Soumrak nad osobními vlaky v Podbořanech

Podle sdělení poskytnutého Krajským úřadem Ústeckého kraje byl dne 9. února 2010 na jednání obcí svazku Podbořanska představen návrh odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje na neobjednání osobních vlaků v úseku Blatno u Jesenice – Podbořany a rozšíření autobusové dopravy v tomto úseku s platností od 12. 12. 2010.

Představený návrh byl podle zmíněné informace „obcemi přijat kladně“, a proto je třeba počítat s dalším omezením už nyní nepříliš atraktivní dostupnosti obcí na Podbořansku železniční dopravou od počátku platnosti jízdního řádu 2010/2011. Po zrušení osobních vlaků v úseku Žatec západ – Podbořany před několika roky tak Ústecký kraj pokračuje na jím spravovaném území v likvidaci železničního spojení i ve zbývající části trati „Plzeňsko-březenské dráhy“: jako spojení Podbořanska s „ostatní světem“ veřejnou dopravou tak zbudou kromě několika rychlíků pouze autobusové linky, které ovšem jen stěží vyhoví například pro dopravu školních výletů nebo třeba cyklistů, zejména pak jejich větších skupin. V této části Ústeckého kraje navíc dosud neexistuje nejen plnohodnotný IDS, ale ani žádná jiná relevantní tarifní integrace mezi železniční a autobusovou dopravou, a proto ani jistě dobře míněné tvrzení úředníka Krajského úřadu Ústeckého kraje, že „během tohoto roku bude snahou odboru dopravy a silničního hospodářství vytvořit fungující systém s návaznostmi na autobusovou dopravu ze směru Blatno a Žatec, popřípadě na rychlíky ze směru Plzeň a Most“, a že jeho „cílem je zajistit návaznosti mezi autobusy ze směru Krásný Dvůr a rychlíky ve směru Plzeň k termínu 12. 12. 2010, což s sebou přinese rozsáhlé změny autobusové dopravy“, nepůsobí na uživatele veřejné dopravy příliš optimisticky.
Jak výhodné (pokud vůbec nějak) bude chystané opatření pro místní obyvatele a jejich přepravní potřeby, lze zatím jen těžko odhadnout, protože návrhy budoucího vedení autobusových linek a jejich jízdních řádů pochopitelně zatím nejsou k dispozici. Jisté však je, že připravovaná redukce omezí možnost využívání regionálních i síťových časových železničních jízdenek, a tedy i výhodnost využívání železnice (a potažmo veřejné dopravy vůbec) například k výletům do této turisticky zatím nepříliš frekventované oblasti, na jejíž přitažlivost pro potenciální návštěvníky (a návazně ani na její „lokální ekonomiku“) to zjevně nebude mít příznivý dopad. A radost z popsaného přístupu kompetentních orgánů Ústeckého kraje určitě nebudou mít ani „státní“ ekonomové, protože zařízení železniční infrastruktury (tedy státního majetku) nebudou po připravované redukci osobní dopravy využívána ani zdaleka v souladu s předpoklady, jimiž byla zdůvodňována jejich poměrně nedávná nákladná modernizace: i nákladní doprava je totiž v předmětném úseku běžně jen minimální a její občasný větší rozsah je vyvolán v podstatě pouze odklony vlaků souvisejícími s rozsáhlejšími výlukami na jiných blízkých jednokolejných tratích.

Od prosince 2010 se cestující mohou těšit na rozšíření provozu jeřábkobusů namísto vlaků, jak jsou zde pejorativně nazývána tato "luxusní" vozidla