4 050 přečtení
Říj 24 2009

Cestováni po SH V

Lindaunisbrücke

Tento pokec bude z mého pohledu závěrečný o spolkové republice Německo Schleswig-Holstein  a tématem budou jen nějaké zajímavosti, zejména ve vazbě na vodní dopravu. Některé jsem nakousl v minulých pokecech, tak slušnost velí to dokončit. Nemluvě o aktualizaci mapy.

První bude Lindaunisbrücke, o tomto jsem něco naznačil v Cestováni po SH II, kde jsem jej ale na základě Eisenbahn Atlas Deutschland 2006/7 označil jako klappbrücke Boren Schleibrücke, což neodpovídá realitě. A pak věřte podkladům …

Jedná se o most příhradové konstrukce o třech polích ze spodní mostovkou, kdy jedno pole je zdvihací. Na výše uvedeném odkazu s wikipedie je, pokud tomu rozumím, jako původní způsob pohonu uvedeno pohon pomocí řetězu a následně přestavba (roku 1975) na pohon pomocí hydrauliky, přiznám se dobrovolně neumím si to představit, ale vzhledem k principu uložení a následného otevíraní/zavíraní mostu, kdy se jedná o pohyb výseče ozubeného kola po rozvinutém ozubeném kole v rovině (samozřejmě opět jen části), že šlo o navíjení řetězu na ozubené kolo s následnými vhodnými pohyby mostu. Současné řešení je vidět v této fotogalerii, včetně dalších pohledu na most, které jsou normálnímu zeměplazovi zapovězené, bohužel …

Jinak se jedná, zřejmě původně o jednokolejný železniční most, posléze upravený pro železniční a silniční provoz, s ohledem na šířku mostovky (2.6m) se jedná v případě silničního provozu o jednosměrný most, na kterém je provoz řízen pomocí semaforu. Tyto semafory jsou posléze doplněny o, v těchto končinách, standardní přejezdové 2/3 “semafory” ze závorami, které jsou zároveň použity i pro kryti mostu v případě jeho otevření. Z pohledu železničního provozu je most kryt v současnosti pomocí mechanických návěstidel, ale s ohledem na probíhající postupnou modernizaci trati už vedle kolejí stojí i nová, zatím zneplatněná, světelnánávěstidla.

Dalším tématem a zároveň i posledním, bude Nord-Ostsee-Kanal. Tento spojuje Brunsbüttel a Kiel, Kieler Förde a Labe, Nordsee (Severní moře) a Ostsee (Baltské moře) …

S ohledem na konstrukci lodí provozovaných na tomto průplavu a to zejména jejich rozměrů, je zde k překonání tohoto průplavu potřeba přívozů a není jich zrovna málo, ale nacházejí se zde tzv. hochbrücke (vysoký most ?) a to jak pro silniční, tak i pro železniční dopravu. Samozřejmě, a to nejen protože jsem zastánce železniční dopravy, jsou (minimálně pro mě) zajímavější železniční mosty a to pro jejich konstrukci, která je vetšinou příhradová (hold co čekáte od strojního konstruktéra ?). Původní průplav byl mělčí a užší, na současné parametry byl upraven na počátku minulého století. A v rámci této úpravy byly postaveny i dotčené mosty. V tomto směru je zajímavostí řešení ve městě Rendsburg, kde původně trať překonávala původní Nord-Ostsee-Kanal pomocí dvojice otočných příhradových mostů (dvoukolejná trať) a s ohledem na umístění nádraží a zřejmě s vazbou na vlečku pro obsluhu tamějšího přístavu a navazující lokálku do Husum (která je už dneska samozřejmě zaniklá, vyjma částí přilehlé k Rendsburg, která slouží jako vlečka), nebylo možné pokračovat na straně mostu přímou tratí s ohledem na převýšení a tak zde byla vybudována smyčka. Další zajímavosti u tohoto mostu je i použití středního pole, pokud se tato část mostu tak dá nazvat, prostě část přímo nad průplavem, jako pojezdové dráhy pro zavěšený přívoz přes průplav. Velikost není sice nikterak závratná, jen 4x PKW (německé označení pro osobní automobil) a (údajně) 100 lidí, leč je to (opět s mého pohledu) úžasné zařízení, které (pokud si člověk odmyslí závěsná lana) vypadá při pohybu jako nízko letící UFO nad vodou … 😉 Jinak frekvence jízd se řídí množstvím lidi a taky absenci lodí plujících průplavem a tak se občas čeká dlouho …

Na začátku a na konci průplavu (Kiel und Brumsbüttel) se nachází plavební komory, tyto komory jsou v reálu na každém konci dva páry, důvod ? Prostě, jeden pár je podle původních parametrů průplavu a druhý je podle rozšířené verze a s ohledem na všelijakou velikost lodí tento průplav používající se využití najde pro všechny plavební komory.

Jinak podle toho co jsem o tomto průplavu pochopil, tak v cca střední části byl tento při rozšiřování přetrasován (narovnán) a původní “koryto” průplavu existuje dodnes a je cílem výletníků, leč ověřit nemohu, tak to berte jen jako neověřenou informaci.

Jinak průplav používají ledajaké lodě – námořní, říční, výletní, club ship, …. čili jedním slovem, provoz je rušný, leč tento kanál má pro uživatele VHD i jeden problém – je poněkud nedostupný … a tak mám prostě obavy, že jsem ze svého pohledu toto téma tak nějak a prostě vyčerpal, byť by se určitě o něm dalo napsati výrazně více … 🙁

Fotky najdete i s dalšími s Německa na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

Ještě slíbená aktualizovaná mapa. Snaha byla řešit popisované věci. Co se týče železničních tratí v ní znázorněných, tak se jedná pouze o ty, které jsem už potkal, zbytek nějak snad i příště, možná …

Ještě jedna omluva, chtěl jsem ji udělat interaktivní proti předchozím povídáním, ale se prostě nějak nepovedlo …

P.S. Původně jsem přemýšlel že tímto článkem skončím nejen cyklus o SH, ale vůbec moji publikační činnost zde, leč výsledek ankety obsažené v díle I a III mě, a musím konstatovat že příjemně, překvapil a tak popřemýšlím co a jak dále. A dúvod této mé původní úvahy ? Byli dva – jednak jsem tento cyklus pojmenoval jako “Cestování po SH” a v konečném důsledku píši ve většině případu jen vlastně o železnici, což uznávám je dáno moji absenci nějakého vhodného samohybu a taky na organizaci VHD v této oblasti. A druhý – s ohledem na ostatní články na tomto portálu si připadám zde tak trošku nejapně … 🙁

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
Share


Autor:


Žádné komentáře

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*