Metro Sofie – stanice Lvov most

V rámci svých sportovních aktivit jsem se vypravil na maraton do hlavního města Bulharska Sofie. Trochu jsem během těch 8 dnů zmapoval i veřejnou dopravu.

Hned po příletu jsme použili novou prodlouženou část metra. V letištní hale terminálu jsou na zemi barevné čáry a šipky s nasměrováním k zastávkám autobusů nebo ke stanici metra.

Po východu z budovy je to ke vstupu do metra jen 60 metrů ( detail –  škoda že ne pod střechou, v případě deště musíte vytáhnout deštník nebo na sebe nechat pár kapek spadnout ). Jízdenku na metro koupíte u automatů při vstupu, za drobná Leva nebo zaplatíte kartou. Jízdenka na metro stojí 1 Leva ( cca 13 Kč ) a platí do vystoupení z prostoru metra. Jízdenka na metro je jiná než na další druhy MHD! Cestou do centra se metro slušně zaplnilo a protože jsme jeli v době odpolední špičky, tak hlavně ve směru z centra na sídliště bylo dost cestujících. Metro má v současné době 2 linky, které se částečně překrývají a křižuji ve stanici Serdika. Další ( zelená ) linka se staví. Podle místních metro výrazně pomohlo přetížené dopravě ve městě.

Rozsáhlá síť tramvajových a trolejbusových tratí doplněná autobusy dělá systém MHD využitelný pro obyvatele města v poměrně velkém rozsahu. Tramvajové vozy jezdí novější i velmi staré, trolejbusy jsem viděl jen dva druhy ze ŠKODY – 27 Tr a 26Tr.

Trolejbusy ŠKODA v Sofii

U autobusů platí to samé jako u tramvají, staré i moderní ( např. kloubové autobusy MAN s funkční wi-fi ). Překvapen jsem byl mechanickým označovačem jízdenek. Jízdenky na všechy druhy stojí 1 Leva – nepřestupní. Dá se zakoupit bloček 10 jízdenek za 8 Leva, kdy musíte označovat vždy jednu jízdenku a mít u sebe poslední z bločku. Tento bloček platí jen pro 1 osobu, nelze označit dva lístky pro dvě osoby! Toto jsme zjistili poslední den, do té doby jsme to normálně praktikovali 🙂 . Je možné koupit i celodenní jízdenky a místní mají předplatné karty.

V systému MHD nejsou na zastávkách žádné jízdní řády. Najdete zde seznam linek které v zastávce zastavují, kam jedou a jaký je interval v danou dobu. Na LED panelu se pak střídavě objevuje číslo linky a čas kdy spoj přijede. Víte tedy krátce po příchodu na zastávku, kdy vaše tramvaj, trolejbus nebo autobus pojede. Zvláštností jsou překrývající se linky, kdy například linka 213 z hlavního nádraží na sídliště Mladost je dublována zrychlenou linkou 413, jedoucí po stejné trase, ale nestavějící ve všech zastávkách. V exponovaných místech je hodně vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy. Tramvaje v některých místech zastavují na zastávkách bez nástupních ostrůvků, takže příliš neřeší bezbariérovost.

Po maratonu jsme se vydali na dvoudenní výlet do města Plovdiv. Místní se divili, že chceme jet vlakem, nabízeli se půjčit nám auto nebo jet autobusem, který jede hodinu a půl, kdežto vlak tři. Nádraží v Sofii prochází velkou rekonstrukcí, budovy, nástupišť i kolejiště.

Sofie glavna gara

V pokladně jsme zakoupili zpáteční jízdenky Sofia – Plovdiv ( 14,40 Leva pro jednoho, jednosměrná stojí cca 9 Leva) a místenky na spoj směrem tam ( 1 Leva za dvě místenky ). Náš vlak s cílovou stanicí Varna byl na 8 koleji, stejně jako další vlak do Varny, jedoucí o 3 minuty dříve ale úplně jinou severní trasou…… Vzhledem k tomu, že na nástupištích ještě nemají funkční informační systém, mohlo a taky bylo pro některé cestující trochu matoucí, radili jsme jedné slečně…. Náš vlak, rychlík, sestavený z vozů By a jednoho vozu ABy, v čele se škodováckým plecháčem ř. 44, byl na to, že bylo dopoledne všedního dne, poměrně slušně zaplněn, a byli jsme asi jediní, kdo měl místenku…..

Po výjezdu z hlavního nádraží jsme viděli úpadek zdejší železnice v plné síle, opuštěná kolejiště seřaďovacího nádraží, zpustlé vlečky. Po pár kilometrech od Sofie následovaly opuštěné rozpadající se fabriky. U nás se sice něco takového dá také najít, ale tam tento úpadek byl na každém kilometru…… Nákladní vlaky jsme neviděli až na řídce se objevující soupravy cisteren a u jedné cementárny na vlečce výsypné vozy v čele s lokomotivou DB Schenker. Jízda byla klidná a v traťové rychlosti kolem 90 km/hodinu. Zpomalení nastalo v oblasti průchodu pohořím na hranici sofijské provincie a provincií Pazardjik, v těchto místech se trať kroutí a stoupá s následným klesáním ke stanici Belovo. Od stanice Belovo až do Plovdivu (70 km) je jednokolejný provoz, druhá kolej prochází rozsáhlou rekonstrukcí – po našem „koridorizací“. Stejně tak i všechny stanice až do Plovdivu.

Vlak zde má v podstatné části povolenou rychlost jen 50 km/hod. a místy ještě pomalé jízdy, i 10 km/ hod. na některých přejezdech. Proto i cesta trvá ze Sofie do Plovdivu 3 hodiny. Trať se rekonstruuje výhradně ve stávající stopě, dělají se nové mosty a především důkladné odvodnění poměrně rovinaté pláně mezi tabákovými plantážemi. Protihlukové zdi jsou asi poloviční výšky než u nás – zřejmě u nás platí jiná EU pravidla, že musíme stavět betonová koryta bez výhledu…..  Po dokončení rekonstrukce by měla celá trať mezi Sofií a Burgasem výrazně zrychlit.

Rovněž nádraží v Plovdivu, druhém největším městě Bulharska, prochází rekonstrukcí, historická budova je již opravena a dokončuje se přednádražní prostor. Plovdiv samotný rovněž zažívá boom a chystá se na to být evropským městem kultury v roce 2019. I v tomto městě funguje MHD, autobusy různých velikostí a stáří. Lístek neshánějte, prodá vám ho průvodčí v autobusu.

Zajímavým zážitkem byla zpáteční cesta do Sofie druhý den. Po příchodu na nádraží jsme šli do pokladny, tam předložili naše zpáteční jízdenky s tím, že chceme místenku na rychlík do Sofie, který za půl hodiny odjíždí. Paní v pokladně na jízdenky koukla a řekla, že tento vlak nemá místenky.

El. jednotka Siemens BDŽ

Odebrali jsme se tedy do vlaku – tentokrát klimatizované elektrické soupravy Siemens. Jen ty sedačky by občas bylo vhodné vyčistit. Když přišel průvodčí, konstatoval, že naše zpáteční jízdenky neplatí. Na náš argument, že jsme si včera koupili zpáteční jízdenky Sofie-Plovdiv a tedy kde je problém, konstatoval, že jsme si je měli v Plovdivu nechat „aktivovat“ na cestu dnes. Potom nám vysvětlil, že jízdenka je vlastně otevřená, platí pro zpáteční cestu 28 dnů a je nutné zpáteční cestu v pokladně registrovat. To jsme údajně neudělali. Namítli jsme, že jsme v pokladně byli, jízdenky předložili a chtěli místenku. Pokladní ale na jízdenky nepoznamenala nic, tudíž jsme je dle jejich pravidel skutečně měli neplatné. Nastínil možná řešení – vyhodit nás z vlaku, prodat nám jízdenku z nějaké neobsazené stanice do Sofie. Samozřejmě jsme oboje odmítli s tím, že máme zaplaceno. Nakonec jsme to šli řešit k „načálnikovi“ vlaku, který nám znovu vysvětlil, že když jsme si jízdenky neregistrovali na dnes, tak na ně vlastně můžeme jet ještě zítra nebo za 27 dnů…..  Ve finále jsme se dohodli, že mu jízdenky necháme, abychom druhý nebo 27. den  nejeli z Plovdivu do Sofie ( další den jsme odlétali ) a že jestli přijde revizor, tak že bude průšvih pro všechny….. Po vystoupení v Sofii jsme ještě průvodčímu i náčelníkovi poděkovali. Takže varování pro ty, co by v Bulharsku kupovali zpáteční jízdenku – nezapomeňte si jí registrovat na zpáteční cestu.

Na závěr si dovolím konstatovat, že městskou dopravou v Sofii jsem byl příjemně překvapen. Zvláště metro je skutečně krásné. Železnice snad dosáhne alespoň na dílčí zlepšení v osobní dopravě.

Další dokumentační fotky najdete zde v galerii .