Kvě 19 2010

Ministrova zabalená facka železnici aneb podpora realizace udržitelného rozvoje dopravy po Slamečkovsku ?

Motorový vlak ve Velvarech

V měsíci květnu vznikl na ministerstvu dopravy dopis, jehož cílem je zjistit statistické údaje o frekvenci cestujících ve vlacích ČD a.s. za roky 2007 až 2009, a to na 20ti vyjmenovaných regionálních železničních tratích, které mají být řešeny v rámci projektu „Ekonomicko-marketingová analýza problematiky oživení regionální železniční dopravy“, zkoumajícího ekonomický a přepravní potenciál regionálních tratí v ČR. Jde údajně o součást výzkumného programu ministerstva dopravy s neméně honosným názvem „Podpora realizace udržitelného rozvoje dopravy“. Na materiálu ministerstva, zkoumajícím ekonomický a přepravní potenciál tratí by nebylo nic špatného, kdyby sám ministr dopravy Gustav Slamečka svými vyjádřeními pro média neřekl, o co mu vlastně jde. Podle něj je hustá železniční síť luxus pro státní kasu a chce spočítat, zda se vyplatí.

Titulky „Někde by bylo levnější taxi než vlak“ vypadají zajímavě, ale pan ministr zapomněl, že ty levnější taxíky nelétají, ale jezdí po státních, krajských i obecních komunikacích, jejichž údržba a opravy stojí opět nemálo nás všechny včetně více druhů rozpočtů. Jenže nevíme kolik přesně. Doposud nebyla vůle ze strany ministerstva dopravy (a ukazuje se ještě menší od ministra Slamečky) propracovat se ke skutečným nákladům jednotlivých druhů dopravy s ohledem na to, jak společnosti škodí a nebo pomáhají. Ani u linkové autobusové dopravy se záměrně neuvádí celá řada dalších nákladů, spojených s jejím provozem vedle dotace kraje, zatímco u železnice se zahrnutým poplatkem za dopravní cestu udávaná a negativně vypadající čísla nejvíce blíží skutečným nákladům. Nové dopravní cesty také neustále vznikají a zrovna pan Slamečka jako ministr dopravy a déle i jako nejvýše postavený muž Státního fondu dopravní infrastruktury nějak přehlíží, že celá Evropa se diví, jak máme v porovnání s ní „pozlacené“ zejména nové silnice a dálnice, na kterých to není vidět, a tak jsou spokojené jen stále stejné stavební firmy, kterým luxusu vydatného nakrmení ze státní kasy dopřáváme bez uzardění.

Aby mohl pan ministr správně počítat a porovnávat, musel by zahrnout externality všech druhů doprav a převést je na vzájemně poměřitelnou jednotku. Zatím však porovnává neporovnatelné a zřejmě nerozlišuje údaje za číslicemi ani kupované, takže je pro něj levnější kilo banánů za 3 Eura než kilo jablek za 20 korun….

Korunu všemu posledními vyjádřeními nasadil nejvyšší správce železniční dopravní infrastruktury – generální ředitel státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) Jan Komárek, pro kterého se velká hustota železnice stává obrovskou nevýhodou a údajně vybere od dopravců méně než kolik stojí samotný provoz tratí bez větší údržby. A tak zatímco na železnici platí u nových staveb stejně jako na silnici, že máme za čím dál více peněz čím dál méně muziky, česká železnice má díky svému správci jednu novinku, když termíny rekonstrukce a modernizace tratí vystřídala optimalizace. Ta sice v mnoha případech přinese úsporu živé práce dálkovým řízením provozu, ale spočívá ve stamiliónových investicích do zakonzervování nekonkurenceschopnosti železnice a stávající rychlosti vlaků vedle plánovaných nových silnic a rychlostních komunikací. Ostatně nějak vázne i modernizace tratí včetně tolik oslavovaných koridorů, kde stále nenabíráme rychlostí, slíbených před 10ti lety. SŽDC si stěžuje na málo peněz na údržbu, ale zatímco čím dál více činností řeší outsourcingem, přibývá úspěšně velících důstojníků, když pan generální už má 8 náměstků, velících jednotlivým úsekům. Nejvýstižnější a opravdu symbolické je, že vedle sebe existují například úsek modernizace dráhy a úsek pro strategii, takže to vypadá, že strategií SŽDC není modernizace železnice. SŽDC se zatím neprezentuje obchodními aktivitami a má pak ještě na ředitelství 18 ředitelů odborů a další šéfy specializovaných oddělení, k tomu také stále 13 regionálních správ dopravní cesty se svými aparátíky. Jednoznačně se dá konstatovat, že vedle udržování nejnutnějšího v rámci provozu a hlídání investic se SŽDC daří pěkně bobtnat.

Co by ale mělo v poslední době zajímat pana ministra i nejvyššího správce železniční infrastruktury, to je fakt, že České dráhy vyhlásily masivní mnohamiliardové investice, mj. nejvíce do vozidel Regionova, vznikajících ze starých motorových a přívěsných vozů našich lokálek, určených právě i pro posuzované železniční tratě. Zatímco se SŽDC daří stále více zakonzervovat železniční tratě v parametrech nedůstojných ani konci minulého století, masivní odběr „oplechovaných trabantů českých kolejí“ představuje to samé ve vozovém parku železnice s logem ČD, který však nebude mít po čem jezdit.

Společným jmenovatelem investičního počínání na železnici ze strany SŽDC a Českých drah – pod dozorem státu a ministerstva dopravy – je čím dál méně spokojených zákazníků železnice, vystavených čím dál více povětrnosti na opuštěných nádražích a zastávkách či nespolehlivosti vozidel. Abychom byli objektivní, máme však také nemalou množinu spokojených dodavatelů předražených staveb a zastaralých vozidel, které jsou prostě české, ale Evropa nám je nezávidí…

Share

Můžete komentovat