3 977 přečtení
Led 11 2009

Hamburg železniční III

HH Harburg

Fragmenty železnice

V této části se proti původním předpokladům budu zabývat tím, co už bylo a zřejmě nebude více, teda možná, bo u Němců člověk nikdy neví …

Bylo spousty věcí, ale protože je v názvu “železniční”, bude se věnovat pouze tomuto dopravnímu prostředku a odvozeným.

Předpokládám, že se mezi čtenáři najde aspoň jeden, co má, nebo už viděl přehled opuštěných a zrušených tratí na území spolkové republiky Německo, tak pro něj mam smutnou zprávu, bo některé (snad i všechny) tratě co tu uvedu, tam s nějakých divných důvodu nenajdete, teda aspoň ne ve mě známých přehledech …

Zas něco němčiny na začátek:

Schmalspur – úzký rozchod.

Schmalspurbahn – úzkorozchodná dráha.

Industrialbahn – průmyslová železnice, samozřejmě míněno trať/železnice nacházející se v průmyslové oblasti čí provozována aspoň pouze pro potřeby průmyslu.

Verkehr – doprava, jakákoliv …

Gutterverkehr – nákladní doprava.

Gutterbahn – nákladní dráha, neboli železnice pouze s nákladní dopravou (ja vím, se opakuji, ale tak pro jistotu).

Straßenbahn – pouliční dráha, neboli tramvaj.

Obus, Oberleitungsomnibus – trolejbus, taky každý zná, ne ?

Radwanderweg –  Cyklo a pěšo stezka.

A zbytek sloviček najdete samozřejmě zde – Hamburk železniční II, nemluvě o nějakých další kecech o současné realitě.

Začnu úzkým rozchodem, na území města Hamburk se nacházely celkem dvě tratě, pokud samozřejmě pominu různé manipulační drážky, které mírně řečeno ani tak nějak úplně zmapovat snad ani nejde. Obě tyto tratě měli rozchod 1000mm a byli pouze pro potřeby nákladní dopravy a to formou podvalníku, zatím mě není známo, že by tyto tratě měli nějaké vlastní vagóny o příslušném rozchodu. První byla Wandsbeker industriebahn, která byla napojena na gbf Wandsbek na trati Hamburg – Lübeck. Zvláštnosti této tratě bylo, že ač používala podvalníkový využívala služeb elektrické lokomotivy na předávacím nádraží. Zanikla roku 1966 a její služby byli nahrazeny pomocí silničního podvalníku Culemeyer. Další byla Ottensener Industriebahn, tato zanikla až ke konci roku 1985 a proto je možné zde shlédnout fotky s jejího provozu. Zde bylo zvláštnosti,že po ukončení parního provozu se používali pro manipulaci s vagóny na podvalnících nákladní auta. S ohledem na pozdější datum zániku se dají po této trati najít docela dost pozůstatku, i když tyto průběžně s obnovou ulic a přestavbou průmyslových areálů ubývají.

Další co bylo, se týká pouličních záležitostí, ale to opravdu jen ve zkratce a to jen proto, že to taky bud jezdilo po kolejích, nebo aspoň to potřebovalo drát nad ulicí. Co se nabízí jako první jest tramvaj, tato zde dojezdila 1.10.1978, ale v současné době by měli pokračovat práce na nových tratích tohoto dopravního prostředku. Ale dal to tu fakt nebudu rozpatlávat, minimálně proto, že na staré verzi tohoto webu o tom vyšel článek.

Další s druhu dopravních prostředků, které se týkají ulic jest trolejbus. Tato podivná věc na kolech se zde vyskytla ve třech izolovaných místech a použitích. První, nejstarší, ale taky i nejkratší do existence byla trolejbusová trať Blankenese–Marienhöhe (1914 – 1915), další byla trolejbusová trať používána na výjezdu s přístavu zvaného Altona Kai (končila u Altonaer Rathaus, kde s druhé strany bývalo kdysi i příslušné nádraží), tato trolejbusová trať byla podobné koncepce jako ta předchozí, tj. používala vlečného vozíku a kupodivu nesloužila pro přepravu cestujících (souběžná tramvajová trať), ale jako pomocný prostředek pro povozy, které vyjížděli právě s Altona Kai, důvodem bylo a stále je větší stoupání na příslušné komunikaci/ulici. Tato trať skončila roku 1949. Poslední trolejbusový provoz, v podobě jaké je znám ze současného Česka) byl trolejbusová síť v a okolo části zvané Harburg (jih Hamburku). Zde byla snad zajímavost provoz dvoupatrových vozidel, které po zjednopodlažnění posléze dojížděli v Berlíně.

Další už budou železnice, slibuji ….

Ale nejprve se vrátím k Altona Kai, které, samozřejmě, kromě napojení na tramvajovou síť a pomocnou trolejbusovou trať měl napojení i na železniční síť, což s ohledem na reliéf terénu bylo provedeno tunelem tzv. Der Schellfischtunnel neboli rychlá ryba tunel … A tady je toho ještě kousek. Opuštěno roku 1992. Jinak postřehl jsem, že tento, teda pardon už minulý, rok měli rozhodnout co s ním dál a kromě takové !hovadiny” jako cyklostezku tak přemejšleli i o použití pro městské železnice, ale to by asi byl krapet problém, bo portál tohoto tunelu na bf Altona je na druhé straně, než je kolejiště a potažmo i stanice S-bahn, U-bahn ještě na bf Altona nejezdí, tak nevim, uvidíme, co s ním jednou provedou. Zde byla zvláštnost provozu jedné s prvních elektrifikovaných úseku železnic na území Hamburku a to pro problematické směrové a sklonové poměru v tomto tunelu, s tím že ve vlastním tunelu byla použita původně třetí napájecí kolejnice stejného principu a i systému napájení jako na tratích S-bahn. Na přilehlých elektrifikovaných úsecích se používalo klasické trakční vedení, ale to už je vše, včetně mašinek a přilehlých kolejišť na obou stranách tunelu, opravdu daleká minulost …

Začnu železnicemi, které navazovali na Billwerder Industriebahn (která sama o sobě ještě, až na pár části, do opuštěných či zaniklých nepatří) a těmi byli dvě tratě:

1. Südstormarnsche Kreisbahn – Billbrook – Glinde – Trittau, kde navazovala na trať Oldesloe–Schwarzenbek (která už ale taky neni). Tato trať v osobní dopravě dojezdila 15. März 1952 a v nákladní v následujících letech a posléze už následovala pouze likvidace, kromě úseku Billbrook – Glinde, který stále (možná) slouží nákladní dopravě, ale je to nějaké divoké. Zbytek, stejně tak jak navazující trať Oldesloe–Schwarzenbek se přeměnil na Radwanderweg.

2. Hamburger Marschbahn – Billbrook – Zoolenspieker (Vierländer Bahn) – Düneburg (Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn), kde v bf Zoolenspieker byla úvrať. Tato trať to cele zvládla docela rychle, poslední úsek dostavěn cca 1928 a bez osobní dopravy už 1953 a následně 1955 konec i nákladní dopravy. Dnes opět Radwanderweg.

A další styčný bod si vyberu bf Bergerdorf Süd a to proto, že se tu opět stýkali dvě tratě:

1. Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn – jak už název praví, tak se jedna o trať Bergerdorf Süd – Geesthacht s navazující trati směr Krümmel, tyto obě tratě mají dneska kliku, minimálně proto, že stále existují. A důvod ? Snad atomová elektrárna na konci … A další důvod jest muzeální provoz na této dráze, i když, co bylo dříve, slepice nebo vejce ? V každém případě už ale ani tato trať není to, co bývalo a to velmi výrazně. Ale více snad příště, ať mam v pokecu o železničních muzeích v Hamburku vůbec o čem psát …

2. Vierländer Bahn – Bergerdorf Süd – Zoolenspieker  (Hamburger Marschbahn). Na rozdíl od navazující tratě tato měla trošku delší trvání, byť osobní doprava byla ukončena ve stejném roce 1953, ale nákladní pokračovala v celé délce do roku 1961 a následně do roku 1978 v úseku Bergerdorf Süd – Pollhof. V současné době jako obvykle – Radwanderweg. Tato trať měla připojenou vlečku a tudíž i následně prováděla obsluhu koncentračního tábora Neuengamme (ostatně jsem se už o něm tu v jiné souvislosti zmiňoval).

Snad dvě malé poznámky:

1. V součastné době stále v osobní dopravě používané bf Bergerdorf v době, kdy v této bylo dopravě používané i bf Bergerdorf Süd, neslo označení Bergerdorf Nord a kolejiště místních drah bylo ukončeno přesuvnou s důvodu úspory místa.

2. Co byli Němci v historii schopni spáchat ohledně tratí, kdo by mě dneska třeba věřil, že Bergedorf-Geesthachter Eisenbahn byla dvoukolejná ? A obě koncové nádraží si rozsahem nezadala s kdejakým hlavnějším nádražím v Česku ? Ale bylo to tak, ostatně si dovolím, že každý kdo někdy v Německu obcházel, ať už ještě existující lokálkové nádraží či jeho pozůstatky, tak mě potvrdí, že jejich délka proti Českým zvyklostem je prostě úplně někde jinde a člověk při tom našlape kilometrů a kilometrů. A abych zase neprovokoval až moc, tak samozřejmě vycházím s reálií co mam okolo sebe. Nemluvě o zařízeních tzv. zázemí dráhy, které za těch mnoho let, co je železnice v Německu nejprve narůstaly, aby následně byli vyrazně redukovány či případně rovnou opuštěny a to i v případě používaných zařízení a oblastí. Příkladem budiž třeba bf Altona a její depo, kde po rotundách není už dneska ani pamatky a po točnách už zbyli akorat díry v zemi, hala udržby rychlíkových jednotek uspěšně chátrá a jedinné co se v tomto areálu se už jen využíva, jsou odstavné koleje a čerpací stanice.

Co se týče vlastní železniční sítě ve městě, tak tam x věcí zaniklo, x věcí vzniklo. To opisovat asi nemá moc smyslu. Stejně tak i případ městských železnic, ostatně něco už bylo zmíněno v příslušném článku, tak proč to opakovat ? A prostor přístavu je dynamickým prostorem vzniku a zániku sám pro sebe.

Tolik k Hamburku, samozřejmě že by se sáhodlouze dalo ještě psát o situaci v okolí, ale zase to nepřehánějme.

Fotky najdete, i s dalšími s Německa, na mých stránkách v fotogalerii na adrese http://jalbum.pjp.cz/Deutschland/.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
Share


Autor:


Žádné komentáře

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*