Dopravní web

Dub 26 2011

Putování po jižním Peru 1.část: Cusco a okolí

Tento příspěvek je 1. částí z 7 článků Putování po jižním Peru

Mapa Peru

Peru je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Počet obyvatel je cca 27 926 000 Hlavním městem je Lima (8 miliónů obyvatel). Rozloha je 1 285 220 km². Nejvyšší bod Nevado Huascarán (6788 m.n.m.). Nejdelší řeka Amazónka (7025 km). Časové pásmo je o 6 hodin méně než je u nás v zimě. Náboženství Římští katolíci 90% ( s inckými vlivy) a ostatní 10%. Obyvatelstvo tvoří Indiáni, mesticové, kreolové, černoši, Číňané aj. Úředními jazyky jsou Španělština, Kečujština a Ajmarština. Lze se domluvit i Anglicky. Měnou je peruánský nuevo sol (PEN). 1 americký dolar =cca 2, 78 nuevo solů. Nezávislost na Španělsku byla 28. 7. 1821. Protože se většina území nachází na jižní polokouli a blízko rovníku je průměrná teplota po celý rok kolem 21°C. V horách nad cca 3000 m.n.m. je přes den (únor) 17°C a v noci jenom kolem 6°C. Období dešťů je od prosince do března. Letní prázdniny mají děti od prosince do půlky února. Sníh na horách je v létě neb je období dešťu a v horách sněží. Hlavní turistická sezóna v horách je od května do října. Naše putování začneme v nejkrásnějším městě Peru Cusco (3500 m.n.m., 320 000 obyvatel), kam jsme přiletěli po přestupech ve Franfurktu nad Mohanem, Madridu a Limě. Přímé spojení s Prahou není. Do Frankfurtu jsem letěli Lufthansou a dálek pak se společností LAN Airlines. U nich byl trošku problém nabukovat letenky na všechny tři destinace. nakonec se to podařilo. Let z Prahy do Frankfurtu trval 55 minut , do Madridu 2 hod, do Limy 12 hod. Z Limy do Cusca 1 hodinu. Nějaké ty prostoje mezi přestupy, takže přibližně to zabralo 20 hodin. I z průvodcem nás bylo 9 lidí.

Letiště v Cuscu dne 12.2.2011 12:29

Na letišti v Cuscu nás přivítalo docela příjemné počasí cca 19°C. Sluníčko hřálo a bylo to na tričko. U vstupní haly stál houf delegátů cestovek čekajících na své klienty. Po naložení zavazadel jsme přejeli autobusem do našeho hotelu kousek od centra města. Po krátkém odpočinku a uvítacím drinku, jsme si prohlédli centrum města a okolí nad městem. Skoro každé centrální náměstí v Peru se jmenuje Plaza del Armas. V Cuscu je u něj postavena koloniální katedrála postavená v letech 1550 – 1650. Vyjeli jsme také nad město, kde jsme si prohlédli několik inckých památek (Saqsaywaman, Tambomachay, Puca Pucara či Q’enqo. Z některých byl krásný pohled na město Cusco.

Děti nacvičují na nějaké představení 12.2.2011 16:03

Pohled na Cusco z chrámu Q'enqo 12.2.2011 16:22

Protože jsme byli hodně vysoko a také po náročné cestě, projevila se u některých horská nemoc. Já jí dostal taky. Druhý den již vše O.K. Moc pomohl čaj z Koky. Byl jsem ho dost často. I vyjít několik schodů bylo náročné a člověk se zadýchal. Večer přišel pěkný liják. V Cuscu je spousta dalších památek, které se dají navštívit. V kostelech je zakázáno fotit a filmovat. Nejčastějším dopravním prostředkem v Cuscu bylo auto. V centru jich jezdilo hodně. Cusco má také MHD. Jezdí zde autobusové linky spojující jednotlivé čtvrti. Používají se malé midibusy. Kolem centra jezdí i historická tramvaj. Nejezdí však na kolejích. Je to autobus ve tvaru historické tramvaje.

Jízdenka na vlak v úseku Cusco - Aguas Calientes (Machu Picchu) 13.2.2011 - směr tam

Druhý den po snídani nás odvezli na nádraží v Cuscu. Na programu dne byla návštěva Machu Picchu, které je vzdáleno cca 150 km. Cca 4 hod jízdy vlakem. Dostali jsme jízdenky. Na jízdence je uvedeno jméno a příjmení cestujícího, číslo pasu a další údaje. První dva z jízdenky odstraněny (poz. autora). Na nádraží nás čekalo překvapení. Místo vlaku autobus. Byla to náhradní autobusová doprava za vlak v úseku Cusco – Ollantaytambo. Po 90 minutové jízdě busem bramborářskou krajinou jsme dorazili na nádraží v Ollantaytambu, kde na nás čekaly vlakové soupravy. Ty odvážejí turisty. Ráno tam a odpoledne zpět. mezitím něco pro místní. Vlaky mají několik kategorii (luxusní a obyčejné). Luxusní mají na stropech okna, aby se za jízdy údolím mohlo pozorovat vrcholky kopců. Z postranních oken vlaku bylo možné pozorovat divokou řeku Urubambu (pokračování Amazonky).

Ollantaytambo - náhradní doprava za vlak 13.2.2011 8:34

Jízdní řád vlaků na trati Cusco - Aguas Calientes (Machu Picchu)

Náš vlak jel až cca 9:15 (už přesně nevím). Takže jsem mohl natočit video. Přišel jsem sice o velmi unikátní jízdu vlakem z Cusca (díky výluce), kdy vlak musí překonat horský hřeben vysoký 300 metrů. Tento hřeben vlak překonává pomocí železničních serpentin. Řešení spočívá v tom, že koleje tvoří celkem na čtyřech místech uzel ve tvaru písmene Y. Když vlak do tohoto místa dorazí, najede na slepou kolej a zastaví. Pomocník strojvedoucího vyskočí ven, přehodí vyhybku a vlak může nacouvat do protisměru na další kolej, která pokračuje ve stoupání. Zhruba o kilometr dál vlak ve svahu nacouvá na další slepou kolej, pomocník opět přehodí výhybku a vlak pokračuje zase vpřed po další protisměrné koleji ve stoupání. Celý proces se nad Cuzcem ještě jednou zopakuje. Druhé couvání je ještě o něco delší. Za poslední výhybkou se vlak definitivně rozjede vpřed a zbytek stoupání již absolvuje pomocí třech pozvolných serpentin, jejichž zatáčky už však mají dostatečný poloměr na to, aby tam byl vlak schopen zatočit. Tento způsob překonání hřebene je jedinečný a je jedním z nezapomenutelných zážitků na cestě k Machu Picchu. U vesnice Rapchi se to ještě jednou zopakuje. Zde je jen jedno Y. Pak vlak již jen mírně klesá aby po 60 kilometrech dorazil do Posvátného Údolí a k divoké řece Urubamba. Po dvou hodinách jízdy luxusním vlakem Hiram Bingham jsme dorazili do Aguas Calientes. Tato železniční trať má užší rozchod než tratě u nás.

Další z turistických vlaků stojí na nádraží v Aguas Calientes 13.2.2011 11:43

Most v Aguas Calientes 13.2.2011 11:50

Z nádraží jsme prošli tržnicí a po mostě přes řeku, abychom dorazili k zastávce autobusu MHD. Ty jezdí nahoru sepentinami na Machu Picchu. Jakmile je autobus naplněn odjíždí. Dlouho se nečeká. Autobusy jezdí podobu otvírací doby Machu Picchu.

Asfaltová cesta cca po 300 metrech končí a následu jen již kamenitá cesta. Po půlhodině přijede autobus na konečnou zastávku Machu Picchu.