Moc hluku kolem dopravního hluku?
Hluk ze silničního provozu je nepříjemný. Protihlukové zdi zase bariérové a nevzhledné. Co s tím? Nejlepší by bylo, kdybychom nové dálnice ani nemuseli stavět. Zpravidla se najdou skupiny lidí, kterým se výstavba dopravních staveb nelíbí. Následná diskuze se však často zvrhne v nekonstruktivní přestřelky doprovázené efektem „Ne na mém dvorku“.
Praha proti hluku v minulých letech bojovala například snížením povolené rychlosti na některých rychlostních a hlavních komunikacích. To však vedlo k velkému odporu ze strany motoristů. Do dopravy se takto dostává nepěkný až i válečný spor mezi právem jezdit a právem žít v zdravém klidném prostředí. Tomu všemu teď chce nasadit korunu ministerstvo zdravotnictví tím, že zvýší hlukové limity a mnoho staveb tak bude možné legálně vybudovat a to někdy i bez protihlukových opatření.
Představte si, že vám v poštovní schránce přistane tato zpráva:
Vážení občané,
Ministerstvo zdravotnictví ČR nám vzkazuje, že vyřeší náš problém s hlukem zvýšením hlukových limitů ve dne z 60 na 65dB a v noci z 50 na 55 až 60 dB. Zvýšením limitů se prý ušetří miliony korun, jelikož se již nebudou muset stavět žádné protihlukové stěny a tento krok rovněž umožní dostavět snadno, rychle a hlavně levně tolik potřebné okruhy a obchvaty – samozřejmě též bez jakýchkoliv protihlukových opatření. Tímto způsobem je onen bohulibý záměr Ministerstva zdravotnictví prezentován v médiích a lidé z měst se radují, že se konečně našla schůdná cesta, která zajistí realizaci jimi vysněných obchvatů a okruhů.
Ministerstvo zdravotnictví, které – jak by se jeden mohl naivně domnívat – má bdít nad ochranou našeho zdraví, jaksi opomnělo dodat, že toto všechno se bude dít na úkor drastického a permanentního poškozování zdraví značné části obyvatel žijících kolem již postavených či plánovaných úseků silnic, dálnic a letišť.
Nyní máme na výběr dvě alternativy:
Za prvé: Pasivně přijmeme tento demagogický diktát a pasujeme se tak do pozice stáda pokorných ovcí, které budou po zbytek života trpně snášet svůj neblahý osud – bez jakékoliv další možnosti nápravy. Vzhledem k nízké atraktivitě nemovitostí v hlukem zamořených oblastech budou jistě pro většinu z nás zmraženy jakékoliv vyhlídky na přestěhování se do klidnějších končin.
Za druhé: Zvedneme hlavy a dáme viditelným způsobem najevo svůj nesouhlas s diskriminační politikou a demagogickými vizemi Ministerstva zdravotnictví a vlády.
Je to jen na nás a na každém z Vás! Pojďme a zúčastněme se DEMONSTRACE na Palackého náměstí před budovou Ministerstva zdravotnictví, dne 26.1.2011 od 16 hod.
Pokud se nám podaří sejít se na náměstí ve větším než zanedbatelném počtu, tak budeme moci vzít svůj osud do vlastních rukou a ukázat celému národu a médiím, že nejsme ovce!!!
Pokud toto nedokážeme, tak už nám nepomůže nic a budeme si moci jen dál sami pro sebe za dunění kamionů či letadel stěžovat na nepřízeň osudu. Nejvíce to však odnesou naše děti. Jednou se nás zeptají, proč jsme neobětovali pouhou hodinu svého života na záchranu jejich budoucnosti. Už máte připravenou odpověď?
S pozdravem
Miroslav Grund, tel: 602 377 630, email: grund@arcon.cz (iniciátor petice)

Člověk asi zareaguje podle toho, jestli hlukem spíše trpí nebo rád jezdí autem. Takže jaká skupina je předurčena vyhrát? Zase se obávám, že se to zvrhává v nekonstruktivní bitku. Osobně mám rozhodně blíže k „bojovníkům za ticho“ ale stejně si nejsem jistý jejich postupy. Jak to asi pochopí většinová veřejnost? Jak to vyloží média? Myslím si, že by to zkrátka šlo lépe. Ale jak? Jak, když při projednávání nových dopravních staveb často není vyslyšena ani ta konstruktivní část připomínek? Pak nezbývá nic jiného než sice vtipný ale tupý happening? Co byste na místě poškozených lidí dělali Vy?
Myslím si, že by bylo lepší řešit včas příčinu než žehlit následek. Prostě když máme severojižní magistrálu a na ní obousměrně 100 tisíc aut denně, tak lepší než hledat způsob, jak jí zakopat do země a postavit protihlukové zdi, je najít způsob, jak na ní omezit provoz. Lidé pojedou metrem, vlakem, tramvají, nebo jim ideálně zajistit, aby to neměli do práce tak daleko a mohli třeba jezdit na kole či jít pěšky.
Přístup „dálnice tudy povede jen přes mou mrtvolu“ je sice často nekonstruktivní, ale ještě méně konstruktivní je přístup: „s tím se musí počítat, že město je hlučné, odstěhujte se za něj“ („a jezděte autem a hluku vytvářejte ještě více“). Ulice se vylidní a lidé budou na dopravě ještě více závislí. Tak tedy co s tím?
Videa ukazují realizaci obou stran. Jedna se brání dálničnímu okruhu přes Běchovice, druhá protestuje proti hlukovým omezením rychlosti. Kdy skončí tento konflikt?
Můžete komentovat