Spiecherstadt/Hafencity

Divný titulek? Proč ne „Hamburk labský“? Jednoduché, na Labi (v místním nářečí Elbe) sice leží zdejší nemalý přístav, ale těch vod zde (a v okolí) je podstatně více, dost jich je i splavných, byť samozřejmě občas záleží na velikosti příslušné kocábky.

Hafen – přistav, nemusí označovat pouze jen říční či námořní, ale i letecký (Flughafen = letiště).

Nejprve k Labi a potažmo k hlavnímu přístavu. Hamburk není rozhodně poslední štace Labe před mořem, k moři je to ještě cca 110km a poslední „Labský“ přístav je vlastně Cuxhaven. Před koncem se stihne ještě od Kielu připojit Nord-Ostsee-Kanal (Brunsbüttel) propojující Severní a Baltské moře.

Popis přístavu je zde a zde jsou oficiální stránky přístavu (kupodivu i česky, byť se občas nezadařilo). Přece jenom vypisovat sem, to nemá moc smyslu. Nemluvě o tom, že se některá čísla stále mění.

Akorát pár poznámek – hlavní část přístavu leží de facto na části labského ostrova, který je obtékán Süder- und Norderelbe (Jižní a Severní Labe). Dnešní podoba Süderelbe je po úpravách daných člověkem, původně se obě Labe opět stýkaly nikoliv cca u Fishereihafen (Dockland po novu, nebo taky historicky i Altona Kai), ale až za podnikem Blohm + Voss, současný areál Airbus Deutschland. Tato část Labe v této oblasti stále existuje, ale dnes už je jen to, co osobně s Pardubic znám pod pojmem slepé rameno, bohužel na rozdíl od Pardubic se nedá moc po březích chodit, bo soukromé pozemky … A to co většina návštěvníku zná z Hamburku ze své návštěvy (okolí) Landungsbrücken je právě „jen“ Norderelbe.

Vlastní přístav se samozřejmě nespoléhá jen na toky obou Labí, ale využívá síť kanálů, kterými je protkána nejen dotčená část labského ostrova, ale i okolí či další části Hamburku. Kanály jsou různých velikosti a potažmo i přístupnosti pro různé velikosti lodí. Je smutnou pravdou, že některé částí těchto kanálu zanikají či přímo jsou i zasypávané ve prospěch rozšiřování užitných ploch jednotlivých areálu, v dnešní době zhusta využívané jako složiště kontejnerů. Ostatně úroveň stavu různých částí přístavu jsou různé, některé dá se říct s ohledem na účel výstavní, některé takové omšelé a některé vysloveně na buldozer, přece jenom přepravní technologie se měnily a mění nemluvě o neviditelné ruce trhu do toho, to je pak aspoň co fotit, i když se kvůli tomu člověk nachodí kilometrů a kilometrů. Na druhou stranu člověka i potěší, když opět zavítá do některé části a odpojené kolejiště složiště je opět připojené a zas kousek dal úsek přístavní dráhy (hafenbahn) co měl už před sebou „červený obdélník“ (v Německu označení vyloučené železnice s dopravy) je tohoto obdélníku zbavena, případně je posunut kousek dál a příslušný úsek je čerstvě opraven včetně přilehlého mostu přes jeden z mnoha přístavních kanálů. Ostatně kánaly v přístavu jsou tak porůznu popřerušovány plavebními komorami, proč? Pro usměrnění proudu řeky do hlavního koryta, kvůli požadovanému stavu vody pro lodní provoz.

Hamburský přístav je považován za největší v Německu a snad druhý největší v Evropě. Druhá věc jest, že nemalá část „výkonu“ přístavu nesouvisí s vodou a potažmo přístavními aktivitami, ale tato oblast slouží jako obecné logistické centrum, nejen pro Hamburk.

Schválně píši o přístavu jen jako o nákladní záležitosti, bo časy, kdy se odsud dalo z Überseebrücke dojet do obou Amerik či aspoň trajektem do Anglie je už (dávnou) minulosti a v současné době sem jako námořní pasažérské lodě zajíždí pouze zástupci (zástupkyně ?) tzv. bílé flotily, tj. výletních lodí, popisovat a vypisovat je zde nebudu, bo to sem, podle mě, nepatří. Jinak je samozřejmě Labe používáno pro místní vodní dopravu, zejména v sezoně (cca konec duben – počátek listopadu) směrem na západ (konec Labe), snad jedinná pravidelná námořní osobní linka je obsluha Helgolandu. Jednou vyjímkou jsou linky, které jsou provozovány v rámci hamburské městské dopravy – 61, 62, 64, 68, 73 a 75. Linky 61, 68-75 jsou záležitost pracovních dní a linka 68 je zaměstnaneckou linkou firmy Airbus. Zbylé dvě linky – 62 a 64 jsou provozovány celotýdenně a celodenně (cca 5.00 – 22.00). Tato vodní doprava je provozována společnosti HADAG + turistická doprava po přístavu, na jejich stránkách najdete i mapu a popis provozovaných vodních linek MHD. Tato doprava má, bohužel, jednu stinnou stránku a to tu, že v sezóně si turisté pletou linku 62 s vyhlídkovou trasou, tak je to tam tak trošku obvykle, mírně napsáno, přeplněno … Ostatně na Wikipedii najdete opět stránku věnované této firmě i s, podle mě, lepší mapkou linek.

Drobná odbočka, proč sem dávám odkazy na německou Wikipedii a nesnažím se je hledat v české? Jednak nevěřím, že bych tam něco našel a tvořit je tam nemíním a taky se jedná o německy mluvící oblast, tudíž předpokládám aktuálnější situaci právě na stejně mluvící části Wikipedie. Ostatně pokud má někdo problémy s němčinou, ať zkusí jazykové nástroje společnosti Google, ale zázraky od toho nečekejte.

I přes relativní vzdálenost od moře se i přesto v Hamburku projevuje účinek slapových jevů země, obecně v tomto případě zvaných příliv a odliv. Další člověkem neřízeným živlem, který ovlivňuje stav vody v Labi, je povětrnostní situace, což se někomu může zdát divné, leč je to tak a platí, že pokud fouká od západu (moře) je v Labi vody více (může být i výrazně více) než když fouká z vnitrozemí, tj. z východu. Což mívá za následek sem tam občas povodeň. Traduje se, že nejhorší souběh všech nepříznivých podmínek, byl v roce 1962. V současné době dojde akorát k omezení dopravy v některých částech města, bo dojde k zaplavení komunikací nevhodně vedených po nábřežích. Ostatně tyto části se dají poznat i v nemimořádném počasí, podle připravených zátarasů a dopravního značení v klidových pozicích na přístupech do dané oblasti. Novostavby v problémových oblastech už s touto situací počítají, nemluvě o existencích protipovodňových zdí. Ostatně některé lodě při potřebě dosáhnout pro ně za běžných podmínek nedosažitelnou část přístavu (s ohledem na ponor) s tímto vysloveně počítají, samozřejmě nejde o běžnou praxi, většinou se jedna o přístup do doků.

S ohledem na intenzivní lodní dopravu se, kromě přístavu, zde vyskytuji i doky, s ohledem na pokrok techniky už jich tu není tolik, jako v minulosti, ale jsou. Ostatně zase, turista má hned jedny přímo proti Landungsbrücken a to loděnice firmy Blohm + Voss. Ostatně tyto doky jsou různých velikosti a jejich záběr je od malých říčních člunů po obrovské námořní lodě, s ohledem na parametry řeky tu ovšem ty největší zástupce pochopitelně stavět či opravovat a i následně provozovat nelze.

Kromě tohoto přístavu, je zde i pár průmyslových oblastí, které jsou pře systém kanálu napojené na Labe, leč protože se tyto už nacházejí na východě města, tudíž už za prvními/posledními mosty přes oboje Labe, tak zde si musí vystačit už pouze s říčními čluny. Ostatně v jedné této oblasti se nachází i tzv. Český přístav, ostatně v jiné části se nacházejí další dvě území pod českou správou, byť v tomto případě se jedna jen o dlouhodobě pronajmuté oblasti na 99 let. Tyto přístavy byly dobře popsány na stránkách Ředitelství vodních cest ČR, ale již bohužel (proč ?). Protože jednotlivé části HH přístavu mají své konkrétní názvy pro zjednodušení orientace tak v tomto případě se jedna o část přístavu „Peutenhafen“ (vně HH přístavu), kde je území ve vlastnictví CZ, ale je tam pouze kotviště + nějaké budovy bez dalších přístavních zařízení. Další část je „Moldauhafen“, kde je nějaká plovoucí záležitost (dílny ?) a poslední je „Saalehafen“, které je jako jediné vybaveno přístavním jeřábem, vlečkou a překladištěm. Kupodivu, byť jako další části HH přístavu, trpí na kolísání vody vlivem přílivu a odlivu + povětrnostní vlivy,tak je zde vizuálně poměrně slušný obrat, samozřejmě kontejneru, a to i s využitím vlečky, což u překladišť takového rozměru tu taky není až tak obvyklé. Akorát ta nečeská cedule firmy, která má tento prostor v nájmu …

Vlastní přístav je bezcelní zóna, kde příslušné pracoviště celní správy se nachází na jejích hranicích a většinou řeší akorát výjezdní směr. A to jak v případě pozemních, tak i vodních cest, teda cesty.

Další vizuálně rozlehlou vodní plochou s mnoha kanály, je „potok“ Alster, opravdu se jedná jen o větší potok, možná by se dal i označit jako říčka, i když mě to předpokládám nebude věřit ten, kdo jeho „panství“ někdy shlédnul. Toto „panství“ se nachází na sever od Labe (ostatně jako většina města) a dneska už slouží pouze pro rekreaci a turistiku + něco málo údržbářské lodě, ostatní přepravy už z tohoto systému kanálu vymizely. Ostatně zde platí to, co i o přístavu, část kanálu už je taky minulostí.

Další voda, která s pohledu HH stojí za zmínku je snad Dove Elbe, které splavně spojuje Hamburk a Bergedorf. Ostatně při úpravách přilehlých prostoru (Vierlande a Marschlande) + regulace Labe, byli za války využíváni vězni „hamburského“ koncentračního tabora Neuengamme. Anglická Wikipedie uvádí v seznamu národnosti zde vězněních i 1380 občanu Československa. A pro úplnost ještě Německá verze téhož článku.

Rekreační využití zdejších všech splavných vodních ploch zde popisovat nebudu, to si předpokládám každý dokáže představit, nemluvě o množství a občas i rozloze sportovních přístavišť.

Tolik k vodní situaci a teď nějaké zajímavosti.

1. Landungsbrücken – kdysi přístaviště pro zámořské cesty, dneska už jen přístaviště pro místní vodní dopravu a pro lodě provozující turistické jízdy. Operuje z tohoto prostoru i Cessna doplněná o plováky létající vyhlídkové lety nad přístavem.

2. Theater im hafen – leží naproti Landungsbrücken a jedná se o průnik kultury do prostoru přístavu.

3. Hafencity – kdysi nedávno známé jako Spiecherstadt, v podstatě „historický“ přístav. Ztratil svoji funkci na začátku devadesátých let a dneska je přestavovaný na multifunkční oblast s obytnými, multifunkčními a kulturními objekty. Některé už stojí a některé už i fungují. Do tohoto prostoru se dneska právě staví nová linie U-bahn U4. Vcelku doporučuji k návštěvě, ostatně v jedné budově se nachází Miniatur Wunderland, ale taky třeba Hamburg Dungeon (tuto atrakci jsem ještě nenavštívil, tudíž nemohu komentovat).

4. (Binnen)Außenralster – centrální jezera města Hamburg. Větší je používáno pro rekreační využíti (včetně jachtingu). Akorát na Wikipedii mají zase blbost, bo ten pajdulák na vodě se nevyskytuje na jezerech, ale na Labi a upozorňuje na místa, kde se můžou ve vodě vyskytovat lidé, bo se tu v Labi lidé i koupají.

5. Jungfernstien – jednak uzlová stanice U1/2 a S1/2/3 + autobusy, ale taky východiště pro turistické plavby po Alster a to včetně sezonní pravidelné dopravy (mimo tarif HVV).

6. Altonaer Fischmarkt – tento prostor už svému účelu opravdu neslouží, i když trhy se zde, tak jako i na jiných místech HH, stále pořádají, leč nikoliv v Fischauktionshalle (rybí aukční hala), ale vedle na parkovišti a tato budova dneska spíše slouží různým kulturním akcím. Sousední Fischereihafen (Altona Kai) taktéž už je přestavován v duchu dnešní doby na multifunkční oblast pod názvem Dockland.

7. Övelgönne – Museumshafen, co víc dodat ? Snad že některé, dnes už, historická plavidla se nacházejí i na Landungsbrücken nebo v části přístavu, zvaném „Hansahafen“, kde se nachází (něco patřící) Museum der Arbeit, ale tam se musí pěšky.

8. U-434 – sovětská ponorka třídy „Tango“, možnost samostatných prohlídek, ale i s průvodcem (leč pouze v němčině). Mimo dosah MHD, pomocí busu dosažitelné pomocí turistických okružních linek (mimo tarif HVV).

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Related Images: