14 111 přečtení
Dub 08 2018

Příběh trati 097 v Českém středohoří aneb proč se vlastně nic neděje?

Sesunutá trať

Příběh trati současného čísla 097 se začal psát už v roce 1897, a to jako příběh trati dálkové, vedoucí z Teplic do Liberce. O historii železnic bylo napsáno mnohé, nemá proto smysl se opakovat. Přesto by tato věta zaznít měla, protože v úvodním nadpisu není nic o likvidaci „lokálky“ – ona to možná je z dnešního pohledu „lokálka“, nicméně v časech vzniku odpovídal její význam – silniční terminologií – přibližně silnici I. třídy. Zdánlivý detail má však dodnes vliv zásadní např. v technických parametrech a z nich vyplývající možné rychlosti, která je rozhodně vyšší než „lokálková“.

K masivnímu svahovému sesuvu, který část dráhy poškodil, došlo 7. 6. 2013. Příčinou sesuvu byl zcela jistě člověk, respektive orgány státu, které si platíme ze svých daní. Pravděpodobnější verzí se jeví zásadní narušení stability území stavbou dálnice D8, která probíhala pod kontrolou a přímou odpovědností Ministerstva dopravy, respektive jím řízené organizace ŘSD. Nakolik měl vliv na situaci i kamenolom Dobkovičky se vedou spory, nicméně i kdyby vliv měl, máme tady opět státní Báňský úřad, který má povinnost povolovat a následně kontrolovat provádění jakékoliv hornické činnosti jen v takovém rozsahu, aby nedošlo k tomu, k čemu došlo, tj. masivnímu ohrožení širokého území. Ať už má odpovědnost za sesuv ŘSD jako stavebník dálnice, nebo Báňský úřad jako orgán, který nezajistil bezpečný průběh hornické činnosti v lomu, tak nitky zodpovědnosti se sbíhají na vládě ČR. Těžko obstojí argument, že „nevěděli“ – stát má svou Českou geologickou službu, která má právě tyto situace kontrolovat a co více, odborníci této organizace opravdu prokazatelně varovali před rizikem masivního sesuvu, jen byl jejich odborný hlas umlčen tupou silou „politických rozhodnutí“. Tolik stručně k historickému vývoji.

Stát pochybil. Jednoznačný závěr všech myslitelných odpovědí na otázku „proč došlo k sesuvu“. V důsledku pochybení vznikla škoda. A viník škody musí zaplatit poškozenému. Poškozeným v daném případě je dráha 097, která do té doby fungovala velmi dobře. Má však jednu velkou smůlu – jejím vlastníkem je bohužel opět Česká republika. Viník poškození je tak v důsledku tentýž jako poškozený. Mimo striktně právního pohledu na věc je nutné vidět věci i fakticky – uživatelem poškozené tratě jsou Ústeckým krajem objednané vlaky, takže poškozeným jsou zejména ti, kteří vlak používali – místní obyvatelé, obce, podnikatelé, turistický ruch … Nikdo z nich nemá žádnou vinu na naprosté neschopnosti a diletantství úředníků a politiků, sedících v Praze na ministerstvech a státem řízených organizacích.

V roce 2016 se po dlouhých jednáních podařilo konečně získat závazný příslib ve věci opravy poškozené trati. Příslib dali osobně dva ministři – Ťok (dopravy) a Babiš (finance) na jednání, kde jsem byl osobně přítomný. Od té doby se údajně rozběhly přípravné práce. Odhadovaná cena opravy se pohybovala kolem částky 200 milionů. Je to možná dost peněz, na druhou stranu výstavba D8 se prodražila nejenom z důvodu sesuvu o několik miliard, takže v tomto relevantním srovnání se jedná prakticky o „drobné“.

V České republice nelze věřit na příběhy s dobrým koncem. Chtěl jsem tedy věřit alespoň osobnímu slibu dvěma ministrům vlády, z nichž jeden se v současnosti stal předsedou vlády, byť momentálně v demisi. Zneklidňující bylo dlouhé ticho a absence jakýchkoliv informací. Ticho bohužel nápadně připomínalo ticho před bouří, končící úderem blesku. Ten nastal článkem, publikovaným zde:

http://zdopravy.cz/zasypanou-trat-z-lovosic-do-teplic-stat-pres-puvodni-sliby-neobnovi-vlaky-nahradi-autobusy-9713/

Pan radní Komínek nazval tuto věc prasárnou, a já se s ním plně ztotožňuju. Náklady na obnovu tratě vyšplhaly z původních cca 200 milionů na cca 1,8 – 2,8 miliardy, tj. až čtrnáctinásobně!!! Nakolik „kvalitně“ je výpočet ceny provedený napovídá už jakýsi mlhavý rozptyl ceny + – 1 miliarda. Jak z textu vyplývá, cena je tvořena vlastně třemi dílčími položkami:

  1. Náklady na obnovu vlastního úseku tratě poškozeného sesuvem (délka cca 200 m)

  2. Náklady na blíže nespecifikovanou sanaci dalších údajně sesuvem ohrožených míst

  3. Náklady na celkovou modernizaci tratě (výhybny, přejezdy, zabezpečení …).

Pojďme si udělat bližší rozbor těchto položek:

  • Ad. 1 – Náklady na výstavbu mostu by údajně zázračně vzrostly z 200 milionů Kč na 800 milionů Kč. Inu zmýlit se tak, že cena vzroste na čtyřnásobek, to už je více než podivné a jsem si téměř jistý, že to není náhoda. Nebo snad stavíme první železniční most v ČR a nemáme ani ponětí, kolik by mohl stát? Nebo je to záměr?

  • Ad. 2 – Údajné náklady na sanaci dalšího úseku tratě ohroženého možným sesuvem. Tyto náklady jsou čistě fiktivní. Trať tímto sesuvným územím vede 115 let, bez větších potíží. Možné jsou pouze 2 scénáře vývoje – území se buď jako celek stabilizuje a tudíž žádná další sanace nebude vůbec potřeba, nebo se další sesuvy dají do pohybu, a potom se i po případném zrušení trati budou muset se stejným nákladem okamžitě sanovat, jinak by znovu ohrozily níže položenou dálnici. V obou variantách možného vývoje se tak rušením tratě naprosto nic neušetří. Tento náklad nemá v nákladech na obnovu tratě vůbec co dělat!!

  • Ad. 3 – Náklady na další modernizaci dráhy (nová výhybna, přejezdy atd.) nemá smysl spojovat se současnými náklady na sanaci sesuvu. Případnou modernizaci lze provést kdykoliv později, a to zcela nezávisle na sanaci současného sesuvu.

Sám materiál předkládaný do vlády má hrubě manipulativní charakter. Operuje současně nákladem na náročnou modernizaci dráhy, a k tomuto číslu dokládá původní počty cestujících na nemodernizované trati před sesuvem. Tato kombinace však nemůže nastat! Buď trať nebude velkoryse modernizována, a proběhne jen levná oprava – potom lze uvažovat s návratem původního množství cestujících, nebo bude trať velkoryse rekonstruována, a potom by se mělo množství cestujících výrazně zvýšit. Co tedy platí?

Slučování vysokých nákladů na případnou modernizaci s množstvím cestujících na původní (nemodernizované) trati je účelovým argumentem v neprospěch její obnovy, což lze nakonec konstatovat na základě výše uvedených faktů o celém vládním materiálu. Nanejvýš podezřelé je i to, jak údajné práce na dokumentaci obnovy tratě trvaly mnoho let, tak projednání záměru zrušení tratě probíhá téměř v utajení a doslova bleskovým tempem.

Tím kdo údajně na půdě Ministerstva dopravy rozhodl je nám už dobře známá „centrální komise“ Ministerstva Dopravy. Název zní vysoce odborně, tak mi to nedalo a trochu jsem zapátral, kdo tak moudrý v tak zásadních věcech rozhoduje. S překvapením jsem zjistil, že jmenovitý seznam členů komise není k dohledání, pouze lze najít jakýsi soupis funkcí. Pozice „příslušný náměstek“ nelze nijak jmenovitě identifikovat, protože je nejspíš ke každé problematice příslušný někdo jiný (letecká doprava, silniční doprava, vodní doprava …). Jmenovitě se lze dopátrat např. toho, že předsedajícím je 1. Náměstek ministra dopravy, jímž je pan Ing. Tomáš Čoček Ph.D.

Pan Čoček dle svého profesního životopisu ihned po absolvování školy nastoupil do funkcí na Ministerstvu dopravy nebo SFDI, kde působí dodnes. Jeho reálná zkušenost s vedením projektů (z pozice investora), nebo zpracováním projektů (z pozice projektanta), nebo realizací projektů (z pozice stavbyvedoucího) je patrně nulová.

Dalšími členy komise jsou zřejmě ředitel odboru strategie, jímž je Ing. Luděk Sosna Ph.D. Dle dostupných zdrojů tento pracovník dokonce působil od roku 1998 do roku 2010 i v projektové praxi, a to na středisku koncepcí dopravy a mezinárodním odboru (vedoucí), z čehož ovšem vyplývá, že projekty dopravních staveb zřejmě nikdy přímo nezpracovával. Ředitelem odboru drah, železniční a kombinované dopravy je potom pan Ing. Jindřich Kušnír, absolvent Vysoké školy ekonomické, nastoupivší ihned po studiu na Ministerstvo, z čehož je zřejmá i jeho praxe.

Výčet členů komise není vyčerpávající, ale poskytuje jasný obraz, v jak odborných rukách se rodí klíčová rozhodnutí o dopravní infrastruktuře v ČR, která prochází „centrální komisí“. Jen aby měl čtenář představu – tentýž stát svou legislativou předepisuje, že jakkoliv malá dopravní stavba – třeba kousek chodníku nebo oprava místní komunikace v poslední vísce, musí mít projektovou dokumentaci zpracovanou odborně způsobilou osobou (s autorizací v oboru), realizaci stavby musí zajišťovat odborně způsobilý stavbyvedoucí (s autorizací v oboru), a podle novely stavebního zákona také odborně způsobilý technický dozor investora (rovněž s autorizací v oboru). Zatímco u těch nejmenších dopravních staveb v Horní Dolní musí být přítomné minimálně 3 odborně způsobilé osoby, tak kolik osob se stejnou kvalifikací sedí v „centrální komisi“, posuzující největší infrastrukturní stavby v ČR? Lze si to ověřit na stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Výsledek mi vychází jako čistá nula.

Co říci závěrem? Odborný hlas České geologické služby nikoho nezajímal. Špatná trasa dálnice, vedoucí k miliardovým škodám, byla odhlasována tupou silou politických rozhodnutí, přikrytých hlasem „centrální komise“ – protože i ta jistě stavbu dálnice D8 posvětila, se všemi vadami, které se projevily následně. To bylo asi před deseti léty. Deset let uplynulo, a sčítáme škody. U nich si klademe otázky kolem trati 097, a dostáváme jasnou odpověď. Mnoho let nekompetentní přípravy, opět tupá politická rozhodnutí, opět záměrně přemrštěné náklady, opět „centrální komise“, odmítající převzít odpovědnost za důsledky, které sami způsobili (byť tehdy na jejich židlích seděli možná jiní), opět absolutní ignorace jakékoliv odborné diskuse, nebo diskuse s obcemi, krajem, veřejností.

Opuštěná zastávka Dobkovičky

Celý tento článek není ani tak o trati 097. Je o tom, proč se může projekt zdražit čtrnáctinásobně a nic se neděje, proč dojde k masivnímu sesuvu s miliardovými škodami a nic se neděje, proč někdo zničí funkční trať, odmítá zaplatit škodu, kterou způsobil, a nic se neděje, nebo proč odborná rozhodnutí Ministerstva dopravy koná napůl utajená komise, jejíž všichni známí členové nemají ani takovou kvalifikaci v oboru, kterou tentýž stát požaduje u všech projektantů, dozorů a stavbyvedoucích, čili několika tisíců lidí napříč oborem a celou republikou. A když tito lidé bez praxe a kvalifikace rozhodují, tak se vlastně nic neděje. A co nakonec páni ministři Babiš a Ťok, kteří závazně slíbili opravu trati? No tak přeci svůj vlastní slib poruší, vždyť se vlastně nic neděje. Místo funkční trati nasadíme na úzké a rozbité silnice autobusy, kterými zřejmě téměř nikdo nebude jezdit – ale to nevadí, vždyť se vlastně nic neděje, všichni máme přeci auta…

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (19 votes cast)
Příběh trati 097 v Českém středohoří aneb proč se vlastně nic neděje?, 4.9 out of 5 based on 19 ratings
Share


Autor: je projektantem silničních staveb


51 komentářů

  • Napsal Domažličák, 9. 4. 2018 @ 13:43

    Na této kauze mi (krom jiného) přijde zvláštní jedna věc. Babišova vláda je v demisi a tudíž se vůbec nemusí takovými věcmi jako je rušení tratí zabývat a prostě to nechat na legitimní vládu. Proč plýtvají svůj drahocený čas na takovou marginální záležitost? Chápu, že ten sesuv je mimořádně horký brambor. Ale ten sesuv není šlendriánstvím této vlády ani minulé Babišovo vlády s ČSSD. Babiš by tuto záležitost klidně mohl hodit za hlavu a nezabývat se tím a přesto se tím nejen zabývá, ale navíc vydává taková rozhodnutí, které ho v očích voličů dehonestuje, protože jasně porušuje svůj vlastní slib.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 18 votes)
  • Napsal Josef Myslivec, 9. 4. 2018 @ 19:12

    Tady už nejde o to, jestli je to vláda Babišova, nebo předchozí vlády Sobnotkovy, nebo Nečasovy. Všechny se chovají stejně. Chybí ta kvalita těch vedoucích úředníků, viz Centrální komise MD. Stejně jako u trati 097 se rozhoduje i při stěhování nádraží v Brně. Znovu se na MD rozhodlo, že se bude nádraží v Brně stěhovat a CD MD připoraví materiály k usnesení vlády. Moc smutné. http://www.nadrazibrno.wz.cz

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +10 (from 20 votes)
  • Napsal Domažličák, 10. 4. 2018 @ 19:05

    Dnešní doba není pro kvalitní odborníky stavěná. Kvalitní odborník je většinou nejen kvalitním odborníkem, ale i kvalitním člověkem vysokých morálních hodnot a jako takový se nesnižuje k souhlasu ke korupci svých nadřízených a ani k jiným nekvalitním rozhodnutím. Díky tomu není o takové odborníky zájem. Dnes je zájem jen o tupé zvedače rukou na povel. Jestli jednou přijde doba, kdy zvítězí rozum a na odborná místa se dostanou odborníci, budou mít tolik starostí s napravováním škod, že nebudou nestačit psychiatrické léčebny. V současnosti už nemáme jedinou oblast, která by nebyla negativně poznamenaná korupcí. Nejméně poznamenaným rezortem je zřejmě kultura.
    Dovolím si zde opsat citát nejmenovaného velikána: Boj s blbostí se nedá vyhrát, ale nesmí se vzdát.
    Za minulého režimu stateční lidé bojovali proti zvrácené ideologii, dnes proti korupci. Každá doba má své.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 16 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 10. 4. 2018 @ 20:55

    Je to bohužel přesně tak. Politik dnešní doby žije v jiných vazbách. “Ty přihraješ lukrativní pozemek mému kámošovi, a já prosadím dotace na stavbu, kde dostane kšeft tvoje firma”. Nebo “prosadím veřejnou zakázku, kde vítěz vezme jako subdodavatele firmu tvého bráchy, a ty zato vezmeš mého synka jako tajemníka na ministerstvo”.

    A teď si vážení představme, že do sítě těchto vztahů vstoupí někdo “zvenku”, nezasvěcený, neznalý, idealistický hlupák, který by opravdu chtěl dělat jen užitečné projekty, opravdu by chtěl vybírat firmy ve férových výběrových řízeních, nebo opravdu by měl zájem dosazovat do řídících funkcí ne příbuzné politiků, lobbistů, mocných podnikatelů, nebo na ně navázané “kámoše”, ale opravdové kvalifikované odborníky! Toto by v podstatě byla zkáza systému! Jakýkoliv takový cizorodý prvek se do systému nesmí v žádném případě dostat, a kdyby se náhodou dostal, bude rychle “odejit”.

    Celá hra kolem tratě 097 se nepochybně hraje podle tohoto scénáře, a jakákoliv věcná, objektivní a podložená fakta jsou úplně tím posledním, co by rozhodující činitele zajímalo. Nejmenovaný gauner, t. č. ve vedení našeho nemilého města, komentoval převahu objektivních argumentů, na které neměl odpověď, výkřiky: “Technokrate! To jsou ti fachidioti . vy nemáte co dělat v politice! Ty jsi to celé nepochopil! Ty dohody! Ty dohody! Chápeš to???”

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +9 (from 17 votes)
  • Napsal Kubik, 21. 4. 2018 @ 19:40

    Ještě, že v současné době je Ústecký kraj nakloněný železnici a částečně napravuje nedozírně škody, které v kraji napáchali hejtmani od pana Šulce počínaje a pí Vaňhovou konče.Mně je zcela jedno z jaké strany je hejtman, ale co dlěá pro železnici a to hlavně regionální. Kraje měly již dávno pochopit, že právě regionální železnice je pro kraj páteřní a jak z hlediska udržitelnosti populace na vesnicicíh, tak pro rozvoj turismu. Opravit trať u Dobkoviček SŽDC musí a kraj jí nesmí dát pokoj, protože za sesuv je odpovědný naddimenzovaný lom a stavba dálnice, která narušila vodní režim v hoře. Kdo toto nepochopil nemá co na MD pohledávat.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +7 (from 15 votes)
  • Napsal Bjorn, 28. 6. 2018 @ 21:24

    Tohle mne prostě vytáčí, tady to prostě musí stát
    dát do pořádku a na opravách se musí spolupodílet i ŘSD a Kamenolom. V mnoha diskusích se poslední dobou angažuje dosti hlasitá a agresivní skupina tzv. optimalizátorů dopravy s cílem urputně přesvědčit veřejnost o zastaralosti a nemodernosti železnice jako takové a rušením tratí ve prospěch cyklostezek a zavedení minibusů či taxíků. A samozřejmě mají spadeno na celou tuto oblast Středohoří a Podřipska, kde se dle nich musí všechny lokálky a regionálky zrušit, aby si mohli v duchu moderní módy super zajezdit na kolech po železničních tělesech. Není vše tak černobílé jak se nám tito fanatici snaží namluvit.

    Švýcarsko je asi nejlepším příkladem logické a výborné koexistence všech druhů dopravy včetně lokální a regionální železnice.Vezměme si tedy dobrý příklad ze Švýcarska a jeho dopravního modelu, kde ani nedošlo k rušení lokálek. Logický a zodpovědný systém jednoduchého typu – tam kde vede železnice regionální/lokální tak funguje jako sběrač osob z busů, minibusů, postbusů i cyklodopravy. Je to o obyčejné logice, taky trochu o moudrosti, pokoře a úctě.
    Je ale zřejmé, že i v jiných zemích, kde v minulosti došlo k mohutnému rušení lokálek ,se nyní částečně věnuje pozornost zachování zbývajících či dokonce znovuobnovení některých osiřelých lokálních tratí – ono opravdu se všechno jednou na silnice nevejde. A tam, kde je prostě nějaký smysluplný potenciál, tak má rozhodně smysl tratě udržovat a provozovat – ať už jako plnohodnotnou veřejnou obsluhu či sezonní turistickou dopravu. Není rozhodně pravda, že se všude v zahraničí ruší nadále lokálky – mám třeba po kolejích hodně projeté Nizozemí, Dánsko a Švédsko – regionální i lokální tratě tam nadále fungují a rozhodně nevozí vzduch, spíše naopak. Také není zcela pravdou, že se na rušených tratích všude dělají cyklostezky, v mnoha případech(např. Švédsko)si stát nechává prostor na případné znovuobnovení provozu a prozatím tyto tratě slouží pro turistické cyklodrezíny. Avšak pokud nějaká lokálka u nás opravdu nemá žádný potenciál pro osobní i nákladní dopravu či turistické využití pak nechť se stane cyklostezkou, ale zrovna třeba příklad této poškozené trati Lovosice-Teplice mi přijde úplně mimo mísu. Tam ten potenciál rozhodně je, jezdím tam často a před poškozením to tam bylo pořád plné lidí a ne jen turistů. A je to regionální trať.
    Podřipské lokálky – tam je stále objednáván provoz dle potřeb místních lidí (návrh SŽDC i na příští rok)v relacích Vraňany-Straškov-Bříza a Roudnice-Straškov-Zlonice. Dále objednává Ústecký kraj sezonní turistický provoz na úseku Straškov-Libochovice.Navíc podřipské lokálky (vyjma Vraňany-Lužec)nevedou odnikud nikam, ale jsou napojeny navzájem na další regionální i hlavní tratě. To samé platí o tratě v prostoru Středohoří včetně poničené dráhy Lovosice-Teplice. A tam je ten turistický potenciál opět velmi silný a Ústecký kraj má koncepci rozvoje a využití všech těchto tratí.Dokonce se uvažuje po 40 letech od zrušení o znovuobnovení malého úseku lokálky Zubrnice-Lovečkovice a má to občanskou i politickou podporu kraje.
    Velice zajímavé je prostudovat si fakta a podrobně si prohlédnout speciální mapy na http://www.openrailwaymap.org
    Dá se tam vyčíst kde v jaké dané zemi je počet lokálek a také počet lokálek zrušených či opuštěných.
    Uvedu pár příkladů :
    Británie – asi největší vlna rušení lokálních i regionálních železnic v Evropě, začalo to už v 60.letech tzv.Beechingovou reformou.Zde určitě zajímavý odkaz k tomu, který zdaleka neoslavuje tento krok- https://cs.wikipedia.org/wiki/Beechingova_reforma
    S překotným rozvojem automobilismu v západních evropských zemích došlo skutečně v 70.-80.letech k mnoha rušením, ale pak se to zastavilo a mnoho regionálních a lokálních tratí zůstalo zachováno.
    Pár srovnání :
    Dánsko – zrušeno 23 / zachováno 39 lokálek
    Holandsko – zrušeno 35 / zachováno 37 lokálek
    Belgie – zrušeno 69 / zachováno 33 lokálek
    Rakousko – zrušeno 36 / zachováno 79 lokálek
    Švýcarsko – zrušeno 9 / zachováno 156 lokálek
    Maďarsko – zrušeno 42 / zachováno 159 lokálek
    Rumunsko – zrušeno 52 / zachováno 120 lokálek
    Bulharsko – zrušeno 11 / zachováno 22 lokálek
    Slovensko – zrušeno 14 / zachováno 58 lokálek
    Jižní Korea – zrušeno 11 / zachováno 89 lokálek
    Japonsko – zrušeno 35 / zachováno 179 lokálek
    Švédsko – zrušeno 98 / zachováno 83 lokálek
    U té Velké Británie se zachovalo +/- 120 lokálek, ale těch zrušených může být tak 2x tolik, nedá se to spočítat.
    No a Česká Republika má zrušeno 65 lokálek a zachováno 185 lokálek.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 6 votes)
  • Napsal KPL, 29. 6. 2018 @ 21:02

    Souhlas s Bjornem : Na předešlé diskusi Železnice versus Cyklostezka urputně řádí Bobík, který se naprosto arogantním a nenávistným způsobem vyjadřuje na adresu lidí co k dopravě využívají vlak. Pro něj je to nepochopitelné, nemoderní, zbytečné. Mám silný pocit, že i na mnoha jiných diskusích na webu, kde se objevují články s problematikou lokální a regionální železnice se objevuje Bobík v mnoha nick inkarnacích a zuřivě protlačuje ty správné názory. Bobík by se uplatnil nejen v byrokratickém Bruselu, kde se snaží vychovávat a převychovávat nové evropany v duchu té správné moderní cesty, ale uplatnil by se i v Pekingu se svou manipulativní a sofistikovanou propagandou, kde by se naučil, jak glajchšaltovat a stabilizovat společnost k vysněné konzumní a poslušné unifikaci a nelítostně eliminovat etnické a sociální menšiny. Já si naopak nesmírně vážím všech statečných a obětavých lidí, kteří bojují za záchranu mnoha dobrých a užitečných věcí o kterých je dnešní postmoderní společnost často právě těmito hlasitými optimalizátory všeho přesvědčena, že to patří na smetiště dějin.

    Podíval jsem se na ty odkazy u předešlé diskuse a je to velmi zajímavé, důkladně to prostuduji.
    Například Bobík alias jeho inkarnace tvrdí, že v mnoha zemích (uvedl i příklad Dánska, Nizozemí a Švédska)už žádné lokálky nejsou a všude jsou místo nich cyklostezky masově a nadšeně vítané jásotem všeho obyvatelstva. To prostě není pravda. Dánsko a Nizozemsko – ráje cyklistiky, pořád mají dostatek lokálních i regionálních tratí a v rámci jejich zdokonaleného dopravního systému tam železnice skvěle koexistuje se všemi druhy dopravy. Švédsko – to je trochu jiná dimenze, země velká rozlohou a nerovnoměrným osídlením. Avšak tam, kde je poptávka a osídlení- tak tam stále fungují pravidelné lokální a regionální tratě a tam kde už se to nevyplatilo tak si stát ponechává mnohé lokálky v režimu klidu a fungují tam cyklodrezíny.

    V našem případě (Podřipské a Středohořské lokálky) pokud by to v budoucnu již z nějakých důvodů nebylo možné objednávat vlaky, tak by mohl stát udělat podobný koncept tzv.klidných tratí a nechat tam provozovat cyklodrezíny. Tím by se nepřišlo o dopravní cestu v případě znovuobnovení či z důvodů nouzové výlukové služby. Zatím tam ale stále zájem ze strany místních obyvatel na pravidelné i turistické vlaky je, takže tam je potenciál. V případě trati Teplice-Lovosice naprosto souhlasím s panem Tužínem a všemi zde diskutujícími. Stát musí najít přijatelné řešení a opravit poničený úsek této regionální trati. Zdejší NAD nemůže dostatečně nahradit vlaky.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 30. 6. 2018 @ 3:29

    Hmm, nechci se pouštět do úvah o tom, co mě zase tak nezajímá, ale myslím a už to naznačil i Domažličák, že ta čísla nejsou úplně správně. Přesněji, myslím, že ta čísla počítají některé tratě 2x. Jednak v případě přeshraničních úseků, dál v případě řady tratí. Slovensko žádných 58 lokálek nemá a nikdy nemělo. Pokud ovšem není počítáno tak, že např. trať z Brezna do Margecan byly původně 2 tratě a až za 1. republiky se propojily (a část byla přestavěla z úzkorochodné na normální). Stejně tak Dánsko nemá dnes 39 lokálek. A zrušených jich tam naopak bude víc. Navíc nastává problém v tom, že v zahraničí je dneska často lokálkou něco, co lokálka nebyla a od počátku to byla trať na úrovni třeba naší tratě Plzeň-Žatec nebo Plzeň-Klatovy, ale redukce dopravy a šetření na infrastruktuře z toho lokálku udělala. Jenže lokálka to není. Naopak asi by se dalo uznat (započítat), pokud dojde k zmodernizování lokálky na moderní a použitelnou trať, ale původně to byla lokálka.

    No… toť můj technický komentář. Ta čísla nebudou úplně blbě, autor si s tím asi nějakou práci dal, ale doporučil bych je brát minimálně s 1/3 rezervy. Protože klasifikovat přesně, co je lokálka a kolikrát ji započítat (když třeba dojde k té dostavbě jako na tom Slovensku a to se tam stalo vícekrát), to je vážně problém. Stejně tak je problém, komu započítat přeshraniční tratě (navrhnul bych tomu ze států, který má/měl delší část). 2x je počítat je nesmysl.

    Myslím, že si autor dává velmi těžko splnitelný úkol, pokud to chce správně spočítat. Dle mě je lepší spočítat kolik % železnizniční sítě bylo zrušeno. To je více vypovídající údaj, než snažit se odlišit, co na západě je či mohla být lokálka v našem středoevropském pojetí.

    Každopádně lokálky typu Mutěnka nebo Morkovička v západní Evropě budetete dnes hledat mikroskopem. 😉

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Bjorn, 30. 6. 2018 @ 13:42

    Bobík : Už na předešlé diskusi k problematice Železnice vs cyklostezka jsem psal reakci na Domažličákův dotaz s tím, že to zdaleka není a nemůže být 100% správně. A je pravda, že jsem někde počítal přeshraniční úseky 2x (v případě Maďarska,Slovenska,Rumunska). Také to vymezení pojmů Lokálka a Regionálka zde není zcela vyjasněno. Vycházel jsem z mnoha zdrojů na internetu (openrailwaymap, bueker,národní mapy železnic, online jízdní řády a mapy zemí)a také z knižních publikací v angličtině a češtině o problematice místních drah. Koncově jsem řešil tedy to, zda je v současnosti ta která trať v dané zemi využívána čistě jako místní/lokální/regionální – tj. bez provozu spěšné a rychlíkové dopravy. Zrovna v případě Dánska a Nizozemska se to dá dobře prohlédnout skrze ty zdroje map a aktuální provoz na tratích místního/lokálního významu dle online aktuálních jízdních řádů NS Spoorboekje a DSB Koreplan (a koneckonců i v případě Švédska – viz SJ Tidtabeller)
    Co se týče těch zrušených tratí, dalo to dost práce to vše zmapovat a spočítat, přičemž také netvrdím, že je to 100% správně. Opět jsou tam zahrnuty jednak tratě zachovalé, nicméně opuštěné tč. bez osobní či nákladní dopravy (avšak třeba používané pro cyklodrezíny) a také jsou tam zahrnuty tratě již zaniklé, snesené. A tady by třeba zase zajímalo mne od pana Bobíka, jestli by si dokázal najít čas a práci zmapovat třeba v těchto mnou vyjmenovaných zemích ze seznamu výše počet cyklostezek udělaných na snesených železničních tělesech. Moc rád se to dozvím. Já to totiž z těch mých zdrojů nevyčtu.
    Také by bylo dobré aby si všichni, kdo mají zájem o tuto problematiku přečetli zdroje k tzv. Beechingově reformě v Británii v 60.-70.letech. Tam je naprosto zajímavý fakt, že naprostá železniční (a lokálková) velmoc světa v tomto období drtivě rušila a bezhlavě optimalizovala a nyní za nějakých 30-40 let se mnohde situace velmi změnila co se týče osídlení a potřeb obyvatel a nyní se řeší jak a kde co třeba zase obnovit.Opravdu nemusíme přeci jít cestou Británie.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 8 votes)
  • Napsal Bjorn, 30. 6. 2018 @ 13:46

    Já se přiznám bez obalu, že jsem osobně zainteresován v oblasti Středohoří a Podřipska, často tam jsem pracovně i rekreačně a tak si můžu dovolit tvrdit, že v tamějších lokálkách potenciál opravdu je a to i do budoucna. Jde hlavně o to opravit trať Teplice-Lovosice aby mohla být plně funkční v celé délce. U většiny dalších lokálek zatím zájem místních trvá a kraj tam vlaky objednává na pravidelnou i turistickou službu. Možná předpokládám, že v budoucnu v souvislosti s výstavbou VRT do Drážďan nějak pomine funkčnost podřipských lokálek pro pravidelnou dopravu(třeba právě jejich narušením kvůli výstavbě). Potom by ale bylo docela zajímavé zavést tam cyklodrezíny. Jinak místní tratě jako Louny-Lovosice, Lovosice-Česká Lípa, Ústí-Úpořiny-Bílina, Vraňany-Straškov-Roudnice, Kralupy-Slaný-Louny mají stále pro pravidelný provoz potenciál a zájem místních i přespolních je velký. Na turistických linkách Straškov-Libochovice, Lovosice-Most, Velké Březno-Zubrnice je přes sezónu kolísavý zájem, někdy je narváno k prasknutí a někdy naopak jede pár lidí. Takže asi tak.
    Mne jenom hodně pobavilo na serveru Zdopravy.cz v tamější jakékoliv diskusi týkající se jakékoliv lokálky či místní dráhy opět řádění jakéhosi pana Soupravy a spol (nejste to tam náhodou také vy pane Bobíku ??) s hodně podobnými ostrými názory o zrušení všeho. Dokonce si tam dal pan Souprava práci s tím, že na mapce železniční sítě ČR z webu bueker.net maže jemu nepohodlné tratě z této mapy a neustále to předkládá ostatním k schvalování. Skoro tam ČR vypadá jak Skotsko po Beechingově reformě. Tak tady tudy doufám cesta nepovede.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 30. 6. 2018 @ 21:27

    Bjorn:
    Jen k VRT a Podřipským lokálkám – Co se ke mně dostaly jakési kusé informace, tak VRT může mít na místní lokálky dopad úplně opačný. V blízkosti Straškova má totiž vzniknout sjezd z VRT a v ten moment se bude Straškov nacházet pár desítek minut cesty od centra Prahy. To bude mít zásadní dopad pro konkurenceschopnost železnice zejména na těch dvou větvích, které od Straškova nemají spád k současnému koridoru, tj. na Zlonice a Libochovice. Tyto 2 větve se můžou stát napaječem příměstských vlaků vedených přes VRT a jejich budoucí rozvoj může být dost zásadním překvapením.

    Nakonec není to poprvé, kdy na takový scénář došlo. Pamatujeme si, jak byl “problém” s “Hrbatou” do Berouna přes Rudnou. Kdyby hlas Bobíků převážil, byla by tam “super” cyklostezka. Hlas Bobíků nepřevážil, a dnes je opět problém – na tuto trať “na zrušení” už jsou odkláněné některé rychlíky z koridoru, počet cestujících roste dramaticky a pro další nárůst už není kapacita. Otevřeně se mluví o potřebě tuto trať (donedávna “na zrušení”) elektrifikovat a částečně zdvoukolejnit (pro účel letmého křižování). Kupodivu už se na ní neplánuje cyklostezka. Jestlipak tuší Bobík proč?

    A takto bych mohl pokračovat řadou různých tratí “na odpis”, po nichž dnes jezdí desetitisíce tun kalamitního dřeva z hor, nebo jako v případě Tovačovky (o zrušení zažádáno za Víta Bárty neblahé paměti) jezdí po málem zrušeném úseku velké zásilky betonových výrobků, přičemž firma (GOLDBECK) jednoznačně avizuje potřebu výrazného navýšení využití železnice pro svůj další rozvoj, a to už v dohledné budoucnosti.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 1. 7. 2018 @ 0:14

    Bobíkové nikdy nenavrhli do Rudné a dál cyklostezku po Hrbaté. Ta trať má viditelně potenciál jinde než Mutěnky a Morkovičky, zkuste to už rozdýchat, že některé tratě potenciál nemají. Nevěřím, že nedokážete poznat, co je slabé a co ne. Podsouváním Bobíkům něčeho, co nikdy neřekli, z toho pravdu neuděláte. Jen se zesměšníte. 🙂

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Bjorn, 21. 7. 2018 @ 17:34

    Tomáš Tužín : To je tedy pro mne dost nová informace ohledně možného zapojení podřipských lokálek na systém VRT. Mohl bych Vás poprosit o případné zaslání odkazu na tuto informaci ? Dění a záležitosti okolo podřipských a středohořských lokálek pečlivě sleduji z pracovních i osobních důvodů. Na rozdíl od antilokálkových Bobíků já tam stále vidím velký potenciál do budoucna. A v případě jejich určitého zaintegrování i do systému VRT to bude posun k ještě lepšímu využití. I dnes je vytíženost na těchto tratích celkem slušná (mám napozorováno a sepsáno)takže na nějaké zavírání provozů to rozhodně není. Navíc je tam silný zájem ze stran napojených obcí a měst + zájem ústeckého kraje.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 6 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 21. 7. 2018 @ 21:36

    Bjorn:
    Odkaz bohužel zatím nemám. Něco k tomu zaznělo na konferenci Czech Raildays letos v Ostravě, tam se ale příspěvky publikují na internetu s časovým odstupem cca 1 – 2 roky. Navíc nedám ruku do ohně za to, že to bylo v prezentaci – určitě o tom byla řeč, ale mohlo to padnout i v rámci diskuse.

    Navíc je tam ještě jeden faktor, totiž že ta studie, která právě určitým způsobem uvažuje s Podřipskými lokálkami, není ještě schválená a uzavřená, takže nějaké věci z jejího obsahu občas někde zazní jako předběžné závěry. Samozřejmě z těchto výstupů byl nejvíce medializovaný tunel pod Krušnými horami coby rozhodující objekt této stavby.

    Zkrátka je to zatím ještě čerstvé a na definitivní výstup asi bude třeba ještě chvilku počkat. Některé zásadní věci (třeba zrovna tunel) jsou dané, jiné (drobnější) věci, což je i případ Podřipska, ještě můžou doznat změny.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 6 votes)
  • Napsal Bobík, 21. 7. 2018 @ 22:07

    Napojení podřipských lokálek do VRT je asi stejně reálné jako dostavba trati z Velvar do Straškova. 😀 Ale snětě dál. Už fakt vidím, jak někdo sváží lidi od Budyně a Mšených lázní vlakem do Straškova, kde si přestoupí na VRT. A kdyby skutečně někdo zastávku u Straškova udělal, tak by mě zajímalo, v čem by byla výhoda, ve svážení těch lidí vlakem. V tom, že to budou mít dál k nádraží a že budeme muset draze vybudovat napojení těch lokálek k VRT? Nebo si snad myslíte, že VRT u Straškova bude procházet přes současné nádraží? 🙂

    No, jen šotoušete dál…. je to sranda, co vše si myslíte, že je reálné. 🙂

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 21. 7. 2018 @ 23:19

    Věřím že všichni čtenáři s výjimkou Bobíka pochopili obsah sdělení, tudíž že je studijně prověřováno propojení mezi jakousi budoucí VRT na straně jedné a stávající regionální sítí na straně druhé. Nic více, nic méně.

    A protože k tomuto prověření zatím nebyly publikované žádné detaily, tak si všichni s výjimkou Bobíka nemohou zatím udělat žádnou představu, nakolik by to bylo smysluplné. Bobík je samozřejmě výjimkou, ten má radikální názor vždy a na vše. Ten není řízen naprosto žádnými objektivními fakty, ale stavem mysli, který bych pracovně pojmenoval “subjektivní dopravní ideologie”. V tomto stavu mysli jsou samozřejmě jakékoliv objektivní informace zcela irelevantní, že ano … 🙁

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 6 votes)
  • Napsal Domažličák, 22. 7. 2018 @ 4:45

    VRT kolem Straškova vést musí, jinudy to snad ani nejde a protože logicky musí nějakým způsobem křížit podřipské lokálky, musí se otázka křížení/napojení podřipských lokálek a VRT nějak řešit. Jak se to vyřeší sice ještě není ani zdaleka jasné, jen Bobíkovi je jasné, jak to chtějí Bjorn a Tužín a musí proti tomu za každou cenu bojovat. No tak ať si ten boj náležitě užije, když ho to baví.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 22. 7. 2018 @ 17:16

    VRT kolem Straškova určitě povede, někde na netu je i zakreslený územní návrh a co pomatuji, tak to je (logicky) kolem D8. Napojení Podřipských lokálek by ale byla investice navíc. Překřížení bude normálně mostem a nebo se naopak udělá most na lokálkách (tak se to řešilo u lokálek v Německu často, bylo to levnější než stavět most pro VRT). Vybudovat stanici na VRT je už ale solidní pálka. A v tak slabě osídlené oblasti, to je velmi nepravděpodobné. Mnohem levnější bude udělat odbočku někde u Vepřeku a tím na VRT napojit rychlíky přes Roudnici, než hnát lidi z Roudnice 810kou někam do polí na přestup u Straškova. Navíc odbočka má být i u Lovosic.

    Jako zkuste se podívat, jak se podobné situace řeší v Německu a jinde v cizině a jak málo se na VRT staví zastávky. Poslední postavená německá VRT nemá žádnou zastávku, má jen odbočku do Coburgu, kam sjedou celé 3 páry vlaků. V oblasti Langewiesen-Ilmenau (osídlení husté oproti podřipsku) měla být zastávka, ale nakonec byla zavrhnuta kvůli tomu, že místní spolková země odmítla závazně garantovat, že tam bude trvale objednávat nějaký meziregionální spoj a DB zase odmtítaly zde zastavit se svými dálkovými vlaky bez dotací. Tohle je problém zastávek na VRT. Jsou drahé a musí je často obsluhovat vlastní linka a do toho se nikomu nechce. Takže jich vzniká jen málo.

    Pan Tužín tradičně nazývá můj názor radikálním, zatímco ve svém bezbřehém optimismu předpokládá, že bude silná snaha pomocí VRT zachránit Podřipské lokálky. To je prostě jasné jak facka. Kolem budoucí VRT vede několik lokálek, tak je přece naše morální povinnost je napojit a udělat zastávku. Vláda je totiž tvořena samými šotouši, pro které je prioritou napojovat lokálky na VRT, takže jasná páka, s tímhle se počítá automaticky.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Bobík, 22. 7. 2018 @ 17:21

    krátký dodatek co nešlo odeslat:

    http://jyxo.info/uploads/48/48ae671295d0bf57ef794f32ed8f52a53079d2a0.png

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 5 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 22. 7. 2018 @ 17:45

    Bobíku, opravdu nejste schopen pochopit ani tak málo, jako jednoduché sdělení výše? To že se studijně prověřuje propojení stávající železniční sítě a VRT je prostě fakt, který je naprosto nezávislý na názorech Tužína, Bjorna, a dokonce i Bobíka.

    Kdybych tady napsal, že je červenec, rok 2018 a neděle, tak Bobík zplodí šílený výlev, z něhož vyplyne, že je listopad, rok 2020 a úterý, a to zejména proto, že Tužín je pitomec a je třeba zlikvidovat všechny lokálky.

    Opakovaně se pozastavuju nad stavem Vaší mysli, Bobíku. U Vás je bohužel ve stavu nedobrém, a navíc v dost nešťastné kombinaci s nulovou seberexlexí a maximálním fanatismem.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -3 (from 5 votes)
  • Napsal Bobík, 23. 7. 2018 @ 0:31

    Tužínovi došly argumenty a uráží a uráží. Klasika. Něco mu o tomto stylu psali i na kreportu, nezávisle na mě. 🙂

    Že se to prověřuje vám věřím. Z toho ale nic neplyne, to je pointa toho co píšu. Kdybyste tedy dokázal rozumnět textu. U německých VRT se také prověřovala možnost zastávek navíc a odboček navíc a v reálu se u té poslední VRT postavila jen jedna odbočka do Coburgu (pravda, složená ze dvou odboček) a pro zastávku se vynechalo jen místo a to jen pro jednu, pro další 2 uvažované se nevynechalo ani místo a nenechala se ani možnost žádné další odbočky.

    No, žijte si svůj šotosen. Já zastávce Říp dávám 5% a odbočce do lokálek dávám 0,5%. Kolik vy? Když sázku prohraju, tak vám koupím flašku. Pokud teda se ta VRT začne ve 2030 aspoň stavět a nepůjde to “typicky česky”. Pokud do té doby budou podřipské lokálky zrušeny a tím pádem odbočka nebude mít smysl, beru to za vaší tuplovanou prohru. 🙂

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Bjorn, 4. 8. 2018 @ 17:21

    Bobík :
    Podle posledních informací, které mám tak jednání o opravě trati 097 nadále probíhají
    a ÚK spolu se samosprávami podél této trati intenzívně tlačí na příslušné státní instituce
    aby se našlo přijatelné a rozumné řešení. Nic není zdaleka jisté. Ve hře je opravdu i varianta
    problémový úsek neopravit avšak ponechat dopravu jak na úseku Řetenice – Radejčín tak i
    nově na osiřelém úseku Lovosice-Chotiměř s následným propojením NAD.
    Rozhodně se zde žádné fyzické rušení a následná cyklostezkizace nechystají. Místní lidé
    by si spíš přáli plnohodnotnou obnovu v celé délce a další případná zlepšení, jen málokdo
    je pro vysloveně fyzický zánik trati. Ostatně petice za znovuobnovení měla kolem 3500 podpisů.
    I podél dalších zatím funkčních lokálek jsem zaznamenával názory místních a snad kromě opravdu
    nejslabší trati mezi Straškovem a Zlonicemi, kde je už nyní provoz minimální a pouze ve všední dny.
    Tak u ostatních opět převažují názory na zachování provozu a přání, aby se alespoň něco vylepšilo.
    Nyní přes léto probíhají opravy a modernizace na regionálce 114, opravuje se i na lokálce 095 v
    úseku Straškov-Vraňany. Návrhy SŽDC na příští rok JŘ 2019 počítají s provozem na všech podřipských
    a středohořských lokálkách včetně turistických vlaků ( u těchto turistických linek T3,T4,T5,T6 se počítá
    s provozováním do roku 2021), na elektrifikovaných regionálkách ÚK se zase počítá od r.2019 se
    soukromým dopravcem(patrně Regiojet).

    https://zdopravy.cz/severoceske-lokalky-prilakaly-tisice-lidi-nejvice-jednotlivych-jizdenek-prodal-zubrnicky-motorak-6407/
    https://zdopravy.cz/zubrnicka-lokalka-se-docka-dalsi-obnovy-na-loveckovicke-nadrazi-se-vraci-koleje-9359/

    Takže mohu shrnout, že alespoň v této oblasti, kterou velmi dobře znám, je zájem místních lidí o 
    zachování lokálek docela silný a rozhodně to není žádné Bobíkovo paušální 1% pro a ostatních 99% projevuje
    totální nezájem – tak to prostě zde není. Nevím, jak je to jinde, ale tak nějak se spíš kloním k tomu,
    že to ani jinde není tak absolutní, jak se nám Bobík snaží předestřít.

    K tomu právu na vlaky- ano, možná neexistuje žádné takové právo na vlaky, ale takových neexistujících
    práv je habaděj – to by bylo na jinou debatu. Třeba právo dýchat čistý vzduch – tady se křičelo a dovolávalo
    se právo na čistý vzduch v hospodách a kuřáci se vyhnali ven a já nyní musím kromě neustálého smradu,
    prachu a hluku ze silniční dopravy venku ještě navíc čuchat cigaretový dým před hospodami. Takhle si
    Bobíkové představují moderní společnost ??

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 7 votes)
  • Napsal Bjorn, 4. 8. 2018 @ 17:27

    A k těm zemím Nizozemsko, Dánsko, Švédsko.
    Bobíku, já kupodivu tyto země mám mnohonásobně ponavštěvované.
    Jezdím tam pravidelně od roku 1991, dost často i pracovně, takže mám vysledované
    i různé změny a proměny na jejich železničních sítích a opět mnohokrát jsem se na tohle
    téma bavil i s místními, takže mám docela jiné informace.
    Dříve ještě bylo skvělé, že se dalo cestovat na ScanRail – to byla vynikající možnost, jak
    celkem levně procestovat Skandinávii, škoda že to bylo zrušeno. V Nizozemsku zas byl
    Benelux Pass. Podobně také byla škoda, že DB po letech zrušilo síť nočních vlaků CNL.
    To byla naprostá pohádka s tím cestovat přímo z Prahy do Kodaně či Amsterdamu.
    Bylo to levné a pohodlné a člověk pak mohl v Kodani navázat na X2000 nebo v Amsterdamu
    na Thalys/Eurostar. Na udržení provozu proběhla petice s 380.000 podpisy. Nepomohlo to.
    Nyní se pokoušejí o oživení nočních spojů OEBB se svou divizí NightJet, ale zatím je to na začátku.

    Bobíku, pořád tvrdíte, že tam žádné lokálky nejsou a že se tam nedá cestovat na výlety
    vlakem z důvodů omezených časových spojů, velkým vzdálenostem mezi stanicemi atd.
    Já mám přeci jen trochu odlišné zkušenosti.
    Pravdou je, že tam lokálky stále jsou, provoz je docela slušný a některé unáhlené kroky
    z minulosti jsou dnes posuzovány místními negativně.

    Aktuální provoz na tratích lokálního/místního významu se dá lehce ověřit na online
    jízdních řádech :

    1.Nizozemsko
    https://www.ns.nl/reisinformatie/download-dienstregeling

    Mnohokrát jsem podnikal výlety vlakem a to i po lokálkách, spojení výborná, častá, vše navazuje.
    Zcela bez problémů.

    Např. lokálky v oblasti Gelderlandu, Overijsselu, Drenthe, Friesland

    2.Dánsko
    http://www.dsb.dk/trafikinformation/koreplaner/koreplaner-strakningskoreplaner-pdf/

    Zde jsem také podnikal výlety vlakem a to i na lokálkách v oblasti Sjaellandu a Jytlandu.
    Opět bez problémů.
    Např. Lollandsbanen, oblast Sohojland, severní Sjaelland, severní Jytland.

    3.Švédsko
    https://www.sj.se/sv/tagresan/fore-resan/tidtabeller-och-kartor.html
    https://tagtidtabeller.resrobot.se/

    Švédsko je docela specifické, velká země, nerovnoměrné osídlení.
    Zhruba v jižní části země od Skane po Dalarnu jsem podnikal výlety vlakem
    i po lokálních tratích opět bez problémů

    Např. v oblasti Skane a Bohuslan, Vastervik, okolí jezera Vanern či okolí Borlange.

    Severní část země – to je něco jiného, tam opravdu všechny lokálky až na výjimky
    byly zrušeny, někde fungují drezíny, někde to úplně zpustlo.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  • Napsal Bjorn, 4. 8. 2018 @ 17:29

    A těm zemím Nizozemsko, Dánsko, Švédsko.
    Bobíku, já kupodivu tyto země mám mnohonásobně ponavštěvované.
    Jezdím tam pravidelně od roku 1991, dost často i pracovně, takže mám vysledované
    i různé změny a proměny na jejich železničních sítích a opět mnohokrát jsem se na tohle
    téma bavil i s místními, takže mám docela jiné informace.
    Dříve ještě bylo skvělé, že se dalo cestovat na ScanRail – to byla vynikající možnost, jak
    celkem levně procestovat Skandinávii, škoda že to bylo zrušeno. V Nizozemsku zas byl
    Benelux Pass. Podobně také byla škoda, že DB po letech zrušilo síť nočních vlaků CNL.
    To byla naprostá pohádka s tím cestovat přímo z Prahy do Kodaně či Amsterdamu.
    Bylo to levné a pohodlné a člověk pak mohl v Kodani navázat na X2000 nebo v Amsterdamu
    na Thalys/Eurostar. Na udržení provozu proběhla petice s 380.000 podpisy. Nepomohlo to.

    Bobíku, pořád tvrdíte, že tam žádné lokálky nejsou a že se tam nedá cestovat na výlety
    vlakem z důvodů omezených časových spojů, velkým vzdálenostem mezi stanicemi atd.
    Já mám přeci jen trochu odlišné zkušenosti.
    Pravdou je, že tam lokálky stále jsou, provoz je docela slušný a některé unáhlené kroky
    z minulosti jsou dnes posuzovány místními negativně.

    Aktuální provoz na tratích lokálního/místního významu se dá lehce ověřit na online
    jízdních řádech :

    1.Nizozemsko
    https://www.ns.nl/reisinformatie/download-dienstregeling

    Mnohokrát jsem podnikal výlety vlakem a to i po lokálkách, spojení výborná, častá, vše navazuje.
    Zcela bez problémů.

    Např. lokálky v oblasti Gelderlandu, Overijsselu, Drenthe, Friesland

    2.Dánsko
    http://www.dsb.dk/trafikinformation/koreplaner/koreplaner-strakningskoreplaner-pdf/

    Zde jsem také podnikal výlety vlakem a to i na lokálkách v oblasti Sjaellandu a Jytlandu.
    Opět bez problémů.
    Např. Lollandsbanen, oblast Sohojland, severní Sjaelland, severní Jytland.

    3.Švédsko
    https://www.sj.se/sv/tagresan/fore-resan/tidtabeller-och-kartor.html
    https://tagtidtabeller.resrobot.se/

    Švédsko je docela specifické, velká země, nerovnoměrně osídlení.
    Zhruba v jižní části země od Skane po Dalarnu jsem podnikal výlety vlakem
    i po lokálních tratích opět bez problémů

    Např. v oblasti Skane a Bohuslan, Vastervik, okolí jezera Vanern či okolí Borlange.

    Severní část země – to je něco jiného, tam opravdu všechny lokálky až na výjimky
    byly zrušeny, někde fungují drezíny, někde to úplně zpustlo.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 6 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 5. 8. 2018 @ 10:52

    Bjorn:

    Jedno z nejčastěji zmiňovaných “práv” je jakési “právo na parkovací místo”. S tím se potkávám často. Lidé skutečně žijí v přesvědčení, že když si koupí libovolný počet aut, tak je povinností veřejného sektoru stavět jim za veřejné peníze další a další parkoviště. A když to náhodou veřejný sektor nedělá, tak tím vzniká majitelům aut jakési fiktivní právo parkovat na chodnících, trávnících, prostě všude…

    Vždy nastávají velké rozpaky, když se bojovníků za parkovací stání zeptám, podle jakého zákona mají na parkoviště “právo”. Ono totiž auto je MOVITÁ VĚC V SOUKROMÉM VLASTNICTVÍ, tedy totéž jako třeba nábytek – stůl, židle, skříň … Pokud si někdo koupí takovou věc – třeba skříň – a nemá ji kde v bytě umístit, tak mu také nevzniká právo na přidělení nového většího bytu zdarma. Stejně tak pokud si někdo koupí auto a nemá jej kde umístit, nevzniká mu žádný nárok, že by město / obec mělo onomu člověku umístění jeho soukromé movité věci řešit.

    Zmiňuju to zejména v souvislosti s Bobíkovskými výkřiky, že “není právo na železnici” – ono není právo ani na IAD, a přesto se zájmy uživatelů IAD velmi masivně zohledňují. Není to v rovině právní, je to celé politikum. Všichni lidé jsou uživateli nějaké dopravy, všichni lidé platí daně, a také všichni lidé mají volební právo. Rozumný politik tedy hospodaří s penězi daňových poplatníků tak, aby potřeba všech byla přiměřeně uspokojena. Cyklistům, se staví cyklostezky, motoristům parkoviště, no a uživatelům železnice se investuje třeba do lokálek. Tak je to logické a správné. Jen je to jiný pohled na svět, než má Bobík. Ten potřebuje mít svatou válku cyklostezek proti lokálkám, autobusů proti vlakům, v poslední inovaci nákladní dopravy proti osobní dopravě. Ta válka musí mít podle Bobíka své jednoznačné vítěze a jednoznačné poražené. Naštěstí reálný svět vypadá úplně jinak, a směřuje k nějaké vyváženosti mezi jednotlivými druhy dopravy, a také kooperaci. Takovou kooperací je třeba parkování vozidel P+R u nádraží, nebo kombinovaná nákladní doprava, nebo služby pro cyklisty formou přepravy kola vlakem.

    Taková kooperace má stokrát vyšší potenciál, než bizarní nesmiřitelný boj podle Bobíků.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 7 votes)
  • Napsal Bjorn, 14. 8. 2018 @ 10:37

    Bobík : K těm Podřipským a Středohořským tratím.
    Podle posledních informací, které mám tak jednání o opravě trati 097 nadále probíhají
    a ÚK spolu se samosprávami podél této trati intenzívně tlačí na příslušné státní instituce
    aby se našlo přijatelné a rozumné řešení. Nic není zdaleka jisté. Ve hře je opravdu i varianta
    problémový úsek neopravit avšak ponechat dopravu jak na úseku Řetenice – Radejčín tak i
    nově na osiřelém úseku Lovosice-Chotiměř s následným propojením NAD.
    Rozhodně se zde žádné fyzické rušení a následná cyklostezkizace nechystají. Místní lidé
    by si spíš přáli plnohodnotnou obnovu v celé délce a další případná zlepšení, jen málokdo
    je pro vysloveně fyzický zánik trati. Ostatně petice za znovuobnovení měla kolem 3500 podpisů.
    I podél dalších zatím funkčních lokálek jsem zaznamenával názory místních a snad kromě opravdu
    nejslabší trati mezi Straškovem a Zlonicemi, kde je už nyní provoz minimální a pouze ve všední dny.
    Tak u ostatních opět převažují názory na zachování provozu a přání, aby se alespoň něco vylepšilo.
    Nyní přes léto probíhají opravy a modernizace na regionálce 114, opravuje se i na lokálce 095 v
    úseku Straškov-Vraňany. Návrhy SŽDC na příští rok JŘ 2019 počítají s provozem na všech podřipských
    a středohořských lokálkách včetně turistických vlaků ( u těchto turistických linek T3,T4,T5,T6 se počítá
    s provozováním do roku 2021), na elektrifikovaných regionálkách ÚK se zase počítá od r.2019 se
    soukromým dopravcem(patrně Regiojet).

    https://zdopravy.cz/severoceske-lokalky-prilakaly-tisice-lidi-nejvice-jednotlivych-jizdenek-prodal-zubrnicky-motorak-6407/
    https://zdopravy.cz/zubrnicka-lokalka-se-docka-dalsi-obnovy-na-loveckovicke-nadrazi-se-vraci-koleje-9359/

    Takže mohu shrnout, že alespoň v této oblasti, kterou velmi dobře znám, je zájem místních lidí o 
    zachování lokálek docela silný a rozhodně to není žádné Bobíkovo paušální 1% pro a ostatních 99% projevuje
    totální nezájem – tak to prostě zde není. Nevím, jak je to jinde, ale tak nějak se spíš kloním k tomu,
    že to ani jinde není tak absolutní, jak se nám Bobík snaží předestřít.

    K tomu právu na vlaky- ano, možná neexistuje žádné takové právo na vlaky, ale takových neexistujících
    práv je habaděj – to by bylo na jinou debatu. Třeba právo dýchat čistý vzduch – tady se křičelo a dovolávalo
    se právo na čistý vzduch v hospodách a kuřáci se vyhnali ven a já nyní musím kromě neustálého smradu,
    prachu a hluku ze silniční dopravy venku ještě navíc čuchat cigaretový dým před hospodami. Takhle si
    Bobíkové představují moderní společnost ??

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Bjorn, 14. 8. 2018 @ 11:51

    A k těm zemím Nizozemsko, Dánsko, Švédsko.
    Bobíku, já kupodivu tyto země mám mnohonásobně ponavštěvované.
    Jezdím tam pravidelně od roku 1991, dost často i pracovně, takže mám vysledované
    i různé změny a proměny na jejich železničních sítích a opět mnohokrát jsem se na tohle
    téma bavil i s místními, takže mám docela jiné informace.
    Dříve ještě bylo skvělé, že se dalo cestovat na ScanRail – to byla vynikající možnost, jak
    celkem levně procestovat Skandinávii, škoda že to bylo zrušeno. V Nizozemsku zas byl
    Benelux Pass. Podobně také byla škoda, že DB po letech zrušilo síť nočních vlaků CNL.
    To byla naprostá pohádka s tím cestovat přímo z Prahy do Kodaně či Amsterdamu.
    Bylo to levné a pohodlné a člověk pak mohl v Kodani navázat na X2000 nebo v Amsterdamu
    na Thalys/Eurostar. Na udržení provozu proběhla petice s 380.000 podpisy. Nepomohlo to.

    Bobíku, pořád tvrdíte, že tam žádné lokálky nejsou a že se tam nedá cestovat na výlety
    vlakem z důvodů omezených časových spojů, velkým vzdálenostem mezi stanicemi atd.
    Já mám přeci jen trochu odlišné zkušenosti.
    Pravdou je, že tam lokálky stále jsou, provoz je docela slušný a některé unáhlené kroky
    z minulosti jsou dnes posuzovány místními negativně.

    Aktuální provoz na tratích lokálního/místního významu se dá lehce ověřit na online
    jízdních řádech :

    1.Nizozemsko
    https://www.ns.nl/reisinformatie/download-dienstregeling

    Mnohokrát jsem podnikal výlety vlakem a to i po lokálkách, spojení výborná, častá, vše navazuje.
    Zcela bez problémů.

    Např. lokálky v oblasti Gelderlandu, Overijsselu, Drenthe, Friesland

    2.Dánsko
    http://www.dsb.dk/trafikinformation/koreplaner/koreplaner-strakningskoreplaner-pdf/

    Zde jsem také podnikal výlety vlakem a to i na lokálkách v oblasti Sjaellandu a Jytlandu.
    Opět bez problémů.
    Např. Lollandsbanen, oblast Sohojland, severní Sjaelland, severní Jytland.

    3.Švédsko
    https://www.sj.se/sv/tagresan/fore-resan/tidtabeller-och-kartor.html
    https://tagtidtabeller.resrobot.se/

    Švédsko je docela specifické, velká země, nerovnoměrně osídlení.
    Zhruba v jižní části země od Skane po Dalarnu jsem podnikal výlety vlakem
    i po lokálních tratích opět bez problémů

    Např. v oblasti Skane a Bohuslan, Vastervik, okolí jezera Vanern či okolí Borlange.

    Severní část země – to je něco jiného, tam opravdu všechny lokálky až na výjimky
    byly zrušeny, někde fungují drezíny, někde to úplně zpustlo.

    Ale jak už tady bylo řečeno, každá země má a může mít nadále svá specifika. Co je špatného na tom, že ve Švýcarsku a Japonsku je železnice na vysoké úrovni a to včetně místních tratí i lokálek a že tam nemají potřebu něco masově rušit ba spíš naopak, aby se vyšlo vstříc potřebám všech obyvatel.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)
  • Napsal Bjorn, 14. 8. 2018 @ 11:52

    A těm zemím Nizozemsko, Dánsko, Švédsko.
    Bobíku, já kupodivu tyto země mám mnohonásobně ponavštěvované.
    Jezdím tam pravidelně od roku 1991, dost často i pracovně, takže mám vysledované
    i různé změny a proměny na jejich železničních sítích a opět mnohokrát jsem se na tohle
    téma bavil i s místními, takže mám docela jiné informace.
    Dříve ještě bylo skvělé, že se dalo cestovat na ScanRail – to byla vynikající možnost, jak
    celkem levně procestovat Skandinávii, škoda že to bylo zrušeno. V Nizozemsku zas byl
    Benelux Pass. Podobně také byla škoda, že DB po letech zrušilo síť nočních vlaků CNL.
    To byla naprostá pohádka s tím cestovat přímo z Prahy do Kodaně či Amsterdamu.
    Bylo to levné a pohodlné a člověk pak mohl v Kodani navázat na X2000 nebo v Amsterdamu
    na Thalys/Eurostar. Na udržení provozu proběhla petice s 380.000 podpisy. Nepomohlo to.

    Bobíku, pořád tvrdíte, že tam žádné lokálky nejsou a že se tam nedá cestovat na výlety
    vlakem z důvodů omezených časových spojů, velkým vzdálenostem mezi stanicemi atd.
    Já mám přeci jen trochu odlišné zkušenosti.
    Pravdou je, že tam lokálky stále jsou, provoz je docela slušný a některé unáhlené kroky
    z minulosti jsou dnes posuzovány místními negativně.

    Aktuální provoz na tratích lokálního/místního významu se dá lehce ověřit na online
    jízdních řádech :

    1.Nizozemsko
    https://www.ns.nl/reisinformatie/download-dienstregeling

    Mnohokrát jsem podnikal výlety vlakem a to i po lokálkách, spojení výborná, častá, vše navazuje.
    Zcela bez problémů.

    Např. lokálky v oblasti Gelderlandu, Overijsselu, Drenthe, Friesland

    2.Dánsko
    http://www.dsb.dk/trafikinformation/koreplaner/koreplaner-strakningskoreplaner-pdf/

    Zde jsem také podnikal výlety vlakem a to i na lokálkách v oblasti Sjaellandu a Jytlandu.
    Opět bez problémů.
    Např. Lollandsbanen, oblast Sohojland, severní Sjaelland, severní Jytland.

    3.Švédsko
    https://www.sj.se/sv/tagresan/fore-resan/tidtabeller-och-kartor.html
    https://tagtidtabeller.resrobot.se/

    Švédsko je docela specifické, velká země, nerovnoměrně osídlení.
    Zhruba v jižní části země od Skane po Dalarnu jsem podnikal výlety vlakem
    i po lokálních tratích opět bez problémů

    Např. v oblasti Skane a Bohuslan, Vastervik, okolí jezera Vanern či okolí Borlange.

    Severní část země – to je něco jiného, tam opravdu všechny lokálky až na výjimky
    byly zrušeny, někde fungují drezíny, někde to úplně zpustlo.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Bjorn, 14. 8. 2018 @ 13:38

    A jak již tady bylo řečeno, každá země má a může mít nadále svá specifika. V tom je ta různost přístupů. Co je špatného na tom, že ve Švýcarsku a Japonsku hraje železniční doprava významnou a docela perfektní roli v celkovém dopravním systému a to včetně místních a lokálních tratí.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal порно секс машина бдсм, 21. 8. 2018 @ 1:34

    After looking into a handful of the articles
    on your site, I truly like your technique of writing a blog.
    I book-marked it to my bookmark webpabe list and will be checking back soon. Please check out my website tooo and let
    me know what you think.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -1 (from 1 vote)
  • Napsal Tomáš Tužín, 21. 8. 2018 @ 16:36

    Bjorn:
    Já třeba dokážu pochopit, že v severním Švédsku zanikly regionální tratě, pokud to nezpůsobilo nikomu problémy. Jestli je tam velmi řídké osídlení, málo frekventované silnice a slušné možnosti využití nákladní vodní dopravy jak pobřežní, tak i vnitrozemské (po jezerech nebo kanálech), tak třeba dokázali opravdu vyřešit své dopravní potřeby jinak. Ale v ČR se nacházíme prakticky úplně ve všech ohledech v jiné situaci, a to je ten důvod, proč u nás lokálky svůj význam stále mají a budou mít.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 8 votes)
  • Napsal Bobík, 24. 8. 2018 @ 19:35

    Zanikly i v jižním Švédsku, stačí si ty mapy a wikipedii fakt otevřít a ty zrušené tratě tam najdete. 🙂 To samé Dánsko, na Fynu to velmi slušně vyčistili. To samé na severní i jižní části té pevninské části Dánska. Ano, je jich v součtu méně než v Německu nebo Francii nebo Belgii, ono taky v jižním Švédsku nidky nebylo takové osídlení, jako v Německu, Francii nebo Belgii. Ve výsledku jsou tam dnes vzdálenosti mezi tratěmi takové, že by se z toho českej šotoušek, kterej kárá Německo, dost slušně pokakal a ještě rád by se vrátil do Německa.

    “Ale v ČR se nacházíme prakticky úplně ve všech ohledech v jiné situaci, a to je ten důvod, proč u nás lokálky svůj význam stále mají a budou mít.”

    Opravdu? Tak jaktože je namátkou Anglie, Francie, Benelux, Německo, Rakousko, Dánsko na tom o tolik lépe s platama a dalšíma věcma, když si zrušili lokálky?

    Jestli ono to nebude tím, že to je o úplně jiných faktorech a existence lokálek má v dnešní době nulový podíl na vyspělosti země a výši platů v ní? 🙂 Ale můžeme to brát i z lepší stránky… když brzdíme ekonomiku tím, že vyhazujeme peníze za nic nepřinášející* lokálky, jsme chudá země (na evropské poměry, vedle rozvojového světa samozřejmě žijeme v luxusu) a nechtějí k nám např. uprchlíci z Afriky a Asie.

    *kromě zábavy a výletů pro šotouše

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 25. 8. 2018 @ 11:32

    Bobíku, když jsem psal, že ČR je na tom prakticky ve všech ohledech úplně jinak, tak jsem nemyslel jen výši platů. Ono vztahovat existenci lokálek na výši platů je poněkud směšné, protože pokud by platila rovnice, že bohatí jezdí autem a lokálky jsou jen doprava pro chudé, tak by mělo být v Evropě úplně nejméně regionálních tratí v bohatém Švýcarsku. A ejhle, ono je to tak nějak přesně naopak! Bobíkovská jednoduchost opět selhává!

    V těch státech, kde si lokálky zrušili, toho dle mých informací velmi litují. Země západní Evropy nejsou a ani nebyly geniální, dělaly spoustu chyb, které dnes už většinou připouští. S tím není v rozporu ani fakt, že tyto země byly dost bohaté na to, aby za tyto chyby zaplatily, třeba v podobně nepřiměřené expanze silniční sítě. Pořád mi z toho ale logicky nevyplývá důvod, proč bychom měli jako ČR tyto chyby západních států opakovat. Což platí nejenom pro lokálky, ale třeba i pro velmi štědré nastavení sociálních systémů, které přitahuje jako hlavní magnet ony uprchlíky. Vám tady Bobíku nějací ti negramotní Afričané chybí? Podle logiky Vaší argumentace zřejmě ano – vždyť i v západní Evropě to “zvládli”! …

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 8 votes)
  • Napsal Bobík, 25. 8. 2018 @ 15:44

    Švýcarsko je jen výjimka potvrzující pravidlo. Mimo něj ta rovnice moc neplatí. 😉

    “Podle vašich informací”… takto se můžu vyjádřit o všem…. “podle toho co jsem zaslechnul”, “podle toho co se říká”….

    Kdyby jim to chybělo, tak ty lokálky obnoví (ne, ze všech cyklostezky nejsou), případně je postaví znovu a pořádně jako novostavbu. Peníze na to mají. Ale ono jim to nechybí, že.

    Skutečnost je taková, že se na západě stále lokálky ruší a cyklostezkují.

    Např. ve Francii nedávno zavřeli lokálku Rodéz-Séverac.

    V Belgii zase nedávno zcyklostezkovali vedlejší trať (neklikatou) z Libramontu přes Bastogne s 15 127 obyvateli do Gouvy. Bagstone tak ztratil zcela koleje. Mrkněte se na mapě, nebyla vůbec klikatá a je z ní stezka dlouhá 60km. Trať z Bastogne do Lucemburského Wiltzu byla cyklostezkována už dávno. Bastogne ale má místo železnice 2 dálnice. Což ocení určitě víc.

    https://fr.wikipedia.org/wiki/Ligne_163_(Infrabel)

    Likvidace kolejí proběhla po roce 2010, zavřeno až 1993, údržbu zastavili kolem 1998.

    To je ten váš poučený západ?

    V Itálii poslední velká vlna zastavování lokálek přišla po roce 2010 a odnesla to hlavně severozápadní Itálie a teď když budou muset sanovat mosty a vykoupit je od soukromníků, z čehopak to asi zaplatí?

    A ona celá západní Evropa nyní stojí před potřebou masivních oprav dálnic, takže z čeho se to asi bude muset hradit?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 25. 8. 2018 @ 16:14

    Bobíku, nejsem znalec všech zrušených tratí a cyklostezek napříč Evropou. Nakonec celá tato diskuse je o tuzemském tématu, tak nevím, proč neustále vytahujete jakési vytržené případy z různých koutů Evropy, u nichž v podstatě nejste schopen doložit, kdy a zejména proč tam došlo k zastavení dopravy nebo zrušení. Zavání to opět Bobíkovskou účelovostí. Já mám naopak informace o některých znovuobnovených tratích, které po svém zprovoznění zaznamenaly obrovský úspěch. Všude to samozřejmě nejde a nepůjde, zejména proto, že každá trať procházela nějakým městem, kde byly lukrativní pozemky, a ihned po zrušení trati došlo k jejich rozprodání a mnohdy i zastavění. Tím se možnost obnovy tratí v řadě případů definitivně uzavřela. Je opět velmi účelové takový stav vykládat jako důkaz, že o obnovu tratí není zájem.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 8 votes)
  • Napsal Bobík, 26. 8. 2018 @ 0:17

    Kolik těch znovuobnovených bylo v parametrech takové Morkovičky nebo úseku MT-Chornice či Ledečka-Uhlířské Janovice a obce na nich měly podobnou velikost? 🙂

    Vážně by mě zajímalo, kde na světě se obnovují takové tratě. Či kde se takové tratě drží v pravidelném provozu se ZDO. 🙂

    Ale chápu, celý svět je jiný, ČR je takový specifický unikát, který nejde s ničím porovnat krom hornatého Švýcarska. Ani s tím Německem nejde ČR prý srovnat, dle šotoušů, kterým se nehodí aby z toho někdo odvozoval co zrušit. A když už to někdo zkusí, tak se dozví, že Německo (které má dodnes největší síť lokálek v západní Evropě) to prý totálně zvoralo a lepší je srovnávat se s hornatým Rakouskem (které mělo odjakživa třetinu lokálek co my, ale to šotoušům neva, hlavní je, že se jich zrušilo míň než v Německu, když už jich bylo málo) a pak se vytáhnou severské země jako Švédsko a Dánsko, kde po zrušení spousty lokálek vznikly dost velké mezery mezi tratěmi, které by zdejší šotouši nerozdýchali, kdyby se tam fakt vydali, ale takhle od počítače je to tam dle nich těžká pohoda, zatímco Německo, kde díky přežití docela dost lokálek (zrušily se jen ty nejblbější typu Chornice) dodnes jsou na většině území tratě klidně jen 25-50km od sebe, je velký omyl. 😀

    Šotouši co nevyjíždí za hranice naší obrovské země mě nepřestávají se svými představami bavit.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Bobík, 26. 8. 2018 @ 0:17

    Mně změnilo právě dost to vyjíždění, kdy jsem pochopil, jak zbytečné je bazírovat na nějakých vesnických lokálkách, že je to absolutně nepodstatné, zda jich máme či nemáme o 5-10-20 víc či míň v dnešní době. Nikdo krom místních to stejně už používat nebude, stačí si všimnout, na kolik lokálek se máte čas podívat v cizině (pokud nejste šotouš-rentiér, musíte chodit do práce a jste omezen dovolenou ). Nešotouš nejezdí do ciziny projíždět lokálky. A obráceně to funguje i u nás. Cizince nezajímají, nezajímají ani většinu Čechů, slouží jen místním (a šotoušům projížděčům) a ti je často vůbec nepoužívají.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 26. 8. 2018 @ 10:55

    Opět další výlev tupé zášti Bobíka proti regionálním tratím, bez jakýchkoliv věcných argumentů. Zato halda blbých smajlíků….

    Kde se v zahraničí obnovily regionální tratě, to si může Bobík nastudovat třeba v knize “Role regionální železnice v 21. století”. Tam je to popsané podrobně, včetně mapek, fotodokumentace a konkrétních čísel, dokládajících nárůst počtu cestujících.

    Mně také něco dalo vyjíždění za hranice naší země, byť mi moje zaměstnání v oboru velmi omezuje volný čas na nějaké cesty, takže jsem toho nenajezdil nijak moc. Přes svazy cestujících jsem se ale měl možnost potkat s lidmi z mnoha zemí (Německo, Maďarsko, Francie, Anglie, Itálie, Benelux …), kteří se zabývají dopravou ve svých zemích. Všichni se vzácně shodují na tom, že role regionální železnice je v dopravě klíčová. Nejednou jsem slyšel slova o tom, že naše hustá síť regionálních tratí je naší obrovskou příležitostí, a jejich velkým doporučením pro nás bylo nezopakovat jejich chyby s neuváženou redukcí regionální železnice.

    Toto jsou pro mně relevantní názory lidí, kteří mají přehled. Emocionální Bobíkovské výkřiky o rušení tratí všude možně, kde mu zrovna napověděl strejda Gůůgl, vyznívají v porovnání s hlubokou znalostí těchto lidí patřičně směšně. Také bohužel svědčí o tom, jak nekritický umí být fanatický český šotoušek.

    Celý ten optimalizační řev kolem regionálních tratí v sobě nese jasnou stopu neoliberálních rádoby – ekonomů, kteří udělali v naší zemi obrovské škody. Byli to ti stejní, kteří pro “naprostou neefektivitu” tlačili na likvidaci Poldi Kladno, OKD, Tatry Kopřivnice, ČKD … Někde se jim podařilo dotáhnout dílo zkázy do konce, jinde (Tatra Kopřivnice) přišel někdo, kdo vyhodil neschopné managery, začal najednou shánět nové zakázky, začal opravovat, začal investovat, a z odepsaného podniku je dnes vysoce efektivní, moderní a prosperující fabrika, vyvážející auta do celého světa.

    A to je případ prakticky všech regionálních tratí. Stačí nerušit, nerozkrádat, opravovat, investovat, provozovat … Společenská poptávka po železniční dopravě je obrovská, o čemž svědčí to, že není ani jediná z tratí, které utekly “hrobníkovi z lopaty”, která by neprosperovala. Stačí se podívat na Železnici Desná, nebo Milotice – Vrbno pod Pradědem … (měly být zrušeny po povodni 1997).

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 8 votes)
  • Napsal Bobík, 27. 8. 2018 @ 18:46

    Mýlíte se s tou záští. To je už 3 měsíce na celé debatě ta sranda. Že já mám vlaky a lokálky taky rád. Akorát si uvědomuji, že se nedají racionálně a jinak ekonomicky obhájit a že dokonce jsou vlaky celkem nemorální, protože jsou na úkor autobusů či jiných služeb. Výše dotace na 1 cestujícího na některých lokálkách je (i se započtenou infrastrukturou) naprosto šílená.

    Takže já dělám to, že narozdíl od vás v běžném životě držím zobák, jsem rád, že vlaky stále jezdí a nikdo to moc neřeší a nikde lokálky nehájím, protože to mám za nesprávné, drzé a sobecké. A už vůbec se nehádám s jejich odpůrci (kteří můžou mít tisíce důvodů a vždy budou mít pravdu), natož s morotisty, z jejichž daní se v podstatě celá veřejná doprava hradí. Narozdíl od vás jsem za to vděčný, že to hradí a proto je respektuji.

    Takže zpátky k pointě – já také rád jezdím vlakem, včetně lokálek, akorát je odmítám hájit, beru naopak za morálně správné lokálky kritizovat a poučovat obhájce lokálek o tom, jak se mýlí. A vy si z toho dokola odvozujete jakousi zášť. Což je úplně absurdní. Protože já třeba si to kolo na tu lokálku z Dobříše beru. 🙂 Akorát tam vidím i ty počty lidí a nehodlám o tom lhát a jsem ochotný zkousnout, že v budoucnu budu muset s kolem na vlak do Příbrami, protože vlaky pro tento počet lidí jsou neudržitelné. A nebo že budu muset jet po železniční cyklostezce z Dobříše do Měchenic. Ale dokud jezdí vlak, tak ho používám. Nicméně ho nepovažuju za nenahraditelný. To je vše. To není zášť, tu je pouhé smíření s realitou. Protože i kdybyste tady Tužíne napsal 10x tolik textu, ty lidi tam nepřibudou a jezdit nezačnou a žádné zpřeložkování a zrychlení té tratě také není v plánu. Takže realita je taká, že ten vlak jezdí skoro prádný. A to ekvivalentně platí pro spoustu dalších lokálek.

    Pokud se o vlacích bavím, tak vystupuju proti lokálkám, protože tak je to morálně správné. Což ale opět neznamená, že to dělám z nějaké zášti. Já to dělám kvůli tomu, že je to správné. Prostě nechci lhát a říkat to, čemu nevěřím a s čím nesouhlasím, abych tím obhájil svůj koníček (že taky rád jedu vlakem, jako vy). Na druhé straně jsem ale rád, že to většina společnosti tak moc neřeší a nechává lokálky dojezdit. Já určitě nechci být ten, kdo aktivně vystoupí a začne místo lokálek požadovat busy. Ano, to by bylo morálně správné udělat, ale já nejsem extrovert, co se se chce veřejně prezentovat. Takže to dělat nechci. Přenechávám to jiným. A pokud ti se toho zatím nechopili, tak je to jejich mínus a já to beru tak, že jim zatím tolik vlaky nevadí a používám je. Zcela bez zášti. 🙂 Když to většina neřeší, je to její právo a pak ať vlaky jsou. Ale když to řešit začne, taky to bude její právo a pak je správné ty vlaky zrušit.

    Vlaky jsou jinak ale fajn. Chápu, že vy byste si mě hrozně rád, Tužíne, napasoval jako nepřítele, bo by to sedělo do vašeho černobílého světa hodných (“ti co si dají vysvětlit smysl lokálek podle Tužína”) a zlých (“ti co nechápou jejich smysl”), ale bohužel, svět je barevnější. 🙂 Prostě je tu spousta lidí, co vlaky jezdí ráda, ale hájit je nechce. A dokonce je i kritizují a odmítají se jich zastat. A vy v tom vidíte nejspíš zášť a nevděk. Nechápete viditelně, že vlaky nejsou živé a jejich uživatelé jim fakt nic nedluží. A vy ani nemůžete takovým nevděčným uživatelům vlaky zakázat, to je pech co? Protože vlaky i busy jsou prostě veřejná doprava a nikdo nemá povinnost to rozlišovat a nadřazovat jedno druhému. Lidé prostě smí použít vlak místo busu a smí se ho nezastávat a smí ho po zrušení vyměnit za bus a smí jim to nevadit.

    Ale Tužín v tom hledá zášť, protože nedokáže pochopit a smířit se s tím, kolika lidem je ukradené, zda bude jezdit vlak či autobus a vlak jim možná sice přijde pohodlnější, ale není to pro ně zásadní záležitost, aby vlak zůstal a chápou, že nemůže jezdit vlak pro ně na úkor chybějících busů jinde… 🙂

    Na vlacích svět prostě nestojí, Tužíne. A už vůbec ne na lokálkách. 😉

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 27. 8. 2018 @ 22:50

    Díky zejména za to kázání o “dopravní morálce”. To jsem fakt potřeboval.

    Třeba:

    “beru naopak za morálně správné lokálky kritizovat a poučovat obhájce lokálek o tom, jak se mýlí.” – TO FAKT HOVOŘÍ ZA VŠE, KAZATELI BOBÍKU! NENAPADLO VÁS NĚKDY V ŽIVOTĚ, ŽE BY TŘEBA MOHLI MÍT PRAVDU I JINÍ?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -3 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 28. 8. 2018 @ 0:56

    Říká člověk, který fanaticky brání každý metr kolejí a je si dokonale jistý, že každý metr kolejí je potřeba. Obdivuji vaši jistotu, s jakou víte, že neplýtváte peníze druhých za zbytečné tratě a že ty peníze jinde nechybí a vy se o to ani nemusíte do hloubky zajímat.

    Akorát tu veřejnou podporu té vaší pravdě jste zatím nezískal. Spíš bych řekl, že kdo vaší fanatičnosti bude vystaven, uděláte z něj odpůrce železnice i kdyby předtím měl vlaky fakt rád.

    Musím říct, že po poznání vás si zase o kus víc vážím lidí, kteří se věnují rušení tratí, protože svádět boj s demagogy, jako jste vy, to je fakt náročná práce. Pro tyhle lidi by byl i 200.000 měsíčně jako plat málo. Když vidím vás, konečně si uvědomuji, jak moc je jejich práce pro společnost užitečná. Nebýt nich, jezdíme dodnes na koňských povozech po prašných cestách, protože vaši předchůci by se pro změnu vymezovali vůči železnici a asfaltu.

    Zradikalizovaní fandové lokálek, co nechtějí přiznat, že jim jde jen o vození se vlakem na výlety a projíždění tratí za peníze druhých, to je fakt něco…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Bobík, 28. 8. 2018 @ 1:18

    Btw, vážně jsem zvědav, co budou lidé jako Tužín dělat, až přijde doba automatických aut a zavedou se do polnohodnotného provozu, ne jen jako alternativa k řízení na vybraných dálnicích (což bude první fáze).

    Tahle doba totiž jednou přijde a není desítky let daleko, jak si možná Tužín myslí.

    Pak lidé začnou masivně opouštět regionální VHD a to včetně lokálek. Protože jim nebudou nic nabízet využít vlak, když můžou jet celou cestu autem.

    Tužín se jistě zasměje, že píšu o nějakém sci-fi, ale tohle přijde, vývoj je už hodně daleko. A vážně jsem zvědav, jak tohle rozdýchá…

    Jediné ,co pak totiž lokálky může zachránit, je nákladní doprava. Čistě pro turistiku – jako atrakci, se lokálek nechá jen pár. Ony se nezruší hned, ale bude velmi obtížné obhájit jejich údrbžu, když po nich nepojede žádný náklad, jen pár turistických vlaků.

    Měl byste se Tužíne na tuhle dobu připravovat, protože jediný způsob, jak si některé lokálky projet bude v budoucnu právě na jízdním kole (na pěší pochod budou moc dlouhé). A vy se zatím jen plníte nenávistí k drážním stezkám. Výsledkem vaší nenávisti ale nebude to, že vám někdo dá medaili za statečný odpor proti železničním cyklostezkám a bránění lokálek až do konce. Výsledkem bude jen to, že většina lidí se vám vysměje a vy ve stáří zjistíte, že jste kvůli svým fanatickým postojům některé místa neviděl ani z toho kola. A možná vám to pak bude líto. Protože vaše zásadovost vám nakonec nic nedá. Jen zjistíte, že jste se mýlil a jezdil hloupě na výlety jinam, než tam, kde vás to jako vlakového nadšence zajímalo nejvíc.

    Byl jste vůbec na nějaké české drážní stezce? Nebo se jim kategoricky vyhybáte v naivní iluzi, že jste lepší než ti jednoduší a povrchní hlupáci, co po tom jezdí a podporují tím rušitele?

    Já jenom, že kdo měl rád třeba vlečku u Sázavy z okna vlaku a po její cyklostezkizaci se zatvrdil a už tam nikdy nejel, ač to tam měl rád, tak je fakt dle mě hlupák.

    Neříkám, že je to nejzajímavější stezka v Česku, to ne, rozhodně je spousta horských tras na Šumavě mnohem hezčších a zajímavějších než tahle cyklostezka, ale kdo měl rád tuhle oblast a tuhle vlečku a teď tam odmítá jezdit s tím, že to nemůže vidět jak to skončilo, ten je fakt blbej. A ochuzuje se sám.

    To samé kdo je nadšenec vlaků a projíždí tratě do sbírky a tuhle odmítne projet, protože tam už nejsou koleje, je fakt hloupej. Ochuzuje se. Nic tím nezachrání, jen se ochuzuje.

    Já třeba nestihl projet celou trať 097, než jsem se na ní dostal, už byla půlka zrušená. Ale až se zruší celá a bude cyklostezka, určitě si to projedu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 28. 8. 2018 @ 10:14

    Kdyby ten grafoman alespoň respektoval to, že jsou tady 3 různé články o 3 různých tématech, k nimž píše už několik měsíců úplně stejné provokativní nesmysly a zjevné lži.

    To už je ale věc admina, jak dlouho nechá tohoto jedince destruovat tuto diskusi.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -3 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 28. 8. 2018 @ 14:05

    A zase jen urážky…

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal Tomáš Tužín, 28. 8. 2018 @ 15:35

    Aha … Zkuste si to po sobě přečíst Bobíku, jak hned hodnotíte, kdo je blbej, když nejezdí tam, kam si myslíte, že by jet měl.

    A vzápětí píšete o tom, jak já kohosi já urážím … Jen konstatuju, že destruujete diskusi a nectíte její téma. Nebo snad máte pocit, že Vaše příspěvky v tomto vlákně jsou k tématu tratě 097?

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -3 (from 7 votes)
  • Napsal Bobík, 28. 8. 2018 @ 16:52

    Mých příspěvků v této diskuzi je značně méně než ve zbylých 2 článcích, které se poměrně prolínají, protože řešíme busy-vlaky-cyklostezky vše v jednom. Ano, tato je jiná, také zde je nějakých 46 příspěvků, zatímců o ostatních 350 nebo 180. Celkem rozdíl.

    A ve vaší zaslepené zaujatosti by mě zajímalo, proč vám nevadí příspěvky ostatních, např. Björna či vás, které také k trati 097 nepíšou vůbec nic.

    Navíc když se podíváte nahoru, tak jsem se tu vůbec nevyskytoval a jako první mě tu zmínil KPL 29. 6. 2018 @ 21:02 a to nejednou. Do té doby jsem se tomuhle naprosto z prstu vycucanému článku vyhybal, protože tohle nemá cenu komentovat, výborně kvalitu vašeho článku ohodnotili na Kreportu. Ovšem když mě někdo zmíní a já si toho všimnu, tak prostě mám právo ve slušné společnosti reagovat. Na KPL jsem napsal jednu odpvoěď, celkem krátkou, následně čehož se začal ošívat Björn a přispěchal jste s nezbytnými urážkami (nic jiného neumíte) i vy. Pak jsem reagoval, zase krátce. Pak znovu Björn i vy a já opět krátce. A pak se tu rozjela větší debata, plná offtopicu, co se netýkal ani podřipska, natož 097, ale stále se zde držím dost zkrátka a rozhodně zde nerozjíždím sáhodlouhou debatu. Což nemusím nijak dokazatovat, stačí se podívat na počet příspěvků v této diskuzi a také jejich časové rozmezí. Výrazně menší, resp. větší než u ostatních dvou. A ty ostatní 2 články se prostě prolínají.

    Inu, Tužíne, vy ve své zaslepené nenávisti k lidem s jiným názorem nedokážete vnímat ani formální věci, bohužel.

    Máte ale jeden velký problém…. protilokálkové názory ze společnosti nezmizí tím, že vyženete Bobíka odsud, sám utečete z Kreportu a zkusíte se v životě co nejvíc vyhybat lidem s odporem k lokálkám. Tím se akorát uzavřete do vlastní bubliny. Což vám nevyčítám, máte na to právo. Já to akorát nechápu, k čemu je vám to vlastně dobré. Nikdo vás nebude “prudit” tím, co nechcete slyšet, ale ty věci se dít budou. Protože je neřídí žádný Bobík a jsou řízeny přirozeným vývojem.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +1 (from 9 votes)
  • Napsal KPL, 3. 9. 2018 @ 15:47

    No jak to tak vidím, tak Bobíkové si stále jedou to své dokola. To už snad ani nemá cenu komentovat. Tihle lidé se svým morálním relativismem, sociálním inženýrstvím, cynickou lhostejností a neustálým omíláním darwinovských teorií o přirozeném výběru a vítězstvím silnějších nad slabšími přivedly tenhle náš svět už několikrát málem k záhubě.Já pevně stojím za těmi, kdo skutečně vytvářejí (a bojují za) hodnoty, které mají stále platnost a nesmírně si jich pro to vážím. Co se týče té nekonečné debaty a diskuse o významu a zachování lokálek, zde naprosto souhlasím s názory, že každá země má svá specifika a může si je nadále ponechat či rozvíjet v otázce lokální dopravy.A mimochodem Švýcarsko a Japonsko patří k nejvyspělejším ekonomikám světa a jejich dopravní politika v celém kontextu všech druhů přepravy je opravdu nepřekonatelně nejlepší.U nás máme také svá specifika včetně jedné z nejhustších sítí regionální železnice což nám dává docela slušný výběr a možnosti. Nevím, proč bychom měli dělat stejné a hloupé chyby některých vyspělých západoevropských zemí.Můžeme jít vlastní cestou.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: -2 (from 8 votes)
  • Napsal KPL, 18. 9. 2018 @ 17:45

    Cituji zde výňatek z rozhovoru s novým šéfem SŽDC :

    Jaký máte vztah k lokálkám a jejich rušení?

    To je strašně velké téma. Ale podle mého názoru dělat jednotnou metodiku, kde se určí přesná definice pro zrušení tratě, je nevhodné. Pokaždé je to jiné, roli hraje lokalita, málokdo tuší, jestli tam třeba za několik let nevznikne nějaká průmyslová nebo rezidenční zóna. Opravdu je to citlivé téma. Otevíráme rovněž diskusi, zda by se některá regionální dráha neměla proměnit na místní dráhu, čímž na ní budou kladeny úplně jiné legislativní nároky. Pak ale zase vyvstává otázka, jak vyřešit zaústění do konvenční dráhy.

    Musela by být místní dráha úplně oddělená od zbytku sítě?

    To by bylo nejlepší, ale řešíme (třeba i z pohledu IT), kde by byl ten přechodový můstek, jak to přesně oddělit. Ale je to i věc legislativy a předpisů, včetně těch vnitřních na SŽDC. Ale zpátky k tématu: já jsem pro rušení regionálních tratí, kde dnes už rostou stromy a těleso dráhy je částečně sneseno.

    Mladotice – Kralovice?

    Například. Tato trať je opravdu před zrušením. Ale všimněte si, že jakmile k něčemu takovému dojde, tak všichni jsou hned najednou experty na danou trať i celou lokalitu a přesně vědí, jak by to do budoucna mělo vypadat. Obecně se ale s ministerstvem spíše než o rušení nyní bavíme o jakémsi zklidnění dráhy, kdy by liniová stavba byla zachována, například pro rekreační účely nebo využita třeba jako cyklostezka. Pak je mnohem snazší železnici v případě potřeby znovu vybudovat, než kdyby se začínalo na zelené louce. Úplná likvidace je dlouhodobý proces, kdy má každý možnost se přihlásit a vzít si trať pod svá křídla. Ale když zjistí, co to všechno nákladově obnáší, tak to vzdá. A pak se řeší možné zrušení. Myslím si, že bychom si měli vážit toho, jaký je rozsah české železniční sítě, a ke každé trati přistupovat individuálně. Ale úplně lpět na tom, že všechny regionální tratě jsou udržitelné (i když tam skoro 20 let nebyla objednávka), asi nelze.

    Je pro vás dostatečná objednávka turistického víkendového provozu v létě, jak se to letos stalo na lokálce Bruntál – Malá Morávka?

    Mluvil jsem se zástupci regionu o tom, co pro ně tato trať a letní provoz znamená. A vždy budu podporovat, aby občané měli možnost využívat železnici i k turistickým a volnočasovým jízdám. Pokud ta trať skutečně není zarostlá a je celá. Jinak už je to problém. Samozřejmě můžete namítnout – a v komentářích se to také často objevuje – že SŽDC má povinnost udržovat rozsah sítě. Ale SŽDC má také povinnost udržet v první řadě koridorové tratě a nelze vše udržet ve stoprocentním stavu, což se od nás občas očekává. Ale znovu, lokálky jsou pro nás zajímavé a jako příklad uvádím úsek u Kácova, kde chceme udržet éru Posázavského pacifiku.

    Tedy ten známý seznam tratí určených k likvidaci teď rozšiřovat nebudete?

    V současné době platí, co už jsem říkal. Rozsah nebudeme měnit, spíše hledáme, kde by mohla být ta hranice objednávky, která má pro nás ještě význam. Jsem velmi obezřetný k tomu, když se třeba nějaké tratě chce ujmout sdružení obcí či někdo jiný. Pro dotace si totiž potom stejně chodí do stejného měšce, tedy do Státního fondu dopravní infrastruktury. Objem peněz je stále stejný. Nevím, jestli je to správná cesta.

    Celý rozhovor na :

    https://zdopravy.cz/sef-szdc-svoboda-do-peti-let-bychom-se-mohli-svest-na-prvnim-useku-dvoustovkou-16114/

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 5 votes)
  • Napsal KPL, 22. 10. 2018 @ 16:37

    Minulý víkend cesta vlakem na Dny Vesnice v Zubrnicích :

    Sobota
    R 1146 Metoděj Vlach z Prahy Hl.n. v 9.25 totálně narvanej lidma , soupravu tvořilo 6 vagónů tažených dieselem.
    R 792 z Všetat do Ústí nad Labem – 4 vozová souprava velmi slušně obsazená.
    MBM Rail z Ústí do Zubrnic v 12.10 – narváno k prasknutí v motoráčku Hurvínek, velká skupina lidí byla odmítnuta.
    Autobus DÚK ze Zubrnic do Úštěka v 14.51 – velká karosa obsazená průměrně z poloviny až čtvrtiny
    Osobák v 17.11h z Úštěka do Lovosic – 2vozová Regionova – úplně narvaná k prasknutí, lidé stáli kde se dalo.
    R 689 Ploučnice z Lovosic v 17.59 – posílená dvousoupravová Elefantka, opět úplně plno hlavně ke konci od Kralup.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +4 (from 4 votes)
  • Napsal KPL, 27. 10. 2018 @ 20:06

    Minulou sobotu 20.10.cesta vlakem na Dny Vesnice v Zubrnicích :

    R 1146 Metoděj Vlach z Prahy Hl.n. v 9.25 totálně narvanej lidma , soupravu tvořilo 6 vagónů tažených dieselem.
    R 792 z Všetat do Ústí nad Labem – 4 vozová souprava velmi slušně obsazená.
    MBM Rail z Ústí do Zubrnic v 12.10 – narváno k prasknutí v motoráčku Hurvínek, velká skupina lidí byla odmítnuta.
    On byl ale stejně tak i ten dřívější spoj v 10.10h zcela naplněn a zaměstnanec ZMŽ se musel stále omlouvat, že prostě nemají k dispozici další vůz. Odpolední dva spoje z Ústí taktéž přijely úplně narvané. My jsme potom odjížděli směr Úštěk, ale vsadím se, že i ty všechny zpáteční spoje zpět do Ústí byly určitě zcela našvihané.

    Autobus DÚK ze Zubrnic do Úštěka v 14.51 – velká karosa obsazená průměrně tak 20-25 lidí.
    Osobák v 17.11h z Úštěka do Lovosic – 2vozová Regionova – úplně narvaná k prasknutí, lidé stáli kde se dalo.
    R 689 Ploučnice z Lovosic v 17.59 – posílená dvousoupravová Elefantka, opět úplně plno hlavně ke konci od Kralup.

    Sobota 27.10.2018

    R 690 odjezd z Prahy Holešovic v 9.00 – opět posílená dvousoupravová elefantka zcela našvihaná lidmi, ale místo se ještě urvat dalo.

    KŽC Langusta odjezd z Roudnice v 9.51 – jeden motoráček Hurvínek, jelo nás z Roudnice 24 cestujících, jedna paní vystoupila v Hracholuskách, ve Straškově vystoupilo 6 lidí a pak ve Mšené-Lázně a v Budyni vystoupilo po 2 cestujících a 1 osoba nastoupila v Budyni. Příjezd do Libochovic – opravdu je ta výpravna zprzněná tak, že se tam muselo na 2x šíbovat – do budoucna se zřejmě s podřipskou tratí příliš nepočítá.
    Jinak rychlost klasická výletní motoráčková z pomalým projížděním přejezdů.

    Libochovice – Lovosice 11.21-11.54 tentokrát z důvodu pokračující optimalizace úseku se jelo NAD a busík byl plný odhadem 35-40 lidí, nastupovalo a vystupovalo se jenom ve Slatině a v Čížkovicích.

    AŽD Lovosice-Most 12.35 – 13.48 tentokrát opět z důvodu výluky opravovaného úseku u Čížkovic se jelo NAD z Lovosic do Třebenic, autobus byl plný cca 55-60 lidí, z toho jedna skupina 8 trempů s velkými batohy jela jen do Třebenic. Z Třebenic se jelo ve dvou klasických vagonech tažených Bardotkou. Vlak byl vlastně zcela plný +/- 110/120 lidí – lidi vystupovali a nastupovali v Třebívlicích, Libčevsi a Obrnicích. Jinak traťová rychlost už místy dost slušná, jen ještě místy chybí to zabezpečení přejezdů, je ale vidět, že se všude po úseku něco dělá.

    Most 14.01 – Bílina 14.13 klasická jednotka Regiopanter obsazená celkem slušně, ale místa na sezení bylo ještě dostatek (odhad 70-80 lidí)

    Bílina 14.38 – Úpořiny 14.54 klasická Regionova, odjíždělo nás 15 lidí, další nastoupili v Hostomicích a Ohníči (celkem 12 dalších)

    Úpořiny 14.56 – Radejčín 15.20 opět klasická Regionova, v Úpořinách přestoupilo 8 lidí, dalších 19 lidí jelo z Teplic, skoro všichni vystoupili ještě během cesty v Bořislavi a pak v Radejčíně. Dál tedy jede NAD do Lovosic. Autobus dohromady vezl 4 lidi, jedna mladá slečna ještě nastoupila v Chotiměři a v Opárnu pak nastoupil mladý pár – takže do Lovosic nás dojelo celkem 7 cestujících.

    Cesta z Lovosic R 687 Větruše do Prahy – tentokrát jednosoupravová Elefantka opět plná lidí, ale místo se najít ještě dalo.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +3 (from 3 votes)

Odkazy k příspěveku

RSS komentářů k tomuto příspěvku | Zpětný odkaz

Děkujeme za komentář

*