlášky. Uvědomte si, že jej pak musí znát i řidiči autobusů a osobních vozidel. A ti se budou těžko učit všechny ostatní symboly výzev apod.

    Navíc, když si dáte ty tři ampule pod sebe pro tři směry a představíte si řidiče tramvaje, co třeba dohání zpoždění, je velmi nevhodné spoléhat na to, že stůj je prostě cokoliv červeného. Nad a pod mu může svítit bílá i červená šipka a současně blikat či svítit červený i bílý pruh a najednou ve své lampě uvidí velmi výrazný bílý pruh. Pravděpodobnost chyby je pak velmi výrazně vyšší než třeba dnes u čoček.

    2) S tím souvisí bod druhý. Hlavní signalizace má obsahovat pouze informace, které se týkají řízení křižovatky, tedy stůj, přidané pozor a jeď. Jakékoli přidávání zobrazování výzev nebo dokonce výhybek jednoznačně přispívá k nebezpečnosti hlavních signálů, protože mezi těmi hlavními je NA STEJNÉM MÍSTĚ najednou spousta dalších, které řidič neustále musí nějak interpretovat. To je zdroj toho cirkusu.

    Někdo to chápe jako usnadnění. Lze tomu i rozumět, člověk si říká, jak je pohodlné to mít na jednom místě. Jenže je to paradox. Když si na dnešním výzvovém návěstidle ověřím, že jsem přihlášen a to začne blikat, podívám se na hlavní návěstidlo a očekávám volno. To je důležité. Doplňkové informace si ověřuji zvlášť a v žádném případě je nemohu zaměnit za jakýkoli signál z těch hlavních. Takže například integraci výzvové návěstidlo s výhybkovým problém určitě není. Ale vše zobrazit do hlavního semaforu je velmi nešťastné. Pak se z toho stává vlajkový kód, kdy každá malá změna něco znamená, pořád se tam i během stůj něco mění a byť to tisíckrát po pečlivém naučení umím, pravděpodobnost záměny signálu je hrozně veliká.

    Všimněte si, jak opatrní jsou v tomto v Německu, kde mají samostatnou ampuli nejen pro každý směr, ale i signál. A i v tomto případě mají výzvu raději na ampuli další. Tam je opět vidět snaha o to mít očekávaný signál v přesné poloze, kde ho řidič očekává.

    Jen bych doplnil, že alternativní návrh není mým návrhem. Určitě bych podobný sám nepřipravil. Návrh pouze vyjadřuje respekt k autorům toho původního a snaží se jej zjednodušit a zpřehlednit tak, aby vůbec měl šanci, aby se jím na MD ČR zabývali.

    A druhé doplnění, pracuji sedm let v oddělení řízení dopravy.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 11 votes)
  • Napsal Martin Šubrt, 5. 6. 2011 @ 11:46

    Petr Kvasnička: Máte samozřejmě pravdu. Vsugeroval jsem si v tomto případě drobnou změnu i pro původní stav. Podrobněji zde: http://www.ospea.cz/images/nove_navesti/Příloha%20č.%201%20SGŘ200906.pdf

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Ing. Marek Janatka Ph.D., 5. 6. 2011 @ 12:45

    Vážený pane Šubrte!

    Čtu Váš příspěvek a napadá mě, zda nejste přespříliš sebestředný a nepovažujete své názory za jediné správné a neomylné. Když jsem se podíval na Váš blog na Idnesu, diskuzi pod ním, a řekněme mírně „One man show“ v diskuzi, děsí mě Vaše posedlost celou věcí. Nabízí se pak prosté vysvětlení: jste zaujatý proti nové signalizaci jen proto, že jste ji nevymyslel Vy. Je mi Vás líto.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -6 (from 12 votes)
  • Napsal Martin Šubrt, 5. 6. 2011 @ 13:53

    Vážený pane Janatko, ale to si pravděpodobně nerozumíme. Já beru naopak ten původní návrh jako velmi zajímavý nápad. A velmi respektuji autora i jeho snahu. Protože si dal práci s tím opravdu něco vymyslet. A souhlasím s tím, že to bylo potřeba a že je daleko horší něco vymyslet, než něco kritizovat. Také proto ZCELA RESPEKTUJI základní symboliku i koncept návrhu pana Duba.

    Položil jsem na stůl pár námětů, nakreslil je a v diskusi je pochopitelně hájím. A věcná diskuse mě velmi baví. Rozhodně si nemyslím, že můj návrh je úplně správný, ale budu rád, když třeba pan Dub využije reakcí na mé podněty (pozitivních i opačných) ve schvalovacím procesu na MD.

    Jenom prostě pracuji v oboru a proto mě věc zajímá velmi intenzívně. Ze svého pohledu jsem našel několik věcí, se kterými polemizuji, a jelikož mám ve zvyku ke kritice přidávat možné řešení, něco jsem k tomu nakreslil.

    Omlouvám se, ale pokud mám výhradu, sděluji věcně proč ji mám a nabízím alternativu. Neumím fungovat v osobní rovině a asi nevnímám, že je věc tak citlivá, že je kritika vnímána jako zaujatost. Opravdu mě, že to tak vnímáte. Dokonce mě to překvapilo, protože já to spíše vnímal jako jeho podporu. V práci běžně pracujeme tak, že jakákoli kritika (byť může být chybná – a rozhodně si tedy nemyslím, že mé výhrady jsou jediné správné) přináší jen různé další pohledy na věc.

    Ještě jednou se tedy omlouvám.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 11 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*