7 161 přečtení
Pro 05 2011

Lokálky a politika

Šenovka před privatizací 2008

V posledních měsících se na tomto webu zejména ze strany KPL, které s Kamenickým Šenovem má společný jen pozitivní vztah ke KŽC, dme vlna nespokojenosti s tím, že se stát jako vlastník rozhodl určitým způsobem disponovat s vybranými lokálkami. V tuto chvíli bych s dovolením laskavého čtenáře pominul detailní obsah “boje” za lokálky a věnoval bych se spíše způsobu, kterým je “boj” veden, a jeho možnými dopady.

Ne náhodou zvolil u příležitosti 28.října prezident našeho státečku za téma zamyšlení dříve nevídaný způsob vedení politického boje – stupňování sociálního napětí. Tuto formu, v poslední době hojně používanou médii, která za každou cenu potřebují udržet nebo zvýšit náklad/sledovanost, postupně začíná používat vlastně každý, kdo na to má trochu žaludek, a předpokládá z  toho nějaký zisk. Nespokojených nebo těch, kterým ve společnosti něco konkrétního nebo někdo konkrétní vadí, je spoustu, tak proč nechytit vlnu a nevyvézt se na ní tam, kam je mi libo. Může toto hrocení ale přinést nějaký zvrat i ve věci rušených lokálek?

Situace je přehledná. Vlastník označil něco jako zbytné a rozhodl se, že to prodá, což je jeho svaté právo. Vzhledem k tomu, že jde o veřejný majetek, upřesnil, že to v souladu s legislativou nelze prodat za méně než za odhadní cenu nebo za vyšší cenu nabídnutou, bude-li o koupi více zájemců. Jde mu o to, aby nemusel platit provozní náklady majetku, který mu leží ladem, a udržovat jej (zejména jej chránit před vandalismem a zloději – viz Šenovka, kde to vlastník z jara úplně nezvládal) v provozním stavu pro případ, že by se někdo náhodou chtěl projet. Zbytek sporného včetně disponování s dráhou řeší zákon o drahách.

Pokud by šlo o soukromého vlastníka, který má současně s nulou na kontě i byt/domek, který nevyužívá a který díky vysokým provozním nákladům a nulové poptávce po pronájmu chce prodat, všichni by měli pro snahu o prodej (a rozhodně ne darování někomu, kdo by v bytě/domku rád bydlel) pochopení. Problém je, že jde o dráhu, ke které má z neznámého důvodu kdosi platonický vztah, kvůli kterému trvá na tom, aby vlastník neprodával a na svůj vrub pokud možno stav ještě zlepšoval. Ten někdo nemá zájem dráhu koupit a držet v lepším než současném stavu. Dobře ví, že to ekonomicky bez velkých osobních obětí skupiny lidí, kteří to potáhnou jako v Zubrnicích a v podobných lokalitách, není možné dlouhodobě udržet. Ani s podporou obcí, které mají představu, že by tak možná dvakrát třikrát do roka přispěly na motorák na pouť v rámci podpory cestovního ruchu – místní daňové poplatníky přeci podpora dráhy nezajímá. Boj o záchranu lokálek si tedy kdosi představuje tak, že z věci udělá politický problém.

Budou-li lokálky problémem politickým, je pravděpodobné, že se tématu dříve nebo později chytne opozice, aby prokázala neschopnost vládnoucí garnitury. Dopadne-li to dobře z pohledu platonika, dráha se nezruší a stát bude její veselé chátrání financovat i nadále. Paráda, jenže věc má háček. Peníze na údržbu infrastruktury nikdo nenavýší, a tak se bude pokračovat jako dosud s tím, že každá koruna vynaložená do lokálek, které nebyly zrušeny, bude ušetřena na údržbě lokálek provozovaných. Tím se i na těchto blíží stav, kdy vinou nedostatečné údržby a nedostatků prostředků na generální opravu padnou i tyto. Zachránce získá nezrušením lokálek body a bude dále politizovat, ale na generální opravy všech lokálek peníze nesežene. Bude-li vlivným, bude ho to stát hlavu, protože se ti, kteří jej podporovali a vynesli, utlučou. Opravdu tak něco zachrání?

Nabízí se paralela. Spousta lidí kolem železnice je dnes proti úsporám lidí ve stanicích nasazením elektronických zařízení. Trošku proto, že přijdou o práci, protože na CDP/RDP bude potřeba desetina, trošku proto, že už to nebude jako dřív a s úsporami jsou spojené potenciální problémy jako zamčená nebo netopená čekárna, absence člověka na seřvání (reproduktoru si nepostěžujete) a spol. I v tomhle případě je to o tom samém. O tom, že zařízení po tom, co z platů lidí uhradí své náklady, přinese úspory prostředků, které budou moci být nasměrovány do údržby. Budeme-li proti hledání úspor, které by mohly být využity pro zmírnění zadlužování tratí nedostatečnou údržbou, přežijeme pár let ve stavu, který se nám celkem líbí, ale pak přijde konec, který bude daleko drsnější. Nepadne jen pár lokálek, které nikdo nepoužívá, protože je koncepce krajů (existuje-li) jiná, padnou všechny, na kterých nebude myslitelná generální oprava.

Sedět nečinně asi není nutné a ani vhodné. Něco udělat pro záchranu některých z těch lokálek na zrušení (a tím i většiny ostatních, na které budou prostředky přesměrovány) se dá. V této chvíli to ale vidím, spíše než v boji klávesnicí, datovou schránkou a na poli soudním, v úrovni vypracování konkrétního a velmi střízlivého záměru provozování jedné konkrétní rušené lokálky a v jednání o podpoře místními firmami a místní samosprávou. Veřejně ale na tomto co vím nikdo nepracuje, protože by to byla brutální dřina a oběť osobního života vyžadující podstatně větší angažování.

Šenovka byla prodána za cca 600 tisíc Kč.  Je problém obdobnou částku sehnat sbírkou a následně podáváním grantů a provozováním dopravy a podpůrných aktivit na lokálce získat prostředky potřebné pro údržbu, která trati dá deset patnáct let (jako dostala Šenovka za jiného KPL) a převede ji z krize do doby, kdy snad bude lépe z hlediska ekonomiky možné sehnat pro projekt partnery, kteří  se budou moci podílet na větších opravách?

Můj osobní závěr? Najde-li se vhodný reálný projekt záchrany lokálky formou jejího odkoupení, rád na druhý konec republiky přispěji alespoň finančně přesměrováním poloviny toho, čímž standardně ročně přispívám na sympatické projekty OS (cca polovina měsíčního příjmu ročně). Podporovat někoho, kdo “dělá politiku” a sbírá na právníka, aby dotlačil stát k něčemu, co je dlouhodobě neudržitelný nesmysl, mi přijde kontraproduktivní.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 3.3/5 (12 votes cast)
Lokálky a politika, 3.3 out of 5 based on 12 ratings
Share


Autor:


18 komentářů

  • Napsal Miroslav Kunt, 5. 12. 2011 @ 23:04

    Vážený anonyme -sl-. Je dobře, že Vám zde byl dán prostor na Vaši “úvahu”. Jenže stát není soukromá firma a měl by svým občanům také skládat účty. Občany jsou (ač s tím jistě nesouhlasíte) i členové Klubu přátel lokálek (a tedy i já). Když se podíváte, jakým způsobem MD a SŽDC prezentovalo rušení tratí zjistíte, že neustále snižovali “úsporu” a nikdy nepředložili žádná relevantní čísla. Ta nejsou ani v příslušných spisech, jak členové KPL legálně zjistili (pokud TO tedy spisy vůbec lze nazývat, dodávám za sebe). Některou “údržbu” lze navíc spíše posuzovat jako praní peněz.
    Celou kampaň lze právě charakterizovat jako politickou a politická byla od samého začátku – zásluhou těch, kdo ji rozjeli, tedy MD a SŽDC.
    S vaším textem nemá moc cenu polemizovat, přesto: kde berete jistotu, že KPL (to existující, ne to dávno zrušené) nespolupracuje s firmami nebo obcemi? Jak si můžete být tak jistý, že předmětné lokálky jsou zbytečné? Zřejmě víte všechno nejlépe.
    Pokud jde o KŽC, není spolupráce nijak výhradní. Nevím, proč bychom v konkrétní agendě nemohli spolupracovat s kýmkoli, kdo má zájem (i KŽC se na začátku tvářilo přezíravě, jako teď vy).
    PS: podle reakcí po článkem http://dopravni.net/zeleznice/11890/jak-chce-ministerstvo-dopravy-prevest-nechtene-lokalni-trate-na-nove-nabyvatele/#more-11890 jsem tipoval, že jste snad toho vládního materiálu autor.
    Navštivte náš web http://www.klub-pratel-lokalek.cz/, možná se tam dozvíte něco konkrétního pro nějaký příští příspěvek – tenhle je skutečně spíše slohové cvičení.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 21 votes)
  • Napsal Domažličák, 6. 12. 2011 @ 4:32

    Všichni zastánci rušení lokálek mají jedno společné – ignoraci nákladů do zrušení trati. Ekologická likvidace železniční tratě včetně uvedení drážního tělesa do původního stavu před tím, než tam drážní těleso bylo, což je dle zákona povinností, stojí řádově stovky milionů korun. Z tohoto důvodu je ekonomicky mnohem výhodnější dráhu za mrzský peníz udržovat ve víceméně zakonzervovaném stavu i za cenu, že by se rychlost na ní měla postupně snížit až na 10km/h do doby, než bude ekonomicky žádoucí a výhodné stávající stav změnit. Díky tomuto ekonomickému fenoménu přežívá mnoho vleček, které už pravděpodobně nikdy nebudou v provozu. Jako daňový poplatník zásadně nesouhlasím s tím, aby stát mrhal “mé” peníze za nákladné rušení tratí, když je může za zlomkovou cenu udržet v pofidérním provozu pro příležitostnou nákladní dopravu a občasnou nostalgickou jízdu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +14 (from 20 votes)
  • Napsal -sl-, 6. 12. 2011 @ 8:07

    Dobré ráno,

    nejdříve bych se asi měl vyjádřit k okolnostem existence tohoto článku, protože to považuji za důležité.

    Vznikl narychlo během diskuze pod vyjádřením KPL a vznikl jako úvaha nad tvořením politiky kolem předpokládaného rušení lokálek. Ano, do KPL jsem si rejpl, protože některým věcem úplně nerozumím (shoda názvu, vztahy, vytrvalé tlačení článků na dopravní weby a vyvolávání sporů s těmi provozovateli silných dopravních webů, kteří nejsou ochotni články vydat nebo podpořit stejnou aktivitou…), nicméně proti KPL nic nemám a pokud bude jejich cesta z mého pohledu konstruktivní, rád je podpořím.

    Po vývoji diskuze pod článkem, na který navazuji, jsem se rozhodl tento článek stáhnout a v administrativním rozhranní tohoto webu jsem jej včera večer ještě před vydáním odstranil, protože podstatné argumenty z něj v diskuzi zazněly. Přesto dvě hodiny na to jak vidno vyšel. Nejsem z toho nadšen, protože jsem před smazáním došel k tomu, že by prostor tohoto webu měl být dán spíš věcem informačním, ale když už dítko visí, což s ohledem na okolnosti moc nechápu, stojím si za ním.

    Pan Kunt článku vytýká mou anonymitu. V prostředí netu tento pojem považuji za relativní, protože se bez větších problémů může kdokoliv vydávat za kohokoliv, a osobně z různých osobních důvodů nemám potřebu vystupovat jinak než pod pseudonymem, neřku-li dokládat své zásluhy a zkušenosti. Domnívám se, že podstatný je obsah, ne autor.

    Jak jsem zmínil v článku, není až tak o konkrétním obsahu sporu jako spíš zamyšlením nad formou jeho vedení ze strany KPL zejména v úrovni stupňování sociálního napětí. Je mi jedno co KPL dělá a respektuji jejich právo věc prezentovat po svém, ale komentáři i články vyjadřuji svůj názor, že se mi tento způsob boje zdá ne zcela šťastným.

    Často jsou mi členy KPL vytýkány osobní útoky. Přemýšlím jak brát to, co je obsahem komentáře pana Kunta. Nedivím se, jen je mi líto, že nediskutujete v úrovni realizovatelnosti řešení pro jednu z lokálek, co jsem v článku naznačil.

    Domažličák: s likvidací odpadu máte pravdu a toto nevyvracím, nicméně v tom, že se dráha bezúplatně převede ze státu na jiného správce veřejného majetku, řešení tohoto konkrétního problému nevidím..

    pokud správně chápu, měla by se diskuze o prodeji lokálky odvíjet spíše v úrovni zahrnutí těchto závazků do odhadu ceny dráhy, čímž by stát měl tomu, kdo lokálku převezme, spíše zaplatit.. ale o tomhle v prezentovaných článcích k problematice zatím nebyla řeč, protože všichni předpokládají, že toto součástí odhadu být nemůže..

    lokálky obecně rád přirovnávám k chatrajícím rujnám domů, kde občas (velmi málo kdy) někdo přespí.. z pohledu vlastníka bych v případě, že mne fakt nenapadá jak to využít, protože není koho ubytovat, byl pro stržení této rujny, abych nemusel platit za připojení elektriky, vody, kanalizace, … a za zabezpečení toho objektu, aby ho někdo nerozkradl nebo aby někoho jeho stav neohrozil.. stejnou logiku aplikuju i v případě lokálek, které logicky nesou stejné obtíže.. rumoviště nikoho neohrozí, nebudu mít náklady a až tam bude chtít někdo časem něco postavit, suť a základy si odstraní..

    co se týče konstatování “… aby stát mrhal “mé” peníze…” je to o způsobu vidění světa a majetku ve veřejném vlastnictví.. s prezentovaným pohledem se neztotožňuji a beru fakt, že řádně zvolená politická reprezentace má mandát rozhodnout o osudu jakéhokoliv veřejného majetku – k tomu byla zvolena..

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 22 votes)
  • Napsal Marek Tomek, 6. 12. 2011 @ 10:48

    Náhodou, pánové, já jsem se myšlenkami -sl- ispiroval. Zašel jsem na finanční úřad pro doklady ohledně bezdlužnosti občanského sdružení, zažádal jsem na krajském úřadě JMK o povolení celorepublikové veřejné sbírky. Pokud 1000 lidí bude následovat příklad pana -sl- a poskytnou polovinu měsíčního příjmu, tak je to v suchu. Může se pořídit lokálka a ještě zbyde i na vozidlo. Navrhuji tedy začít třeba na dráze Mutěnice – Kyjov. Samotného mne ten boj u klávesnice a datové schránky ničí. Nažehlím si na montérkách puky a na jaře mohu uchopit krompáč, vidle nebo strunovou sekačku. EXEMPLA TRAHUNT!

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +13 (from 21 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 6. 12. 2011 @ 13:47

    K tématu: Předně u článků týkajících se záchrany lokálek postrádám čísla a taky nějaký jasný cíl. Zajímalo by mě většinou, kolik je potenciálních uživtelů lokálky, kolik jich jezdí doopravdy (hezké by bylo srovnat i vývoj za posledních 30 let), a co je cílem záchrany- pravidelný provoz, sezónní provoz, prosté zachování dráhy s očekáváním změny poměrů k lepšímu???
    Předně pokud 1000 lidí přispěje, bude to hezké. Na druhou stranu není možné se na dary spolehnout stále a provoz tak bude muset být pokud možno z co největší části kryt ze strany cestujících. To samozřejmě povede ke zdražení jízdného oproti ceně za vlaky s dotacemi…Pokud bude určitá skupina chtít tu trať obsluhovat neustále a přilákat na ni lidi, bude asi muset nabídnout ěnjaké zázemí-alespoň nějakou slušnou budku, a bude muset přijet asi s lepší soupravou než s tou, která je 40 let stará…. Nedávno se tady rozhořela diskuse o tom, jaký je rozdíl mezi pravidelným, sezónním a muzejním provozem. Jaká je hranice pro zachování lokálky? Jsem schopen pochopit její zachování v situaci, kdy třeba skokově v dané lokalitě vzrostou cestující(přírodní památka, kulturní památka, oblíbená turistická oblast atd.), v takovém případě chápu i situaci, kdy přes rok nejezdí mnoho cestujících, v sezóně je vlak narvaný. Zachování lokálky pro pár cestujícíh- upřímnjě s kvalkitou vozového parku a zázemí tím vlakem pojede malá skupinka cestujících a to buď proto, že nemají velké nároky, nebo proto, že vyzýnávají životní styl k přírodě šetrný, tohle ale lokálku neuživí. Pokud se bude chtít využít např. stále modernějšího ekologického přístupu, podpořeného určitou kampaní a vytvoření vztahu mezi cestujícícmi a danou lokálkou, pka to s občasným provozem a muzejním vozidlem nepůjde…

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 16 votes)
  • Napsal Domažličák, 7. 12. 2011 @ 6:25

    1. bych rád sla podpořil v tomto článku, jsem přesvědčen, že tu své místo má a to že je anonymní je jeho legitimní právo, které plně respektuji.
    Lojda: Vy jste evidentně nečetl mé články o lokálkách, ve kterých jsem nejednou podrobně rozebíral nástin jejich významu a budoucího významu. A pak v mnoha komentářích toto mnohokrát opakoval. Ale pro ty, co nečetli nebo nechtěli číst to, co se jim nehodí do krámu v kostce znova: žádná dopravní cesta (tudíž ani lokálka) se nedá provozovat jen pro osobní dopravu, tak aby nevykazovala žádnou ztrátu a nebyla tudíž někým dotována (krom pár světlých vyjímek s celoročním obrovským turistickým potenciálem, kde je možné vyšroubovat cenu do obrovských výšin jako trať na Macchu Picchu). Je úplně jedno, jestli trať nepoužívá nikdo nebo jezdí vlaky narvané po střechu, vždy to bude ztrátové. Dopravní cestu může uživit jen a pouze nákladní doprava a to hlavně proto, že je mnohem skromnější do nároků na různá zabezpečení trati (zejména co do bezpečnosti, rychlosti a zajištění komfortu cestování), která stojí mnoho z pohledu nákladní dopravy zbytečných nákladů. Mohl bych tu obšírně pokračovat a házet číslama až vytvořím román na pokračování, ale toto není předmětem článku. Kdo chce pochopí, kdo nechce, nebude chtít pochopit, i kdybych si tu zavařil klávesnici.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 10 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 7. 12. 2011 @ 9:01

    Domažličák: Vaše příspěvky samozřejmě čtu(můj poslední komentář zde nereagoval konkrétně na vás), líbily se mi především ty poslední komentáře z diskuse k článku p. Prchala. Ale k Vašemu zdejšímu komentáři, to co píšete nic nemění na mé první výtce a sice, že ti, kdo lobují za zachování vlečky většinou neříkají v jakém režimu(vy aspoň představu máte).
    K těm cestujícím: Předně netvařme se, že na té lokálce se to nákladem jen hemži, zato ty cetsující máte jisté. Jde o to, co si vytyčíme za cíl(opět). Já netvrdím, že ta dráha bude na zákldě cestujícíh zisková, já tvrdím, že pokud se někdo rozhodne zachovat lokálku pro osobní provoz třeba jako obecně prospěšná společnost, bude se muset snažit dostat se s tou ztrátou na takovou úroveň, kde ji pokryje příspěvky obcí, případně nějakými dary a ty nemohou tvořit hlavní pilíř financování toého projektu(alespoň z dlouhodobého hlediska).

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 10 votes)
  • Napsal Michal Skala, 7. 12. 2011 @ 14:22

    Pane Lojda, jak už říkal opravdu správně pan Jančura, žádná osobní doprava provozovaná v závazku veřejné služby není ztrátová. Objednatel platí provozovateli vlaků úhradu za provedenou službu. To, že v 90. letech se této platbě zcela nesmyslně začalo říkat “prokazatelná ztráta”, bylo jen vodou na mlýn ekonomistům, libertánům a podobně uvažujícím lidem, jak je veřejná doprava drahá a v podstatě zbytečná (sociální služba). Už jste snad zažil, že by hospodští brečeli, že zákazníci jim dělají prokazatelnou ztrátu z piva? nebo že by někdo kompenzoval silničářům ztrátu z údržby silnic ??? Nový Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících termín “prokazatelná ztráta” sice nezná, ale bohužel se ze setrvačnosti stále používá. Taktéž pojem “základní dopravní obslužnost” (ZDO) tento zákon již naštěstí nezná, a taktéž se neustále na různých jednání s tímto pojmem argumentuje.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +8 (from 12 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 7. 12. 2011 @ 16:42

    Vážený pane Skalo,

    děkuji Vám za Váš komentář. Předně, je jedno, jak tomu budeme říkat. Podnikání je soustavná činnost provozovaná za účelem dosažení zisku. ted jde o to, kde ten zisk vezmeme. Podnikání v užším slova smyslu je dle mě taková činnost, kdy mi platí za činnost mnou provozovanou odběratel danné služby a mě se živí rozdíl mezi přijmy a náklady, jsem tedy v plusu a to jen díky ceně, kterou za mé služby zákazník platí.Zbylé “podnikání” je taková činnost, kdy je zde poskytovatel, zákazník a třetí subjek bez kterého by mě náklady po odečtení zisku zbývaly a šel bych do ztráty. Jestli si tu budeme hrát na “slovíčka” klidně můžeme. Předně když Vás odcituju: žádná osobní doprava provozovaná v závazku veřejné služby není ztrátová. Hm, jenže v závazku veřejné služby, je tu ale ten třetí subjekt, který tu dopravu objedná, když ne, co s tím?pak mi zde zbyde ono podnikání v užším smyslu a tam ta osobní doprava- s výjimkou některých tratí ztrátová bude,kdyby ne, jela by celá doprava v ČR na tržním principu, nejen pan Jančura. Otázka zní: Kdy už ji objednatel neobjedná? kde je ta hranice? pokud se podíváme na lokálky- co s tím? když lokálky převedeme do soukromých rukou někoho, kdo to bude provozovat- i za 1Kč? MUSÍ TU DOPRAVU NĚKDO OBJEDNAT! Jste si jistý, že na všech lokálkách je taková síla cestujcích, že objednatel tu dopravu s klidným srdcem objedná? a když ano, pochopil jste zajisté dualismus, který zde odpadá. Do té dráhy jdou peníze ze dvou stran- stát je dává do správce infasruktury a pak je dává objednatel dopravci. Pokud budete tu lokálku provozovat sám i s vozidlem jako vlastník infrastruktury, odpadne vám sice nájem, ale pak asi nedostanete na údržbu od státu- uživíte po odečtení nákladů na (nemuzejní) vozidlo, ještě tu trať. možná ano, jakmile vám ale dopravu neobjednají jste v loji a budete ten chybějící balík muset někde najít.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 9 votes)
  • Napsal Michal Skala, 7. 12. 2011 @ 18:41

    Jiří Lojda: Je vidět, že tuto věc bohužel vnímáte optikou neustále opakovaných neoliberálních frází, kde se veřejný sektor jen bere jako sociální služba pro neschopné se “samozabezpečit”. Víte, on ten svět funguje trochu jinak a i obce a regiony jsou zákazníky oné služby ve veřejném zájmu. Opravdu mnoho starostů, či spíše představitelů mikroregionů si uvědomuje, že mimo jiné kvalitní veřejná doprava je výrazný rozvojový a stabilizační prvek a jsou ochotni za to zaplatit. Taktéž v mnoha místech díky takovému detailu se drží s prominutím kvalitní lidé, kdežto v místech, kde se veřejné služby zlikvidovali, najdete v obcích převážně sociálně problematické obyvatele, často nezjistitelného počtu.
    Poslechněte si prosím někdy pana Radomíra Hanačíka ze Spolku pro obnovu venkova. Třeba Vám to vysvětlí lépe, jak já.
    Kdo objedná, kdo neobjedná. Zde záleží opět na lidech a jejich přístupu. Nakonec je to vidět i v reálu. Někdo politikaří, tvoří “korektní politiku” a s prominutím kálí na lidi, bo stranická poslušnost především. Někdo má na věc jiný pohled a je schopný krom stranických sjezdů i něco dělat. Opět to je o lidech a v dnešní době se již rozhodně nedá říci, že v parlamentu a senátu neví co se děje dole a starostové to vědí. Po téměř čtvrtstoletí tohoto režimu je již nemálo starostů, kteří nemají tušení, co se v jejich obci děje …
    Jaké je východisko? Podrobně a citlivě sledovat ten který konkrétní případ.
    Lze napsat nějaký univerzální závěr (radu) např. do skript. Ne, rozhodně ne. Každá obec a region jsou natolik specifické, že i ve dvou bezprostředně sousedících obci může být zcela odlišný pohled na věc i odlišná kultura. Jediné snad univerzální řešení je, že nic nelze brát zcela odtrženě od dalších položek, které často provázané, ač se na první pohled může jednat o naprosto rozdílné obory.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 11 votes)
  • Napsal Jiří Lojda, 8. 12. 2011 @ 11:47

    Michal Skala: Úvodem bych byl rád, kdybyste mě neškatulkoval(nikoli ve zlém), většinou mi vadí označení liberál, konzervativec, pravičák, levičák atd. protože vám toto označení mnohdy přišije i názory s nimiž neosuhlasíte a to jen proto, že názor na určitou problematiku, který jste vyjádřil, je zrovna podřaditelný pod tu kterou skupinu. Právě tahle polarizace totiž podle mě ve veřejném životě poměrně solidně brání jakékoli diskusi, jelikož vzbuzuje pocit, že vše musí být buď bílé nebo černé, že by to mohlo být šedé (ne v negativním smyslu) nebo černobílé nikoho moc nenapadne…

    Když vás odcituju z diskuse pod článkem p. Prchala: “Pochopitelně takto to na druhou stranu nemůže fungovat všude, protože když tam nikdo takový není, kdo by dokázal něco nabídnout a nalákal na to klientelu, tak je třeba zvolit jiný model nebo opravdu trať zrušit. Tím jsem chtěl říci například to, že v různých rádoby odborných debatách např. na K-reportu je každému hobbystovi dopředu jasný potenciál tratě, ale ani jeden z nich si není ochoten připustit, že by se někde mohl najít někdo, kdo by s tratí uměl podnikat tak, že jí dokáže oživit, aniž by tam nutně musel mít u nádraží Karlštejn. Jinými slovy jde o to, umožnit také někomu podnikat, když bude mít vizi a ne někde od stolu bouchnout razítko pod dokument “Zrušeno, ztrátové”.”

    Jde možná o problém této diskuse, vede se obecně a ne nad tratí XY. Mé komentáře tak něpřím o reagovali na příspěvek pana Tomka(jakkoli humorný). Takovbýto přístup by byl sice hezký, v situaci, kdy vám dráhu zachraňuje skupina dobrovolníků v montérkách v rámci obecně prospěšné společnosti, ale takto to nejde donekonečna.
    My dva spolu, pane Skalo, možná souhlasíme více, než se na první pohled zdá. I pro mne je lákavý model, který umoéžní trať zchovat za určitým účelem- třeba rozvoj podnikání, tady ale musí být projekt, nikoli představa, že tu třeba projekt jednou bude. I proto jsem položil otázky “Jste si jistý, že na všech lokálkách je taková síla cestujcích, že objednatel tu dopravu s klidným srdcem objedná?” Analogicky vzato, kolik tam musíte mít lidí, co musíte mít v lokalitě atd. proto, abyste smysluplně tu lokálku zachoval? Dále, pro co ji zachovat, pro provoz občasný- tj. třeba k vlekům nebo k hradu, nebo pravideltný- tj. pro cestujcící.? v prvcním případě patrně snáze dostanete peníze od “spozorů”, v druhém případě asi od obcí.(otázka, budou stačit?).

    Tu lokálku samozřejmě nejde vnímat izolovaně a to jak odtrhnout ji od sociálních vazeb, na které má vliv, tak odtrhnout ji od zbytku dopravního systému. Pamatuji se, jak jsem se skoro před třemi lety účastnil konference Rail 2009 v Dortmundu, především abych vyslechl přednášky o liberalizaci v osobní dopravě. Mimo jiné tam zazněl názor soukromého dopravce ve smyslu: “Můžete se snažit jak chcete, abyste dodržovali jízdní řád a obsluhovali přípoje, ale když máte čekat na zpožděné ICE od Berlína deset minut, co naděláte…” Opět analogicky, ti lidé vám do lokality nepřijedou busem nebo autem, nezaparkují ho v uzlovém bodě té lokálky a nepojedou na hrad lokálkou, musíte je přimět, aby třeba z Ostravy do jižních Čech jeli vlakem, a to už není jen váš problém, to je problém i dopravce, který obsluhuje tyhle tratě a to nejen ohledně jízdního řádu, ale i ohledně kvality toho vlaku a jeho přesnosti(návaznosti). Musíte zkrátka toho člověka přimět, aby konal celou cestu vlakem a to není úplně ve vašich rukou.

    Dále si myslím, že smysl má především usilovat o provoz pravidelný, jenže k tomu potřebujete ty lidi přesvědčit a toho dosáhnete jen určitou kampaní opřenou o služby a kvalitní vozidlo. Ti lidé, co tou lokálkou jezdí teď už z ní neutečou(hned tak), ale cílem by mělo být dostat do té lokálky další, toho dosáhnete hrou na k přírodě šetrné cítění, poukazem na to, že i z jejich jídznéího se ta lokálka drží a její existence přispívá provozu regionu(to, že jezdí vlakem tedy přispívá i jejich regionu, dělají to i pro sebe), že je to pohodlnější než jízda autem(což být musí, ale těžko v muzejním vozidle), že je ta lokálka jejich(vytvořit nějaký vztah mezi cestujícím a tím produktem, který nabízíte) a je tedy jaksi in tou lokálkou jezdit. Proč potřebujete ty další: Jednak vám přinesou peníze a navíc vás už moc nestojí, druhak čím více lidí tu dráhu používá, tím obtížnější je ji samozřejmě politickým rozhodnutím rušit či omezovat. To už ale nejde dělat v montérkách o sobotách s křovinořezem.

    Mě osobně by se líbil, byť utopii se blížící model, kdy určitá společnost vysoutěží páteřní spoje, koupí lokálky a ze zisku nejen drží ale i rozvíjí ty lokálky (jednak jako finální účel té společnosti, kterým by byla podpora železniční dopravy osob a taky aby o to více plnila ty páteřní spoje) a tudíž končí s nulou(zohledněny investice atd.). Tohle už je ale opravdu zamylšneí od stolu šité horkou jehlou.

    Co se týče nákladu, to ať se zamyslí někdo jiný… 🙂

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +5 (from 7 votes)
  • Napsal bimbo, 9. 12. 2011 @ 14:54

    No mě by se to taky líbilo. Například vysoutěžit celý uzel lokálek a páteřní trať.
    Problém ale je, že když ČD svého času soutěžily lokálky, tak se hned autobusoví dopravci čílili, že je dotuje ze zisku hlavních tratí a že je to nekalá konkurence.
    Dokud se nezmění názor a náhled na železnici tak se nic nestane.
    A ještě chci říct předem, že nechci vypadat jeko nepřítel pokroku, ale pokud se nezmění systém financování staveb na železnici, tak se taky nic nezmění. Protože nemůžeme se divit, že SŽDC se mnohem raděj vrhá do takových akcí jako je třeba stavba tunelů pod Vítkovem nebo teď do Plzně, protože zkrátka tam je větší ten korupční potenciál, než na nějakém udržování tratí, které vlastně zas až takovou údržbu, jako se tvrdí, nepotřebují.
    Nové stavby by neměly jít z rozpočtu SŽDC, který je v případě té Plzně investorem, ale měly by být oddělené.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal Neetatista, 20. 12. 2011 @ 11:29

    Jaký veřejný zájem tu máte na mysli? Co to je veřejný zájem? Co někdo uzná za dobé pro veřejnost? Není lepší být konkrétní?

    http://www.libinst.cz/komentare.php?id=329&highlight=veřejný%20zájem

    Svobodou zde máme na mysli nepřítomnost vnějšího donucení; akcí, které by dopadaly na ty, jež s nimi nesouhlasí. V obvyklých vymezeních občanské společnosti je tento bod nahrazován kritériem „sledování obecného (veřejného) zájmu“. Problematičnost tohoto kritéria však souvisí s nemožností stanovit to, co tento „veřejný zájem“ představuje. Jde o zájem členů? Jde o zájem zbytku (či jiné části) společnosti? Jde o zájem většiny? O zájem politiků?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Neetatista, 20. 12. 2011 @ 11:31

    Jaký veřejný zájem tu vlastně máte na mysli? Co to je veřejný zájem? Co někdo uzná za dobé pro veřejnost? Není lepší být konkrétní?

    http://www.libinst.cz/komentare.php?id=329&highlight=veřejný%20zájem

    “Svobodou zde máme na mysli nepřítomnost vnějšího donucení; akcí, které by dopadaly na ty, jež s nimi nesouhlasí. V obvyklých vymezeních občanské společnosti je tento bod nahrazován kritériem „sledování obecného (veřejného) zájmu“. Problematičnost tohoto kritéria však souvisí s nemožností stanovit to, co tento „veřejný zájem“ představuje. Jde o zájem členů? Jde o zájem zbytku (či jiné části) společnosti? Jde o zájem většiny? O zájem politiků?…”

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal -sl-, 22. 12. 2011 @ 10:15

    Marek Tomek: gratuluji k zahájení sbírky – http://www.klub-pratel-lokalek.cz/news/pomahame-zachranovat-dedictvi-predku/ .. má to jediný kaz – není definováno, ideálně platnou smlouvou s někým důvěryhodným (subjektem, který prakticky zachraňuje jinou dráhu), kdo se bude domáhat jejího plnění, jak bude naloženo s prostředky shromážděnými na sbírce v případě, že se nepodaří vybrat dostatečné prostředky nebo že nebude příležitost konkrétní lokálku koupit.. bylo by to možné doplnit?

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 2 votes)
  • Napsal Marek Tomek, 23. 12. 2011 @ 22:21

    Děkuji za příspěvek. Vám jsem již otázky zodpověděl, pro ostatní dávám odkaz na návštěvní knihu webu. http://www.mutenice-kyjov.cz/kniha-navstev/

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Milan, 27. 12. 2011 @ 14:17

    České dráhy jsou v defenzívě,prakticky vše je zastaralé až na několik tratí,které se rekonstruovaly.Investovalo se do dálnic, a ty jsou zničené hlavněD1.Co to máme za odborníky na min.dopravy,když nejsou schopni odhadnout vývoj a trendy v evropské dopravě jak železniční tak silniční.Na dotace spoléhat je nezodpovědné,zvlášť když je nelze použít na rekonstrukce dálnic.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal -sl-, 27. 12. 2011 @ 15:51

    Víte, Milane, to máte asi tak. Představte si, že jste elitní odborník na MDČR, a na realizaci něčeho, co je potřeba, dostanete desetinu potřebných prostředků. Máte dvě možnosti. Buď jít pryč s tím, že se to za to nedá, nebo prokázat, že jste elitní odborník, a z minima prostředků vytěžit maximální efekt na infrastruktuře. Toho, co byste si představoval jako uživatel, ale za desetinu prostředků, které Vám ještě zkrouhnou, nedosáhnete.

    Jako uživatel máte na výběr. Chcete populistického “odborníka”, který zlevní stavby použitím nevhodných ale za to levných materiálů, nechá se plácat po ramenech s tím, že zvládl spoustu staveb, a zmizí dřív než se začnou rozpadat, nebo člověka, který na základě znalosti stavu infrastruktury a toho jak je využívaná, stanoví priority a bude se postupně snažit vyřešit v rámci daných prostředků to co hoří?

    je snadné zpochybňovat práci druhých, o které nic nevím..

    PS: nemyslím, že by firmy skupiny ČD byly v defenzivě.. jen podnikají a soustředí se na obchody, ze kterých kouká zisk, aby jim je někdo během doby, kdy se budou soustředit na drobky, se kterými je spousta práce za málo peněz, nevyfoukl..

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 4 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*