Florencie

Tato novina se sice na dopravním webu již objevila, ale stejně jsem chystal vlastní článek, který přináší další informace. V tomto městě velikosti Brna ve střední Itálii se 14. února 2010 rozjely tramvaje s cestujícími. Dříve už tu tramvajové zvonce cinkaly, ale odzvonilo jim v souvislosti s tehdejším politováníhodným trendem v roce 1958. Zatím se jezdí jen po části první linky, celý systém 22 km dvoukolejných tratí má stát 715 mil. Euro.

Město mělo ještě nedávno jen autobusovou MHD. Celý tramvajový systém má mít 3 linky. Otevřená část linky T1 měří 7,6 km. Trať začíná v historickém centru na náměstí Santa Maria Novella, kousek od stejnojmenného nádraží. Novým tramvajovým mostem přes řeku Arno opouští centrum a směruje na jihozápad směrem ke kraji města. Po čím dál víc předměstské trati pokračuje až do sousedního města Scandicci, kde se nachází i vozovna.

Linka 1 má být v budoucnu prodloužena přes centrum dále na východ. K ní přibude 7,5 km dlouhá linka 2 spojující čtvrť Peretola a letiště na západě s Piazza Liberta v centru. Na své trase má vést srdcem historického města přímo kolem katedrály, proti čemuž se obyvatelé bouří. Plánovaná je také linka T3 a několik dalších rozvětvení. Na již postavené trati už jsou postavena budoucí rozvětvení na linky T2 a T3.

Projekt je realizován při spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Tratě jsou budovány ve spolupráci s Pařížským dopravním podnikem RATP a firmou Alstom. Provoz na lince T1 zajišťuje 17 obousměrných nízkopodlažních tramvají Sirio od Italského výrobce AnsaldoBreda. Verze pro Florencii je 32 metrů dlouhá a má pět článků. Stejné tramvaje jezdí v Aténách a tříčlánkovou verzi lze spatřit v Neapoli. Ale zpět do Florencie, kapacita vozidla je 202 cestujících. Během přepravní špičky se bude jezdit v minimálním intervalu 3 minuty a 10 sekund. Tramvaj je obohacena klimatizací a systémy pro monitorování a komunikaci s řidičem.

Celá trať je vedená po vyhrazeném tělese. Čas od času je doplněna výhybnami spojujícími obě koleje. Každá křižovatka i přechod křížící trať je vybaven světelnou signalizací – není to škoda? Jsou chodci doopravdy tak blbí, aby neuměli dát přednost tramvaji? Preference zatím nepůsobí moc přesvědčivě. Doufám, že je to jen počáteční problém, který se brzy doladí. Některé úseky tratě jsou zatravněné, jiné zpevněné – že by byly připravené na provoz autobusů MHD, které čekají na stejném bulváru v zácpě? Tramvaj tunelem podjíždí kruhový objezd, pod kterým se v budoucnu budou tratě větvit. V podjezdu je totiž dostatek místa pro druhou trať, ale zatím ho používají auta. Zastávkové ostrůvky jsou vybaveny přístřešky, monitorovacím a informačním systémem. Displeje ukazují, za jak dlouho přijede tramvaj. Jízda trvala na videu asi dvacet minut, ale připadalo mi to takové pomalé, předpokládám, že to je nějaký zkušební zpomalený provoz. Rychlostní omezení jsou častá, například na budoucí křižovatce 10 km/h v tunelu 20 km/h.

Projeďte se – od půlky tratě do centra v HD!

Realizace tramvají ale není bez problémů. Tentokrát se dostal tento ekologický dopravní prostředek pod kritiku památkářů. Linka T2 má vést totiž přímo okolo katedrály v historickém jádru města. Tisíce lidí vyšly protestovat do ulic. Ozývají se názory, že zavádění tramvají je „Naprosté šílenství“ a „Osudová chyba“. Moderní tramvaje jsou prý spíše vlaky se spoustou vibrací. Ředitel místního muzea není proti tramvajím jako druhu dopravy, ale nechce, aby projížděly okolo symbolu města. Řešení vidí v přeměně centra na pěší zónu a zákazu vjezdu tramvají a autobusů.

Místní univerzitní profesor restaurování uměleckých děl tvrdí, že vibrace budovy a sochy nepoškodí. „Nerozumím, proč z toho dělají takový rozruch, vždyť spoustu většinou starých a hlučných autobusů projíždělo náměstím několik desetiletí“říká.

Radnice dělá vše pro omezení hluku a vibrací využíváním nejmodernější technologie při konstrukci tratě. Starosta řekl, že je nutné omezit počet aut, který dusí ulice. Tramvaje rozdělily odborníky na životní prostředí a konservativce. Každopádně v prvních dnech provozu se objevil dostatek videí z provozu od dopravních nadšenců. Takže páni kolegové, děkuji za zprostředkování virtuálního tramvajového výletu.

Takhle probíhala stavba…

V Itálii můžeme tramvaje potkat ve více městech. Například v Miláně je velmi rozsáhlý systém, který sice přežil, ale později byl redukován. Dodnes tam jezdí i tramvaje ze třicátých let. Tramvaje zůstaly částečně i v Římě. V Neapoli jsem viděl sice vyhrazená tělesa pro tramvaje, ale stejně ucpaná auty, která jsou v Itálii velmi rozšířená. Na tohle město bych se rád někdy zaměřil. Ty pouliční scény mi přišly jako větší nepořádek než v Česku, posuďte na google earth sami. Spolu s tramvajemi bylo ve Florencii zavedeno několik dalších opatření ke zklidnění dopravy – několik cyklistických stezek a vyhrazení několika ulic jen pro MHD. Tramvaje jsou nepochybně efektivní způsob řešení dopravních problémů. Doufejme, že si to uvědomí více měst.