Dopravní politika státu má vést k tomu, abychom co nejlépe dopravili v případě potřeby co nejrychleji do cíle. Dá se říct, že se vlastně skládá ze dvou částí. První je vlastně jakýsi dokument, podle kterého by měla fungovat vlastně činnost státu. Druhá část je vlastně faktická realizace tohoto dokumentu. Zkusme se podívat, co nám stávající dopravní politika přináší a co by bylo vhodné změnit. Další »

LAV Madrid-Valladolid

Mezi železnicemi a silnicemi jsou značné rozdíly. Avšak některé aspekty jsou potřebné pro oba dva typy infrastruktury. To vyplývá vlastně z požadavku, že to má být infrastruktura primárně určená pro dálkovou dopravu. Zásadním problémem u obou druhů dopravy rozdílná rychlost dopravních prostředků, které po nich jezdí. Z toho vyplývají při malé kapacitě 2 možnosti: Další »

Vlak jede z centra po tramvajové trati. Sdílená trať je s ohledem na odlišnost rozchodů trojkolejnicová.

V České republice známe v provozu prakticky jen 2 typy. Podzemní metro a tramvaj. Jiná infrastruktura vyhrazená pro městskou a příměstskou dopravu zde není. Ve světě je toho hodně. Mluví se o lehkém metru, lehké železnici, vlakotramvajích apod. Jsou systémy, kdy část tramvaje jede pod zemí a na okrajích po povrchu v uličním prostoru apod. Bohužel často se mísí i pojmy a vlastně jednoznačné pojmenování různých systémů neexistuje. Zkusme si je nadefinovat a říci, co by bylo potřeba právně zajistit. Další »

Wien U1 vjezd do stanice Kagran

V ČR známe metro pouze jako podzemní dráhu. Ne všude ve světě je plně podzemní dráha. Jsou i systémy, kde jsou značné části vedené po povrchu. Metro jezdí např. na pneumatikách nebo bez řidiče apod. Bohužel se často tento výraz používá i u systému, které s metrem nemají nic společného. Ve Španělsku a Portugalsku tramvaj nazývají metro ligero. Proto o tomto dopravním prostředku přináším článek. Další »

København - Ørestad - přestupní stanice metro-vlak

Přestupní místa jsou taková místa, kde potřebujeme přestupovat z jednoho dopravního prostředku na druhý. Prakticky od počátků vznikali tak, že se někde postavil dopravní systém, který měl svoje zastávky a nádraží. Zkrátka mezi jednotlivými systémy se přecházelo a docházková vzdálenost se neřešila. Bohužel v ČR toto platí dodnes. Takže neustále musíme přecházet někdy i dlouhé trasy, abychom mohli přestoupit z jednoho prostředku do druhého. Tento styl budování infrastruktury bych si dovolil myšlením zařadit do 19 stol. Naopak 21 stol. vyžaduje co nejmenší docházkové vzdálenosti i mezi různými systémy. Ideální stav, který samozřejmě nelze vždy dosáhnout, je, pokud vystoupíme z nějakého dopravního prostředku a přestoupíme na stejném nástupišti do jiného. Další »

Autobus IDS Praha v Nučicích

Jízda na jeden jízdní doklad bez ohledu na použitý dopravní prostředek, byla vždy snem hodně cestujících. Poslední dobou se dokonce zdá, že takzvaná integrace jízdného je, když ne jediný, tak nejdůležitější cíl, kam má směřovat vývoj veřejné dopravy. Pojďme se na integrovanou dopravu podívat trochu jiným pohledem.

Další »

Autobusy IDS Praha

Pro atraktivní veřejnou dopravu je samozřejmě důležitá infrastruktura, po které je provozována. Samotná kvalitní infrastruktura nestačí. Důležitými faktory atraktivity jsou i jiné stránky, jako cenová politika, návaznost spojů, přestupní uzly apod. Pro atraktivní a kvalitní dopravu bychom měli chtít celostátní integrovaný dopravní systém (IDS). Není to však něco, co nám může spadnout shůry. Zavést celostátní smysluplný IDS je práce na několik let. Další »

Klánovice u Prahy – tříkolejná trať, přesto kapacita nestačí

V některých lokalitách (zejména Praha, Brno, Ostrava) pro kvalitní využitou městskou a příměstskou dopravu je potřeba častější obsluha. Problémem však bývá kapacita tratí, kde jezdí zastávkové vlaky a vlaky vyšších rychlostí. Proto je důležité někde mít tratě vyhrazené pro městskou a příměstskou dopravu popř. společně s nákladní dopravou, která má cestovní doby často podobné. O způsobech a výhodách a nevýhodách dvou základních možností je tento článek. Další »