2 490 přečtení
Pro 17 2008

Není co nakládat a vozit …

Ilustrační obrázek

Na našich silncicích velmi rychle ubývá kamionů a nákladních aut. Všude skloňovaná krize začala velmi vážně ohrožovat dopravní firmy. Dopravci v kamionové dopravě pociťují výrazný pokles poptávky, část aut už nejezdí a stojí ve firmách.

Aby společnosti získaly zakázky, začaly snižovat ceny. “Máme úbytek zakázek o 50 až 70%, spadlo to na minimum. Cena nafty sice klesla, ale aut je hodně a není co na ně naložit. Většina dopravců podráží ceny aby se jim kola vůbec točila a měli tak z čeho splácet leasing. Ve snižování cen se předhánějí jak malé, tak nadnárodní společnosti, aby měly vůbec zakázky,” řekl serveru Aktuálně.cz jednatel společnosti DELTRANS Spedition Marcel Dohnal. V porovnání s loňským rokem se situace výrazně zhoršila. “Loni byla v porovnání s letoškem situace nádherná. Nyní se zastavil rozvoj a je úplně utlumený. Navíc nemůžeme nic plánovat. Ale jsem optimista, věřím, že zánik naší společnosti snad nehrozí,” doplnil Dohnal.

Podobně jsou na tom i v jiných firmách, kde ve srovnání s loňským rokem zakázky v předvánočním období poklesly až o 50%. “Třetinu aut jsme uložili do depozitu, nenabíráme ani nové řidiče, i když jich je teď na pracovním trhu hodně. Obavy ze zániku zatím nemáme, máme nějaké rezervy,” uvedl jednatel společnosti Vestcont Stanislav Veselý.

Propad zakázek samozřejmě postihl i železniční dopravce. Ovšem například ČD Cargo jde opačnou cestou – zdražením přepravného. Zdražení obzvlášť pocítí neucelené zásilky zejména nižších váhových kategorií. Letos naposledy používá ČD Cargo tarif zděděný po své “matce”, který odděluje hmotnostní stupně a dle očekávání jde cestou sjednocení těchto stupňů na pouhé dvě položky: dvounápravový vůz a vícenápravový vůz. Lehké váhy tak pocítí razantní zdražení avšak těžké váhové stupně by naopak měly o něco zlevnit. ČD Cargo si od tohoto kroku slibuje získání více ucelených přeprav a obětuje ty lehké. Dá se předpokládat, že budou udělovány vyjímky. Dle tohoto scénáře by totiž výrazně podražily přepravy osobních aut, které jsou velmi významnou položkou a jejich ztrátu by ČDC výrazně pocítilo.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)

Zdroj: Aktuálně.cz
Autor:


6 komentářů

  • Napsal Vozka, 18. 12. 2008 @ 1:24

    Doprava je příliš vážní věc a opět je vše jen nekoncepční, jak den přinese. To opravdu nemůže dlouho fungovat a nudeme na to doplácet všichni. I díky Cargu, za chvíli po kolejích nebude co vozit. Musí mít zájem o vše, ale i lobovat, starat se dopravu na regionálních tratích, o tvorbu výroby, služeb a překladišť na trasách kolejí, jak tomu vždy bylo. tady nadjou vždy i podporu odborné veřejnosti i těch zatracovaných ekologů. Výsledkem toho všeho by mělo být razantní snížení nákladů v dopravě i dopadů na lidi aprostředí i  na zaměstnanost. Ale zatím bohužel.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal arj, 19. 12. 2008 @ 15:42

    [je vše jen nekoncepční, jak den přinese]

    Ten článek se jmenuje “Není co nakládat a vozit”, neboli – řečeno slovy přísloví – kde nic není, ani čert nebere. Takže je otázkou, zda lobování či výstavba (resp. obnova zrušených) překladišť by přinesla skutečně to, co píšete na konci příspěvku: [Výsledkem by mělo být razantní snížení nákladů v dopravě] nebo by se to projevilo dalším propadem hospodaření drážního dopravce.
    Protože třeba “tvorba výroby” (zřejmě máte na mysli růst produkce) není věcí dráhy, ale konkrétních výrobců. A stát do toho může zasahovat jen nějakými pobídkami (spíš slevami na daních). Jenže s nižšími daněmi nebude mít stát na stavbu překladiště, zatímco ten kamion – v nejhorším případě – projede i po silnici, do které stát už dávno nevložil a ještě dlouho nevloží ani korunu. A s vyššími daněmi se ten výrobce vykašle na vyrábění v Česku a odejde buď někam do daleka nebo naopak blíž místu prodeje.
    Taky nutno konstatovat, že bohužel …

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Domažličák, 21. 12. 2008 @ 9:22

    Kamioňáci brečí … Jenže oni brečí prakticky pořád, ať je hůř nebo líp. Jistá odvětví razantně poklesla, to je sice pravda, ale ta stěžejní se nehla. Nejvíce se přepravují potraviny a běžné spotřební zboží, na které mají kamiony oproti železnici monopol. Takže ti dopravci, jejichž existence závisí na automobilovém průmyslu, mají vážné potíže, ale ti, co jezdí pro různé supermarketové řetězce krizi příliš nepociťují. Ale samozřejmě když chceme slyšet nářky, budeme poslouchat ty, co naříkají.
    V železniční dopravě to taky není tak hrozný. Doprava uhlí, chemikálií, dříví a pohonných hmot nijak vážně nepoklesla, takže významný pokles železnice utrpěla opět pouze v dopravě pro automobilový průmysl – plechy, šrot, auta.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Vozka, 22. 12. 2008 @ 3:15

    Tady jsem asi nebyl pochopen. Ano, někteří nemají co vozit, ale čísla mluví jasně. Ročně se přepraví u nás cca 600 mil.t zboží, z toho železnice cca 100 mil. t. takže i při tom poklesu je stále co vozit a železnice by mohla vozit nejméně dvakrát tolik, co dnes. A to právě souvisí s tím, co pro to udělá dopravce, stát apod. Čili ta koncepce, abychom přestali trpět škodami a dopady silniční dopravy. proto nutná změna na poli územního plánování, harmonizace podmínek, obnova vleček, překladišť na trasách, výstavba zdrojů a cílu na kolejových trasách apod. Možná to bude déle trvat, ale jednou se začít musí. Čili přepravovat po železnici lze mnoho, ale skoro nic se pro to nedělá – tedy ano, zvyšují se ceny, omezují se přepravy, likvidují se tratě, vlečky, výpravní oprávnění, staví se dálnicde, na nich sklady, překladiště, hypermarkety atd. A to nás stojí ročně deítky miliard Kć, aniž to někomu, zejména těm hlídacím a přísným ekonomům vadilo.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal arj, 22. 12. 2008 @ 16:57

    [Vozka: Tady jsem asi nebyl pochopen;]

    Ne, já chápu, o co Vám jde a souhlasím, že železnice by mohla vozit víc – zejména vyjádřeno jejím podílem na přepravě.
    Jenže to má své “ale”: jednak si určitě pamatujete pohled na (téměř kterékoliv) nádraží v ČS před 30 (a více) lety a před 20 lety. Pro neznalé – před rokem 1980 byla jízda vlakem dost utrpením, protože se x-krát za jízdu dávala přednost “důležitému nákladu”, po r. 1985 už měla osobní doprava určitou prioritu, ale zase na každé volné koleji stál náklad. Takže otázka zní, kolik by to stálo peněz a času dostat železniční provoz aspoň na tu úroveň, jakou má silnice (se všemi jejími zácpami a průšvihy, ale pořád s určitou garancí času příjezdu do cíle za rozumnou dobu). Bohužel situace je taková, že dráha stále není schopna dodržet vyhlášené JŘ ani v osobní dopravě – jednou pro poruchu mašiny, pak poruchu zabzař, spadlé dráty, potom pro plánovanou (ale do GVD nezapracovanou) výluku.

    Ale s čím nesouhlasím, je věta [staví se dálnice, na nich sklady, překladiště, hypermarkety atd. A to nás stojí ročně deítky miliard Kć]. Nás jako občany něco stojí ta stavba dálnic – a když se těch občanů zeptáte, tak většina spíš prská, že se staví pomalu a že by chtěli dálnic ještě víc. Sklady a překladiště na nich staví nějaký konkrétní investor (občanům je to vesměs lhostejné, vadí to asi těm , kteří bydlí v blízkosti, pokud je terminál nezaměstnává). Konkrétní investor platí a staví i *markety – a v jejich případě je občané vesměs vítají a hojně využívají. “Prskajícími” jsou v jejich případě vesměs provozovatelé malých obchodů (které chápu, ale nesouhlasím s nimi).

    Takže bych to shrnul (čímž navazuji a reaguji i na “Domažličáka”) – každý dopravní obor má své klady/výhody i zápory/nevýhody, každý je vhodnější pro určité podmínky, určité zboží atd. Za dřívějších časů byly tyto (ne)výhody převedeny do předpisů “co a na jakou vzdálenost se čím přepravuje” a do státních plánů. Dnes je to věcí trhu a stát to může ovlivňovat jen nepřímo. Jenže – konkrétní příklad – třeba teď nedošlo k dohodě o evropském zpoplatnění silniční nákladní dopravy, protože pro některé státy je životně důležitá.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
  • Napsal Vozka, 24. 12. 2008 @ 2:06

    K arj. jen toto. Lidé se přiklání k tomu, o čem si myslí, že je dobré a to závisí na tom, jaké mají informace, jak jsou ovlivňováni, jak je to zasáhne, zda mají v dopravě na výběr, zda je dobrá veřejná doprava apod., zda mají ponětí o tom, co a jak jim škodí nebo prospívá. Takže to je poněkud složitější.

    Pokud jde o ty desítky miliard, tak nás to skutečně tolik stojí, protože všechny škody a náklady nenese investor, ale my všichni.A je jedno jestli je to rozpad funkce krajiny, její menší akumulční schopnost pro vodu, dopady exhalací, hluku, zvýšená spotařeba energie, větší náklady na zdravotnictví, na kompenzace škod atd. To jen heslovitě. Ta čísla odpovídají, není to výmysl, ale problémem je to, že není ochota to slyšet, zabývat se tím. protože ono to zatím jde, ještě jsme nevymřeli, ještě něco funguje. A navíc pro ty řídící je to ta nejjednodušší a nejefektivnější ekonomika, kdy za minimum námahy a znalostí lze dosáhnout jakoby prosperity a spokojenosti lidí. Ale jak dlouho? To už se raději nikdo neptá a styl po nás potopa vesel pokračuje. Čili pro to tyto mé názory a zcela jiný náhled na potřeby a způsoby řešení problémů. Dokud je ještě čas.

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*