- Dopravní web - https://dopravni.net -

Veřejná služba ve stínu politického handlu

ZamyšleníMezi důležité funkční složky územního celku patří mimo jiné i funkční složka doprava a její jednotlivé druhy (motorová, železniční, osobní, nákladní, MHD, pěší), které vytváří důležitou souřadnou spojující a rozdělující funkci území. Kvalitní dopravní obslužnost územního celku (DO), především formou veřejné osobní dopravy (VOD), významnou měrou přispívá k rozvoji území a současně vytváří protipól-konkurenci prudce narůstající individuální automobilové dopravě (IAD). Mezi její další přednosti patří např. nižší negativní důsledky na životní prostředí, nižší prostorové nároky, vyšší stupeň bezpečnosti a rovněž příznivější sociální dopad na obyvatelstvo v nákladech na dopravu. Již z důvodů vyjmenovaných předností je v zájmu a povinností státu a samosprávy VOD organizovat, zdokonalovat a finančně podporovat. Především finanční podpora je nutná proto, že jízdné od cestujících nestačí ani na pokrytí nákladů vlastní funkce a tím méně na rozvoj celého systému. Finanční příspěvky měst a obcí se řídí jednoduchým pravidlem. Platí: „Každý hradí ztrátu, kterou způsobil“ tzn. města – obce platí jen za uživatele veřejné služby. Případy, kdy města – obce jsou nuceny poskytovat dotace za všechny obyvatele, lze považovat za pouhou legalizovanou zlodějnou.

V r. 2000, v rámci nového územně správního uspořádání, jsou končící okresy, reprezentované zavedenými a funkčními OKRESNÍMI ÚŘADY (Okú) nahrazeny kraji (tzv. VYŠŠÍ ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ CELEK – VÚSC) reprezentovanými KRAJSKÝMI ÚŘADY (KÚ). Do kompetence KÚ náleží mimo jiné i organizace a zabezpečení dopravní obslužnosti území kraje (DO). Většina KÚ zvolila zabezpečení DO formou plošné integrace veřejné dopravy v celém území kraje i přesto, aniž by zpracovaly podrobnou analýzu jednotlivých integračních specifik a posoudily vhodnost volby. (Finanční náročnost systému, velikost integrovaného území, tarif, místní zvyklosti, otázku komfortu). Také v Jihomoravském kraji funguje, od r. 2004, IDS JMK jehož zřizovateli jsou Jihomoravský kraj společně se Statutárním městem Brnem.

Svobodné volby do krajských zastupitelstev předurčují vlastní složení krajské vlády. Povolební koaliční jednání většinou provází dohady, tahanice a především politický handl. Např. výsledkem politického handlu bude mít Jihomoravský kraj primát a to nejvíce placených politiků „na plný úvazek“. Kromě jedenácti radních peníze za práci dostane dalších sedm lidí, tedy téměř každý čtvrtý zastupitel. Celková vyplacená částka na odměnách zastupitelů činí v součtu téměř 1,4 milionu korun za měsíc tj. cca 17 mil Kč/rok. Nabízí se otázka. Co asi sedm nových placených politiků bude tak světoborného vykonávat, když to dříve šlo i bez nich?

Odvrácenou stranou velkorysého plýtvání financemi na účelové funkce je finanční situace příslušných ODBORŮ KRAJE. Tyto, v důsledku škrtů a snižování svých rozpočtů, jsou nuceny upravovat a předělávat původní plány a znovu aktualizovat tzv. „dotační a příspěvkové programy“. V praxi finanční nedostatečnost znamená, že nastává období hrubé improvizace. Omezují se resp. ruší plánované aktivity, z důvodu úsporných řešení vznikají „polotovary a nedodělky“. Např. veřejná osobní doprava (VOD) v JM kraji se potýká s nedostatkem financí rok co rok. Podle prvotních informací z tisku a médií budou z téhož důvodu výrazně omezeny provozní výkony u MHD (Tisk: Brněnskou dopravu pro příští roky poznamená to, co všechny ostatní oblasti ve městě. Od Nového roku odstartuje v Brně největší změna v hromadné dopravě za posledních několik let. Upraví se jízdní řády všech linek a některé z nich úplně zaniknou. Dopravní podnik už v těchto dnech odstartuje informační kampaň, aby cestující na začátku ledna nevyhlíželi svůj běžný spoj marně.) i výkony příměstské BUS dopravy v rámci IDS JMK. Komentovat systematické likvidování regionálních železnic KRAJEM z důvodu „zdroje nejsou“, není nutné rozebírat.

Sečteno, podtrženo:

P.S.
Zřizování VÚSC bylo zdůvodňováno potřebou „PŔIBLÍŽIT ÚŘAD OBČANŮM“. Opak je pravdou. Nepovedený experiment byl velkým a nákladným omylem jenž občanům nic pozitivního nepřinesl, pouze navýšil počet zbytečných úředníků a funkcionářů. Tzv. „reforma“ veřejné správy v číslech:
77 Okú (cca 200-250 úředníků a zaměstnanců) je nahrazeno 14 „KRAJI“ (13 + Praha), bezpočtem detašovaných pracovišť „KRAJE“ a 205 pověřenými Obecními úřady (OÚ) tzv. obce s rozšířenou působností (obce III. typu). Úředníků jako máku, odborníků jako šafránu.

Share