11 256 přečtení
Bře 15 2011

Žitavské úzkokolejky – 1. část

Tento příspěvek je 1. částí z 2 článků Žitavské úzkokolejky

Tento článek bude o trati vedoucí na jih a jihovýchod, směrem k našim hranicím. Žitavské úzkokolejky patří k několika málo tratím s pravidelným celoročním provozem parních vlaků ve střední Evropě a dnes pravděpodobně i na celém světě. Narozdíl od tratí Jindřichohradeckých místních drah nebo od Zillertalbahn mají tyto tratě rozchod pouhých 750 mm.

“Hlavní” trať žitavských úzkokolejek vede z města Žitavy (Zittau) do lázní Ojvín (Kurort Oybin), další provozovaná odbočka potom do lázní Jonsdorf (Kurort Jonsdorf). V minulosti existovala ještě třetí větev, odbočující u zastávky Zittau Haltepunkt do města Reichenau, dnešní polská Bogatynia, kde bylo možné přestoupit a pokračovat dál na české území do Heřmanic, Dětřichova a Frýdlantu.

V minulých dobách byla Žitava hornickým městem, doly se táhly až k naší hranici u obce Hartava (Hartau). Později se těžba přesunula dál na sever a na Hartavě zůstaly jen pamětní tabulky a jeden důlní vozíček.

Právě těžba však vyvolala zájem o cesty za klidem a odpočinkem do blízkých lázeňských městeček v Žitavských horách. Auta v té době ještě nebyla rozšířená, cesta pěšky by byla moc dlouhá a ani koňmi tažené dostavníky nepředstavovali vhodný dopravní prostředek, padla volba na železnici. Roku 1888 vznikla Zittau-Oybin-Jonsdorfer Eisenbahn-Gesellschaft (ZOJE), a na konci roku 1890 vyjely první pravidelné vlaky. Na trati vždy dominovala osobní doprava nad nákladní, doplňkově se také převážela pošta, a to až do začátku devadesátých let. Kdyby mi někdo v mém dětství řekl, že v Německu nakládají pošťáci pytle s dopisy do PARNÍHO vlaku, pravděpodobně bych mu nevěřil.

Po sjednocení Německa bylo jasné, že s dostupností automobilů pro většinu obyvatel a rozšířením autobusových spojů nebudou mít žitavské úzkorozchodky význam pro místní obyvatele, ale zajisté si jej mohou udržet pro rozvoj turistického ruchu. Roku 1996 převzala provoz od Německé dráhy (DB) soukromá Sasko-Hornolužická železniční společnost (SOEG). Na trati platí rozdílný jízdní řád pro letní a zimní období, stejně jako pro všední dny a víkendy.

Další díl bude o odbočce do Jonsdorfu. Dočkáte se v něm také fotografií přímo ze Žitavy a videí z Bertsfortu.

Úplnou verzi článku s obrázkovým a video doprovodem naleznete zde.

Další články téhož autora naleznete na stránkách MHD-Vlak.tk.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Žitavské úzkokolejky - 1. část, 5.0 out of 5 based on 2 ratings
Share


Autor:


Leave a Reply

Specify a Disqus shortname at Social Comments options page in admin panel