Motorová jednotka řady 612 vjíždí do stanice Marktredwitz

V Geře je prý dobře, pravil jeden známý a tak jednoho krásného dne slovo dalo slovo a s přáteli jsme vyrazili světu vstříc. Čekali jsme, pěkný prožitek a s odstupem času musím oznámit, že byl nejen pěkný, ale i poučný. O adrenalinu ani nemluvě.

Dějství první – stávka

Tramvaje KT4D pod historickým centrem města Plauen

Jednoho červencového dne jsme všichni dojeli do výchozí stanice našeho výletu, do Chebu. Vlaky přijely dle obvyklého standardu ČD, tedy na čas. Hledáme náš již dříve nalazený spoj z Chebu dále do nitra Německa a s překvapením zjišťujeme, že vlak nejede, protože je stávka strojvůdců.

No co naděláme, zašli jsme se poradit do ČD centra, kde nám paní ochotně poradily jiné spojení oklikou, ale protože jme měli síťovou jízdenku, projeté kilometry jsme řešit nemuseli. Nicméně už v Chebu nás upozornili, že z Plavna, kam jsme měli dorazit, bude situace asi složitější, protože na webu dopravce jsou poněkud protichůdné informace a ani za pomocí kolegů nikdo nebyl schopen zjistit, tak to bude.

Vybydlené dolní nádraží

S dobrodružným pocitem se ocitáme na horním nádraží města Plauen, letmým pohledem přelétneme vývěsky, nevidíme nic, co by nám mohlo v další cetě bránit, tak volným tempem se přes město spouštíme k dolnímu nádraží. Už při vstupu do naprosto vybydleného areálu potkáváme odcházející nasupené občany, kteří nejspíše absolvovali četbu lieratury v podobě vývěsek. Tam totiž bylo napsáno, že vlak, který jet měl nepojede a že je zajištěna náhradní autobusová doprava odkusi kamsi, přičemž ono odkudsi bylo od našeho momntálního působiště značně daleko, navíc onen náhradní bus steně odjel již před 10 minutami. Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, vedle prvního papíru visel papír druhý, kde zase bylo černé na bílém, že zrovna náš vlak pojede. Oba papíry samozřejmě bez data, tak těžko určit, co je už informace zastaralá a co je zatím nové. Protože příjezd vlaku podle druhého papíru měl být asi za čtvrt hodiny, tak jsme se rozhodli počkat. Ostatní veřejnost střídavě naštvaně odchází nebo se zvědavostí čeká, co bude.

Přehledný jízdní řád

Přichází hodina H, minuta M a …

Hurá, vlak přijíždí

… Ano, tušíte správně, vlak opravdu přijíždí! Sice do našeho vytouženého cíle přijíždíme poněkud později, ale přijíždíme. V samotném konci našeho výletu si slibujeme, že se na místo činu ještě jednou vrátíme a pojedeme tak, abychom měli v cíli času co nejvíce.

Heinrichstraßse, centrální bod MHD Gera

Dějství druhé – „Šínenen erzatz Frkér“, čili náhradní autobusová doprava.

Na přelomu září a října přišla chvíle, kdy jsme si řekli, že náš červencový zájezd zopakujeme. Strýček Google sebevědomě (a po pravdě) tvrdil, že sice navztekaní Američané obsadili mekku kravat, Wall Street, ale na železniční fontě je klid. Inu, ideální doba pro nepolitický výlet za hranice všedních dnů.

K autobusům NAD (německy SEV)

Na poslední chvíli kamarád zjišťuje, že na námi vybrané trati se uskuteční výluka, platí výlukový jízdní řád a jezdí autobusy. Tak že v podstatě jako u nás, když se SŽDC rozhodne opravit trať. Pro jistotu na cestu vyrážíme s předem vytištěným výlukovým jízdním řádem a vklidu se těšíme na krásné zážitky z cesty.

Po našem autobusu ani vidu, ani slechu

Cesta probíhá velice rozumně, dokonce ve vlaku hlásí, že cestující do Gery musí jet místo do Weischlitz až do Plavna, odkud budou přepraveni busíkem. Ještě vzpomínáme na našeho kamaráda, který s námi tentokráte nejel, co by si počal kdyby jel sám. On totiž nerozumí ani slovo německy a na jakékoli oslovení (Scheiße počínaje) odpoví s upřímnáým úsměvem Ja wohl.

Klopíme klopidlem do Zwickau

Vláček desiráček nás dovezl opět na nádraží Plauen Oberer Bahnhof, tedy stejně jako při předchozím výletě. Tentokráte však očekáváme změnu. Ta také v zápětí nastává: v hale nacházíme šipku s nápisem Schienenersatzverkehr. Následujeme jí a ociáme se na autobusovém nádraží. A nic. Jakési autobusy přijíždějí, odjíždějí, digitální orientace digitalizují, jakési dvě postarší dámy již značně nadávají, a nic. Nikdo nic neví, nikde není žádné oznámení. Asi po půlhodině čekání odcházíme do nádražní haly, kde shledáváme, že za pár minut odjíždí půl hodiny opožděný rychlík do Zwickau a dále do Drážďan. Nastupujeme tedy do něj a operativně měníme cíl cesty z Gery na Zwickau.

GT6M-NF ve Zwickau před nádražím

Kolega, profesí autobusák, je na koni. „Vidíš, bordel v tom není jen u nás, ani v Německu autobusy nejezdí tak, jak mají“. Bohužel mu musím dát za pravdu. Fyzickou vlastností autobusové dopravy je všude především chaos. Možná i proto je autobusová doprava tak neoblíbená, možná i proto se optimalizované dopravní systémy hroutí, jak domečky z karet …

Dvojče KT4D nedaleko městské kliniky ve Zwickau

Do Gery snad někdy dojeme příště. Zatím stále věříme, že napotřetí se výlet opravdu podaří.

Related Images: