5 041 přečtení
Dub 16 2010

Sopečný popel nemusí být rizikem – když železnice nebude Popelkou

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Vysokorychlostní vlaky

Výbuch sopky na Islandu ochromil leteckou dopravu v globálním měřítku a ukázal závislost společnosti na tomto druhu dopravy. Zatímco pro mezikontinentální cesty má ta letecká nezastupitelnou úlohu, pro vnitrozemní cestování do vzdálenosti cca 1000 km zná lidstvo alternativu. Železnice opět prokázala, že je jediným druhem dopravy, který je připraven bez zásadních problémů zvládnout přepravit velké množství cestujících – i přes nepřízeň v oblacích a některé výluky jezdí vlaky, a to i za této mimořádné situace, převážně včas1.

„Vysokorychlostní železnice je bezpečná, kapacitní a šetrná k životnímu prostředí. Přitom rychlosti vlaků v běžném provozu se blíží hodnotě 400 km/h.“, popisuje Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu. A ve vyspělé Evropě se i přes ekonomické zvýhodnění ostatních druhů dopravy2 úspěšně rozvíjejí. Mezi velkými městy Španělska, Francie či mezi Francií a Londýnem má železnice podíl na trhu více jak 70%. „Byl by však omyl si myslet, že rychlovlaky jsou vhodné jen pro státy s velkou rozlohou. Švýcarsko postavilo novou, rychlou trať mezi Bernem a Curychem a železnici tam využije více jak 85% cestujícím mezi těmito městy.“, vysvětluje Petr Šlegr.

Kdybychom v rychlých železnicích drželi alespoň trochu krok s Evropou3, mnoho letadel by nemuselo létat vůbec. Cestující by tak byli ušetřeni mnohdy složité dopravy na letiště a dlouhých odbavovacích časů. „Přímo tragická situace je ovšem na tratích do Německa a Rakouska, kde jakoby by stále byla železná opona, a velmi špatné je také spojení s Polskem“, upozorňuje Šlegr.

Spojení Současná doba jízdy (h) Cílová doba jízdy4 (hod.)
Dresden – Praha 2:15 1:00
Praha – Brno 2:45 1:00
Vratislav – Hradec Králové cca. 5 – 6 hodin 1:00 – 1:30
Hradec Králové – Praha 1:40 0:45
Praha – Nürnberg cca. 5 hodin 1:30
Plzeň – Regensburg 2:30 1:30
(Praha) – Č. Bud. – Linz (5 hodin) 2:09 (2:15) 1:00

Podle koncepce vysokorychlostních tratí by rychlým vlakem dojeli cestující z Prahy za méně než 4 hodiny například do Hamburku, Vratislavi, Varšavy, Popradu, Budapešti, Štýrského Hradce, Salzburgu, Innsbrucku, Mnichova, Štrasburku, Frankfurtu či Hannoveru. Jen o málo delší by mohla být cesta do Bruselu, Paříže, Ženevy, Curychu, Milána, Lublaně nebo Košic. Vysokorychlostní tratě přitom napojí také mnoho dalších měst České republiky a tak zásadně zrychlí vnitrostátní dopravu.

O vysokorychlostních tratích se na území Čech a Moravy diskutuje již takřka 30 let, zpoždění za nejvyspělejšími státy již přesáhlo půl století! Přitom poloha České republiky přímo předurčuje být křižovatkou vysokorychlostních spojení Berlin – Praha – Vídeň a Varšava – Praha – Stuttgart/Mnichov. „Jedině pomocí vysokorychlostní železnice může Evropa snížit svoji závislost na letecké dopravě a tím i na fosilních palivech“, dodává Petr Šlegr.

Poznámky:

  1. Babitron
  2. např. osvobození letecké dopravy od spotřební daně z uhlíkovodíkových paliv
  3. Poslední nová trať na území ČR byla otevřena v roce 1953. Dokončené železniční koridory jsou spíše generální rekonstrukcí starých tratí a jejich využití je hlavně pro příměstskou a nákladní dopravu.
  4. potřebná doba jízdy v cílovém stavu vychází z předpokladu konkurenceschopnosti železnice pro cesty „od dveří ke dveřím“ a s přestupy
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (4 votes cast)
Sopečný popel nemusí být rizikem – když železnice nebude Popelkou, 5.0 out of 5 based on 4 ratings
Share


Autor: dříve náměstek ministra dopravy, nyní působí v Centru pro efektivní dopravu, o.s., www.cedop.info


Leave a Reply

Specify a Disqus shortname at Social Comments options page in admin panel