Podle Čechů je nejbezpečnějším způsobem dopravy vlak, tak proto většina jezdí autem
Češi, věrni své tradici, považují vlakovou dopravu za nejbezpečnější způsob přepravy osob. Osobní vlakovou dopravu považuje, podle exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, za nejbezpečnější způsob dopravy 37% dotázaných. Na druhém místě se v těsném závěsu umístila letecká doprava, kterou považuje za nejbezpečnější 34% respondentů.
Poměrně malá sedmiprocentní skupina lidí považuje za nejbezpečnější automobilovou dopravu, která tak v otázce bezpečnosti výrazně předčila cestování v autobusech. Ty považuje za nejbezpečnější pouze 3% dotázaných. A v našich podmínkách neopodstatněnou a téměř nepoužívanou lodní přepravu volilo jako nejbezpečnější způsob osobní přepravy 6% dotázaných. Tříprocentní skupina dotázaných neví, který ze způsobů přepravy určit jako nejbezpečnější a rovná desetina respondentů nepovažuje za bezpečnou žádnou z uvedených možností přepravy.
Není příliš pozoruhodné, že vyhrál právě vlak. Každodenně v České republice do cíle bezpečně přepraví téměř půlmilionu cestujících právě vlaky a během roku každý Čech cestuje vlakem v průměru 17krát, což představuje více než dvojnásobek oproti novým členským zemím Evropské unie. Například na Slovensku připadalo na jednoho obyvatele jen 9 cest vlakem, v Polsku dokonce pouze 6 jízd a nejméně vlakem cestují lidé v Bulharsku, v průměru jen pětkrát za rok.
Naopak v západní Evropě cestují častěji vlakem Francouzi (18x), Holanďané (20x) a Belgičané, kteří nasednou do vlaku v průměru 21krát za rok. Avšak zcela nepřekonatelní ve využívání vlakové dopravy jsou Švýcaři – ti se, podle údajů, které v červenci zveřejnila Mezinárodní železniční unie UIC za rok 2008, mohou pochlubit v průměru 50ti cestami vlakem na obyvatele za rok.
Přesto, že toto hledisko hodnocení není zcela objektivní, může leccos napovědět o situaci, jak na tom v porovnání s ostatními evropskými státy jsme. Pro lepší srovnání by bylo třeba vyhodnotit také průměrnou vzdálenost, kterou cestující urazí (respektive porovnat přepravní výkon) a také podíl železnice na přepravní práci v jednotlivých zemích. A tady by už Česká republika výrazněji zaostávala kupříkladu i za Francouzi, neboť u nás je průměrná vzdálenost cestujícího vlakem asi jen 36 kilometrů. A přesto,že má železnice daleko větší potenciál, podílí se v osobní dopravě na dělbě přepravní práce pouhými šesti procenty. Naproti tomu nekontrolovaně se rozvíjející individuální automobilová doprava zajišťuje v osobní dopravě více než šedesát procent přeprav.
Většímu využití železnice v České republice brání především zastaralý vozový park, který nenabízí komfort cestování veřejnou dopravou odpovídající standardu 21. století. Dále pak malá kapacita tratí, zejména v okolí velkých aglomerací a zcela nekoncepčně řešené dopravní uzly, včetně nově modernizovaných či připravovaných staveb. Snad nejvíce odstrašujícím příkladem je projekt nového nádraží v Brně v odsunuté poloze, které bude mít i přes dvojnásobný počet kolejí zhruba stejnou (ne-li dokonce menší) kapacitu než stávající nádraží v centru.
Vysoká bezpečnost železnice je dána způsobem organizace a řízením dopravy. Avšak nejmodernější technologie řízení provozu nejsou instalovány ani na všech koridorových úsecích. A tak celkově zaostalá železniční síť, ve většině případů z doby předminulého století, kterou příliš nezlepšují ani rádoby modernizace. Ty jsou stále prováděny v duchu dopravní politiky 90. let minulého století a v některých případech dokonce snižují kapacitu tratí. Skutečnou „třešničkou“ na tomto „dortu“ jsou pak po tratích jezdící 30 až 50 let staré vlaky.
Díky tomuto jevu nemůže naše železnice držet krok se zcela nově budovanými dálnicemi. Když k tomu přidáme novodobý trend uzavírání nádraží a čekáren pro cestujících, či uzavírání nádražních restaurací, stejně jako rušení dalších souvisejících služeb, jeví se jako pravděpodobné, že pokud nenastane razantní změna, pak železniční dopravu v Čechách nečekají žádné světlé zítřky, ba naopak.
Z průzkumu společnosti SANEP vyplývá, že nejbezpečněji se cítí lidé ve vlacích a naopak s největšími obavami nastupují do autobusů.
Přesně opačně, než výsledek průzkumu veřejného mínění, se ale chovají politici na regionální, především pak na krajské úrovni. Ti v některých krajích nahrazují vlakové spoje autobusy a nutí tak lidi cestovat dopravním prostředkem, který však cestujícím nepřirostl k srdci. Není tedy divu, že pak autobusy nejsou téměř vůbec využívané.
Argument o autobuse, který je 5x levnější nežli vlak, je zcela irelevantní, neboť je založen na účelově dosazených číslech. Výsledek těchto „reforem“ veřejné dopravy je však ve většině případů zcela negativní, v některých případech doslova tragický. A tak zatím co pětkrát dražší vlak dříve vozil na trase denně stovky cestujících, nově zavedená autobusová linka již převeze jen desítky a ne zřídka jsou některé autobusové spoje zcela prázdné. Taková je bohužel realita například v některých oblastech Ústeckého kraje.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5.-12. prosince 2009 na vybrané skupině 14,340 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 121 tisíc registrovaných uživatelů 49,520 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5%.
Výsledky průzkumu:
Jaký z uvedených způsobů osobní přepravy považujete za nejbezpečnější?

Bezpečnost dopravy v ČR (2009), průzkum společnosti SANEP s.r.o.
Z dotazovaných preferovalo jako nejbezpečnější druh dopravy: 37 % – Vlakovou, 34 % – Leteckou, 10 % – Žádnou, 7 % – Automobilovou (osobní), 6 % – Lodní, 3 % – Autobusovou, 3 % – Nevědělo
A co si myslíte Vy, čtenáři Dopravního webu?

Můžete komentovat