Říj 25 2010

Lítý boj o Doupovandu

Manipulační vlak v zastávce Žďov v létě 2010

SŽDC a Ministerstvo dopravy má jasno, chce za každou cenu trať Kadaň – Kadaňský Rohozec/Kaštice zrušit.  Proti tomu se ohrazují místní obce, město Kadaň, ale hlavně armáda ČR. Tu se snaží SŽDC obejít stejně jako při zrušení trati 326 Hostašovice – Nový Jičín, kde se nachází sporadicky využívaná vojenská vlečka.

Obce a město Kadaň chce trať uchovat zejména pro osobní dopravu, kterou prozatím živí letní „výletní“ vlaky, které slouží zejména jako náhrada nefunkčního VHD v regionu. KDS a JHMD, kteřé v režii obcí na trati provozují osobní dopravu by rády trať od SŽDC získaly, ta ale o tom nechce ani slyšet, jediná přijatelná varianta pro ně je jí zrušit.

Armáda ovšem bojuje v úplně jiné rovině. Zachování tratě se totiž rovná zachování dostupnosti vojenského prostoru Doupov. Ne, nepřeháním, zrušením Doupovandy se Doupov brzy stane nepřístupným pro těžkou bojovou techniku.

Do vojenského prostoru Hradiště zvaným „Doupov“ se v minulosti dalo dostat čtyřmi železničníma stanicemi: Vahaneč, Vojkovice n/O, Podbořany a Kadaňský Rohozec. Vahaneč byla úplně zrušena a z Vojkovic byla zrušena přístupová vojenská cesta, včetně mostu přes Ohři

Takže zbývá jen Kadaňský Rohozec a Podbořany. Nad Podbořany však visí Damoklův meč v podobě havarijní tankové dráhy do prostoru, jejíž oprava by stála minimálně 80 milionů Kč. Už nyní je pro lehkou kolovou techniku prakticky nesjízdná a tak ta musí cestovat výhradně přes Rohozec. Ale mnohem horší věc jsou nevyřešené majetkové poměry na „tankovce“. Hrozí tak bezprostřední zákaz jízd vojenských vozidel po ní.

Pro kolovou techniku žádná pohroma, prostě se nadobro přestěhuje z kolejí na silnice a do prostoru bude využívat státní/krajské komunikace. Pro pásovou techniku by to však byl průšvih nedozírných rozměrů. Po silnici nesmí a po železnici po zrušení Rohozce nebude moct. Doupov je přitom Mekkou právě pásové techniky.

Znalí místních poměrů sice ví, že tanky do Rohozce nejezdí protože je trať málo únosná. To ale platí jen kvůli mostu přes Ohři v Kadani. Jakmile by se prorazil §1 „to nejde, protože se to tak nikdy nedělalo“, mohly by být bez problémů naváženy přes Kaštice, čímž by se problémový most dal objet.

Přestože jsou Podbořany armádou považovány za vlajkovou loď vojenských vleček (nedávno se zde investovalo i pár peněz), je si vědoma, že tato vlajková loď je napůl potopený křižník, kterého od úplného potopení dělí investice mnoha desítek milionů korun, které armáda nemá a jen tak mít nebude. Zbývá tak chatrná, ale spolehlivá bárka Kadaňský Rohozec, kterou lze okamžitě začít využívat i pro nejtěžší techniku bez jakýchkoliv investic.

Výsledkem je, že Armáda ČR přehodnotila svůj dosud odmítavý postoj k jinému než státnímu vlastníkovi či provozovateli vojensky zájmových drah a bude podporovat předání státní tratě do soukromých rukou. Přece jen je lepší soukromá strategická trať než žádná. SŽDC sice oficiálně nabídlo VVÚř (Vojenský vlečkový úřad) předat trať jako vojenskou vlečku, ale ten na provozování tak rozsáhlé vlečky nemá prostředky a proto je tato varianta naprosto neschůdná.

Share

Můžete komentovat